Proces ergodiagnostiky a jeho vývoj v kontextu aktuálních společenských změn

Súhrn

Ergodiagnostika (předpracovní rehabilitace) je důležitou součástí rehabilitace obecné schopnosti jedince k práci. Cílem ergodiagnostického vyšetření je objektivně zhodnotit psychosenzomotorický potenciál osob s postižením pro účely zaměstnanosti. Při vyšetření klienta je nezbytné klást důraz na jeho zkušenosti, vzdělání, zájmy, volnočasové aktivity a dosavadní pracovní začlenění. V rámci ergodiagnostického vyšetření se používají vybrané metodiky (základní, doporučené a speciální). V ergodiagnostickém interprofesním týmu mají zastoupení různé odbornosti: rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník a podobně. V České republice zaznamenala ergodiagnostika v posledním desetiletí velký rozvoj, včetně řady systémových a procedurálních změn. Důkazem je vznik sítě 13 ergodiagnostických center (EDC), která úzce spolupracují s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR a pomáhají se zařazením klientů na trh práce. EDC musí pružně reagovat na aktuální dění a situaci v ČR, a to nejen z hlediska měnící se poptávky po tomto specifickém vyšetření, vývoje epidemiologické situace, ale také z pohledu svého vlastního „standardního“ zdravotnického provozu, personálního zajištění, dostupnosti školení pro své zaměstnance i například pořízení nového vybavení.

Klíčová slova:

ergodiagnostika – psychosenzomotorický potenciál – ergodiagnostický interprofesní tým – funkční objektivní hodnocení

Úvod

Proces ergodiagnostiky v průběhu posledních 10 let doznal určitých změn kopírujících celospolečenský vývoj v České republice. V rámci ergodiagnostiky jde o komplexní vyšetření psychosenzomotorického potenciálu posuzované osoby ve vztahu k pracovnímu uplatnění. V ČR je ergodiagnostika prováděna výhradně v ergodiagnostických centrech (EDC), jichž je v současné době celkem 13 a jsou rozmístěna v jednotlivých krajích pro zajištění optimální dostupnosti (viz seznam EDC v ČR).

Seznam ergodiagnostických center v ČR

1. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze (pro Prahu a Středočeský kraj)

2. Krajská zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Rehabilitační oddělení (pro Ústecký kraj)

3. Krajská zdravotní, a. s., Nemocnice Chomutov, Rehabilitační oddělení (pro Ústecký a Karlovarský kraj)

4. Fakultní nemocnice Plzeň, Rehabilitační oddělení (pro Plzeňský a Karlovarský kraj)

5. Nemocnice Tábor a. s., Oddělení léčebné rehabilitace (pro Jihočeský kraj)

6. Nemocnice Třebíč, Rehabilitační oddělení (pro Kraj Vysočina)

7. Pardubická krajská nemocnice a. s., Centrum rehabilitace (pro Pardubický kraj)

8. Fakultní nemocnice Hradec Králové, Rehabilitační klinika (pro Královéhradecký kraj)

9. Krajská nemocnice Liberec a. s., Rehabilitační oddělení (pro Liberecký kraj)

10. Fakultní nemocnice Brno, Rehabilitační oddělení (pro Jihomoravský kraj)

11. Středomoravská nemocniční a. s., Nemocnice AGEL Prostějov, Centrum léčebné rehabilitace (pro Olomoucký kraj)

12. Fakultní nemocnice Ostrava, Klinika léčebné rehabilitace (pro Moravskoslezský kraj)

13. Krajská nemocnice T. Bati a.s. Zlín, Rehabilitační oddělení (pro Zlínský kraj)

Žadatelem o ergodiagnostiku bývá zejména Úřad práce (ÚP) ČR, může o ni ale požádat i samotný klient nebo jeho zaměstnavatel [1]. Platí však pravidlo, že ergodiagnostiku hradí ten, kdo o ni žádá, není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Ergodiagnostická vyšetření, resp. testování, provádí na základě indikace lékaře z EDC jednotliví členové interprofesního ergodiagnostického týmu. Mezi jeho klíčové členy se řadí ergoterapeut, fyzioterapeut a zdravotně-sociální pracovník. Pouze některá EDC mají přímo ve svém týmu k dispozici psychology, logopedy nebo speciální pedagogy, případně úzce spolupracují s psychiatry [2].

Velkým společným problémem většiny EDC je právě nedostatek psychologů a téměř absence psychiatrů, kteří by byli běžně do ergodiagnostického procesu zapojováni. Bez těchto odborníků však není možné provést kvalitní objektivní funkční vyšetření psychického a mentálního stavu klientů, pokud jejich onemocnění právě tyto funkce negativně ovlivňuje. V případě potřeby je ale EDC povinné si provedení psychologického vyšetření zajistit.

Ergodiagnostika je ve své současné podobě nevhodná pro některé klienty s určitým typem disability (např. klienty s mentálním postižením apod.). Testovací baterie je třeba průběžně doplňovat o další nové hodnoticí nástroje, které pomohou komplexně a objektivně zhodnotit celý psychosenzomotorický potenciál klientů ve vztahu k jejich pracovním schopnostem.

EDC musí splňovat požadované personální, věcné i materiální standardy. Mezi základními metodikami nesmí chybět např. Purdue Pegboard Test (model #32020) [3], dynamometr Jamar [4], Loewenstein Occupational Therapy Cognitive Assessment (model DLOTCA Battery) [5] nebo metodika Isernhagen Work System [6].

V roce 2021 byla Klinikou rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze publikována Česká rozšířená verze manuálu pro Purdue Pegboard Test (PPT): Model 32020A. Základ této verze vznikl zpětným překladem anglického manuálu k testu PPT. K němu byla doplněna zcela nová pravidla, jak tento test objektivně administrovat a jak jednotně reagovat na situace běžně vznikající v průběhu testování (např. na záměnu rukou při kompletování nebo sražení již řádně umístěné součástky). Manuál by měl pomoci eliminovat chyby v interpretaci výsledků tohoto testu odborníky na ergodiagnostiku v celé ČR [7]. V současné době probíhá sběr dat potřebných pro stanovení českých norem pro zdravou populaci u testu PPT. Následně bude tedy možné porovnat získané výsledky současné české zdravé populace testované PPT s dosud dostupnými, desítky let starými americkými normami [7].

Vzniku nových EDC brání v současné době i požadavky na personální, materiální a věcné standardy pro jejich zřízení. Problémem se stává dostupnost a finanční náročnost na pořízení, fungování a obnovu některých metodik, vč. zajištění nezbytného školení pro personál EDC. Jako příklad může posloužit zajištění zaškolení zahraničními lektory u metodiky Isernhagen Work System, která je zároveň jednou z nejnákladnějších položek nezbytného vybavení EDC.

Legislativa a principy financování ergodiagnostiky

Zásadním dokumentem mezinárodního práva v oblasti práv osob se zdravotním postižením je Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. prosince 2006 a v platnost vstoupila dne 3. května 2008. Pro ČR, která Úmluvu ratifikovala v září roku 2009, vstoupila v platnost dne 28. října 2009 [8].

Základními právními předpisy upravujícími problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením, vč. provádění pracovní rehabilitace, jsou zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o zaměstnanosti je také výchozím právním předpisem pro provádění ergodiagnostiky ve veřejných službách zaměstnanosti [9].

Finanční prostředky vynakládané na zabezpečení ergodiagnostiky ÚP ČR jsou výdajem na státní politiku zaměstnanosti. Součinnost mezi ÚP ČR a poskytovateli zdravotních služeb je upravena využitím objednávek ergodiagnostického vyšetření podle ustanovení § 9 a § 21 zákona o zaměstnanosti. Provedené zdravotní výkony hradí ÚP ČR na základě předloženého vyúčtování (vystavení faktury) poskytovatelem zdravotních služeb vždy podle účinného cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví ČR, který je zveřejňován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, a to podle přílohy Specifické zdravotní výkony uvedené v části I. pro oblast zaměstnanosti.

Ergodiagnostiku prováděnou určenými EDC hradí ÚP ČR na základě vykázaných specifických zdravotních výkonů podle účinného cenového předpisu – části „B2. Oblast zaměstnanosti a pracovní rehabilitace – cílená či komplexní ergodiagnostika provedená ergodiagnostickými centry“.

Zařazení této samostatné kategorie specifických zdravotních výkonů, jež jsou vázány na personální a materiální standardy a vyžadují i metodicky proškolený personál, odlišuje od roku 2016 provádění ergodiagnostiky v EDC od běžné diagnostiky ostatních poskytovatelů zdravotních služeb, která je ÚP ČR hrazena podle části „B1. Oblast zaměstnanosti“ účinného cenového předpisu [9].

Ergodiagnostické vyšetření ve vztahu k Úřadu práce a pandemii covidu-19

Vyšetření v EDC jsou ze strany ÚP ČR využívána ve větší míře především od roku 2014. Do té doby byl počet ergodiagnostických vyšetření limitován nízkým počtem EDC. Díky projektu „Rehabilitace-aktivace-práce“ CZ.04.4.09/1.1.00.4/0038, který byl realizován v letech 2004–2008, byla vytvořena první EDC [10].

Díky navazujícímu projektu „Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci“ CZ.1.04/2.2.00/11.00008 byla v roce 2014 vytvořena síť 13 EDC na celém území ČR [11]. Navýšením kapacity těchto specializovaných pracovišť postupně stoupala i poptávka po ergodiagnostice. Konkrétní počty realizovaných ergodiagnostických vyšetření objednaných pro potřeby ÚP ČR jsou uvedeny v tab. 1.

Počty proběhlých vyšetření v letech 2020–2021 jsou výrazně ovlivněny situací spojenou s pandemií SARS-CoV-2 (covid-19), kdy byl počet ergodiagnostických vyšetření velmi redukován. Redukce počtu ergodiagnostických vyšetření byla dána nejen menší poptávkou ze strany ÚP ČR, ale i obavou klientů z epidemiologické situace a z rizika nákazy v nemocničním zařízení. Je nutné se zmínit i o modifikovaném provádění fyzicky náročnějšího testování z důvodu povinného používání ochranných pomůcek, např. respirátorů. V některých centrech se fyzicky náročnější testování neprovádělo vůbec.

Dopad covidové pandemie se projevil i v omezeném osobním kontaktu většího množství osob, které bylo limitující např. pro realizaci kazuistických konferencí.

Ergodiagnostické vyšetření má v rámci činnosti ÚP ČR v oblasti diagnostiky osob s postižením nezastupitelnou roli. U těchto osob je nutné zmapovat vliv jejich zdravotních problémů na možnosti uplatnění na regionálním trhu práce i na možnosti dalšího profesního směřování po případné změně zdravotního stavu.

Spolupráce mezi jednotlivými EDC a ÚP ČR je unikátní právě v kontextu projektu Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci a je zcela nezbytné a velmi žádoucí ji v dlouhodobém kontextu udržovat a posilovat [12].

Stručný přehled základních aktuálních informací o procesu ergodiagnostiky

Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze na základě svých vlastních letitých zkušeností s ergodiagnostikou sestavila přehledně strukturovaný text se základními informacemi o ergodiagnostice. Tento přehledný informační text jsme nazvali Základní informace o ergodiagnostice a je uveden níže.

Tento přehled se může stát účinnou edukační pomůckou nejen pro odborníky pracující ve zdravotnictví a sociální oblasti, ale i pro samotné klienty a jejich rodinné příslušníky.

