Bariatrická metabolická chirurgie
Bariatrická metabolická chirurgie
Prevalence obezity se v období mezi 1980 až 2008 celosvětově téměř zdvojnásobila a dnes dosahuje 10 % u mužů a 14 % u žen. To znamená, že téměř půl miliardy dospělé populace (starší dvaceti let) je obézních. V závislosti na této skutečnosti na celém světě ročně zemře 2,8 milionu lidí na onemocnění způsobená nadváhou či obezitou nebo na onemocnění s obezitou související. Přibližně u 65 % světové populace nadváha a obezita zabíjí více než podvýživa.
Nedávno publikovaná Interdisciplinární evropská doporučení metabolické a bariatrické chirurgie upozorňují na nebezpečí nadváhy, která je dle údajů WHO považována celosvětově za pátou nejčastější příčinu úmrtí, a zatím se nedaří epidemii obezity úspěšně zvládat. Jednou z rychle rostoucích částí této epidemie je těžká obezita, (tzn. body mass index (BMI) ≥ 35 kg/2, u které je zvláště viditelný negativní vliv na zdraví a nemocnost populace.
Nadváha drasticky zvyšuje riziko vzniku mnoha onemocnění zdánlivě vzájemně nesouvisejících, jako je cukrovka, hypertenze, mozková mrtvice, dyslipidémie, syndrom spánkové apnoe, zhoubný nádor, non alkoholická steatohepatitida a další závažná onemocnění. WHO udává, že 44 % cukrovky 2. typu (T2DM), 23 % ischemické choroby srdeční a přibližně 7−41 % maligních nádorů může být způsobeno nadváhou nebo obezitou. Ve většině států Evropy se u dospělé populace nadváha a obezita podílí na vzniku přibližně 80 % případů cukrovky 2. typu, 35 % ischemické choroby srdeční a 55 % hypertenze. Nicméně škála dalších onemocnění a zhoršení zdraví jako je osteoartróza, dýchací potíže, onemocnění žlučníku, neplodnost a psychosociální obtíže, které vedou k zhoršení kvality života nebo k invaliditě nebo vedou k zhoršení životních plánů, jsou ekonomicky velmi náročné jak z pohledu pracovní neschopnosti, tak z pohledu čerpání zdravotní péče. Nutno zdůraznit, že délka života jedinců s těžkou obezitou se odhadem snižuje o 5 až 20 let v závislosti na pohlaví, věku a rase.
Dlouhodobě udržitelný pokles hmotnosti je pochopitelným cílem bariatrické chirurgie. Ideální bariatrická operace by měla být snadno a rychle proveditelná, s minimálními perioperačními nebo dlouhodobými komplikacemi. Měla by zajistit dosažení excelentního poklesu hmotnosti, který by u velké většiny pacientů přetrvával s minimální následnou péčí. Operace by měla být použitelná stejně u všech pacientů bez ohledu na jejich individuální vlastnosti, spolupráci, věk a různý stupeň nadváhy. Je nasnadě, že taková operace neexistuje, a proto jsme nuceni pečlivě vyhodnotit rozdílné vlastnosti pacientů ve vztahu k jednotlivým operacím, tak aby měla vybraná operace pro každého pacienta co nejlepší poměr „cost/benefit“ a aby mu s co největší pravděpodobností nabídla nejlepší řešení pro jeho/její celoživotní situaci.
Bariatrická chirurgie prokázala, že je nejefektivnější metodou léčby morbidně obézních pacientů. U pacientů, kteří se podrobili bariatrické operaci, současné dlouhodobé studie dokazují podstatné snížení mortality, stejně jako pokles výskytu dalších obezitou podmíněných zdravotních komplikací a s tím spojený pokles nákladů na zdravotní péči. Bariatrická chirurgie je zavedenou a nedílnou součástí komplexní péče o morbidně obézní nemocné.
Key words:
obesita – diabetes – chirurgické řešení diabetes
Autoři:
N. Scopinaro; Facs (hon)
Působiště autorů:
University of Genoa, Italy
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2014, roč. 93, č. 8, s. 404-415.
