Stravovací preference studentů vysoké školy v souvislosti s jejich tělesnou kompozicí

Súhrn

Úvod: Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu osob trpících nadváhou, obezitou nebo metabolickým syndromem vzrůstá potřeba diagnostiky tělesného složení a stravovacích návyků. Analýza tělesného složení, zejména hodnocení množství a distribuce tělesného tuku u mladých osob, má poměrné značný klinický význam k odhalení poruch výživy.

Metodika: U vysokoškolských studentů ve věku od 19–25 let bylo měřeno složení těla pomocí bioimpedančího přístroje (BIA) InBody 370S a probíhalo dotazníkové šetření prostřednictvím odpovědí studentů na standardizované dotazníky Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) a Food Choice Questionnaire (FCQ) týkající se faktorů ovlivňujících výběr jídla a preference výběru potravin. Výzkum probíhal v laboratořích Lékařské fakulty Ostravské univerzity od října 2020 do května 2021.

Výsledky: Bylo zjištěno, že v normálním rozmezí mělo hmotnost (kg) 107 studentů (81,0 %), index tělesné hmotnosti (BMI) 105 studentů (79,5 %), avšak poměr pasu a boků (WHR) jen 70 studentů (53 %). Nad hranicí normy mělo WHR 59 studentů (44,7 %). U této skupiny studentů bylo vyhodnoceno nejnižší skóre oblíbenosti zeleniny (3,96), masa (včetně ryb) (3,55) a nejvyšší skóre oblíbenosti ovoce (4,65). Ovoce bylo nejvíce preferovanou skupinou potravin u všech studentů (4,6 ± 0,61). Nejvýše hodnoceným faktorem ovlivňujícím volbu jídel bylo „pohodlí“ (3,1 ± 0,55), senzorická přitažlivost (3,1 ± 0,55) a zdraví (3 ± 0,59). Celkem 88 studentů (66,7 %) vybíralo jídlo podle chuti a 57 studentů (43,2 %) s ohledem vlivu jídla na zdraví.

Závěr: Prevence vzniku obezity a jejich komorbidit je důležitá v každém věku. U mladistvých, kteří mají sklon k tzv. „westernizaci“ stravování, je vhodné v rámci preventivní prohlídky připomenout důležitost správného stravování a vhodného životního stylu. V případě diagnostikované nadváhy či obezity u mladistvých by praktický lékař měl odkázat pacienta na další specializovaná zdravotnická pracoviště.

Klíčová slova:

obezita – složení těla – bioimpedance – stravovací preference – pohyb

ÚVOD

Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu osob trpících nadváhou, obezitou nebo metabolickým syndromem se zvyšuje nutnost přesné a včasné diagnostiky tělesné hmotnosti a tělesného složení. Základní faktory působící na tělesné složení jsou výživa, pohybová aktivita a genetické dispozice (10). Nevhodné stravovací návyky a nedostatečná fyzická aktivita mohou být spojeny se vznikem neinfekčních nemocí hromadného výskytu (7, 19).

Stravovací návyky zahrnují chování člověka v souvislosti s výběrem jídla a jeho spotřebou. Toto chování je důsledkem interakce mezi genetickými, demografickými, socioekonomickými a kulturními faktory. Takzvaná „westernizace“ stravy byla pozorována po celém světě a je zvláště často sledována během přechodu z dospívání do dospělosti. Zahrnuje odklon od stravovacích návyků tradičních pro daný region a přechod ke zvýšené spotřebě cukru a sladkostí, slazených nápojů, rychlého občerstvení, červeného masa a zpracovaných potravin. Zdravotní důsledky špatné kvality stravy se však neobjevují okamžitě, nýbrž jejich důsledky můžeme pozorovat v pozdějším věku (18).

Vysokoškolští studenti jsou z tohoto důvodu důležitou skupinou pro sledování preferencí stravy, jelikož vstup na univerzitu představuje změnu životního stylu. Tito mladí lidé se nacházejí v rozhodujícím bodě, pokud jde o získání a posílení mnoha návyků, které mají dopad na tělesné složení a potažmo na jejich zdraví (16).

Rizikem pro vznik nadváhy nebo obezity je častá konzumace jídel rychlého občerstvení. Příjem velkých porcí jídla má za následek většinou vyšší energetický příjem. Objem energie definovaný jako množství energie poskytnuté na jednotku hmotnosti jídla se podílí na regulaci tělesné hmotnosti. Naopak potraviny s nízkým obsahem energie, obsahují více vody, vlákniny a kvalitních bílkovin, ovlivňují sytost, a proto mohou pomoci při udržení zdravé tělesné hmotnosti (13).

