Health care provider legal rights and duties connected with the complaints

1. Viz také důvodová zpráva k ZZS.

2. Blíže k výčtu práv pacienta zejm. § 28 ZZS.

3. § 28 odst. 3 písm. e) ZZS nebo § 65 odst. 1 písm. a) ZZS.

4. § 93 odst. 1 ZZS.

5. Dle § 3 odst. 1 ZZS se pacientem rozumí osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.

6. Dle § 22 občanského zákoníku se osobou blízkou rozumípříbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.V praxi bude pro poskytovatele většinou rozhodná pouze první část uvedené definice před středníkem, protože v těchto případech lze rodinný vztah prokazatelně doložit. V případech „jiných osob“, např. druha, družky, by tyto osoby musely věrohodně doložit, že skutečně vůči pacientovi jako osoby blízké vystupují, např. prostřednictvím smluv dokládajících soužití ve společné domácnosti, rozhodnutími orgánů veřejné moci např. v oblasti sociálních dávek, výpověďmi svědků apod.

7. § 33 odst. 4, resp. § 65 odst. 1 písm. c) ZZS.

8. § 41 odst. 3 a 5, resp. § 66 odst. 5 ZZS.

9. K povinné mlčenlivosti poskytovatele vůči správnímu orgánu při vyřizování stížností pak srov. níže související podkapitolu.

10. Srov. Uherek, P. 2015. Kdo, na co a jakou formou může podat stížnost na poskytování zdravotních služeb(dostupné na: www.epravo.cz/top/clanky/kdo-na-co-a-jakou-formou-muze-podavat-stiznosti-v-souvislosti-s-poskytovanim-zdravotnich-sluzeb-99133.html)nebo Uherek, P. 2013. Některé praktické problémy spojené s vyřizováním stížností podávaných v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (Zdravotnické fórum 2013; 7: 11–13).

11. Přestože s ohledem na několikrát zmíněnou neformálnost stížnostního procesu ZZS ani institut odmítnutí či odložení stížnosti výslovně neupravuje.

12. § 49 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona.

13. § 184 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona.

14. Samozřejmě opatrnost poskytovatele s jakýmkoliv uznáním případného peněžitého nároku je však i v tomto případě na místě, neboť tímto uznáním by mohlo dojít k prodloužení promlčecí lhůty.

15. Např. webové stránky férová nemocnice (on-line dostupné na: www.ferovanemocnice.cz/reseni-sporu-29/stiznosti-273.html)

16. Je nutné vést v patrnosti, že odpověď poskytovatele na stížnost se může stát zásadním podkladem v případném následném soudním sporu se stěžovatelem, pokud tento zvolí danou cestu a bude se domáhat nároku na odškodnění újmy na zdraví, popř. podá i podnět orgánům činným v trestním řízení. Daný faktor by tedy poskytovatel měl brát vždy v potaz a k eventuálnímu „přiznání“ a zdůvodňování případného pochybení přistupovat s náležitou pečlivostí.

17. Tato informace pouze musí být u lůžkových poskytovatelů obecně publikována na zákonem stanovených místech – viz níže.

18. § 93 odst. 3 písm. a) ZZS.

19. Srov. analogicky § 65 odst. 1 ZZS, který umožňuje, aby také u nahlížení do zdravotnické dokumentace byl zaměstnanec poskytovatele přítomen.

20. § 51 ZZS.

21. K tomu výslovně i § 94 odst. 2 ZZS. Podrobněji také Uherek, P. 2012.Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků a nahlížení do zdravotnické dokumentace v souvislosti s řešením stížností na poskytování zdravotních služeb (Zdravotnické fórum 2012; 10: 10–12).

22. § 93 odst. 4 ZZS.

23. Alespoň pro tento případ rámcové obsahové náležitosti podání správnímu orgánu ZZS předpokládá.

24. Vše § 117 odst. 3 a 4 ZZS.

25. Vše § 118 ZZS.