KARDIOLOGIE NA KONCI 20. STOLETÍ

Na podzim roku 1999 byly publikovány dvě kontrolované studie, jejichž výsledky prokazují častější výskytkoronární choroby srdeční u jedinců se zvýšeným titrem svědčícím pro infekci Helicobacter pylori. Tento nález jedalší podporou infekční teorie aterogeneze. Léčba koronární choroby spočívá především v trombolýze a revaskula-rizaci buď bypasem, nebo balónkovou angioplastikou (PTCA). U nemocných s anginou pectoris, rezistentní naintenzivní léčbu, a nevhodných pro bypas či PTCA se provádí transmurální laserová revaskularizace, externíkontrapulzace a stimulace míšních kořenů, jež upravují zpravidla rychle subjektivní obtíže, ale nevedou ke zlepšeníprokrvení myokardu. Perioperativní úmrtnost při laserové metodě obnáší 10-20 %. U nemocných s hypertrofickouobstruktivní kardiomyopatií se užívá transmurální ablace septálního myokardu pomocí alkoholových injekcí;zlepšuje se jak subjektivní stav nemocných, tak tlakový výtokový gradient levé komory (pokles). Pokud jdeo hypertenzi, jejíž výskyt i závažné komplikace znatelně poklesly, není situace považována obecně za uspokojivou,protože stoupá počet pacientů se srdečním selháním a s terminálním postižením ledvin. Je proto důležité včas odkrýta léčit i mírné zvýšení TK, zejména u diabetiků a žen mladšího a středního věku, zvláště v přítomnosti rizikovýchfaktorů a/nebo proteinurie. Volba léku a dávkování musí být individualizovány. K léčbě chronického selhánísrdečního se dále užívá - vedle základní trojkombinace - ACE-inhibitorů, jejichž protektivní vliv byl opakovaněprokázán, stejně jako příznivý vliv carvedilolu a metoprololu u nemocných ve stadiu NYHA II a III. Paušálnípodávání b-blokátorů nemocným s těžkým selháním (NYHA IV) a vysoké dávkování ACE-inhibitorů podle výsledkůmulticentrických studií není považováno za vhodné, a naráží na stále větší kritiku. Do léčby srdečního selhání bylopět zaveden spirolakton. Ve vývoji je epleronon (epoxymexrenon), mající malou afinitu k ostatním steroidnímreceptorům, takže by měl být prostý nežádoucích účinků aldactonu. Jsou též shrnuty převratné objevy farmakoterapiea technického pokroku v medicíně 20. století a je poukázáno na jejich přínos i některé negativní následky.

Klíčová slova:
Helicobacter pylori, koronární choroba srdeční, transmurální laserová revaskularizace, externí

Cardiology Update 1999

In autumn 1999 results of two well-controlled studies were published that are consistent with a frequent associationbetween Helicobacter pylori seropositivity and coronary heart disease (CHD). Concerning the therapy of CHD,attention is mainly focused on new thrombolytic agents, bypass grafting (CABG) and balloon angioplasty (PTCA).In patients with intractable angina where aggressive medical therapy was exhausted and who were no longercandidates for CABG or PTCA, transmural laser revascularisation (TMLR), enhanced external counterpulsation(EECP) and spinal cord stimulation can be considered. TMLR was shown to improve symptoms but not myocardialperfusion; the preoperative mortality accounts for 10-20 %. In hypertrophic obstructive cardiomyopathy, alcohol-induced trasmural septal myocardial ablation (PTSMA) reduces both the symptoms and the left ventricular outflowtract gradient. Although the prevalence of hypertension emergencies has dramatically diminished, the number ofhypertensive patients with heart failure and end-stage renal disease is increasing. It is important to detect and treatmild hypertensives in early stages, especially diabetics and younger women with additional risk factors and/orproteinuria. The choice and dosage of drugs is to be individualised. In chronic heart failure (CHF), the protectiveeffect of ACE inhibitors, metoprolol and carvedilol has been repeatedly shown in CHF stage NYHA II and III. Themerit of ACE inhibitor and b-blockers in high doses remains questionable in old patients and those with severe CHF(NYHA IV). In the latter indication, spirolactone was successfully reintroduced. Eplerenone (epoxymexrenone) isa new aldosterone antagonist with little affinity to other steroid receptors and has therefore less undesirable effectsthan spirolactone. The body of knowledge in therapeutic and technical progress in medicine of the 20th century aresummarised and their positive and negative consequences briefly discussed.

Key words:
Helicobacter pylori, coronary heart disease, transmural laser revascularisation, enhanced external

Souhrn

Na podzim roku 1999 byly publikovány dvě kontrolované studie, jejichž výsledky prokazují častější výskytkoronární choroby srdeční u jedinců se zvýšeným titrem svědčícím pro infekci Helicobacter pylori. Tento nález jedalší podporou infekční teorie aterogeneze. Léčba koronární choroby spočívá především v trombolýze a revaskula-rizaci buď bypasem, nebo balónkovou angioplastikou (PTCA). U nemocných s anginou pectoris, rezistentní naintenzivní léčbu, a nevhodných pro bypas či PTCA se provádí transmurální laserová revaskularizace, externíkontrapulzace a stimulace míšních kořenů, jež upravují zpravidla rychle subjektivní obtíže, ale nevedou ke zlepšeníprokrvení myokardu. Perioperativní úmrtnost při laserové metodě obnáší 10-20 %. U nemocných s hypertrofickouobstruktivní kardiomyopatií se užívá transmurální ablace septálního myokardu pomocí alkoholových injekcí;zlepšuje se jak subjektivní stav nemocných, tak tlakový výtokový gradient levé komory (pokles). Pokud jdeo hypertenzi, jejíž výskyt i závažné komplikace znatelně poklesly, není situace považována obecně za uspokojivou,protože stoupá počet pacientů se srdečním selháním a s terminálním postižením ledvin. Je proto důležité včas odkrýta léčit i mírné zvýšení TK, zejména u diabetiků a žen mladšího a středního věku, zvláště v přítomnosti rizikovýchfaktorů a/nebo proteinurie. Volba léku a dávkování musí být individualizovány. K léčbě chronického selhánísrdečního se dále užívá - vedle základní trojkombinace - ACE-inhibitorů, jejichž protektivní vliv byl opakovaněprokázán, stejně jako příznivý vliv carvedilolu a metoprololu u nemocných ve stadiu NYHA II a III. Paušálnípodávání b-blokátorů nemocným s těžkým selháním (NYHA IV) a vysoké dávkování ACE-inhibitorů podle výsledkůmulticentrických studií není považováno za vhodné, a naráží na stále větší kritiku. Do léčby srdečního selhání bylopět zaveden spirolakton. Ve vývoji je epleronon (epoxymexrenon), mající malou afinitu k ostatním steroidnímreceptorům, takže by měl být prostý nežádoucích účinků aldactonu. Jsou též shrnuty převratné objevy farmakoterapiea technického pokroku v medicíně 20. století a je poukázáno na jejich přínos i některé negativní následky.

Klíčová slova:
Helicobacter pylori, koronární choroba srdeční, transmurální laserová revaskularizace, externí

KARDIOLOGIE NA KONCI 20. STOLETÍ

Souhrn

Štítky

Časopis lékařů českých

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz