Alergie na latexové rukavice a dezinfekční prostředky u zubních lékařů

Súhrn

Alergie na vyšetřovací latexové rukavice představuje závažný problém pro pracovníky ve zdravotnictví a také pro některé pacienty. Jednorázové vyšetřovací rukavice jsou jednou z hlavních složek bariérové ochrany proti přenosu infekčního agens ve zdravotnictví. Jejich používání u zubních lékařů je v souladu s aktuálně platnou legislativou v České republice. Vzestup výskytu alergie na latex především u zdravotnických pracovníků souvisí s následujícím: od 80. let prudce stoupla spotřeba vyšetřovacích rukavic ve zdravotnictví, došlo k technologickým změnám při zpracování latexu a začaly se používat nové chemikálie při výrobě syntetického latexu. Alergickou reakci na latex lze podle klinických projevů rozdělit na dva typy: I. typ a IV. typ.

Ve studii byl formou anonymního dotazníku zjišťován aktuální stav kožních reakcí při používání latexových vyšetřovacích rukavic a existence poškození kůže rukou v souvislosti s aplikací tekutého mýdla nebo alkoholového dezinfekčního přípravku při provádění hygieny rukou u zubních lékařů. Celkem bylo osloveno 54 probandů, 36 zubních lékařů se soukromou praxí a 18 zubních lékařů, zaměstnanců Kliniky zubního lékařství LF UP a FN Olomouc. Ve skupině zubních lékařů se soukromou praxí 2 jedinci z 36 dotázaných uvedli přecitlivělost na latexové vyšetřovací rukavice nebo dezinfekční prostředek. Z 18 zubních lékařů Kliniky zubního lékařství LF v Olomouci a FN Olomouc 8 lékařů uvedlo přecitlivělost na vyšetřovací rukavice nebo alkoholový dezinfekční přípravek. Přecitlivělostí na latex trpělo pouze 5 zubních lékařů. Přecitlivělostí na alkoholový dezinfekční přípravek 3 zubní lékaři. Ve 4 případech zubní lékaři uvedli přecitlivělosti na latex, pudr a dezinfekční přípravek k hygienické dezinfekci rukou současně. Zubní lékaři, kteří uvedli přecitlivělost na některou z dotazovaných látek, patřili do skupiny s délkou praxe 1–10 let. Jeden zubní lékař náležel do skupiny 11–20 let praxe. Zubní lékaři, kteří uvedli přecitlivělost na latex (6 probandů), představují prevalenci přecitlivělosti na latex 11,11 %. Do této skupiny byl zařazen i zubní lékař, který uvedl přecitlivělost na pudr v rukavicích.

Přecitlivělost na některou z uvedených látek nebyla posouzena klinickým alergologem, ani kožním lékařem. U žádného z těchto zubních lékařů nebyly provedeny žádné kožní testy nebo laboratorní vyšetření.

Závěr:
Zjištěná prevalence přecitlivělosti na latex je 11,11 %. Údaj může být ovlivněn chybou vyplývající z malého počtu probandů.

Klíčová slova:
latex – vyšetřovací rukavice latexové – alergie I. a IV. typu

ÚVOD

Alergie na vyšetřovací latexové rukavice a některé další předměty obsahující latex představuje závažný problém pro pracovníky ve zdravotnictví a také pro některé pacienty [1, 2]. Jednorázové vyšetřovací rukavice jsou jednou z hlavních složek bariérové ochrany proti přenosu infekčního agens ve zdravotnictví [3]. Tyto rukavice se začaly v širším měřítku používat v 80. letech minulého století na základě doporučení Centers for Disease Control and Prevention (CDC), především v souvislosti s infekcemi přenášenými krví a dalším biologickým materiálem (HIV, VHB, VHC) [4, 5, 6, 7]. Gumové rukavice byly zavedeny do chirurgických oborů již v roce 1890 americkým chirurgem Dr. Williamem Halstedem.

Výraz „latex“ pochází z latiny, kde měl původně ve středověku význam kapaliny nebo tekutiny, která však nemusela mít mléčný vzhled. Přírodní latex je obsažen v mnoha druzích rostlin, ­ovšem nejvýznamnější kaučukodárnou rostlinou je Hevea brasilienesis, která se pěstuje na plantážích východní Asie, Afriky, Jižní Ameriky [8]. Získaná bíle zbarvená tekutina obsahuje 250 proteinů, z toho 11 možných alergenů. Přírodní latex se používá na výrobu více než 200 druhů chemikálií a zpracovává se na výrobu více než 40 000 dentálních, zdravotnických a spotřebitelských výrobků [2].