Péče o pacienty s obezitou se stává součástí práce praktického lékaře. Jak uvádí Pichlerová (15), obézní pacient je třikrát více ohrožen infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou, hypertenzí a dalšími komplikovanými stavy. Na bedrech praktického lékaře spočívá nejen diagnostika stupně obezity, ale také edukace pacienta o dalších možných komorbiditách. Nutná je proto mezioborová spolupráce například s nutričním specialistou, psychologem a obezitologem.

Cílem našeho výzkumu bylo stanovit, zda stravovací preference studentů odpovídají nejnovějším výživovým doporučením a zda mohou souviset s jejich indexem tělesné hmotnosti a s rizikovým zdravotním faktorem, kterým jen ukazatel poměru pasu a boků.

SOUBOR PACIENTŮ A METODIKA

Kritériem pro zařazení studentů Ostravské univerzity (OU) do studie byl jejich věk (19–25 let), probíhající studium na OU, ochota spolupráce při měření některých antropometrických ukazatelů a ochota vyplnit dotazníky týkající se stravování. Studenti Ostravské univerzity byli osloveni k účasti ve studii letáky, informačními e-maily, ústními zprávami a univerzitními médii. Jejich účast v projektu byla dobrovolná. Etická komise Lékařské fakulty Ostravské univerzity udělila k výzkumu souhlasné stanovisko. Účastnící byli do studie zapojeni od října 2020 do května 2021. Nábor studentů byl však ztížen probíhajícími epidemiologickými opatřeními z důvodu pandemie covid-19.

Všem účastníkům výzkumu byly rozdány k vyplnění dva dotazníky – Factors that influence your choice of food (FCQ) a Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) a dále jim byly pomocí antropomentru a bioimpedančního (BIA) přístroje InBody 370S změřeny tělesné parametry: výška, hmotnost, index tělesné hmotnosti (BMI), poměr obvodů pasu a boků (WHR) (4).

Dotazník FCQ byl zaměřen na faktory, které ovlivňují u studentů výběr jídla, obsahoval 36 otázek. FCQ umožnil posoudit determinanty výběru v následujících kategoriích: zdraví (šest otázek), nálada (šest otázek), pohodlí (pět otázek), senzorická přitažlivost (čtyři otázky), přírodní složení (tři otázky), cena (tři otázky), vztah ke kontrole tělesné hmotnosti (tři otázky), zkušenost s jídlem (tři otázky) a etický zájem (tři otázky). Přičemž u každé z otázek byl student dotázán, nakolik je pro něj faktor důležitý. Studenti uváděli, zda je faktor pro ně velmi důležitý (4), spíše důležitý (3), spíše nedůležitý (2) nebo zcela nedůležitý (1). Každé odpovědi je přiřazeno skóre 1 až 4 podle důležitosti. Determinanty výběru jsou vypočteny součtem skóre jednotlivých položek a vydělením tohoto skóre počtem položek.

Dotazník FPQ byl zaměřen na preferenci potravin. Studenti hodnotili 62 druhů potravin na pětibodové Likertově stupnici od možnosti vůbec nepreferuji (nesnáším) (1), moc nemusím (2), průměr (3), mám docela rád (4), mám hodně rád (5) nebo nevím (nikdy nevyzkoušeli, nepamatují si). Odpovědi byly bodované na škále 1 až 5, nevím jako 0. Nejvyšší bodové skóre měly nejvíce oblíbené potraviny. Potraviny jsou při vyhodnocení seskupeny do šesti kategorií: zelenina, ovoce, maso a ryby, mléčné výrobky, pochutiny a potraviny s obsahem škrobu. Stupnice preferencí potravin pro šest kategorií byla určena jako součet jednotlivých bodů preferovaných potravin v rámci každé kategorie a vydělením tohoto součtu počtem položek v dané kategorii. Počet položek v kategoriích zelenina (18), ovoce (7), maso a ryby (12), mléčné výrobky (10), pochutiny (9) a potraviny s obsahem škrobu (6). Všichni studenti OU, kteří absolvovali antropometrické měření a odpověděli na všechny otázky dotazníků, byli zahrnuti do zpracování výsledků studie. Počet studentů, kteří splnili kritéria, byl celkem 132, z toho 19 (14,4 %) chlapců a 113 (85,6 %) dívek. Průměrný věk dívek byl 21,6 (SD ± 1,46) a chlapců 21,5 (SD ± 1,02) let. O zapojení do studie projevily zájem převážně dívky.

