Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017

Súhrn

V roce 2017 bylo v České republice u 1117 pracovníků hlášeno celkem 1370 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1278 nemocí z povolání a 92 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 29,6 případů na 100 000 nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (473, tj. 34,5 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (213, tj. 15,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (472, tj. 36,9 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (131, tj. 10,3 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2017 také dominoval syndrom karpálního tunelu (66, tj. 71,7 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2017. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2017 bylo u 1117 pracovníků (566 mužů a 551 žen) diagnostikováno celkem 1370 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1278 nemocí z povolání a 92 ohrožení nemocí z povolání. U 225 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění, u jednoho pracovníka dokonce osm onemocnění (šlo o artrózu šesti drobných kloubů rukou a o oboustranný syndrom karpálního tunelu). U 209 osob byly uznány dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Incidence profesionálních onemocnění byla 29,6 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2017 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2016 (3) vzrostl v roce 2017 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 73, tj. o 5,6 % případů. Nárůst (o 142 případů) byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory – kapitola II seznamu nemocí z povolání (2). V rámci dalších kapitol seznamu nemocí z povolání byl naopak zaznamenán pokles o 1 až 34 případů, největší u kapitoly V – nemoci přenosné a parazitární.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 473, tj. 34,5 % všech případů. U osmi pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů při práci v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2017 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 815, tj. 59,5 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 213 případů. Na druhém místě se umístila sekce Q (Zdravotní a sociální péče) se 157 případy a třetí místo patřilo sekci B (Těžba a dobývání), kde vzniklo 153 případů profesionálních onemocnění.

U pracovníků při „výrobě motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (178 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (16 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (deset případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (osm případů) a jeden případ klíšťové encefalitidy.

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (131 případů, z toho scabies 95krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 13krát, nemoci z přetěžování končetin 10krát (z toho syndrom karpálního tunelu 8krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte a impingement syndrom po jednom případu), rhizartróza z vibrací, exogenní alveolitida z peří a rakovina prsu z cytostatik po jednom případu.

Při „těžbě a dobývání“ dominovaly zejména nemoci způsobené vibracemi (62 případů) a nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic a chronické obstrukční plicní nemoci (vše celkem 58 případů); dále následovaly nemoci z přetěžování končetin (17 případů), nemoci kožní (šest případů), nemoci z ionizujícího záření a nemoci sluchu z hluku (po pěti případech).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 608, tj. 44,4 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 428, tj. 31,2 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2017 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 538 případů, z toho 379 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 159 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (131 případů), svrab (95 případů), epikondylitida kosti pažní (58 případů), pneumokonióza uhlokopů (56 případů) a asthma bronchiale (50 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2017 čtyři akutní intoxikace (dvě z izokyanátů, jedna z oxidu uhelnatého a jedna ze sirovodíku), jednu chronickou intoxikaci po inhalaci alkoholů a dvě nádorová onemocnění (nádor močového měchýře po expozici aromatickým sloučeninám a nádor prsu z cytostatik).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2017 celkem 767 nemocí z povolání, což bylo o 102 případů více než v roce 2016. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byly hlášeny čtyři případy bazaliomů kůže a jeden případ leukemie. Onemocnění kůže vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1946–1971. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 59 let, nejdelší 71 let, medián byl 61 let. Leukemie vznikla u vědeckého pracovníka, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1964–2014 (doba latence zde byla 50 let).

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u deseti osob, které pracovaly v různých profesích a různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2017 u 157 osob celkem 217 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován u 12 osob celkem 16krát. Onemocněli zejména zámečníci (5krát), brusiči odlitků a montážní dělníci (po třech případech). Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo u 120 osob celkem 165krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 142krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 23krát. Z 39 profesí nejčastěji onemocněli zámečníci (21krát), brusiči kovů-svářeči (19krát), horníci (14krát). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u 26 osob celkem 36krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 19krát, artróza zápěstí 7krát, artróza drobných kloubů rukou 6krát, rhizartróza 4krát. Nejčastěji onemocněli pracovníci při těžbě černého uhlí (18krát).

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly v roce 2017 hlášeny u 394 osob celkem 535krát, což bylo o 90 případů více než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo v roce 2017 diagnostikováno u 140 osob celkem 189 případů.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 58krát, ve 42 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 16 případech o epikondylitidu ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 50krát, z toho rhizartróza 23krát, artróza drobných kloubů rukou 15krát, omartróza 4krát, gonartróza a artróza akromioklavikulárního kloubu po třech případech a artróza loktů 2krát.

Skákavý prst byl diagnostikován 29krát, Morbus de Quervain 16krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 14krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 11krát, subakromiální bursitida 11krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (41krát montážní dělníci, 39krát operátoři výroby).

