Rizikové a škodlivé pití alkoholu u mladých dospělých: demografické a sociální souvislosti

Súhrn

Cíl:
Cílem práce je určit výskyt zdravotně rizikových nebo škodlivých forem konzumu alkoholu mezi mladými dospělými Čechy ve vztahu k základním demografickým a sociálním charakteristikám populace.

Metody:
Analýzy vycházejí z dotazového šetření provedeného na reprezentativním vzorku 2 221 osob (muži 51,4 %) ve věku 18 až 39 let (průměrný věk 29,9 let, SD 5,8).

Indikátory rizikového a škodlivého pití byly sledovány z hlediska 8 sociálních a demografických proměnných:

• pohlaví
• věk,
• vzdělání,
• rodinný stav,
• typ bydliště,
• ekonomická aktivita,
• příjem,
• a socioekonomické postavení.

Proměnné rizikového a škodlivého pití byly: riziková průměrná dávka alkoholu, pití nadměrných dávek, škodlivé pití alkoholu dle dotazníku AUDIT a průměrná denní spotřeba alkoholu v gramech.

Výsledky:
Rizikové průměrné denní dávky alkoholu byly zjištěny u 26 % mužů a 16 % žen. 11 % dotázaných pije nadměrné dávky alkoholu při jedné konzumní epizodě, zdravotně škodlivým způsobem pije 12,5 % mužů a necelá 3 % žen. Průměrná denní spotřeba alkoholu u muže je 29,5 g alkoholu a u ženy 10 g. Z dalších proměnných se škodlivé pití výrazně více vyskytuje u osob

• s nízkým vzděláním,
• nezaměstnaných,
• osob s nižším socioekonomickým postavením, a 
• osob rozvedených či bez partnerského vztahu.

Závěr: Výsledky potvrzují, že významná část mladých dospělých konzumuje alkohol způsobem, který může vést k poškození zdraví. Lepší znalost sociálních a demografických souvislostí může napomáhat k včasné identifikaci ohrožených jedinců. V podmínkách primární zdravotní péče je krátká intervence nejvhodnější metodou preventivního působení.

Klíčová slova:
alkohol, škodlivé pití, zdravotní rizika, socio-demografické faktory.

Úvod

Zpráva o alkoholu a zdraví ve světě, kterou letos vydala Světová zdravotnická organizace (13), přinesla řadu pečlivě dokumentovaných poznatků o zdravotních dopadech škodlivého pití. Alkohol podle zprávy odpovídá za 4 % celkové roční úmrtnosti ve světě, přičemž nejčastěji jde o úmrtí v důsledku

• úrazů,
• nádorových onemocnění,
• kardiovaskulárních chorob, a 
• onemocnění jater.

Zdůrazněna je skutečnost, že alkohol v rostoucí míře nepříznivě zasahuje zdraví dospívajících a mladých dospělých ve věku 15 až 29 let. V této věkové skupině bylo v roce 2005 evidováno 320 000 úmrtí, na nichž se podílel alkohol, tj. 9 procent roční mortality.

Příčinný vztah byl prokázán mezi alkoholem a rakovinou

• dutiny ústní,
• hltanu,
• hrtanu,
• jícnu,
• jater,
• tlustého střeva,
• rekta, a 
• prsu (1, 8).

Současné epidemiologické studie udávají relativní rizika vzniku onemocnění zmíněnými nádorovými chorobami, respektive úmrtí pro tato onemocnění v závislosti na dávkách konzumovaného alkoholu (5). Například při denním příjmu 30 gramů alkoholu je relativní riziko úmrtí na jaterní cirhózu 2,8 % pro muže a 7,7 % pro ženy (6).

Kromě nádorových onemocnění je prokázán podíl nadměrné spotřeby alkoholu u mnoha dalších onemocnění a poruch (3, 7, 8). Jsou to zejména

• kardiovaskulární onemocnění (hypertenze, koronární onemocnění srdce, cerebrovaskulární onemocnění),
• neuropsychiatrické poruchy (epilepsie, deprese, závislost na alkoholu), a 
• onemocnění trávicího traktu (zejména alkoholová jaterní cirhóza).

U většiny těchto onemocnění jsou rovněž známá relativní rizika mortality v závislosti na pohlaví a dávce alkoholu (7).

Z akutních efektů alkoholu je asi největší pozornost věnována úrazům a zdravotním následkům dopravních nehod (2).

_{* * *}

Česká republika patří mezi země s vysokou spotřebou alkoholu na obyvatele. Dle Českého statistického úřadu byla (registrovaná) spotřeba v roce 2009 10,4 litrů čistého alkoholu na obyvatele (bez ohledu na věk). Při použití metodiky WHO a se započtením odhadu neregistrované spotřeby byl konzum na obyvatele staršího 15 let 16,5 litrů čistého lihu, tedy o 4,3 litru vyšší než průměrná spotřeba v evropském regionu. S vysokou spotřebou alkoholu souvisí i vyšší morbidita a mortalita pro nemoci, na nichž se alkohol podílí.

Zdravotní a sociální dopady škodlivého pití lze na celospolečenské úrovni snižovat pouze vhodnou alkoholovou politikou. Doporučená globální strategie (WHO, 2010) zahrnuje regulační opatření v oblasti

• dostupnosti,
• cenové politiky a marketingu,
• zlepšení zdravotních služeb,
• zavádění screeningu a krátké intervence v primární zdravotní péči.

Důrazně se doporučuje zlepšit informace týkající se spotřeby a konzumních zvyklostí populace s tím, že tyto poznatky přispívají k posouzení rozsahu rizik a současně mohou vypovídat o dopadu přijatých regulačních opatření.

Cílem této práce je popsat výskyt zdravotně rizikových forem konzumu alkoholu mezi mladými dospělými v kontextu vybraných demografických a sociálních proměnných.

Metody

Vzorek a metody sběru dat

Výzkumný vzorek tvořilo celkem 2 221 osob ve věku 18 až 39 let. Průměrný věk souboru byl 29,9 let (s.o. 5,8). Vzorek byl reprezentativní pro ČR pokud jde o 

• pohlaví,
• věk,
• stupeň vzdělání, a 
• kraj, v němž dotázaný žije.

Demografické a sociální charakteristiky vzorku jsou shrnuty v tabulce 1. Při konstrukci vzorku byla použita technika dvoustupňového výběru.

V prvním kroku byly vybrány volební okrsky.

V druhém kroku byla použita technika náhodné procházky, kdy v rámci vybraného volebního okrsku vyhledávali tazatelé respondenty dle kvótního předpisu.

Celkem pracovalo v terénu 234 vyškolených tazatelů. Sběr dat proběhl v říjnu až listopadu 2009. Z celkem 2 663 oslovených odmítlo účast na výzkumu 442 osob (16,3 %).

Výzkumný instrument

K získání dat sloužil originální dotazník, vyvinutý pro tento výzkum. Skládal se z celkem 61 otázek, některé položky měly více podotázek. Od každého respondenta bylo získáno celkem 206 údajů. Obsahově se dotazník členil na 4 větší tématické okruhy:

• chování ve vztahu k alkoholu (zejména obvyklá frekvence a kvantita pití dle druhu alkoholického nápoje),
• zdravotní stav,
• psychosociální adaptace, a 
• demografické údaje zahrnující informace o rodině a zaměstnání.

Způsob sběru dat

Informace byly získávány prostřednictvím řízeného strukturovaného rozhovoru, který většinou probíhal v bytech dotázaných. Data z dotazníků byla přepsána s kontrolou do datového souboru v programu SASD. Vyčištěná data byla konvertována do formátu pro statistický program SPSS, v něm byla data dále zpracovávána.

Pro testování rozdílu v distribuci četností byl použit c2 test, rozdíly ve skupinových průměrech byly testovány analýzou variance.

V tabulkách 2 až 4 uvádíme zjištěné hodnoty a výsledek statistického testování (P).