Základní informace o ergodiagnostice

Co je to ergodiagnostika?

– podrobné vyšetření člověka se zdravotními problémy zaměřené na jeho pracovní uplatnění

– vyšetření fyzického, sociálního, mentálního i duševního stavu osoby se zdravotními problémy týmem zdravotnických pracovníků (lékařem, ergoterapeutem, fyzioterapeutem, klinickým psychologem, zdravotně-sociálním pracovníkem apod.)

Jak se provádí a jak je ergodiagnostika hrazena?

– provádí se pouze v síti EDC v ČR

– je hrazena žadatelem, např. ÚP ČR, zaměstnavatelem nebo samotným klientem

– nelze ji hradit z veřejného zdravotního pojištění

– je poskytována v rámci forem pracovní rehabilitace a její výsledky jsou využitelné i v rámci poradenské činnosti u osob s postižením a při zprostředkování vhodného zaměstnání

K čemu ergodiagnostika slouží?

– pomůže zjistit, jaké schopnosti, dovednosti, znalosti a zkušenosti může člověk s dlouhodobými zdravotními problémy uplatnit v zaměstnání

– pomůže zjistit, jaké pracovní činnosti člověk se zdravotními problémy může vykonávat

– pomůže vytipovat vhodné pracovní pozice s ohledem na zdravotní stav jedince

– pomůže ověřit, zda je konkrétní pracovní pozice vhodná pro konkrétní osobu se zdravotními problémy

– pomůže najít vhodné kompenzační pomůcky potřebné pro zvládání pracovních činností

– pomůže vytvořit návrh úprav pracovního prostředí tak, aby bylo pro danou osobu přístupné a vyhovující

– pomůže najít způsoby, jak vhodně upravit pracovní náplň pro zaměstnance se zdravotními problémy

Pro koho je vhodná?

– pro osoby s fyzickým či kombinovaným postižením (např. pro osoby s neurologickým, revmatologickým, ortopedickým nebo vertebrogenním onemocněním, stavy po amputacích apod.)

Pro koho není vhodná?

– pro osoby ve starobním důchodu (SD) nebo několik let před dosažením věkové hranice pro odchod do SD

– pro osoby s primárně duševním onemocněním

– pro osoby s dominujícími psychickými problémy

– pro osoby s mentálním postižením

– pro osoby pouze se smyslovým postižením (např. pro nevidomé, neslyšící)

– pro osoby v dlouhodobé evidenci ÚP ČR (déle než 3 roky)

Možné důvody pro podání žádosti o ergodiagnostické vyšetření (nezaměstnaní klienti)

– osoba se zdravotním postižením (OZP) o ergodiagnostiku sama aktivně požádala ÚP ČR

– ergodiagnostika je součástí individuálního plánu pracovní rehabilitace dané OZP

– ÚP ČR zvažuje poskytnutí pracovní rehabilitace pro OZP (popř. konkrétní formu pracovní rehabilitace)

– ÚP ČR zvažuje nabídnutí konkrétního pracovního místa OZP vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání

– ÚP ČR hledá jakékoli vhodné pracovní uplatnění pro OZP

– OZP, u nichž se dlouhodobě nedaří nalézt vhodné pracovní uplatnění, ale mají motivaci pracovat

– OZP je zařazena do projektu ÚP ČR, kde je ergodiagnostika vyžadována

Další možné důvody pro podání žádosti o ergodiagnostické vyšetření (zaměstnanci)

– blíží se konec dočasné pracovní neschopnosti

– nejistota, zda zvládne/může pracovat na své původní pozici

– nejistota, zda nebude potřebovat poupravit původní pracovní náplň nebo upravit pracovní prostředí

– neví, zda by zvládl/nemohl vykonávat jinou pozici u stejného zaměstnavatele

– ví, že na své původní pracovní pozici ze zdravotních důvodů již nemůže pokračovat (nutná změna zaměstnavatele nebo pracovní pozice)

– zaměstnavatel si není jistý, zda je jeho zaměstnanec schopný zvládat zadanou práci vzhledem k jeho zdravotnímu stavu

Jak objednat ergodiagnostiku?