Sesbíraná data z měření a vyplněných dotazníků byla exportována do programu Microsoft Excel, ve kterém byly zpracovány výsledky pomocí základní popisné statistiky a standardizované metodiky pro hodnocení dotazníků použitých v tomto výzkumu.

VÝSLEDKY

Tělesnou hmotnost (kg) mělo v normě 107 studentů (81 %), nad hranicí normy 20 (15,2 %), pod hranicí normy pět (3,8 %). V normě mělo hodnoty BMI 105 (79,5 %) a WHR 70 (53,0 %) studentů. Nad horní hranicí byly hodnoty BMI u 19 (14,4 %) a WHR u 59 (44,7 %) studentů. Pod hranicí normy byly zaznamenány hodnoty BMI u osmi (6,1 %) a WHR u tří (2,3 %) studentů (tab. 1).

Dotazník FCQ zjišťoval, které faktory významně nebo nevýznamně ovlivňují výběr jídel u studentů. Na základě výpočtu průměrného skóre a směrodatné odchylky (SD) bylo sestaveno pořadí kategorií ovlivňujících výběr jídel. Nejvýznamněji ovlivňuje výběr jídel studentů kategorie rychlé (pohodlné) přípravy jídel (3,1 ± 0,55) a senzorická přitažlivost jídel (3,1 ± 0,55). Nejméně důležitým faktorem je etnický původ jídla (1,9 ± 0,69) (tab. 2). Z výsledků odpovědí studentů v dotazníku dále vyplývá (tab. 3), že při výběru jídel je nejvíce ovlivňuje chuť jídla (66,7 %), pokud má jídlo pozitivní vliv na zdraví (43,2 %) a pokud pěkně voní nebo se snadno vaří (shodně 40,9 %). Naopak zcela nemá vliv především to, že jídlo pochází ze zemí, které politicky student schvaluje (59,9 %) a má jasně označenou zemi původu (45,6 %).

Dotazník FPQ zjišťoval oblíbenost potravin, což souvisí s jejich preferencí při zařazování do stravování studentů. Na základě výpočtu průměrného skóre a směpravidelrodatné odchylky oblíbenosti potravin bylo sestaveno pořadí oblíbenosti skupin potravin, kde nejoblíbenější skupinou potravin je ovoce (4,6 ± 0,61) a na druhém místě zelenina (4,0 ± 0,54). Pochutiny (3,8 ± 0,67) a potraviny s obsahem škrobu (3,8 ± 0,58) byly oblíbenější než mléčné výrobky (3,7 ± 0,51) a maso a ryby (3,6 ± 0,70). Maso a ryby byly hodnoceny jako nejméně oblíbené, avšak skóre oblíbenosti bylo stále vysoké (tab. 4).

DISKUZE

Výsledky tělesné hmotnosti, BMI a WHR u vysokoškolských studentů Ostravské univerzity ve věku od 19–25 let ukazují, kolik procent jich spadalo do kategorie normálního rozmezí a kolik procent studentů bylo pod a nad normálním rozmezím. BMI (hmotnost (kg)/výška (m2)) je často používaným indexem pro stanovení optimální tělesné hmotnosti. BMI bylo v normě u 105 studentů (79,5 %) a WHR mělo v normě jen 70 (53 %) studentů. Jsou známy studie, které upozorňují na to, že vyšší hodnoty WHR jsou spojeny s kardiovaskulárními onemocněními (KVO), a proto je při hodnocení stupně obezity a rizika KVO vhodné nespoléhat jen na hodnoty BMI, ale sledovat také hodnoty WHR. Centrální typ obezity, která se vyznačuje vysokými hodnotami WHR, zahrnuje oxidační stres a zánět a přispívá pravděpodobně ke riziku infarktu myokardu (IM). Je-li naměřen obvod pasu u mužů nad 94 a u žen nad 80 nebo je-li WHR u mužů nad 1 a u žen nad 0,8, měla by být zahájen regulace tělesné hmotnosti úpravou stravovacích zvyklostí a celkovou změnou životosprávy. Nad hranicí normy mělo WHR 59 studentů (44,7 %) a u této skupiny studentů bylo zjištěno (tab. 5) nejnižší skóre oblíbenosti zeleniny (3,96) a masa (včetně ryb) (3,55) a nejvyšší skóre oblíbenosti ovoce (4,65) (3, 5, 6, 11, 12).