Kategorie:
Review
Souhrn
Prevalence obezity se v období mezi 1980 až 2008 celosvětově téměř zdvojnásobila a dnes dosahuje 10 % u mužů a 14 % u žen. To znamená, že téměř půl miliardy dospělé populace (starší dvaceti let) je obézních. V závislosti na této skutečnosti na celém světě ročně zemře 2,8 milionu lidí na onemocnění způsobená nadváhou či obezitou nebo na onemocnění s obezitou související. Přibližně u 65 % světové populace nadváha a obezita zabíjí více než podvýživa.
Nedávno publikovaná Interdisciplinární evropská doporučení metabolické a bariatrické chirurgie upozorňují na nebezpečí nadváhy, která je dle údajů WHO považována celosvětově za pátou nejčastější příčinu úmrtí, a zatím se nedaří epidemii obezity úspěšně zvládat. Jednou z rychle rostoucích částí této epidemie je těžká obezita, (tzn. body mass index (BMI) ≥ 35 kg/2, u které je zvláště viditelný negativní vliv na zdraví a nemocnost populace.
Nadváha drasticky zvyšuje riziko vzniku mnoha onemocnění zdánlivě vzájemně nesouvisejících, jako je cukrovka, hypertenze, mozková mrtvice, dyslipidémie, syndrom spánkové apnoe, zhoubný nádor, non alkoholická steatohepatitida a další závažná onemocnění. WHO udává, že 44 % cukrovky 2. typu (T2DM), 23 % ischemické choroby srdeční a přibližně 7−41 % maligních nádorů může být způsobeno nadváhou nebo obezitou. Ve většině států Evropy se u dospělé populace nadváha a obezita podílí na vzniku přibližně 80 % případů cukrovky 2. typu, 35 % ischemické choroby srdeční a 55 % hypertenze. Nicméně škála dalších onemocnění a zhoršení zdraví jako je osteoartróza, dýchací potíže, onemocnění žlučníku, neplodnost a psychosociální obtíže, které vedou k zhoršení kvality života nebo k invaliditě nebo vedou k zhoršení životních plánů, jsou ekonomicky velmi náročné jak z pohledu pracovní neschopnosti, tak z pohledu čerpání zdravotní péče. Nutno zdůraznit, že délka života jedinců s těžkou obezitou se odhadem snižuje o 5 až 20 let v závislosti na pohlaví, věku a rase.
Dlouhodobě udržitelný pokles hmotnosti je pochopitelným cílem bariatrické chirurgie. Ideální bariatrická operace by měla být snadno a rychle proveditelná, s minimálními perioperačními nebo dlouhodobými komplikacemi. Měla by zajistit dosažení excelentního poklesu hmotnosti, který by u velké většiny pacientů přetrvával s minimální následnou péčí. Operace by měla být použitelná stejně u všech pacientů bez ohledu na jejich individuální vlastnosti, spolupráci, věk a různý stupeň nadváhy. Je nasnadě, že taková operace neexistuje, a proto jsme nuceni pečlivě vyhodnotit rozdílné vlastnosti pacientů ve vztahu k jednotlivým operacím, tak aby měla vybraná operace pro každého pacienta co nejlepší poměr „cost/benefit“ a aby mu s co největší pravděpodobností nabídla nejlepší řešení pro jeho/její celoživotní situaci.
Bariatrická chirurgie prokázala, že je nejefektivnější metodou léčby morbidně obézních pacientů. U pacientů, kteří se podrobili bariatrické operaci, současné dlouhodobé studie dokazují podstatné snížení mortality, stejně jako pokles výskytu dalších obezitou podmíněných zdravotních komplikací a s tím spojený pokles nákladů na zdravotní péči. Bariatrická chirurgie je zavedenou a nedílnou součástí komplexní péče o morbidně obézní nemocné.
Key words:
obesita – diabetes – chirurgické řešení diabetes
Zdroje
1. World Health Organization, Global Health Observatory. Obesity, situation and trends. www.who.int/gho/ncd.
2. Enrikson V. Kan tuntarnresektion forsuaras som terapi mot fettsot. Nordisk Med 1952;47:744−747.
3. Payne JH, De Wind LT, Commons RR. Metabolic observations in patients with jejunocolic shunts. Am J Surg 1963;106:273−289.
