Akutní respirační distress syndrom (ARDS)
Autoři:
V. Černý
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 4, s. 234-235
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání - Atestační otázky oboru anesteziologie a intenzivní medicína
- Vymezení otázky a struktura problému
- Důležité body
- Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje
1. Vymezení otázky a základní struktura problému
- ARDS jako syndrom nikoliv choroba.
- Definice ARDS – akutní, difuzní, zánětové poškození plic vedoucí ke zvýšení permeability plicních kapilár, ztrátě vzdušnosti plic, hypoxémii, s nálezem RTG opacit v obou plicních křídlech vzniklé do 7 dnů od vyvolávajícího momentu (tzv. berlínská definice).
- Akutní respirační distress syndrom (ARDS) je definován jako difuzní buněčná dysfunkce plicního parenchymu vyvolaná faktory, které jsou součástí celkové zánětové reakce organismu na přímé či nepřímé poškození (inzult).
- Etiologie ARDS
- inzulty přímé,
- inzulty nepřímé.
- Základní patofyziologcké atributy ARDS
- hypoxémie,
- snížená poddajnost plic,
- plicní hypertenze.
- Klasifikace ARDS – tzv. berlínská definice
- klasifikace ARDS podle poměru PaO2/FiO2
- a) lehká forma (300–200),
- b) středně závažná forma (200–100),
- c) těžká forma (< 100);
- eliminuje starší pojem ALI (acute lung injury) a doporučuje použití neinvazivní echokardiografie k vyloučení kardiální příčiny plicního edému.
- Léčba ARDS obecně – 4 základní pilíře:
- Identifikace vyvolávající inzultu, který vedl k rozvoji ARDS, snaha o jeho odstranění (léčba infekce, stabilizace zlomenin apod.); při absenci přímých nebo nepřímých faktorů vzniku ARDS hledat jiné stavy imitující ARDS.
- Postupy směrující k úpravě stávající poruchy oxygenace a/nebo ventilace.
- Postupy k podpoře/náhradě ostatních orgánových funkcí v případě jejich dysfunkce nebo selhání.
- Minimalizace poškození plicní tkáně a ostatních orgánů našimi postupy.
2. Důležité body
- Ventilátorem indukované poškození plic – charakteristika a jeho prevence.
- Zásady tzv. bezpečné (protektivní) konvenční ventilace
- dechový objem mezi 6–8 ml/kg ideální tělesné hmotnosti (t. hm.),
- plateau tlak < 30 cm H2O,
- PEEP > 5 cm H2O,
- co nejnižší možná hodnota FiO2.
- Mimotělní postupy podpory/náhrady plicních funkcí.
- Tekutinová terapie u pacientů s ARDS.
- Pronační poloha.
- TRALI a jeho charakteristika.
- Nový koncept – snaha o prevenci vzniku ARDS, jeho hlavní součásti tvoří:
- dodržování zásad protektivní ventilace
- a) dechový objem mezi 6–8 ml/kg ideální tělesné hmotnosti (t. hm.),
- b) plateau tlak < 30 cm H2O,
- c) PEEP > 5 cm H2O,
- d) co nejnižší možná hodnota FiO2;
- prevence aspirace
- a) intubace prováděná zkušeným lékařem,
- b) elevace horní poloviny těla,
- c) používání chlorhexidinu pro orální hygienu,
- d) postupy ke snížení kyselosti žaludečního obsahu u pacientů, u nichž není prováděna enterální výživa;
- správná empirická antibiotická terapie a důsledná kontrola infekčního ložiska,
- omezení přetížení tekutinami,
- restriktivní transfuzní politika (cílová hladina hemoglobinu > 70 g/l),
- pravidelné posuzování schopnosti spontánní ventilace a snaha o extubaci v co nejkratší možné době.
- Vybraná EBM doporučení do klinické praxe léčby ARDS.
Umělá plicní ventilace
- je doporučeno používat limitaci tlaku a objemu
- a) plateau tlak < 30 cm H2O,
- b) dechový objem mezi 6-8 ml/kg ideální t. hm.;
- je doporučeno používat PEEP ke zlepšení oxygenace a k prevenci atelektáz
- a) hodnota PEEP > 5 cm H2O,
- b) vysoký PEEP je bezpečný;
- u pacientů s ARDS lze používat jak tlakově, tak objemově řízenou ventilaci,
- použití tzv. ultraprotektivní ventilace (velmi nízké dechové objemy a nízké inspirační tlaky) může dále zvýšit přínos protektivních postupů.
Pronační poloha
- pronační poloha zlepšuje oxygenaci u pacientů s ARDS,
- pronační poloha je považována za bezpečný postup u většiny pacientů s ARDS,
- časné použití pronační polohy snižuje mortalitu pacientů s ARDS a pronační poloha by měla být použita u většiny pacientů se středně těžkým nebo těžkým ARDS,
- lokální protokolizovaný postup snižuje výskyt komplikací spojených s pronační polohou.
Tekutiny
- po iniciální stabilizaci je u všech pacientů s ARDS doporučována konzervativní tekutinová terapie,
- sledování denní tekutinové bilance je doporučeno u všech pacientů s ARDS.
Nutriční podpora
- enterální výživa by měla být preferována u pacientů s ARDS,
- enterální výživa by měla být zahájena u pacientů s ARDS během 24–48 hodin od přijetí na pracoviště intenzivní péče.
Kortikoidy
- kortikoidy nelze doporučit pro prevenci ARDS,
- vysoké dávky nebo krátkodobé podávání kortikoidů neovlivňují klinický výsledek pacientů s ARDS,
- nízké dávky kortikoidů podávané delší dobu zlepšují plicní fyziologické funkce u pacientů s ARDS, nicméně jejich univerzální použití u všech pa-cientů s ARDS nelze doporučit.
Svalová relaxancia
- použití nedepolarizujících svalových relaxancií je spojeno se zlepšením oxygenace a snížením mortality u pacientů s ARDS,
- použití nedepolarizujících svalových relaxancií pravděpodobně snižuje poškození plic způsobené umělou plicní ventilací (lepší adaptace pa-cienta k protektivní ventilaci, snížení vysokých transpulmonálních tlaků, redukce derekruitmentu),
- použití nedepolarizujících svalových relaxancií by mělo být zváženo v časné fázi u pacientů s těžkým ARDS a po omezenou dobu.
Postupy mimotělní podpory/náhrady plicních funkcí
- mimotělní membránová oxygenace (ECMO) je nejčastější způsob zlepšení oxygenace u pacientů s těžkým ARDS a měla by být zvážena u pacientů s těžkým ARDS nereagujícím na konvenční postupy,
- mimotělní eliminace oxidu uhličitého (ECCO2R) představuje účinnou metodu eliminace oxidu uhličitého,
- použití metod ECCO2R může zvýšit přínos protektivní ventilace u pacientů s nízkou plicní poddajností.
3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje
- ww.ardsnet.org,
- databáze – ARDS, ALI, adult/acute respiratory distress syndrome, lung Indry,
- www.slideshare.net – do políčka „search“ napište „ARDS“.
Nová služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě!
Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresucernyvla1960@gmail.com, na vaše dotazy bude zodpovězeno obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2015 Číslo 4
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
Najčítanejšie v tomto čísle
- Vazopresin a jeho role v anesteziologii a intenzivní medicíně
- Echokardiografie – měření srdečního výdeje u kriticky nemocných
- Akutní respirační distress syndrom (ARDS)
- Doporučení pro perioperační péči o obézní chirurgické pacienty 2015