Antifibrinolytika u kardiochirurgických operací bez mimotělního oběhu – analýza krevních ztrát, bezpečnosti a efektivity nákladů

Antifibrinolytika u kardiochirurgických operací bez mimotělního oběhu – analýza krevních ztrát, bezpečnosti a efektivity nákladů

Cíl studie:
Porovnat hemostatické účinky antifibrinolytik (tranexamové kyseliny, aprotininu) a placeba u revaskularizačních operací myokardu bez mimotělního oběhu a zhodnotit vliv této terapie na efektivitu nákladů.

Typ studie:
Prospektivní, randomizovaná, dvojitě slepá studie.

Název a sídlo pracoviště:
3. LF UK a FNKV, Praha.

Materiál a metoda:
Do studie bylo zařazeno 100 pacientů, hodnoceno bylo 91 nemocných (skupina A, n = 32, tranexamová kyselina 1 g do kožního řezu a dále kontinuálně 200 mg/h; skupina B, n = 29, aprotinin 1000 000 m. j. do kožního řezu a dále 250 000 m. j./h; skupina C, n = 30, placebo).

Výsledky:
Vysoce signifikantní rozdíly mezi skupinami byly nalezeny v kumulativních krevních ztrátách za 4 h (geometrické průměry [95% intervaly spolehlivosti] – skupina A: 89,3 ml [72,7 ml; 109,8 ml], skupina B: 72,3 ml [49,2 ml; 106,3 ml] a skupina C: 192,3 ml [151,8 ml; 243,5 ml]) (p < 0,001), za 8 h (skupina A: 152,1 ml [120,7 ml; 191,6 ml], skupina B: 130,3 ml [88,1 ml; 192,8 ml] a skupina C: 283,8 ml [226,0 ml; 356,3 ml]) (p = 0,001), a během 24 h po operaci (skupina A: 410,3 ml [337,6 ml; 498,6 ml], skupina B: 345,8 ml [256,0 ml; 398,2 ml] a skupina C: 619,8 ml [524,3 ml; 732,8 ml]) (p < 0,001). Ve všech časech byla skupina C (s placebem) signifikantně odlišná od skupin léčených antifibrinolytiky (skupiny A a B), přičemž nebyly nalezeny zásadní rozdíly mezi skupinami A a B.V léčených skupinách nedošlo k elevaci průměrných hodnot kardiospecifických enzymů v porovnání se skupinou C. Nezjistili jsme statisticky významnou odlišnost mezi skupinami v počtu pacientů, kterým byl během prvních 24 hodin po operaci podán krevní derivát (resuspendované erytrocyty, p = 0,119, nebo plazma z plné krve, p = 0,118), avšak počet nemocných retransfundovaných resuspendovanými erytrocyty během celé hospitalizace byl statisticky významně vyšší ve skupině C v porovnání se skupinou B (p = 0,002). Efektivita průměrných nákladů na antifibrinolytikum a transfuzní přípravky se jeví jako nejpříznivější ve skupině pacientů, kterým byla podávána tranexamová kyselina.

Závěr:
Tranexamová kyselina a aprotinin se zdají být podobně účinné v redukci krevních ztrát u kardiochirurgických operací bez mimotělního oběhu. Tranexamová kyselina se jeví jako cenově výhodnější a bezpečná alternativa k aprotininu.

Klíčová slova:
tranexamová kyselina – aprotinin – kardiochirurgické operace – aortokoronární rekonstrukce bez mimotělního oběhu