Prevence problémů působených alkoholem v pracovním prostředí je naléhavý problém

Preventing workplace alcohol-related problems is an urgent concern

Alcohol-related problems in the workplace are closely related to alcohol consumption, which is extremely high in the Czech Republic. These problems can be prevented in most cases. We review the possibilities of workplace prevention. Simple advice to managers at all levels of management is enclosed.

Key words:
alcohol, workplace, prevention, brief intervention

Autori: K. Nešpor
Pôsobisko autorov: Ředitel: MUDr. Martin Hollý ; Oddělení léčby závislostí – muži, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2012; 92(5): 270-272
Kategória: Of different specialties

Súhrn

Problémy působené alkoholem v pracovním prostředí úzce souvisejí s jeho spotřebou a ta je v České extrémně vysoká. Zmíněným problémů je možné z velké části předcházet. Nabízíme zde přehled možností prevence a jednoduchá doporučení vedoucím pracovníkům na všech úrovních řízení.

Klíčová slova:
alkohol, pracovní prostředí, prevence, krátká intervence

Úvod

Česká republika patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na jednoho obyvatele na světě. To negativně ovlivňuje zdravotní stav populace a zatěžuje zdravotnictví. Česká ekonomika nemůže spoléhat na rozsáhlé surovinové zdroje, ale jen na kvalifikovanou a přizpůsobivou pracovní sílu. Tu alkohol poškozuje. Jeho zneužívání představuje proto také velký ekonomický problém. Prevence škod působených alkoholem na celospolečenské úrovni je u nás nedostatečná. Také z tohoto důvodu by se této problematice měli více věnovat zaměstnavatelé, odbory i závodní lékaři.

Rizika alkoholu v pracovním prostředí

Přehled této problematiky podávají Nešpor (9) a nověji Rehm (14). Tento autor uvádí, že pití alkoholu je příčinou nejméně 30 onemocnění a zhoršuje průběh mnoha dalších. Z hlediska zdravotní prevence v pracovním prostředí je třeba zejména zmínit kategorii úrazů a poranění. Alkoholem intoxikovaný člověk totiž často ohrožuje nejen sebe i další pracovníky (5).

Některé škody působené alkoholem lze obtížně vyčíslit a zmapovat. Sem patří zejména nižší pracovní výkonnosti při intoxikaci, ale i v kocovině (11), kriminalita, porušování pracovní kázně, pozdní příchody, absence nebo negativní vliv intoxikovaného na zákazníky a prestiž firmy. Podle Rehma (14) působí alkohol ve vyspělých zemích škody, které odpovídají 1–3 % hrubého národního produktu. K tomu je třeba zvláště u nás připočíst škody, které v pracovním prostředí působí další drogy a hazard (13).

Co zvyšuje riziko?

Larson a spol. (8) uvádějí, která zaměstnání jsou z hlediska zneužívání alkoholu nejrizikovější. Ve Spojených státech jsou to pracovníci ve stavebnictví, kultuře, hornictví, velkoobchodě a v pohostinství. Existují ovšem obrovské rozdíly mezi pracovišti stejného oboru. Tyto rozdíly lze přičíst na vrub mnoha dalším vlivům (Tab. 1).

**Tab. 1. Co zvyšuje a snižuje riziko problémů působených alkoholem a jinými návykovými látkami v pracovním prostředí (částečně podle 9)**

Rozdělení intervenčních postupů

Za užitečné považujeme rozdělení, které použili autoři Ames a Bennett (1). Ti možnosti prevence rozdělili do následujících kategorií:

programy podpory zdraví;
programy prevence pro malé sociální skupiny;
krátká intervence;
prevence za pomoci internetu;
prevence zaměřená na zlepšování pracovního prostředí.

Programy podpory zdraví

Tyto programy mají široký záběr a zabývají se mimo jiné tím, jak zvládat stres, zdravou výživou, cvičením a prevencí rizikového chování včetně kouření a zneužívání alkoholu. Mohou se dít formou seminářů nebo individualizovaného poradenství. Druhá možnost je patrně efektivnější, ale také časově náročnější. Některé studie ukazují, že tyto programy mohou snížit spotřebu alkoholu u zaměstnanců, i když se v nich problematika zneužívání alkoholu nezmiňuje přímo.

Programy prevence pro malé sociální skupiny

V tomto případě se klade důraz na působení malé sociální skupiny a „peer referral“. Tím se myslí to, že spoluzaměstnanec nabídne problémově pijícímu pracovníkovi odbornou pomoc pro problémy s alkoholem a doporučí mu případně i konkrétní zařízení. Programy tohoto typu zahrnují informování o zdravých možnostech, kde se pro práci scházet. Jedná se tedy také o nabízení lepších alternativ k problematickým prostředím. Prospěšnost tohoto typu programu se zjistila mladých pracovníků restaurací, což je vysoce riziková skupina zaměstnanců (4).

Krátká intervence

Krátká intervence pro problémy působené alkoholem může probíhat v pracovním prostředí a tyto programy mohou být velmi efektivní (např. 3, 7, 15). Při krátké intervenci se často používají jednoduché dotazníky. Po jejich vyplnění dostane pracovník zpětnou vazbu o případném riziku a odpovídající doporučení. Lze použít i posilovaní motivace a další postupy (česky např. 10). Jestliže krátká intervence nepostačuje, je třeba navrhnout důkladnější léčbu.