4. Payne JH, De Wind LT. Surgical treatment of obesity. Am J Surg 1969;118:141−147.
5. Payne JH, De Wind LT, Schwab CE, Kerr WH. Surgical treatment of morbid obesity: sixteen years of experience. Arch Surg 1973;106:432−437.
6. Halverson JD, Scheff RJ, Genry K, Albers DH. Jejunoileal bypass. Late metabolic sequelae and weight gain. Am J Surg 1980;140:347−350.
7. Mason EE, Ito C. Gastric bypass in obesity. Surg Clin North Am 1967;47:1345−1351.
8. Wittgrove AC, Clark GW. Laparoscopic gastric bypass, Roux-en-Y: preliminary report of five cases. Obes Surg 1994;4:353−357.
9. Scopinaro N, Gianetta E, Civalleri D, Bonalumi U, Bachi V. Biliopancreatic bypass for obesity: I. An experimental study in dogs. Br J Surg 1979;66:613−617.
10. Scopinaro N, Gianetta E, Civalleri D, Bonalumi U, Bachi V. Biliopancreatic bypass for obesity: II. Initial experience in man. Br J Surg 1979;66:618−620.
11. Gomez CA. Gastroplasty in morbid obesity. Surg Clin North Am 1979;59:1113−1120.
12. Mason EE. Vertical banded gastroplasty for obesity. Arch Surg 1982;117:701−706.
13. Kuzmak LI. Silicone gastric banding: a simple and effective operation for morbid obesity. Contemp Surg 1986;28:13−18.
14. Wilkinson LH, Peloso OA. Gastric (reservoir) reduction for morbid obesity. Arch Surg 1981;116:602−605.
15. Fried M, Peskova M. Gastric banding: advantage and complications. A 5‑ and 10‑year follow-up. Obes Surg 1995;5:372−374.
16. Belachew M, Legrand MJ, Defechereux TH, Burtheret MP, Jacquet N. Laparoscopic adjustable silicone gastric banding in the treatment of morbid obesity. A preliminary report. Surg Endosc 1994;8:1354−1356.
17. Hess DS, Hess DW. Biliopancreatic diversion with a duodenal switch. Obes Surg 1998;8:267−282.
18. Marceau P, Biron S, Bourque RA, et al. Biliopancreatic diversion with a new type of gastrectomy. Obes Surg 1993;3:29−35.
19. Lagacé M, Marceau P, Marceau S, et al. Biliopancreatic diversion with a new type of gastrectomy: some previous conclusions revisited. Obes Surg 1995;5:411−418.
20. Marceau P, Biron S, Hould FS, et al. Duodenal switch: long-term results. Obes Surg 2007;17:1421−1430.
21. Ren CJ, Patterson E, Gagner M. Early results of laparoscopic biliopancreatic diversion with duodenal switch: a case series of 40 consecutive patients. Obes Surg 2000;10:514−523.
22. Buchwald H, Oien DM. Metabolic/bariatric surgery worldwide 2011. Obes Surg 2013; 23:427−436.
23. Gumbs AA, Gagner M. Dakin G, Pomp A. Sleeve gastrectomy for morbid obesity. Obes Surg 2007;17:962−969.
24. Deitel M, Crosby RD, Gagner M. The First International Consensus Summit for Sleeve Gastrectomy (SG). New York City, USA, October 25−27, 2007.
25. Quaade F, Vaernet K, Larsson S. Stereotactic stimulation and electrocoagulation of the lateral hypothalamus in obese humans. Acta Neurochir 1974;30:111−117.
26. Kral JG. Vagotomy for treatment of severe obesity. Lancet 1978;11:307−308.
27. Curley SA, Weaver W, Wilkinson LH, Demarest GB. Late complications after gastric reservoir reduction with external wrap. Arch Surg 1987;122:781−783.
28. Santoro S, Malzoni CE, Velhote MC, Milleo FQ, Santo MA, et al. Digestive adaptation with intestinal reserve: a neuroendocrine-based operation for morbid obesity. Obes Surg 2006;16:1371−1379.
29. Cigaina V. Gastric pacing as therapy for morbid obesity: preliminary results. Obes Surg 2002; 12 Suppl 1:12S−16S.
30. Bohdjalian A, Prager G, Aviv R, Policker S, Schindler K, et al. One-year experience with Tantalus: a new surgical approach to treat morbid obesity. Obes Surg 2006;16:627−634.
31. Schouten R, Rijs CS, Bouvy ND, Hameeteman W, Koek GH, et al. A multicenter randomized efficacy study of the EndoBarrier Gastrointestinal Liner for presurgical weight loss prior to bariatric surgery. Ann Surg 2010;216:236−243.
32. De Paula AL, Macedo AL, Prudente AS, Queiroz L, Schraibman V, et al. Laparoscopic sleeve gastrectomy with ileal interposition (“neuroendocrine brake”)-pilot study of a new operation. Surg Obes Relat Dis 2006;2:464−467.
33. Buchwald H, Varco RL. Metabolic Surgery. New York, NY: Grune & Stratton, 1978.
34. Evans S, Pamuklar Z, Rosko J, Mahaney P, Jiang N, et al. Gastric bypass surgery restores meal stimulation of the anorexigenic gut hormones glucagon-like peptide-1 and peptide YY independently of caloric restriction. Surg Endosc 2012;26:1086−1094.
35. Valverde I, Puente J, Martín-Duce A, Molina L, Lozano O, et al. Changes in glucagon-like peptide-1 (GLP-1) secretion after biliopancreatic diversion or vertical banded gastroplasty in obese subjects. Obes Surg 2005;15:387−397.
36. Buchwald H, Avidor Y, Braunwald E, Jensen MD, Pories W, et al. Bariatric surgery: a systematic study and meta-analysis. JAMA 2004;292:1724−1737.
37. Buchwald H, Estok R, Fahrbach K, Banel D, Jensen MD, et al. Weight and type 2 diabetes after bariatric surgery: systematic review and meta-analysis. Am J Med 2009;122:248−256.
38. Scopinaro N, Adami GF, Papadia FS, Camerini G, Carlini F, et al. Effects of biliopancreatic diversion on type 2 diabetes in patients with BMI 25 to 35. Ann Surg 2011;253:699−703.
39. Scopinaro N, Adami GF, Papadia FS, Camerini G, Carlini F, et al. The effects of biliopancreatic diversion on type 2 diabetes mellitus in patients with mild obesity (BMI 30–35 kg/m2) and simple overweight (BMI 25–30 kg/m2): a prospective controlled study. Obes Surg 2011;21:880−888.
40. Scopinaro N, Adami GF, Papadia FS, Camerini G, Carlini F, et al. Effects of gastric bypass on type 2 diabetes in patients with BMI 30 to 35. Obes Surg 2014;24:1036−1043.
41. Geloneze B, Geloneze SR, Fiori C, Stabe C, Tambascia MA, et al. Surgery for nonobese type 2 diabetic patients: an interventional study with duodenal–jejunal exclusion. Obes Surg 2009;19:1077−1083.
42. Raj PP, Kumaravel R, Chandramaliteeswaran C, Vaithiswaran V, Palanivelu C. Laparoscopic duodenojejunal bypass with sleeve gastrectomy: preliminary results of a prospective series from India. Surg Endosc 2012;26:688−692.
43. De Paula AL, Stival AR, Macedo A, Ribamar J, Mancini M, Halpern A, Vencio S. Prospective randomized controlled trial comparing 2 versions of laparoscopic ileal interposition associated with sleeve gastrectomy for patients with type 2 diabetes with BMI 21−34 kg/m2. Surg Obes Relat Dis 2010;6:296−304.
44. Bohdjalian A, Ludvik B, Guerci B, Bresler L, Renard E, et al. Improvement in glycemic control by gastric electrical stimulation (TANTALUS) in overweight subjects with type 2 diabetes. Surg Endosc 2009;23:1955−1960.