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno v roce 2017 u 262 osob celkem 346 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 330krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 16krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (114krát); z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupení montážní dělníci a operátoři výroby celkem 136krát, méně často onemocněli zámečníci (16krát), řezníci a šičky (po 13 případech). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2017 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 155 nemocí z povolání. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly v roce 2017 diagnostikovány u 64 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (45 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (54 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (čtyři případy). V dalších pěti odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až dva pracovníci.

V roce 2017 bylo hlášeno u 12 osob onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2). Azbestóza vznikla u pracovníka, který byl azbestu exponován v letech 1958–1997. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u pracovníka, který byl vystaven azbestu v letech 1964–2008. Mezoteliom pohrudnice vznikl u sedmi pracovníků exponovaných azbestu v letech 1951–1999 (doba latence od začátku expozice byla 44–65 let, medián byl 51,5 roku). Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury vznikla u tří pracovníků exponovaných azbestu v letech 1966 až 2007 (rozmezí doby latence bylo 28–49 let, medián byl 44 let).

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla v roce 2017 hlášena u pracovníka, který byl exponován ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1952–1987 (doba latence byla 64 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u dvou pracovníků, alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 2krát, alveolitida z peří a z chladící emulze vznikly po jednom případě.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo v roce 2017 u 60 osob celkem 67krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 48krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno 19krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních (jiné než automobily) dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30 celkem 23 případů), při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10 celkem 16 případů) a při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 celkem 10 případů). V 46,3 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox.

Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty (17 případů, z toho 15krát při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, dvakrát při výrobě motorových vozidel) a mouka (osm případů).

U alergické rýmy byla nejčastěji z nox zastoupena mouka (osm případů), ostatní noxy byly zastoupeny ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla v roce 2017 diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli exponování oxidu křemičitému v letech 1956–1990. Doba latence byla v rozmezí 40–61 let, medián byl 50,5 roku.

Chronická obstrukční plicní nemoc (položka III. 13) vznikla u zámečníka, který byl exponován černouhelnému prachu celkem 34 let v letech 1983–2017.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2017 diagnostikováno celkem 177 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 131krát, iritační dermatitida 43krát, kopřivka 3krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25 celkem 29 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 celkem 16 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 5). Latex v roce 2017 způsobil onemocnění u dvou, epoxidy u 33 pracovníků.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2017 bylo hlášeno celkem 171 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 34 případů méně než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 135 případů. V 97,0 % případů onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn celkem 95krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v Domovech pro seniory (19 případů) a v Domovech pro osoby se zdravotním postižením (18 případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (27 případů), dále sanitáři (20 případů), pracovnice v sociálních službách (19 případů), ošetřovatelé (12 případů), pečovatelky (šest případů), lékaři, zdravotničtí asistenti, dělnice v prádelně, řidiči sanitek po dvou případech, fyzioterapeut, masérka a uklízečka po jednom případu.

Spalničkami onemocnělo devět zdravotnických pracovníků v Moravskoslezském kraji. Z osmi případů akutních virových hepatitid hlášených v roce 2017 byla hepatitida A zastoupena 4krát, hepatitida C 3krát a hepatitida E jednou. Hepatitidou onemocněly dvě sanitářky, dvě laborantky, dále zdravotní sestra, chirurg, recepční a kuchařka.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo v roce 2017 diagnostikováno celkem 28 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a trichofycie.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2017 hlášeno celkem osm onemocnění. Onemocnělo sedm vojáků z povolání a jeden textilní technolog. Malárie byla diagnostikována 4krát (v Kongu a ve Středoafrické republice po dvou případech). Břišní tyfus vznikl v Kongu, Giardióza v Mali, kožní leishmanióza ve Francouzské Guyaně a gastroenteritida způsobená Blastocystis hominis v Indii.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2017 byl diagnostikován polyp hlasivky u učitelky základní školy po 33 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěží.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2017 bylo diagnostikováno u 81 osob celkem 92 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 37 případů více než v předchozím roce. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Moravskoslezského (35, tj. 38,0 % všech případů). V dalších jedenácti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až třinácti případech.

Postiženi byli pracovníci ve 23 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až 23 případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 49 a 17 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 66 případech.

ZÁVĚR

V roce 2017 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 5,6 % případů. Nejvíce ohroženými pracovníky byli pracovníci při výrobě motorových vozidel. Nejvýraznější nárůst o 11,0 % případů byl patrný u nemocí způsobených fyzikálními faktory. Vzrostly zejména počty u nemocí periferních nervů a u nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin. Nárůst o 24 případů byl zaznamenán také u kontaktní iritační dermatitidy. Naopak pokles o 33, 28 a o 24 hlášených případů byl zaznamenán u svrabu, kontaktních alergických dermatitid a u pneumokonióz uhlokopů.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz