Doporučení pro nejlepší klinickou praxi v diagnostickém postupu u pacientů s podezřením na akutní plicní embolii
Autoři:
V. Černý
Působiště autorů:
Králové
; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci
; Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada
; Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové
; Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
; Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 27, 2016, č. 1, s. 39-41
Kategorie:
Nová mezinárodní doporučení
- Plicní embolie (PE) je život ohrožující stav, který se obtížně diagnostikuje zejména z důvodu přítomnosti jen nespecifických příznaků.
- Variabilita klinického obrazu a související obtížnost diagnostiky PE může vést v řadě případů k nadužívání vyšetřovacích postupů (zejména CT a vyšetření D-dimerů).
- Nadužívání vyšetřovacích postupů představuje potenciální riziko pro pacienta a vede ke zbytečným nákladům na zdravotní péči.
- Dokument formuluje 6 doporučení pro nejlepší klinickou praxi („best practice advice“):
- Kliničtí lékaři by měli používat validované skórovací systémy (tab. 1, 2) k detekci míry pravděpodobnosti přítomnosti PE u pacientů, kde je na PE pomýšleno.
- Kliničtí lékaři by neměli indikovat zobrazovací vyšetření nebo vyšetření D-dimerů u pacientů, kteří mají nízké riziko přítomnosti PE a kteří naplňují všechna kritéria „Pulmonary Embolism Rule-Out Criteria“ (PERC) – tabulka 3.
- Kliničtí lékaři by měli indikovat vyšetření vysoce senzitivních D-dimerů jako iniciální diagnostický test u pacientů se střední pravděpodobností PE při použití validovaných skórovacích systémů nebo u pacientů s nízkou pravděpodobností, kteří ale nesplňují všechna kritéria PERC. Kliničtí lékaři by neměli indikovat zobrazovací metody jako iniciální test u pacientů s nízkým nebo středním rizikem pravděpodobnosti PE.
- Kliničtí lékaři by měli u pacientů nad 50 let věku při hodnocení D-dimerů používat jako prahovou hodnotu spíše = věk x 10 ng/ml než 500 ng/ml, než budou indikovat zobrazovací metody k diagnostice PE.
- Kliničtí lékaři by neměli indikovat zobrazovací metody u pacientů s podprahovou hodnotou D-dimerů zohledňující věk pacienta.
- Kliničtí lékaři by měli indikovat CT plicní angiografii (CTAG) u pacientů s vysokým rizikem pravděpodobnosti PE. Metoda perfuzní scintigrafie (V/Q scan) by měla být rezervována pro pacienty s kontraindikací k CTAG nebo pokud tato metoda není dostupná. Kliničtí lékaři by neměli indikovat vyšetření D-dimerů u pacientů s vysokým rizikem pravděpodobnosti PE.
Klinický postup s využitím míry pravděpodobnosti rizika PE ukazuje schéma 1.
Adresa pro korespondenci:
prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Zdroje
1. Ann Intern Med. 2015 Sep 29. doi: 10.7326/M14-1772. [Epub ahead of print] PubMed PMID: 26414967.
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2016 Číslo 1
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
Najčítanejšie v tomto čísle
- Chronická medikace před operací – co vysadit a co ponechat
- Metabolické důsledky poškození střeva v intenzivní péči
- Adenosinem indukovaná zástava oběhu v průběhu operace mozkové tepenné výdutě – první zkušenost
- Vedomie ako kozmický fenomén*