– objednávku na ergodiagnostiku posílá žadatel výhradně poštou (doporučeně) nebo prostřednictvím datových schránek

– adresa EDC

– ID datové schránky zdravotnického zařízení

– kontaktní osoba pro administrativní záležitosti spojené s ergodiagnostikou (objednávka, termín, fakturace apod. pan/paní XY, v případě nepřítomnosti zastupuje: pan/paní XY)

– kontaktní osoba pro odbornou konzultaci (výběr klienta na ergodiagnostiku apod.) pan/paní XY

Obsah objednávky a průvodního dopisu

– údaje o klientovi

– jméno, příjmení, adresa bydliště (i přechodného), rodné číslo, telefonní kontakt (příp. e-mail)

– údaje o praktickém lékaři klienta – jméno, příjmení, adresa, telefon, popř. e-mail

– důvody, proč má být ergodiagnostika provedena

– údaje o kontaktním pracovišti ÚP ČR – jméno a příjmení, telefon a e-mail pracovníka ÚP ČR

– adresa kontaktního pracoviště ÚP ČR

Obsah průvodního dopisu k objednávce

– základní informace o klientovi (podložená data)

– nezaměstnaný od XY

– formální důvod ukončení posledního zaměstnání

– vedený v evidenci ÚP ČR od XY

– status osoby s invalidním důchodem (ID), osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ); průkaz TP, ZTP, ZTP/P

– zvažovaná/poskytovaná pracovní rehabilitace

– obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace (vč. uvedení výstupů z již realizovaných aktivit)

– návrh zvažovaných aktivit do individuálního plánu pracovní rehabilitace

– shrnutí dosavadní spolupráce s klientem ze strany ÚP ČR

– souhrn nabízených/zvažovaných pracovních pozic (vč. případných důvodů jejich odmítnutí)

(autoři: Vondrová K. a Sládková P.)

Závěr

Článek souhrnně popisuje problematiku procesu ergodiagnostiky (předpracovní rehabilitace), která určuje a hodnotí schopnosti jedince k práci, je podstatnou součástí celého rehabilitačního procesu.

Text navrhuje doporučení a poskytuje podněty ke změnám, a to nejen v organizaci ergodiagnostiky, ale i v jejím samotném průběhu.

Pracovní trh se dynamicky vyvíjí a mění se nejen jeho požadavky, ale i spektrum klientů a jejich konkrétních potřeb, na které se bude muset ergodiagnostika postupně zaměřit a účelně na ně reagovat.

V blízké budoucnosti je nutné počítat se změnami i v procesu ergodiagnostiky, např. s úpravou celkové délky procesu ergodiagnostiky, zařazením nových funkčních testů, zapojením dalších odborníků do procesu ergodiagnostiky apod.

Je nezbytné více spolupracovat mezi EDC, sdílet své klinické zkušenosti a pořádat kazuistické semináře za účasti nejen zdravotnických profesionálů, ale i klientů a zástupců ze strany žadatelů o ergodiagnostiku.

Za úvahu by jistě stálo i zřízení samostatné Sekce pro ergodiagnostiku a pracovní rehabilitaci v rámci Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny, která by úzce kooperovala s Metodickým centrem pro ergodiagnostiku, s Klinikou rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.

Doručeno/Submitted: 15. 1. 2023

Přijato/Accepted: 6. 4. 2023

Korespondenční autor:

MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D.

Klinika rehabilitačního lékařství

1. LF UK a VFN v Praze

Albertov 7/2049

128 00 Praha 2

e-mail: petra.sladkova@vfn.cz