Prevence za pomoci internetu

Výhodou je relativně velmi nízká cena takové intervence a to, že pracovník může příslušné materiály využívat diskrétně a v soukromí. Výsledky jsou překvapivě dobré u pracovníků různých oborů. Je zajímavé, že příznivý efekt intervence využívající internet nebyl podstatně zvýšen 15minutovým motivačním rozhovorem tváří v tvář (6). U počínajících problémů může tedy Internet přestavovat zajímavou a někdy postačující intervenci. Svépomocně materiály v češtině pro problémy působené alkoholem i jinými návykovými riziky jsou dostupné zdarma na adrese www.drnespor.eu.

Prevence zaměřená na pracovní prostředí

Sem patří omezení dostupnosti alkoholu v pracovním prostředí, jasný a striktní zákaz práce pod jeho vlivem a dechové zkoušky na ovlivnění alkoholem. Jedná o vysoce účinné postupy (2). Jakkoli nepopulární se může zdát testování na přítomnost alkoholu, většina amerických zaměstnanců ho schvaluje. Pracovník, který je na pracovišti pod vlivem alkoholu, představuje totiž riziko pro sebe i své spolupracovníky. A nemusí se při tom jednat jen o řidiče školních autobusů.

Lze uvažovat i dalších opatřeních. Sem patří např. nabízení nealkoholických nápojů, instruktáž týkající se mírnění stresu (např. za pomoci relaxačních technik nebo úpravou životního stylu), lepší organizace práce a její rovnoměrnější rozdělení, atd. Cílem je minimalizovat vliv výše zmíněných rizikových činitelů a posílit vliv činitelů ochranných.

Závěr

Vzhledem k situaci u nás má prevence problémů působených alkoholem v pracovním prostředí ještě větší význam než v jiných zemích. To by si měli jasně uvědomovat zaměstnavatelé i pracovníci na všech úrovních řízení.

Příloha:
Doporučení pracovníkům na všech stupních řízení ohledně alkoholu v pracovním prostředí (zpracováno volně podle různých zdrojů) — **Příloha: Doporučení pracovníkům na všech stupních řízení ohledně alkoholu v pracovním prostředí (zpracováno volně podle různých zdrojů)**

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.

Oddělení léčby závislostí – muži

Psychiatrická léčebna-Bohnice

181 02 Praha 8

E-mail: drnespor@gmail.com

www.drnespor.eu

www.youtube.com/drnespor

Zdroje

1. Ames GM, Bennett JB. Prevention interventions of alcohol problems in the workplace. A review and guiding framework. Alcohol Res Health 2011, 34(2): p. 175–187.

2. Ames GM, Grube JW, Moore RS. Social control and workplace drinking norms: a comparison of two organizational cultures. J Stud Alcohol 2000; 61(2): p. 203–219.

3. Anderson BK, Larimer ME. Problem drinking and the workplace: an individualized approach to prevention. Psychol Addict Behav 2002; 16: p. 243–251.

4. Broome KM, Bennett JB. Reducing heavy alcohol consumption in young restaurant workers. J Stud Alcohol Drugs 2011; 72(1): p. 117–124.

5. Casswell S, Harding JF, You RQ, Huckle T. Alcohol’s harm to others: self-reports from a representative sample of New Zealanders. N Z Med J 2011; 124(1336): p. 75–84.

6. Doumas DM, Hannah E. Preventing highrisk drinking in youth in the workplace: A webbased normative feedback program. J Subst Abuse Treat 2008; 34(3): p. 263–271.

7. Hermansson U, Knutsson A, Ronnberg S, Brandt L. Feasibility of brief intermention in the workplace for the detection and treatment of excessive alcohol consumption. Int J Occup Environ Health 1998; 4: p. 71–78.

8. Larson SL, Eyersman J, Foster MS, Gfroerer JC. Worker Substance Use and Workplace Policies and Programs (DHHS publication No. SMA 074273, analytic series A29). Rockville MD: Substance Abuse and Mental Health Services Administration Office of Applied Studies, 2007.

9. Nešpor K. Návykové látky a pracovní prostředí. Čes. Prac. Lék. 2001; 2(4): s. 212-216.

10. Nešpor K, Csémy L. Krátká intervence pro problémy působené alkoholem může probíhat v různých prostředích. Čes. Prac. Lék. 2007; 8: s. 22–25.

11. Nešpor K. Kocovina po intoxikaci alkoholem. Medicína pro praxi 2007; 6: s. 265-267.

12. Nešpor K. Škody působené alkoholem a jejich prevence. Čes. Prac. Lék. 2008, 6(1): s. 17–21.

13. Nešpor K, Scheansová A. Hazardní hry a pracovní prostředí. Prakt. Lék. 2008; 88(7): s. 401–402.

14. Rehm J. The risks associated with alcohol use and alcoholism. Alcohol Res Health 2011; 34(2): p. 135–143.

15. Richmond R, Kehoe L, Heather N, Wodak A. Evaluation of a workplace brief intervention for excessive alcohol consumption: the workscreen project. Prev Med 2000, 30: p. 51–63.