Popis proměnných, které se vztahují k pití alkoholu

Konzumní zvyklosti dotázaných jsme v rámci tohoto sdělení popsali pomocí šesti ukazatelů, z nichž tři sledují výskyt zdravotně rizikových a škodlivých forem pití, zbývající tři charakterizují úroveň konzumu a míru abstinence.

Proměnná rizikové průměrné denní dávky udává procento osob s nadlimitním průměrným denním konzumem. Nadlimitní konzum je definován v souladu s hranicí pro pití s nízkým rizikem dle Světové zdravotnické organizace (11), které je pro muže 40 gramů alkoholu denně a pro ženy 20 gramů alkoholu.

Další proměnnou je časté pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní příležitosti. Někdy se tato proměnná označuje jako těžké epizodické pití. Za časté pití nadměrných dávek alkoholu se v této práci považuje pití 5 a více sklenek alkoholu jednou týdně a častěji (ekvivalent příjmu 80 nebo více gramů alkoholu za jednu konzumní epizodu). Míra abstinence je definována jako zdržení se pití alkoholu během posledního roku. Škodlivé pití vychází z kritického skóru 16 a více bodů ve screeningovém dotazníku AUDIT (10).

Poslední dvě proměnné jsou v podstatě identické. Jedna uvádí průměrnou roční spotřebu na osobu v litrech 100% alkoholu, druhá průměrnou denní spotřebu v gramech etanolu.

Výsledky

Výsledky jsou přehledně shrnuty v tabulkách 2 až 4. V tabulce 2 jsou ukazatelé konzumu alkoholu prezentovány v závislosti na pohlaví, věkové kategorii a stupni vzdělání, v tabulce 3 v závislosti na rodinném stavu a typu bydliště a v tabulce 4 v závislosti na ekonomické aktivitě, výši příjmu a socioekonomickém statusu. (tab. 2-4)

Pití nadlimitních denních dávek alkoholu

Pětina dotázaných udává průměrnou denní spotřebu nad doporučeným limitem 40 g pro muže a 20 g pro ženy. Mezi muži je v tomto smyslu rizikových konzumentů 26 % a mezi ženami 13 %. Pokud jde o věkové kategorie, pouze ve věkové skupině 30 až 34 let je nižší výskyt nadlimitní spotřeby, zatímco s úrovní vzdělání má nadlimitní spotřeba statisticky významný vztah, kdy vyšší stupeň vzdělání je spojen s nižším výskytem pití nadlimitních dávek alkoholu. Rozvedení a svobodní jsou častějšími nadlimitními konzumenty, totéž platí pro respondenty z venkova nebo menších měst.

Z hlediska ekonomické aktivity jsou nezaměstnaní častěji konzumenty nadlimitních denních dávek, zatímco studenti a zejména ženy na mateřské dovolené udávají nadlimitní pití méně často. Výše příjmu nemá efekt na výskyt pití nadlimitního množství alkoholu, ale socioekonomické postavení ano, a to podobně jako výše vzdělání – čím vyšší je socioekonomické postavení respondenta, tím nižší je výskyt nadlimitního pití.

Časté pití nadměrných dávek alkoholu

Alespoň 5 sklenek alkoholu na posezení vypije každý týden anebo častěji 11 % dotázaných (18 % mužů a 5 % žen). Sklenka alkoholu je v případě studie definována jako půllitr piva nebo sklenice 20 cl vína nebo odlivka destilátu 50 ml. Vztahy k ostatním demografickým proměnným jsou obdobné jako v případě pití nadlimitních denních dávek.

Abstinence

Míra abstinence v posledním roce je relativně nízká. Alkohol nepožilo jen 5 % souboru, přičemž míra abstinence je výrazně závislá na pohlaví – u žen je oproti mužům dvojnásobná. Abstinence kupodivu nemá vztah k věku, úrovni vzdělání, rodinnému stavu, typu bydliště ani socioekonomickému postavení. Má vztah k ekonomické aktivitě, kde výrazně vyšší je u žen na mateřské dovolené. Vyšší míra abstinence byla zjištěna rovněž u příjmově slabších vrstev mladých dospělých.

