Repeated Kidney Transplantations
OPAKOVANÉ TRANSPLANTACE LEDVINY
Východisko.
Cílem studie byl rozbor výsledků opakovaných transplantací ledviny (Tx2, Tx3), provedených za prvních 29 let činnosti Transplantačního centra IKEM u osob s různou udržovací imunosupresí. Metody a výsledky. Retrospektivní studie se týká 134 Tx2 a 17 Tx3 u 134 nediabetiků: 43 z nich dostávalo při Tx1 i Tx2 (1966-81, resp. 1966-85) imunosupresi na bázi azathioprinu (Aza, podskupina AA), 42 při Tx1 (1972-85) Aza, kdežto při Tx2 (1984-95) imunosupresi na bázi cyklosporinu (CyA, podskupina AC) a 49 při Tx1 i Tx2 (1985-93, resp. 1986-95) CyA (podskupina CC). Porovnáno přežívání štěpů aktuariální metodou (s přihlédnutím ke všem ztrátám bez ohledu na příčinu) do konce 4. roku jednak uvnitř podskupin (Tx2 vs Tx1, resp. Tx3 vs Tx2 u týchž osob), jednak mezi nimi (Tx1 vs Tx1 a Tx2 vs Tx2 u různých osob). Kromě toho bylo v párových studiích porovnáno přežívání příjemců a štěpů po Tx2 při imunosupresi na bázi CyA s týmiž ukazateli po Tx1 u jiných osob s touž imunosupresí, operovaných v přibližně téže době (N = 81), a přežívání osob s Tx1 + Tx2 při režimu CC (bez ohledu na to, zda druhé štěpy v době uzávěrky fungovaly či nikoliv) s přežíváním osob po Tx1, u nichž po selhání funkce nebyla Tx2 provedena (N = 34). Profylaxe antilymfocytárními globuliny se rutinně neprováděla. Přežívání druhých a prvních štěpů se v žádné z podskupin nelišilo, třetí štěpy přežívaly koncem 3. roku více než druhé (66 vs 18 %, p < 0,01). Druhých štěpů u CC přežívalo více než u AA (55 vs 28 %, p < 0,01). V párové studii Tx2 vs Tx1 přežívalo příjemců i štěpů stejně (88 vs 89 %, N.S., resp. 47 vs 62 %, N.S.), v párové studii Tx1 + Tx2 vs Tx1 přežívalo 10 let od Tx1 více osob s Tx1 + Tx2 než osob, které se Tx2 nedočkaly (82 vs 49 %, p < 0,05). Závěry. Další transplantace ledviny po ztrátě funkce prvního štěpu je metodou volby: úmrtnost je nízká, pravděpodobnost víceletého trvání funkce značná a předpověď co do úrovně a délky života lepší než při pravidelné dialyzační léčbě.
Klíčová slova:
retransplantace, azathioprin, cyklosporin, pravidelná dialýza.
Authors:
J. Jirka; I. Reneltová; P. Rossmann 1; J. Skibová; H. Macurová; M. Chadimová; Š. Vítko; I. Matl; J. Lácha; M. Adamec; Vl. Kočandrle
Authors place of work:
Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1 Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha
Published in the journal:
Čas. Lék. čes. 1998; : 686-689
Category:
Summary
Background.
The objective of the study was an analysis of results of repeated kidney transplantations (Tx2, Tx3) implemented during the first 29 years of activities of the Transplantation Centre of the Institute of Clinical and Experimental Medicine in subjects with a different maintenance immunosuppression. Methods and Results. The retrospective study pertains to 134 Tx2 and 17 Tx3 in 134 non-diabetic subjects: 43 of them had during Tx1 and Tx2 (1966 - 1981 and 1966 - 1985 resp.) immunosuppression on the basis of azathioprin (Aza, sub-group AA), 42 during Tx1 (1972-85), Aza, while during Tx2 (1984-85) immunosuppression on the basis of cyclosporin (CyA, subgroup AC) and 49 both during Tx1 and Tx2 (1985-93 and 1986-95 resp.) CyA (subgroup CC). Compared was survival of grafts by the actuarial method (with regard to all losses regardless of cause) by the end of the 4th year inside the subgroups (Tx2 vs. Tx1 and Tx3 vs. Tx2 in the same subjects) and between subgroups (Tx1 vs. Tx1 and Tx2 vs. Tx2 in different subjects). Moreover in paired investigations the survival of recipients and grafts after Tx2 was compared after immunosuppression on the basis of CyA with the same parameters after Tx1 in different subjects with the same immunosuppression, operated at approximately the same time (n = 81) and survival of subjects with Tx1 + Tx2 on the CC regime regardless whether the second grafts functioned at the time of the last examination, with survival of subjects after Tx1 where after graft failure Tx2 was not performed (n = 34). Prophylaxis with antilymphocyte globulins was not used. Survival of second and first grafts did not differ in any of the subgroups, third grafts survived at the end of the third year more frequently than second grafts (66 vs. 18%, p < 0.01). Second grafts in CC survived more than in AA (55 vs. 28%, p < 0.01). In the paired study Tx2 vs. Tx1 the survival of grafts and recipients was the same (88 vs. 89%, N.S. and 47 vs. 62% resp.), in the paired study Tx1 + Tx2 vs. Tx1 more subjects with Tx1 + Tx2 survived 10 years after Tx1 than subjects who did not have Tx2 (82 vs. 49%, p < 0.05). Conclusions. A further transplantation of the kidney after functional loss of the first graft is the method of choice: the mortality is low, the probability of several years´ function is considerable and the prognosis as regards quality and length of life better than with regular dialysis treatment.
Key words:
retransplantation, azathioprin, cyclosporin, regular dialysis.
Štítky
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistČlánok vyšiel v časopise
Journal of Czech Physicians
- Advances in the Treatment of Myasthenia Gravis on the Horizon
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- What Effect Can Be Expected from Limosilactobacillus reuteri in Mucositis and Peri-Implantitis?
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
Najčítanejšie v tomto čísle
- Selective Estrogen Receptor Modulators - A New Concept to Avert Health Risks of Menopause
- HELLP Syndrome
- Repeated Kidney Transplantations
- Bird´s Eye View of Laboratories - Report on Symposia