Vhodnější než léčba komplikací spojených s nadváhou a obezitou, je vždy prevence. Pro udržení zdravé tělesné hmotnosti a celkového zdraví je důležitá energeticky a nutričně vyvážená strava. Stravovací zvyklosti jsou tvořeny různými preferencemi potravin a rovněž faktory, které ovlivňují volbu jídel. Studenti dle našich výsledků volí výběr jídel nejvíce podle toho, jak rychle a pohodlně jídlo připraví, podle senzorických (chuťových) vlastností jídla a také, zda lze jídlo považovat za vhodné pro zdraví. Naopak studenti neřeší etnický původ jídla. V porovnání a částečně shodně s našimi výsledky prezentovala například studie (17) zaměřená na stravovací zvyklosti vysokoškolských studentů Cornellské Univerzity v USA zjištění, že chuť a potěšení z jídla jsou hlavními faktory, které ovlivňují volbu jídel studentů. Průměrná hodnota BMI (kg/m2) u tohoto výzkumného vzorku studentů činila 23,3 (SD ± 3,5), nadváhu mělo 21,4 % a obezitu 4,4, % studentů. Jiná studie (14) zkoumala stravovací návyky, fyzickou aktivitu a výskyt nadváhy nebo obezity u studentů Hashemitské univerzity v Jordánsku. Nadváhu a obezitu mělo 36,1 % studentů. Hodnocení stravovacích návyků u těchto studentů ukázalo, že studenti mají tendenci konzumovat větší množství potravin z rychlého občerstvení, které je bohaté na energii a tuky, podobně jako v naší studii z důvodu preference volby jídel, což byla dostupnost a chuť jídel.

Preference potravin a kvalita stravy ovlivňuje jako jeden z faktorů životního stylu tělesnou hmotnost a množství tuků v těle. Preference volby potravin utváří stravovací zvyklosti a je důležitým ukazatelem pestrosti stravy. Mezi preferované potraviny, které bychom měli konzumovat denně, patří zelenina a ovoce. Pozitivním výsledkem naší studie bylo, že studenti mezi oblíbené skupiny potravin zařadili na prvém místě ovoce (pomeranče, hrozny, jablka, meloun, broskve, meruňky, jahody, avokádo) a zeleninu (špenát, mrkev, okurky, celer, růžičková kapusta, pastinák, brokolice, saláty, červená paprika, čerstvá rajčata, brambory, červená řepa) i houby, sladkou kukuřici, hrášek, zelené fazolky, vařené fazole. Ovoce a zelenina jsou především zdrojem vlákniny, mikronutrientů a jiných biologicky účinných látek. Mají vysoký obsah vody a nízký obsah tuků. Ovoce získalo vyšší bodové hodnocení než zelenina, což znamená, že bylo oblíbenější. Naše studie nezkoumala skutečnou spotřebu potravin, u kterých byla hodnocena jejich preference dle oblíbenosti, nicméně můžeme poukázat na výživová doporučení, která udávají, že denní konzumace zeleniny by měla být vyšší než denní konzumace ovoce. Denní doporučená dávka zeleniny a ovoce podle doporučení Společnosti pro výživu ČR (SPV ČR) činí minimálně 400 g (zeleniny 2krát více než ovoce) (22).

Méně oblíbené než ovoce a zelenina byly u našich studentů potraviny s obsahem škrobu (chléb, ovesná kaše, rýže, pšeničné cereálie, rýžové nebo kukuřičné cereálie, otruby). Celozrnné potraviny, luštěniny, brambory a obiloviny obsahují škrob, vlákninu, jsou zdrojem vitaminů a minerálních látek, neplnohodnotných, ale také velmi cenných bílkovin nebo nenasycených mastných kyselin. Na druhou stranu počet denních porcí by měl být nižší, než je tomu u zeleniny. WHO doporučuje konzumovat výrobky z této skupiny potravin ve formě „bez přidaného cukru“ (20). Řada snídaňových cereálií a cereálních výrobků obsahují přidané cukry, proto je spotřebitelům doporučováno sledovat etikety s nutričním složením výrobku (1, 2, 8, 9). Luštěniny je vhodné konzumovat alespoň jednou týdně, brambory nebo obiloviny denně.