Škodlivé pití

Škodlivé pití, které v naší studii zahrnuje i problémové pijáky a osoby závislé na alkoholu, se výrazně častěji vyskytuje u mužů (12,5 % oproti 2,7 % u žen), u osob se základním vzděláním, u nezaměstnaných a u osob s nízkým socioekonomickým postavením.

Zajímavý je vztah mezi výší příjmu a škodlivým pitím alkoholu. Kritériu škodlivého pití častěji vyhovují osoby s podprůměrným nebo hluboce podprůměrným příjmem, ale také osoby, které samy sebe zařazují do nadprůměrné příjmové skupiny. Výskyt škodlivého pití u průměrných příjmových skupin je poloviční oproti zmíněným krajním příjmovým skupinám.

Z hlediska rodinného stavu je škodlivé pití nejméně často udáváno u mladých dospělých žijících v manželském svazku. Naopak častější je výskyt u osaměle žijících (svobodní, rozvedení, ovdovělí). Věk ani typ bydliště nemají vliv na výskyt škodlivého pití.

Průměrná roční a denní spotřeba alkoholu na osobu

Průměrná spotřeba alkoholu na osobu byla vypočítána standardním postupem četnost krát obvyklá kvantita dle druhu nápoje (beverage specific frequency-quantity method). Odhad roční spotřeby v přepočtu na litry 100% alkoholu a na osobu odpovídal v případě našeho vzorku hodnotě 9,2. Statisticky vykazovaná spotřeba v daném roce uváděná v ročence ČSÚ byla 10,4 litru. Dobrá shoda odhadované spotřeby se statistickou se v obdobných šetřeních považuje za indikátor ochoty respondentů pravdivě vypovídat o svých konzumních zvyklostech. Zjištěné roční spotřebě odpovídá průměrná denní spotřeba 20 gramů alkoholu na osobu.

Vztahy průměrné spotřeby ke sledovaným demografickým a sociálním proměnným byly podobné jako v případě škodlivého pití. Muži měli průměrnou denní spotřebu 29,5 gramů, ženy 10 gramů. Dotázaní s vysokoškolským vzděláním měli spotřebu alkoholu nejnižší, přičemž rozdíl mezi spotřebou alkoholu vysokoškoláka a respondenta se základním vzděláním byl 8 litrů čistého alkoholu za rok.

Statisticky významný vztah byl zjištěn mezi spotřebou a typem bydliště – obyvatelé venkova a malých měst měli vyšší průměrnou spotřebu ve srovnání s obyvateli velkoměst. Nepřímo úměrný vztah byl potvrzen mezi spotřebou a socioekonomickým postavením. Příjmová ani věková kategorie neměly k úrovni spotřeby významný vztah.

Diskuse a závěry

Konzumní zvyklosti mladých dospělých Čechů naznačují značné rozšíření zdravotně rizikových forem konzumu i zdravotně škodlivých forem konzumu. Ze tří proměnných, které se vztahují ke zdravotním rizikům, má každá poněkud jinou výpovědní hodnotu.

Pití rizikových či nadlimitních průměrných denních dávek alkoholu podává informaci o proporci populační skupiny, která má v případě dlouhodobé expozice těmto dávkám alkoholu výrazně zvýšené riziko onemocnění některou z nemocí, které byly uvedeny v úvodu práce. Mezi mladými dospělými Čechy je ve zvýšeném riziku každý pátý (26 % mužů a 14 % žen). Časté pití nadměrných dávek alkoholu je považováno za prediktor akutních problémů s alkoholem (úrazy, dopravní nehody, agresivní jednání v intoxikaci). Riziko akutních problémů je přítomno u 17,5 % mladých mužů a 4,9 % mladých žen.

Poslední z proměnných, škodlivé pití, je složeným ukazatelem zahrnujícím konzumní chování, symptomy závislosti včetně snížené kontroly pití a již existující problémy s pitím. Použitý kritický skór 16 bodů vyděluje ze sledovaného souboru ty osoby, u nichž se značnou mírou jistoty lze předpokládat přítomnost již existujících zdravotních nebo sociálních škod vyvolaných alkoholem. Jde také o skupinu, u níž je indikována zdravotnická intervence a u části této skupiny specializovaná odborná péče. Do této skupiny spadá 12,5 % mužů a 2,7 % žen.

