ÚVODEM

Milé kolegyně, milí kolegové,

přehledové články, které byly zaslány redakci během května, opět dokládají bez velké nadsázky nezměrnou šíři současné klinické medicíny. A samozřejmě i důvěru autorů v to, že se problematika, které se s velkým úsilím věnují, a aktuální poznatky v jejich oborech dostanou k co nejširšímu okruhu zájemců. Snažíme se zaměření a rozsah těchto i dosti rozsáhlých textů udržet v mezích zájmu a porozumění všech, kteří vědí, že stejně jako klinická medicína potřebuje a využívá často extrémně široký výzkum základní, je pro klinika důležitý alespoň rozhled v širších dimenzích, než je jeho vlastní obor. Dokládá to i mimořádně zajímavá a poučná kazuistika, ukazující, že lidský organismus je jeden celek – připomínat to nikdy není zbytečné.

Že profesor Josef Janků publikoval prioritní práci o parazitárním onemocněni oka, později i po něm pojmenovaném, přesně před 100 lety pravě v tomto časopisu, určitě překvapivé není. Ale že v té době (a to až do čísla 7 ročníku 64, které vyšlo 14. února 1925) zněl jeho název Časopis lékařův českých, zatímco po cely první ročník (1862) tam pro nás ta archaická koncovka „v“ nebyla, mne opravdu udivilo. Nebýt precizní práce autora připomínky, neměl bych teď zvídavý dotaz na jazykovědce. Uvidíme, jak nám to vysvětli.

Petr Sucharda