Prevence trombembolické nemoci ve vnitřním lékařství
Prevence trombembolické nemoci ve vnitřním lékařství
Vznik flebotrombózy (FT) a následné plicní embolie (PE) je nejčastěji vnímán v souvislosti s léčbou chirurgických nemocných. Nicméně je známo, že 50–70 % symptomatických trombembolických příhod vzniká u nechirurgických pacientů. Hospitalizace pro akutní interní chorobu je nezávislým faktorem vzniku trombembolizmu a je spojena s 8násobným zvýšením relativního rizika žilní trombózy. Proto adekvátní posouzení rizika trombembolické nemoci (TEN) u každého jedince a zavedení dostupné účinné tromboprofylaxe dává možnost zlepšení prognózy interně nemocného. Nejúčinnějším a nejsnazším způsobem farmakologické profylaxe je subkutánní aplikace některého z nízkomolekulárních heparinů. Pouze u menšiny nemocných vystačíme s mechanickými metodami prevence. Jak dlouho tromboprofylaxi u interně nemocných provádět, není dosud jasné a je nutno se řídit měnícím se stavem nemocného.
Klíčová slova:
interní choroby, trombembolická nemoc, prevence, nízkomolekulární hepariny.
Prevention of Thrombembolic Disease in Internal Medicine
Although deep vein thrombosis is often considered to be associated with recent surgery, 50-70% of symptomatic thrombembolic events occur in nonsurgical patients. Hospitalization for acute medical illness is independently associated with about eightfold increase in relative risk for venous thrombosis. Thus correct evaluation of risks for thrombembolic disease in individual inpatient and appropriate prophylaxis offers the opportunity to improve the prognosis of acutely ill patient. The most efficient and easy way of pharmacologic prophylaxis is subcutaneous administration of low molecular weight heparin. Only in minority of patients mechanical methods of prevention are sufficient. The optimal duration of thromboprohylaxis in medical patients is unknown and we have to evaluate the changing conditions in each patient.
Key words:
internal diseases, thrombembolic disease, prevention, low molecular weight heparins.
Autoři:
D. Karetová; M. Chochola; A. Linhart
Působiště autorů:
II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2006; 145: 353-357
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Vznik flebotrombózy (FT) a následné plicní embolie (PE) je nejčastěji vnímán v souvislosti s léčbou chirurgických nemocných. Nicméně je známo, že 50–70 % symptomatických trombembolických příhod vzniká u nechirurgických pacientů. Hospitalizace pro akutní interní chorobu je nezávislým faktorem vzniku trombembolizmu a je spojena s 8násobným zvýšením relativního rizika žilní trombózy. Proto adekvátní posouzení rizika trombembolické nemoci (TEN) u každého jedince a zavedení dostupné účinné tromboprofylaxe dává možnost zlepšení prognózy interně nemocného. Nejúčinnějším a nejsnazším způsobem farmakologické profylaxe je subkutánní aplikace některého z nízkomolekulárních heparinů. Pouze u menšiny nemocných vystačíme s mechanickými metodami prevence. Jak dlouho tromboprofylaxi u interně nemocných provádět, není dosud jasné a je nutno se řídit měnícím se stavem nemocného.
Klíčová slova:
interní choroby, trombembolická nemoc, prevence, nízkomolekulární hepariny.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Buergerova choroba
- Cévní manifestace syndromu horní hrudní apertury
- Syndrom horní duté žíly – možnosti intervenční léčby
- NGAL-neutrofilní, s gelatinázou asociovaný lipokalin v biochemii, fyziologii a klinické praxi