#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Prevalence of smoking among Czech children


Authors: L. Hodačová 1;  Eva Čermáková 2 ;  J. Šmejkalová 3;  E. Hlaváčková 4;  M. Kalman 5
Authors place of work: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství, Přednosta: doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. 1;  Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Oddělení výpočetní techniky, Vedoucí: Ing. Jiří Špulák 2;  Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav hygieny a preventivního lékařství, Přednosta: prof. Ing. Zdeněk Fiala, CSc. 3;  Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Katedra klinických oborů, Vedoucí: Mgr. Eva Hlaváčková, Ph. D. 4;  Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra rekreologie, Vedoucí: Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph. D. 5
Published in the journal: Prakt. Lék. 2015; 95(4): 148-153
Category: Of different specialties

Summary

Objectives:
The aim of our paper was to monitor the prevalence of smoking and to analyse the relation among chosen family indicators and smoking in a representative sample of Czech children.

Methods:
A total number of 4.328 children aged 11, 13 and 15 years out of 88 randomly selected schools in the Czech Republic formed the study population. The data were obtained within the WHO study „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) in June 2010 by means of standardized questionnaires. Statistical analysis was performed using the NCSS 2007 program.

Results:
Regular smoking (at least once a week) was reported by 1.6% of children aged 11, 9.7% of children aged 13 and 24.4% of children aged fifteen. Differences between age groups were statistically significant at p < 0.001. In terms of gender, significant association (p < 0.05) was found only in children aged 15, to the detriment of girls. Formal structure of family was found to be significantly associated (p < 0.001) with smoking. Regular smoking was reported least frequently by children from complete families and most frequently by children living without parents. Neither the amount of time spent together with a family nor the quality of communication with parents were found to have significant effect on smoking.

Conclusions:
The prevalence of regular smokers among Czech children is high. It is important to direct the attention to the primary prevention to decrease the amount of smokers.

Keywords:
smoking – family – HBSC study – children – Czech Republic


Zdroje

1. Antaramian SP, Huebner ES, Valois RF. Adolescent life satisfaction. Appl Psychol 2008; 57(Suppl 1): 112–126.

2. Capaldi DM, Stoolmiller M, Kim HK, Yoerger K. Growth in alcohol use in at-risk adolescent boys: Two-part random effects prediction models. Drug Alcohol Depend 2009; 105(1–2): 109–117.

3. Csémy L, Chomynová P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): přehled hlavních výsledků studie v České republice v roce 2011. Zaostřeno na drogy [online], Praha: Úřad vlády České republiky, 20. 2. 2012, 10(1) [cit. 2014-03-27] Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/zaostreno_na_drogy/2012_zaostreno_na_drogy/zaostreno_na_drogy_2012_01_cislo_1_2012.

4. Csémy L, Sovinová H. Kouření cigaret, pití alkoholických nápojů a užívání marihuany mezi českými dětmi školního věku. In: Kalman M, a kol. Zdraví a životní styl dětí a školáků. Olomouc: Univerzita v Olomouci 2013; 123–135.

5. Currie C, Zanotti C, Morgan A, et al. Social determinants of health and well-being among young people: health behaviour in school-aged children (HBSC) study: international report from the 2009/2010 survey. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2012.

6. Elgar FJ, Craig WA, Trites SJ. Family dinners, communication, and mental health in Canadian adolescents. J Adolesc Health 2013; 52(4): 433–438.

7. Herrenkohl T, Lee JO, Kosterman R, Hawkins JD. Family influences related to adult substance use and mental health problems: a developmental analysis of child and adolescent predictors. J Adolesc Health 2012; 51(2): 129–135.

8. Hlaváčková E, Hodačová L, Csémy L, a kol. Kvalita života českých dětí. Cesk Psychol 2010; 54(2): 138–146.

9. Holčík J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD 2010.

10. Hrubá D. Kouření. In: Dolina J, a kol. Civilizace a nemoci. Praha: Futura 2009; 54–60.

11. Hrubá D, Žaloudíková I. What limits the effectiveness of school-based anti-smoking programmes? Cent Eur J Public Health 2012; 20(1): 18–23.

12. Jackson C, Henderson M, Frank JW, Haw SJ. An overview of prevention of multiple risk behaviour in adolescence and young adulthood. J Public Health 2012; 34(S1): 31–40.

13. Kalman M, Sigmund E, Sigmundová D, a kol. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků: na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in School-Aged Children: WHO collaborative cross-national study (HBSC)“. Olomouc: Univerzita Palackého 2011.

14. Krch FD, Csémy L. Rodinná struktura a životní styl českých dětí. Prakt. Lék. 2006; 86(12): 676–679.

15. Levin KA, Kirby J, Currie C. Adolescent risk behaviours and mealtime routines: does family meal frequency alter the association between family structure and risk behaviour? Health Educ Res 2012; 27(1): 24–35.

16. Nešpor K, Csémy L. Prevence problémů působených alkoholem v rodině – nová zjištění. Prakt. Lék. 2013; 93(1): 57–58.

17. Parvizy S, Ahmadi F. A qualitative study on adolescence, health and family. Ment Health Fam Med 2009; 6(3): 163–172.

18. Perná Z, Vašáková M. Kouření, závislost na tabáku a současné možnosti léčby. Prakt. Lék. 2009; 89(12): 679–683.

19. World Health Organization. WHO report on the global tobacco epidemic, 2009: implementing smoke-free environments: the health for all policy framework for the WHO European Region. Geneva: World Health Organization 2009. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/2009/9789241563918_eng_full.pdf.

Štítky
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adults

Článok vyšiel v časopise

General Practitioner

Číslo 4

2015 Číslo 4
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#