Houby – složka zdravé výživy budoucnosti

Mushrooms – a component of healthy nutrition of the future

Edible mushrooms are currently considered to be part of healthy diet. Their importance is not only as part of nutrition, but in many clinical diseases they belong to the group of natural stimulators and inhibitors of immune reaction. Our short review is focused on individual parts of mushrooms with positive effects on health status. We present newest findings of two most important parts of mushrooms – vitamin D and polysaccharides, particularly beta glucan. In summary, we discuss the importance and positive effects of an increase of mushroom consumption on improvement of health status of entire population.

Keywords:

vitamin D – edible mushrooms – beta-glucan – nutraceutics

Autori: J. Richter ¹; V. Větvička ²
Pôsobisko autorov: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, odbor imunologie a mikrobiologie, Vedoucí: Ing. Eduard Ježo ¹; University of Louisville, KY, USA, Department of Pathology and Laboratory Medicine, Vedoucí: Eyas M. Hattab, MD, MBA ²
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2024; 104(2): 73-77
Kategória: Of different specialties

Súhrn

V současné době zažívají jedlé houby renezanci jako součást zdravé výživy. Jejich význam není pouze využití jako složky potravy, ale jsou zařazeny do skupiny přírodních posilovačů a inhibitorů imunity u řady klinických onemocnění. V tomto přehledu je věnována pozornost jednotlivým složkám hub, které příznivě ovlivňují zdravotní stav populace. Ve vztahu k novým poznatkům jsou sledovány především dvě významné složky hub – vitamin D a polysacharidové formulace, především beta-glukany. Je zdůrazněn význam a přínos zvýšení spotřeby hub pro zlepšení kvality zdravotního stavu populace.

Klíčová slova:

nutraceutika – vitamín D – jedlé houby – beta-glukan

ÚVOD

Houba je makrohouba s výraznou plodnicí, dostatečně velká, aby byla viditelná pouhým okem a mohla být sbírána ručně (1). Uplatnění hub v potravinovém řetězci i jejich další jejich využití, především houbových extraktů, zažívá v posledních dekádách renezanci jako významná součást potravinového řetězce (5, 4, 15). Z více než 2000 druhů hub známých jako jedlých, je více než 700 popsáno detailně pro své farmakologické vlastnosti, a to již v kulturách Řecka, Číny, Indie i Říma (6, 7, 16). Prehistorický nález mumie ledového muže v italských Alpách v roce 1991 dokumentuje přítomnost hub v sáčku na krku objeveného jedince, kdy byl vysloven předpoklad využití hub jako projímadla (6). Houbové extrakty (2, 5, 23) a jejich sekundární metabolity získávají v posledních letech široké uplatnění díky svým biologickým účinkům s ovlivněním mechanismů antioxidačních, antimikrobiálních, antiobezitních, protinádorových a především imunomodulačních (1–4, 15, 18–20, 22, 23, 27). Houby můžeme klasifikovat jako funkční potravinu a růst znalostí širokého spektra jejich složek ukazuje stále více na možnosti jejich uplatnění v modulaci kvality zdraví člověka (1, 12, 24). Z hlediska příjmu potravy je lze zařadit do složky příjmu masa a zeleniny s vlastností nízkokalorické suplementace, s přítomností polynenasycených mastných kyselin. Vysoký obsah esenciálních mastných kyselin řadí houby do skupiny nutraceutik s významným přínosem v oblasti veganské a vegetariánské výživy (13, 14). Jsou významným zdrojem vitaminů, především komplexu vitaminů B, karotenoidů, tokoferolu i vitaminu C, významným zdrojem ergosterolu, po transformaci především vlivem UV záření v průběhu vývoje plodnice vitaminu D (1, 5, 8, 10, 12, 14). Vzhledem k nízké kalorické hodnotě a nízkému glykemickému indexu, vysokému obsahu minerálů s optimálním poměrem draslíku a sodíku se stávají ideálním zdrojem výživy diabetiků a pacientů s hypertenzí (2, 4, 8, 12, 13). To vede k jejich zařazení do skupiny přírodních farmaceutických továren, do skupiny uváděné stále častěji termínem„nutraceutika“ (15, 22). Kompletní rozsah znalostí účinků dostupných hub není zdaleka komplexně vyřešen a bude vyžadovat detailní jak experimentální, tak i klinické studie (1, 3, 4, 13). Přítomnost vysokých hladin beta-glukanů v celém spektru široce dostupných hub nejen lesních, ale i kultivovaných vede k jejich formulaci jako imunomodulačního prostředku, k využití nejen v oblasti nutraceutické (2, 13, 15), ale i kosmetické s uplatněním cestou topické aplikace pro účely léčebné i prevence fotostárnutí, rejuvenace pokožky s efektem zvýšení pocitu wellness a zdravotní pohody. Studie poslední dekády zabývající se problematikou beta-glukanů nás vedly k bližšímu rozboru sledování významu podpory zdraví populace s cílem řešení problému prevence a sanace kvality zdraví. Je nezbytné změnit negativní pohled na spotřeby hub jako potraviny chudých a řešit eliminaci mykofobie ve velké části populace s prezentací významu využití této nutriční složky, která má celosvětově rostoucí trend využití (3, 13).

HOUBOVÝ PRŮMYSL

Globální houbový průmysl zahrnuje jedlé houby, medicinální houby a lesní houby (10). Od konce 20. století se výnos jedlých hub pěstovaných po celém světě výrazně zvyšuje. Nejvýznamnějším producentem je Čína, aktuálně vykazující produkci téměř 9 milionů tun, následující Japonsko a USA s produkcí 470, resp. 585 000 tun (údaje roku 2021). V Evropě vévodí produkce Polska a Nizozemí s výrobou přesahující 300 000 tun ročně. Přestože je v nabídce celosvětově 2000 jedlých hub, výroba realizuje pouze 25 z nich, v průmyslové produkci pak pět rodů hub. V České republice je uváděna produkce pouze několika výrobců s 27,5 tisíc tun ročně, což je významně ovlivněno importem levného produktu z Polska, dále pak i významným přínosem sběru hub v lesích, který není v České republice na rozdíl od dalších evropských zemí nijak limitován. Spotřeba hub v České republice odpovídá množství téměř 6 kg na rodinu ročně. Pokoutní prodej hub je nedostatečně kontrolován s dopadem na časté případy intoxikací, které jsou způsobeny i jejich nedostatečnou znalostí, ale i nevyužitím sítě informací nabízených jak Českou mykologickou společností, tak příslušným ministerstvem. Nabídka komerčně dostupných hub má rostoucí trend a zvyšování produkce a kvality produkovaného zboží vede celosvětově k poklesu cenové dostupnosti. Díky popularizaci především v řadě zemí, které měly ke spotřebě výhrady, dochází v celé Evropě ke zvýšení spotřeby. Příkladem může být Nizozemí s uváděnou konzumací hub 12 kg na osobu a rok, ale trend růstu spotřeby je zaznamenán i v zemích s tradicí vyšší mykofobie. Dle výše uvedeného lze konstatovat nezbytnost zvýšení spotřeby hub, které by přispělo ke zvýšení kvality zdravotního stavu populace a prevence frekventovaných onemocnění (3, 5, 10, 23).

NUTRIČNÍ HODNOTY JEDLÝCH HUB

Nutriční vlastnosti jedlých hub a jejich zdraví prospěšné účinky aktivované v nich přítomných bioaktivních látek činí z hub zdraví prospěšnou potravu (1). Rostoucí zájem populace o potraviny, které mají příznivé účinky na podporu zdraví a snižování rizika onemocnění, vede ke zvyšování spotřeby hub ve všech formách aplikace s odrazem zařazení této potraviny do skupiny funkční potraviny (1, 13, 15). Obsah živin a všech složek hub se výrazně liší ve fázích jejich růstu v prostředí, na kterém jsou pěstovány, nebo na přírodních podmínkách jejich růstu. Význam chemického složení hub rostoucích v různých lokalitách životního prostředí je závislý na rychlosti jejich růstu. Příkladem může být růst houby čaga rostoucí ve Francii, Kanadě a Ukrajině s odlišným obsahem betulinu a dalších komponent (13). Chuťové vlastnosti hub, jejich nutriční výhody a stále rostoucí poznání o jejich léčebném účinku vede k celosvětovému růstu spotřeby (23).

Bílkoviny jsou v houbách přítomny ve vysokém obsahu (4–37 % sušiny), ale poměry přítomných aminokyselin se dle druhů liší. Příkladem může být Pleurotus (hlíva ústřičná), s vyššími hodnotami esenciálních i neesenciálních aminokyselin, zejména kyseliny gamaaminomáselné (GABA), velmi důležitého neurotransmiteru (1, 10, 13, 15, 16, 20).

Lipidy s nálezem velmi nízkých hodnot přítomného tuku a především prakticky bez přítomnosti cholesterolu s významnou hladinou kyseliny linoleové, olejové a palmitové. Je prokázán výrazný účinek hub na redukci hladiny lipidů v krvi (1, 6, 10, 13, 27).

Vitaminy ve všech jedlých houbách s přítomností vysokých hodnot komplexu vitaminu B, vitaminu A. Vitamin D bude detailněji prezentován níže (tab. 1, 2). Zapojení vitaminu D do úpravy fyziologických vlastností člověka jak v prevenci, tak i v léčbě je dokumentován stále častěji, ale řada nových poznatků jak v experimentu, tak i v aplikaci ukazuje na nezbytnost dalšího detailního sledování (6, 10, 13, 15, 19).

Minerály jsou v plodnicích hub obsaženy v širokém spektru. Kromě draslíku a vápníku jsou detekovány významné hodnoty hořčíku mědi a železa. Přítomnost selenu může mít negativní vliv na glykemii (6), ale studie NHANES 2011–2016 obecně negativní ovlivnění zdravotního stavu výše uvedenými minerály při konzumaci běžné dávky negují (6, 9). Vzhledem ke schopnosti hub akumulovat těžké kovy (Cd, Pb, Hg, Ni, As a další) je doporučováno jak v komerční produkci, tak sběr lesních hub zajistit v minimálně kontaminovaném životním prostředí (13).

Vitamin D, sekosteroid rozpustný v tucích existuje ve dvou formách: vitamin D₂ a vitamin D₃. Rostliny a houby produkují vitamin D₂ z ergosterolu, v krevním oběhu dochází k metabolizaci v játrech a vzniklý vitamin D(25(OH)D) je transportován do ledvin, kde je metabolizován na 1,25-dihydroxyvitamin D (1,25(OH)₂, biologicky aktivní produkt (8, 10) s primární funkcí udržovat normální hladinu vápníku a vývoj kostí regulací metabolismu fosforu a vápníku (5, 10). Receptory vitaminu (VDR), které se nacházejí v mnoha tkáních (mozek, tlusté střevo, slinivka, prostata, imunitní buňky a další), poskytují vitamin D i s regulací diferenciace a proliferace v různých buněčných liniích (lymfocyty, endoteliální buňky, keratinocyty a další). Tím se může modifikovat riziko celé řady onemocnění (4, 5, 10, 15). V současné době dochází k postupnému růstu výskytu nízkých hladin vitaminu D v populaci celého světa. Podstatným důvodem je pokles expozice slunečnímu záření nejen změnou životního stylu jedinců, ale především růstem kontaminace životního prostředí, která blokuje průnik UVB záření (mikroa nanopartikule, růst ozonové vrstvy), a současnou gradací změn dietních režimů populace (epidemie nabídky fast food potravy), redukující významnou měrou potraviny s vyššími hodnotami vitaminu D. Přístupem řešení problému nízkého příjmu vitaminu D je síť Fast food Polska s nabídkou kvalitních houbových polévek. Studie australských autorů ukazuje na přínos této cesty ovlivnění kvality suplementace vitaminu D (5). V tabulkách 1 a 2 uvádíme nálezy hladiny vitaminu D jak v lesních, tak i v průmyslově připravovaných houbách. Z naměřených hodnot vitaminu D je nejvyšší nalezená hodnota v Cantharellus cibarius (liška obecná) s rozptylem naměřených hodnot od 10 do 166 g na 100 g hmotnosti čerstvých hub, což odpovídá rozmezí příjmu 400–6000 IU/100 g, dávce násobně převyšující doporučenou denní suplementaci. Navážky vitaminu D v kultivovaných houbách jsou nižší, ale ve vyspělé průmyslové produkci jsou tyto hodnoty násobně zvyšovány postkultivačním ozářením UV nebo dalšími metodami. První vzorky takto upravených pečárek jsou dostupné již i z produkce českých producentů. Kritický nedostatek vitaminu D v populaci vede ke zvýšené frekvenci celé řady onemocnění, od chorob CVD, CNS, infekčních, alergických, zánětlivých chorob gastrointestinálního traktu (GIT), autoimunitních postižení, regulaci sekrece inzulinu, indukce apoptózy i očních onemocnění (1, 4, 5, 8, 11, 15). Proto jsou diskutovány otázky cesty suplementace dietou, kde tvoří houby perspektivně jednoduché a levné řešení, ale i terapeutické využití suplementace vitaminem D, pro prevenci nebo léčbu výše uvedených onemocnění. 1,25(OH)₂ D₃ zprostředkuje většinu svých funkcí prostřednictvím jaderné VDR, tvořící heterodimer s retinoidním X-receptorem (RXR), a tento komplex se váže na elementy odpovědi vitaminu D v cílových genech a v genové regulaci (8). V poslední době je diskutována otázka přínosu proteinu vázajícího vitamin D (DBP), který vykazuje antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, reguluje imunitní funkce, likviduje nálož toxinů a je zvažován jeho význam v ovlivnění nádorových onemocnění (8). Souhrnně lze konstatovat, že vitamin D a jeho vazebné proteiny mají nejen slibnou roli v monitorování prevence a léčby řady lidských onemocnění, ale k detailnímu poznání přispěje až řada dalších klinických i experimentálních studií (3, 8).

Tab. 1 Hladiny beta-glukanu a vitaminu D ve volně rostoucích houbách střední Evropy. Hodnoty beta-glukanu jsou uvedeny v sušině hub (d.m.), hodnoty vitaminu D ve vzorcích čerstvých hub (f.w.).

Druh	Obecný název	β-glukan	Vitamin D₂		Reference
Druh	Obecný název	g/100 g d.m.	mg/100 g f.w.	I.U./100 g f.w.	Reference
Armilaria mellea	václavka obecná	12–25			17
Imleria badia	hřib obecný	9,3–24			17
Boletus edulis	hřib smrkový	5,8–16	55–58,7	2200–2358	5, 14, 21
Boletus subtomentosus	hřib plstnatý	5,1–57	66	2640	14, 21
Cantharellus cibarius	liška obecná	19–27	10,4–166	400–6640	5, 6, 10, 22
Leccinum scabrum	kozák březový	5,9–23			17
Leccinum aurantiaticum	křemenáč osikový	8–27			17
Lactarius deliciosus	ryzec pravý	17,1–27			17, 21
Macrolepiota procera	bedla vysoká	5,4–13,9			17, 21
Rozites caparatus	sluka svraskalá	10–32			17
Russula heterophyla	holubinka bukovka	14–24			17, 21
Russula vinosa	holubinka tečkovaná	14,7–26			17, 21
Suillus bovinus	klouzek kravský	16,3–26			17
Suillus graviellei	klouzek sličný	16,9–21			17
Suillus luteus	klouzek obecný	12,1–36			17
Tricholoma equestre	čirůvka zelánka	9–10,3			17
Tricholoma portentosum	čirůvka havelka	12,9–33			17
Xerocomellus chrysenteron	hřib žlutomasý	2,8–9			17,21

Tab. 2 Hladiny beta-glukanu a vitaminu D v průmyslově pěstovaných houbách. Hodnoty beta-glukanu jsouuvedeny v sušině hub (d.m.), hodnoty vitaminu D ve vzorcích čerstvých hub (f.w.).

Druh	Obecný název	β-glukan g/100 g d.m.	Vitamin D₂		Reference
Druh	Obecný název	β-glukan g/100 g d.m.	mg/100 g f.w.	I.U./100 g f.w.	Reference
Lentinula edodes	houževnatec jedlý (Shiitake)	25,1; 20–25,3; 8,7; 19,8	1,2	150–200	1, 6, 10, 13, 15, 17, 21
Pleurotus ostreatus	hlíva ústřičná	0,21–0,53; 24,2; 4,1; 12,4; 15,5	0,7	26	1, 6, 10, 14, 15, 17, 21
Agaricus bisporus	pečárka dvouvýtrusná	0,21–0,53; 8,6– 12,3; 1,98; 3,1; 8,0–12,3	0,6	3–10	10, 14, 15, 17, 21
Grifola frondosa	trsnatec lupenitý (Maitake)	83,7	22,5	900	2, 15
Ganoderma lucidum	leskokorka lesklá (Reishi)	4,3–23,6; 45,1			13, 16

Beta-glukany a polysacharidy jsou v současné době dostupné na světovém trhu nejen jako nutraceutická a kosmetická formulace, ale dochází k rostoucí cílené aplikaci v řešení prevence a léčby řady onemocnění (2, 6, 12, 17). Zdravotní přínos beta-glukanů z hub je znám již tisíce let. Asijské země, především Čína, Japonsko a Korea jsou nejen historickou bází jejich poznání, ale aktuálně dochází k růstu nových významných informací o jejich možné aplikaci (7, 10, 19, 27). Základní struktury beta-glukanů z hub se od sebe významně neliší, ale mohou vykazovat odlišnou bioaktivitu v závislosti na konformaci nebo sekundární struktuře. Výsledkem je cílené působení beta-glukanů získaných z různých hub v preventivní aplikaci i léčbě různých onemocnění (2, 6, 12, 16–18). Příkladem může být Lentinan využívaný v léčbě nádorových onemocnění, především GIT, v Japonsku schválený jako lék již v roce 1983 (7, 26). Strukturálně odlišné beta-glukany vykazují různou účinnost, výrazně stimulují imunitní systém, jsou prevencí ataky patogenními mikroorganismy, redukují škodlivé účinky toxinů a karcinogenů v životním prostředí (7). Působí jako molekulární vzor – PAMP (Pathogen Associated Molecular Paterns) a jsou rozpoznávány různými vhodnými receptory povrchu buněk iniciujících imunitní odpověď (dectin-1, komplementový receptor 3, lacosylceramid a další). Vztahy mezi strukturou a funkcí beta-glukanů jsou stále předmětem studia. Ukazuje se, že příznivé účinky požití celé houby jsou někdy významnější, a lze konstatovat nezbytnost sledování tohoto problému. Ale je zcela zřejmé, že jednotlivé beta-glukany získané z různých hub vykazují odlišné účinky jako imunomodulátory (2, 3, 18, 21, 22, 25). Je zřejmé, že i kvalita beta-glukanu ze stejného zdroje bude odlišná v závislosti na způsobu nebo lokalitě pěstování, kvalitě životního prostředí, molekulární hmotnosti, rozpustnosti, stupni polymerizace i helické konformaci a dalších vlivů (2, 21, 23). V tabulkách 1 a 2 je patrný široký rozptyl zjištěných hodnot beta-glukanů v sušině hub odpovídající 10% výchozí navážky měření. U lesních hub nacházíme na 100 g sušiny hodnoty beta-glukanů v rozmezí 5–60 g/100 g sušiny, s nálezem nejvyšších hodnot u hřibů, především Boletus submentosus (hřib plstnatý). Průmyslově připravené houby vykazují velký rozptyl naměřených hodnot, realitě odpovídají hodnoty vyšší, v přehledu odpovídající nálezům zjištěných u pečárky a hlívy ústřičné. Biologický účinek aplikace beta-glukanů je v posledních letech předmětem širokého zájmu celého spektra klinických oborů medicíny, sledujících jejich protizánětlivé působení, aplikaci v řadě alergických, nádorových, srdečně cévních onemocnění, onemocnění CNS, léčbu a prevenci infekčních, především virových onemocnění včetně COVID-19 (6, 7, 11, 12, 16–20).

ZÁVĚR

Jedlé houby jsou cenným zdrojem potravin s přínosem zvýšení kvality zdraví. Jsou to složky bílkovin, sacharidů, mastných kyselin, lipidů, vitaminů a polysacharidů, které jsou zázemím kvalitní výživy. Hlediska jejich protizánětlivého, antioxidačního, imunomodulačního, antimikrobiálního, hepatoprotekčního, antidiabetického a hypoglykemického působení jsou předmětem intenzivního studia a další aspekty jejich využití jsou intenzivně sledovány. Rozšíření spotřeby hub v populaci je účelné z aspektu využití vlivu jejich složek přispívajících k vyšší kvalitě zdravotního stavu populace. Rozsah jejich využití je závislý na permanentním studiu jejich složek s využitím v nutraceutickém i farmakologickém průmyslu. Studie mechanismu účinku složek hub pomohou objasnit spektrum jejich cíleného využití v prevenci a zvyšování kvality zdraví. Spektrum bioaktivních složek jednotlivých druhů jedlých hub je stále nedostatečně objasněné. Proto považujeme za účelné a potřebné posílení odborných složek hygieny výživy. Přínos nových poznatků a zvýšení rozsahu jejich využití by mohl přispět ke zvýšení kvality zdravotního stavu populace.

Konflikt zájmů: žádný.

Zdroje

Assemie A, Abaya G. The effect of edible mushrooms on health and their biochemistry. Int J Microbiol. 2022; 2022: 8744788.
Bulam S, Peksen A. β-Glucans: An important bioactive molecule of edible and medicinal mushrooms. Proceedings of 1. International Technology Sciences and Design Symposium 2018; 1242–1258.
Biedron R, Tangen JM, Maresz K, Hetland G. Agaricus blazei Murill – immunomodulatory properties and health benefits. FFHD 2012; 2(11): 428–447.
Bílek R. Význam metabolitů vitaminu D a správnost jejich stanovení. Vnitř. Lék. 2017; 63(6): 384–385.
Cardwell G, Bornman JE, James AP, Black LJ. A review of mushrooms as a potential source of dietary vitamin D. Nutrients. 2018; 10(10): 1498.
Cerletti C. Esposito S, Iacoviello L. Edible mushrooms and beta-glucans: impact on human health. Nutrients. 2021; 13(7): 2195.
Chen J, Seviour R. Medicinal importance of fungal β-(1-3), (1-6)-glucans. Mycol Res. 2007; 111(Pt 6): 635–652.
Delrue C, Speeckaert MM. Vitamin D and vitamin D-binding protein in health and disease. Int J Mol Sci. 2023; 24(5): 4642.
Fulgoni VL, Agarwai S. Nutritional impact of adding a serving of mushrooms on usual intakes and nutrient adequacy using National Health Examination Survey 2011–2016. Food Sci Nutr. 2021; 9(3): 1504–1511.
Jiang Q, Zhang M, Mujumdar AS. UV Induced conversion during drying of ergosterol to vitamin D in various mushrooms: Effect of different drying method. Trends Food Science Technol. 2020; 105: 200–210.
Konusova V, Vorbeychikov E, Shamtsyan M. Potential role of mushroom β-glucans in immunity and inflamation in viral infections and COVID-19. J Food Bioactiv. 2021; 16. https://doi. org/10.31665/JFB.2021.16288
Kozarski M, Klaus A, van Griensven L, et al. Mushroom β-glucan and polyphenol formulations as natural immunity boosters and ballancers: nature of the application. Food Sci Human Wellness 2023; 12(2): 378–396.
Lysakowska PL, Sobota A, Wirkijowska A. Medicinal mushrooms: Their bioactive componenets, nutritional value and application in functional food production – a review. Molecules 2023; 28(14): 5393.
Manzi P, Pizzoferrato L. Beta-glucans in edible mushrooms. Food Chemistry 2000; 68(3): 215–218.
Martin KR, Pence JC, Bloomer RJ. Vitamin D2-enhanced mushrooms as dietary supplements and nutraceuticals: A nutritionally sensible trade-off for the consumer. Clin J Nutr Diet. 2020; 3(1): 1–7.
McCleary BV, Draga A. Measurement of β-glucan in mushrooms and mycelial products. J AOAC Int. 2016; 99(2): 364–373.
Mirończuk-Chodakowska, Witkowska AM. Evaluation of Polish wild mushrooms as beta-glucan sources. Int J Environ Res Public Health 2020; 17(19): 7299.
Murphy EJ, Rezoagli E, Pogue R, et al. Immunomodulatory activity of β-glucan polysaccharides isolated from different species of mushrooms – a potential treatment for inflammatory lung conditions. Sci Total Environ. 2021; 809: 152177.
Nishihira J, Sato M, Tanaka A, et al. Maitake mushrooms (Grifola frondosa) enhances antibody production in response to influenza vaccination in healthy adult volunteers concurrent with alleviation of common cold symptoms. FFHD 2017; 7(7): 462–482.
Phillips JM, Ooi SL, Pak SC. Health promoting properties and functions of medicinal and culinary mushrooms for the COVID-19 era. An appraisal: does the„anti“ mantra stack up? Molecules 2022; 27(7): 2302.
Sari M, Prange A, Lelley JI, Hambitzer R. Screening of beta-glucan contents in commercially cultivated and wild growing mushrooms. Food Chem. 2017; 216: 45–51.
Savelkoul HFJ, Nogiera CL, Wichers HJ. Immunomodulation by dietary mushroom compounds. In: Heidt PJ, Midtvedt T, Resch V, van der Waaij D. (eds.) Old Herbon University seminar monograph Inflamation and Infection. The golden triangle: food – microflora – host defence. Herborn-Dill, Germany: Herborn Litterae 2007; 37–62.
Timm TG, Costa TM, Alberton MD, et al. Mushoroom β-glucans: application and inovation for food industry and immunotherapy. Appl Microbiol Biotechnol 2023; 107(16): 5035–5049.
Urbancikova I, Hudackova D, Majtan J, et al. Efficacy of Pleuran (β-glucan from Pleurotus ostreatus) in the management of Herpes Simplex virus Type 1 Infection. Evid Based Complement Alternat Med. 2020; 2020: 8562309.
Vetvicka V, Vannucci L, Sima P, et al. Beta glucan: Supplement or drug? From laboratory to clinical trials. Molecules 2019; 24(7): 1251.
Vetvicka V, Vetvickova J. Anti-infectious and anti-tumor acitivities of β-glucans. Anticancer Res. 2020; 40(6): 3139–3145.
Wu YS, Ho SY, Nan FH, Chen SN. Ganoderma lucidum beta-1,3/1,6-glucan as an immunomodulator in inflammation induced by a high cholesterol diet. BMC Complement Altern Med. 2016; 16(1): 500.