Výsledky studie potvrzují, že demografické a sociální charakteristiky mají významný efekt na výskyt zdravotně rizikových forem pití. Samozřejmě, nejmarkantnější jsou rozdíly podle pohlaví (graf 1).

Z dalších proměnných se výrazně uplatňují

• vzdělání,
• socioekonomický status,
• ekonomická aktivita, a 
• rodinný stav.

Z výsledků vyplývá, že vyšší rizika jsou spojena s nízkou úrovní vzdělání, nízkým socioekonomickým postavením, nezaměstnaností a životem bez trvalého partnerského vztahu (graf 1).

Za pozornost stojí i poznatky o konzumních zvyklostech žen na mateřské dovolené. V našem souboru bylo takových žen 127 (5,8 % vzorku). Ukazuje se, že ženy pečující o malé děti mají výrazně nižší spotřebu alkoholu ve srovnání se ženami celého vzorku, mají výrazně nižší výskyt rizikového a škodlivého pití a reprezentují podskupinu s nejvyšší mírou abstinence.

Výsledky naší práce lze srovnat s prací, která sledovala konzumní zvyklosti ekonomicky aktivní populace (18 až 64 let) v roce 2002 (4). Srovnání obou prací ukazuje, že rizikové formy konzumu přetrvávají ve srovnatelném rozsahu (u obou studií jsou velmi podobné hodnoty v pití rizikových denních dávek a v pití nadměrných dávek alkoholu). Obě studie se však liší v míře abstinence. Ta je v naší studii výrazně nižší. Rozdíl v této proměnné může být dán jinou věkovou skladbou. Je pravděpodobné, že v případě Kubičkovy studie je vyšší výskyt abstinence dán zdravotními okolnostmi věkově starší části vzorku.

Jako každá studie, která vychází z dotazového šetření, má i naše studie limitace, na něž musíme upozornit. Jednak je pravděpodobné, že část populace s nejzávažnějšími problémy s alkoholem může být zastoupena méně, než je tomu ve skutečnosti, protože tito lidé častěji spolupráci na výzkumu odmítají. Dále je potřeba upozornit na tendenci respondentů upravovat své výpovědi o pití sociálně žádoucím směrem, k tomu dochází přes veškerá metodologická opatření při sběru dat. Skutečná spotřeba bude tedy patrně vyšší než deklarovaná. Prvek sociální žádoucnosti ve vypovídání nijak neovlivňuje kontextové vztahy, které tvoří významnou část prezentované studie.

Hlavní implikací poznatků studie je nutnost promyšlené národní alkoholové politiky, která by vedla ke snížení celkové spotřeby alkoholu ve společnosti a k omezení zdravotních a ekonomických škod. Zatím je v ČR velmi dobře propracovaná politika v protidrogové oblasti. V oblasti zdravotních služeb se problém alkoholu řeší jen formou ambulantní nebo ústavní léčby osob na alkoholu závislých, případně chronických problémových konzumentů.

Zkušenosti ze zahraničí, i naše pilotní studie ukazují, že zapojení primární zdravotní péče do časné identifikace rizikového a škodlivého pití a krátká intervence zaměřená na změnu konzumních vzorců mohou významně přispět k redukci zdravotních škod působených alkoholem. Česká legislativa (zákon č. 379/2005 Sb.) sice ukládá zdravotníkům provádět krátkou intervenci, nicméně konkrétní podmínky pro její provádění včetně adekvátního systému vzdělávání nejsou vyřešeny.

Práce vznikla s podporou grantu IGA MZ ČR č. NS/9645-3/2008

PhDr. Ladislav Csémy

Psychiatrické centrum Praha

Ústavní 91

181 03 Praha 8

E-mail: csemy@pcp.lf3.cuni.cz