Koncept ideální supraglotické pomůcky

Nejdůležitějším faktorem, který motivuje výzkum a vývoj nových supraglotických pomůcek, jsou potenciální rizika spojená s tracheální intubací. Předvídatelná incidence traumatu dýchacích cest a vyšší četnost komplikací spojených s tracheální intubací favorizuje supraglotické pomůcky oproti tracheální rource při celkové anestezii. V budoucnosti by měla minimalizace komplikací spolu se zvýšením těsnicího tlaku supraglotických pomůcek limitovat tracheální intubaci pouze pro výkony u pacientů s plným žaludkem nebo u speciálních operací jako jsou nitrohrudní výkony. V článku jsou diskutovány a kvantifikovány faktory, které ovlivňují bezpečnostní profil pomůcky, stejně tak jako její limitace v závislosti na rozdílném designu jednotlivých supraglotických pomůcek. Tyto faktory zahrnují kvalitu těsnicího tlaku, snadnost zavedení, ochranu proti aspiraci, přístup do gastrointestinálního traktu a vhodnost použití jednotlivých supraglotických pomůcek při obtížné intubaci. Skórovací systémy mohou pomoci porovnat nové pomůcky se standardně používanými a poskytnout více objektivní základ k měření a srovnání jednotlivých supraglotických pomůcek.

Klíčová slova:
supraglotické pomůcky – těsnicí tlak – aspirace – ventilace pozitivním tlakem

Autoři: Miller M. Donald
Působiště autorů: Guys Hospital, London, UK
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 22, 2011, č. 3, s. 149-152
Kategorie: Anesteziologie - Přehledový článek

Souhrn

Klíčová slova:
supraglotické pomůcky – těsnicí tlak – aspirace – ventilace pozitivním tlakem

Zdroje

1. Tanaka, A. et al. Laryngeal resistance before and after minor surgery: endotracheal tube versus Laryngeal Mask Airway. Anesthesiology, 2003, 99, p. 252–258.

2. Mazen, A. et al. Is Routine Endotracheal Intubation as Safe as We think or Wish? Anesthesiology, 2003, 99, p. 247–248.

3. Yamanaka, H. et al. Prolonged hoarseness and arytenoid cartilage dislocation after tracheal intubation. Brit. J. Anaesthesia, 2009, 103, 3, p. 452–455.

4. Domino, K. B. et al. Airway injury during anesthesia: a closed claims analysis. Anesthesiology, 1999, 91, p. 1703–1711.

5. Yu, S. H., Beirne, O. R. Laryngeal mask airways have a lower risk of airway complications compared with endotracheal intubation: a systematic review. American Association of Oral and Maxillofacial Surgeons. J. Oral Maxillofac. Surg., 2010, 68, p. 2359–2376.

6. Brimacombe, J. Laryngeal Mask Anaesthesia. 2nd Edition, WB Sanders: Philadelphia 2005, p. 555–556, 563, 140.

7. www.proactmedical.com.au

8. Gerstein, N. S., Braude, D. A., Hung, O., Saunders, J. C., Murphy, M. F. The Fastrach intubating laryngeal mask airway: an overview, an update. Can. J. Anaesth., 2010, 57, p. 588–601.

9. Theiler, L. G., Kleine-Brueggeney, M., Kaiser, D., Urwyler, N., Luyet, C., Vogt, A., Grief, R., Unibe, A. Crossover comparison of the laryngeal mask Supreme™ and the i-gel™ in simulated difficult airway secenario in anesthetized patients. Anesthesiology, 2009, 111, p. 55–62.

10. Miller, D. M., Light, D. Laboratory and clinical comparisons ofthe streamlined liner of the pharynx airway (SLIPA) with the laryngeal mask airway. Anaesthesia, 2003, 58, p. 136–142.

11. Miller, D. M. A proposed classification and scoring system for supraglottic sealing airways: a brief review. Anesth. Analg., 2004, 99, p. 1553–1559.