Pochutiny (hranolky, sušenky obyčejné, sušenky čokoládové, dort, zmrzlina, čokoláda, brambůrky, gumové sladkosti, sladké cereálie) a mléčné výrobky (měkké sýry, tvrdé sýry, máslo, smetana, obyčejný nebo nízkotučný jogurt, tvaroh, pudink) a vejce, margaríny, majonéza patřily také k méně oblíbeným v porovnání s ovocem a zeleninou, nicméně preference pochutin je vyšší v porovnání s mléčnými výrobky. Mléko a mléčné výrobky jsou důležitými zdroji kvalitních bílkovin a vápníku, a proto by měly být konzumovány pravidelně. Studie zabývající se účinky mléka na zdraví člověka se přiklánějí k tomu, že pravidelná konzumace mléka má pozitivní vliv na zdraví člověka (23). Pochutiny je naopak doporučeno omezit. Jejich konzumace nezvyšuje jen příjem nasycených tuků, ale také příjem cukrů a soli. Obliba pochutin u studenů v tomto výzkumu může být spojena s preferencí faktorů ovlivňujících konzumaci jídel, jelikož různé druhy pochutin nevyžadují náročnou kulinářskou přípravu a většina má výrazné chuťové vlastnosti. Vyšší příjem jednoduchých cukrů nebo tuků může však vést ke snadnějšímu ukládání viscerálního tuku, je spojen se zvýšeným systémovým zánětem, endoteliální dysfunkcí, mikroangiopatií, kardiovaskulárními změnami apod. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je do roku 2025 snížení spotřeby soli o 30 %. Denní příjem soli by se měl snížit na 5–6 g. V případě cukrů je doporučeno snížit jejich denní příjem do 10 % z denního příjmu energie. Hyperinzulinemie zapříčiněná příjmem cukru zvyšuje krevní tlak snížením vylučování sodíku a vody v ledvinách a vazokonstrikcí krevních cév. Je-li příjem cukrů vysoký, a to zejména fruktózy, dochází ke změnám metabolismu lipidů, oxidačnímu stresu a zvyšuje se riziko vzniku KVO. Navíc nadmíra cukru ve stravě svojí kalorickou náloží přispívá k nadváze nebo obezitě (2, 8, 9).

Nejméně oblíbené bylo u studentů maso a ryby (hovězí, jehněčí, kuřecí, bílé ryby, tuňák v konzervě, tučné ryby, uzený losos), humus. Kategorie potravin v této skupině zahrnovaly také mastné výrobky (slanina, šunka, klobásy nebo párky a další uzeniny). Jejich konzumace by měla být výrazně omezena. Naopak ryby by měly být konzumovány dle doporučení SPV ČR dvakrát v průběhu týdne (22). Jsou důležitou součástí stravy. Rybí tuk obsahuje polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) s dlouhým řetězcem (omega-3, zejména kyselina eikosapentaenová, kyselina dokosahexaenová). Ryby jsou zdrojem všech vitaminů nezbytných pro zdraví v dostatečném množství, zejména vitaminu D (v rybách ve formě cholekalciferolu), jsou zdrojem selenu a také kvalitních bílkovin. Omaga-3 mastné kyseliny jsou obsaženy zejména v tučnějších rybách (21).

Všechny skupiny potravin však byly našimi studenty hodnoceny na bodové škále 3 až 4, což svědčí o tom, že studenti sice hodnotili některé potraviny jako více oblíbené ve srovnání s jinou skupinou potravin, nicméně všechny potraviny jsou u nich v průměrné oblibě (docela nebo hodně), což by mohlo znamenat, že studenti jedí pestrou stravu.

ZÁVĚR

Prevence vzniku obezity a jejich komorbidit je důležitá v každém věku. Nejen hodnocení BMI, nýbrž také obvod pasu a WHR index jsou vhodnými ukazateli pro stanovení stupně nadváhy či obezity a rizika kardiovaskulárních komplikací. U mladistvých, kteří mají sklon k tzv. „westernizaci“ stravování, je vhodné v rámci preventivní prohlídky připomenout důležitost správného stravování a vhodného životního stylu. Pestrá a přiměřená strava zajistí potřebnou energii a důležité živiny, včetně mikronutrientů. V případě diagnostikované nadváhy či obezity u mladistvých by praktický lékař měl odkázat pacienta na další specializovaná zdravotnická pracoviště.

Limity studie

Studie byla limitována probíhající epidemiologickou situací covid-19. V tomto období se snížila možnost náboru vyššího počtu studentů, jelikož probíhala distanční výuka, byla vysoká nemocnost a nutnost dodržovat protiepidemická opaření.

Poděkování

Studie byla podpořena grantem z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, přiděleným prostřednictvím Ostravské univerzity, Lékařské fakulty pod registračním číslem SGS02/LF/2021 a SGS19/LF/2022. Etická komise Lékařské fakulty Ostravské univerzity udělila k výzkumu souhlasné stanovisko.

Konflikt zájmů: žádný.

Adresa pro korespondenci:
Mgr. Karin Petřeková, Ph.D.
Ústav fyziologie a patofyziologie
Lékařská fakulta, Ostravská Univerzita
Syllabova 19, 703 00 Ostrava 3
e-mail: karin.petrekova@osu.cz