S prvním případem alergie na přírodní latex seznámili lékařskou veřejnost Stern a Grimm v roce 1927, kdy referovali o opakované kopřivce a edému laryngu z dentální protézy vyrobené z kaučuku [9]. Až do roku 1979 alergie na latex speciálně z latexových rukavic byla popsána jako IV. typ oddálené hypersenzitivity podle Gella a Coombse. V roce 1979 anglický dermatolog Nutter popsal u ženy případ kontaktní urtikárie jako I. typ podle Gella a Coombse vyprovokované latexovými rukavicemi určenými k domácím pracem [10]. Po roce 1980 došlo k obrovskému nárůstu počtu kontaktních kopřivkových reakcí a výzkumy naznačovaly, že mnoho z nich je zprostředkováno protilátkami třídy IgE. V roce 1984 byla zaznamenána první anafylaktická reakce na latexové chirurgické rukavice a v roce 1991 následovala i zpráva o fatální anafylaxi [11]. V průběhu roku 1997 americká organizace Food and Drug Administration (FDA) přijala více než 1 700 zpráv o těžkých alergických reakcích po kontaktu s předměty s obsahem latexu, včetně 16 úmrtí [2]. Vzestup výskytu alergie na latex především u zdravotnických pracovníků, některých pacientů a pracovníků při výrobě latexu souvisí s následujícím: od 80. let prudce stoupla spotřeba vyšetřovacích rukavic ve zdravotnictví, došlo k technologickým změnám při zpracování latexu a začaly se používat nové chemikálie při výrobě syntetického latexu. Všechny tyto změny pravděpodobně vedly k nárůstu nejen alergických reakcí [2, 5].

Alergickou reakci na latex lze podle klinických projevů rozdělit na dva typy: I. typ a IV. typ. Latex vyvolává I. typ imunopatologické reakce prostřednictvím třídy IgE. Projevuje se okamžitou nebo anafylaktickou reakcí se známkami svědění, kýchání, bronchospasmu a hypotenze. Tato reakce může být fatální. V ordinaci zubního lékaře může být tento typ alergické reakce vyvolán použitím latexových rukavic, rubberdamu aj.

Reakce IV. typu je zprostředkovaná T buňkami. Má za následek opožděnou alergickou reakci, která se projeví lokální reakcí v místě kontaktu s alergenem. Kontaktní alergická dermatitida je nejčastějším projevem alergie na latex. Tato reakce je vyvolána chemickými urychlovači (thiuramy, karbamáty a benzothiazol), které se přidávají do přírodního nebo syntetického latexu. Kontaktní alergickou dermatitidu je nutné odlišit od iritační kontaktní dermatitidy, která není reakcí alergickou.

SOUBOR A METODIKA

Ve studii byl formou anonymního dotazníku zjišťován aktuální stav kožních reakcí při používání vyšetřovacích latexových rukavic a existence poškození kůže rukou v souvislosti s aplikací tekutého mýdla nebo alkoholového dezinfekčního přípravku při provádění hygieny rukou u zubních lékařů. Do epidemiologické studie bylo zavzato 54 probandů, 36 zubních lékařů se soukromou praxí a 18 zubních lékařů, zaměstnanců Kliniky zubního lékařství LF UP v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Účastníkům šetření byl předložen anonymní dotazník, který obsahoval otázky vypovídající o aktuální situaci přecitlivělosti na vyšetřovací latexové rukavice a používané prostředky k hygieně rukou, délce praxe (do 10 roků, 11–20 roků a více než 20 roků), používání jednorázových vyšetřovacích nesterilních rukavic (latexové, vinylové, nitrilové, žádné), zjištěná přecitlivělost na alkoholový dezinfekční přípravek (ano/ne), zjištěná přecitlivělost na latex (ano/ne) a zda je používán regenerační přípravek na ruce (ano/ne).

VÝSLEDKY

Sledovaný soubor měl celkem 54 dotázaných, z toho bylo 36 zubních lékařů se soukromou praxí a 18 zubních lékařů ze státního zdravotnického zařízení. Soubor 54 dotázaných zubních lékařů byl rozdělen podle délky praxe. Nejvíce zubních lékařů (29) bylo ve skupině s praxí do 10 let, následovala skupina s praxí delší než 21 let (14) a 11 zubních lékařů mělo délku praxe 11–20 let. Počty zubních lékařů podle délky praxe ve skupině „soukromá praxe“ a „klinika“ jsou uvedeny v grafu 1. O používání rukavic podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, informuje graf 2.

Ve skupině zubních lékařů se soukromou praxí 2 jedinci z 36 dotázaných uvedli přecitlivělost na vyšetřovací rukavice nebo dezinfekční prostředek. Jeden lékař alergen neuvedl, druhý lékař trpěl přecitlivělostí na pudr v rukavicích. Z 18 zubních lékařů Kliniky zubního lékařství LF v Olomouci a FN Olomouc 8 lékařů uvedlo přecitlivělost na vyšetřovací rukavice nebo alkoholový dezinfekční přípravek. Přecitlivělostí na latex trpělo pouze 5 zubních lékařů. Přecitlivělostí na alkoholový dezinfekční přípravek 3 zubní lékaři. Ve 4 případech zubní lékaři uvedli přecitlivělosti na latex, pudr a dezinfekční přípravek k hygienické dezinfekci rukou současně.

Zubní lékaři, kteří uvedli přecitlivělost na některou z dotazovaných látek, patřili do skupiny s délkou praxe 1–10 let. Pouze jeden zubní lékař náležel do skupiny 11–20 let praxe.

Zubní lékaři, kteří uvedli přecitlivělost na latex (6 probandů) v tomto souboru představují prevalenci přecitlivělosti na latex 11,11 %. Do této skupiny byl zařazen i zubní lékař, který uvedl přecitlivělost na pudr v rukavicích.

Přecitlivělost na některou z uvedených látek nebyla posouzena klinickým alergologem ani kožním lékařem. U žádného z těchto zubních lékařů nebyly provedeny žádné kožní testy nebo laboratorní vyšetření.

DISKUSE

Alergie na latex obsažený ve vyšetřovacích jednorázových rukavicích je celosvětovým problémem. Snaha o snížení tohoto rizika a účinnou prevenci nejen pro zdravotníky, ale pro lidstvo, řeší některé státy už 20 let různými dohodami a normami, které by měly být dodržovány při výrobě přírodního i syntetického latexu [12]. Sledovaný soubor je početně velmi malý. Zjištěná prevalence 11,11 % souhlasí s uváděným výskytem v jiných zemích. Katelaris et al. upozorňují, že zubní lékaři používají vyšetřovací rukavice 9–10 hodin každý pracovní den, což je řadí mezi zdravotníky v používání vyšetřovacích rukavic na první místo [1]. V roce 2005 byl v USA publikován článek, v němž autoři uvádějí, že alergie na přírodní latex nebyla až do roku 1987 u zubních lékařů známa. V současné době má alergie na proteiny přírodního latexu klesající tendenci a činí 14–16 %. Naopak vzrůstá množství pracovních dermatóz v souvislosti s denním kontaktem zubních lékařů s obrovským množstvím kožních iritantů a alergenů. Rovněž upozorňují na skutečnost, že je potřebná evidence a zvýšená zdravotní péče o zubní lékaře s těmito pracovními dermatózami, které se přibližně evidují u 25 % [13].

V roce 1999 byla provedena dotazníková studie na výskyt alergických projevů na latex u zdravotníků v České republice FN Brno. Autorka sdělení uvádí, že zjištěné výsledky jsou shodné s výsledky v jiných evropských zemích. Bylo zjištěno, že vyšší výskyt příznaků spojených po kontaktu s latexem a délkou praxe byl prokázán u pracovníků ve zdravotnictví do 5 let [14]. Rovněž v naší studii zubní lékaři s kožními projevy po kontaktu s latexem patřili do skupiny s nejkratší dobou působení ve zdravotnictví.

Je třeba upozornit i na možné riziko alergické reakce na latex u pacientů zubních lékařů. Guggenheimer et al. uvádějí, že prevalence alergické reakce u pacientů zubních lékařů není známa, nicméně v populaci dochází k jejich nárůstu od roku 1982. Je to od doby, co se jednorázové rukavice používají ve zvýšené míře jako ochrana před přenosem infekčního agens [15].

Skupina holandských lékařů v letošním roce publikovala studii, kde uvádí výsledky zjištěné přecitlivělosti na latexové rukavice s odstupem 10 let. Zjistili klesající prevalenci přecitlivělosti a alergie na přírodní latex. Informace z dotazníků byly doplněny výsledky sérologickými a kožních testů. Rovněž tito autoři potvrdili, že jedinci s atopií mají větší riziko vývoje hypersenzitivity na latex [16].

Ve většině článků uváděná čísla přecitlivělosti na přírodní či syntetický latex u pracovníků ve zdravotnictví jsou pouze na základě dotazníkového šetření. Ani v současné době nejsou dostatečně validní výsledky, které jsou získané z kožních testů. Neexistuje jednotná příprava těchto roztoků a mnohdy nejsou známé ani různé chemické příměsi používané při výrobě. Na všechny tyto skutečnosti je poukazováno, pokud jsou uváděné hodnoty prevalence alergie na latex [1, 2, 4].

Lidstvo je pod tlakem stále většího množství chemikálií, které se aplikují do celého životního i pracovního prostředí. Původní obranné mechanismy lidský organismus poškozují. Přibývá populace, která již nevykazuje hypersenzitivu na jednu látku, ale objevuje se tato reakce pak v docela vzdálených souvislostech. V současné době je to problém tzv. „latex-fruit syndrome“. Uvádí se, že 30–50 % jedinců s alergií na přírodní latex vykazuje tento typ alergie [17].

Možná všechny tyto varovné skutečnosti přiměly odborníky z celého světa k zásadní strategii přípravy ISO norem pro výrobu lékařských rukavic [18].

Do redakce došlo dne 15. 8. 2013.

Do tisku přijato dne 4. 9. 2013.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Sedlatá Jurásková

Klinika zubního lékařství, ortodontické oddělení, LF Univerzity Palackého v Olomouci

Palackého 12

770 00  Olomouc

e-mail: EJuraskova@seznam.cz