45. de Jonge C, Rensen SS, Verdam FJ, Vincent RP, Bloom SR, et al. Endoscopic duodenal-jejunal bypass liner rapidly improves type 2 diabetes. Obes Surg 2013;23:1354−1360.
46. Fobi MA, Lee H. The surgical technique of the Fobi-Pouch operation for obesity (the transected silastic vertical gastric bypass). Obes Surg 1998;8:283−288.
47. MacLean LD, Rhode BM, Forse RA. A gastroplasty that avoids stapling in continuity. Surgery 1993;113:380−388.
48. Christou NV, Look D, MacLean LD. Weight gain after short- and long-limb gastric bypass in patients followed for longer than 10 years. Ann Surg 2006;244:734−740.
49. Favretti F, Ashton D, Busetto L, Segato G, De Luca M. The gastric band: first-choice procedure for obesity surgery. World J Surg 2009;33:2039−2048.
50. Weichman K, Ren C, Kurian M, Heekoung AY, Casciano R, et al. The effectiveness of adjustable gastric banding: a retrospective 6-year U.S. follo-up study. Surg Endosc 2011;25:397−403.
51. Griffen WO Jr. Gastric bypass for morbid obesity. Surg Clin North Am 1979;59:1103−1112.
52. Mason EE. Surgical treatment of obesity. W.B. Saunders Company Editor, Philadelphia, London, Toronto 1981:387−388.
53. Zimmerman JM (President of the French Society of Obesity Surgery (SOFCO). Personal communication.
54. Buchwald H, Oien DM. Metabolic/bariatric surgery worldwide 2008. Obes Surg 2009;19:1605−1611.
55. Diamantis T, Apostolou KG, Alexandrou A, Griniatsos J, Felekouras E, et al. Review of long-term weight loss results after laparoscopic sleeve gastrectomy. Surg Obes Relat Dis 2014;10:177−183.
56. Tretbar LL, Taylor TL, Sifers EC. Weight reduction. Gastric plication for morbid obesity. J Kans Med Soc 1976;77:488−490.
57. Talebpour M, Amoli BS. Laparoscopic total vertical plication in mormid obesity J Laparoendosc Adv Surg Tech A 2007;17:793−798.
58. Bradnova O, Kyrou I, Hainer V, Vcelak J, Halkova T, et al. Laparoscopic greater curvature plication in morbidly obese women with type 2 diabetes: effects on glucose homeostasis, postprandial triglyceridemia and selected gut hormones. Obes Surg 2014;24:718−726.
59. Fried M, Dolezalova K, Buchwald JN, MCGlennon TW, Sramkova P, et al. Laparoscopic greater curvature plication (LGCP) for treatment of morbid obesity in a series of 244 patients. Obes Surg 2012;22:1298−1307.
60. Ji Y, Wang Y, Zhu J, Shen D. A systematic review of gastric plication for the treatment of obesity. Surg Obes Relat Dis 2013; December 12. doi: 10.1016/j.soard.2013.12.003 (Epub ahead of print).
61. Rutledge R. The mini-gastric bypass: experience with the first 1,274 cases. Obes Surg 2001;11:276−280.
62. Sánchez-Pernaute A, Herrera MA, Pérez-Aguirre ME, Talavera P, Cabrerizo L, el al. Single anastomosis duodeno–ileal bypass with sleeve gastrectomy (SADI-S). One to three year follow-up. Obes Surg 2010;20:1720−1726.
63. Scopinaro N, Gianetta E, Civalleri D, Bonalumi U, Bachi V. Two years of clinical experience with biliopancreatic bypass for obesity. Am J Clin Nutr 1980;33:506−514.
Štítky
Surgery Orthopaedics Trauma surgeryČlánok vyšiel v časopise
Perspectives in Surgery
2014 Číslo 8
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
Najčítanejšie v tomto čísle
- Spontaneous pneumomediastinum (Hamman’s syndrome)
- Bariatric metabolic surgery
-
Thoracic sarcoma, is indication for surgery sensible?
Case reports - Comparison of the results of surgical and endovascular treatment in patients with peripheral arterial disease of the lower extremities in the femoropopliteal region