10. dermatologické sympozium „Jak léčím já“

Ústí nad Labem, 17. října 2009

Vzdělávací akce byla pořádána v rámci celoživotního vzdělávání lékařů. Akce byla určena pro lékaře v oboru dermatologie, praktické lékaře, pediatry, další odborníky a zdravotní sestry v oboru dermatologie. Sympozium zahájil předseda České dermatovenerologické společnosti profesor MUDr. P. Arenberger, DrSc. (Praha).

MUDr. P. Sušický (oční lékař z Ústí nad Labem) upozornil na oční komplikace provázející kožní choroby – postižení očí u rosacey a atopické dermatitidy, u atopické dermatitidy možnost výskytu recidivujících konjunktivitid, keratokonusu a přední subkapsulární katarakty.

MUDr. M. Arenbergerová, PhD. (Praha) upozornila na nutnost odlišení benigních kožních projevů například seboroických veruk od premaligních a maligních kožních projevů – aktinických keratóz, bazocelulárního a spinocelulárního karcinomu. Aktinické keratózy patří mezi premaligní epidermální projevy vyskytující v místech solární expozice. Konverze v maligní spinaliom je možná. Bazocelulární karcinom má široké spektrum biologických vlastností od lokálního perzistujícího projevu s menším stupněm destruktivity až po invazivní typ s výrazným stupněm destruktivity a dokonce s možností metastazování. Spinocelulární karcinom je nejčastější nádor po karcinomu bazocelulárním. Makroskopicky může nádor připomínat karcinom bazocelulární. Spinocelulární karcinom vzniká často na předem změněné kůži (UV záření), často na rozhraní kůže a sliznic. Metastázy jsou časté. Široké spektrum nádorů bylo perfektně dokumentované ikonograficky.

MUDr. M. Hašková (Ústí nad Labem) demonstrovala několik klinicky i histologicky zpracovaných kazuistik nemocných s kožními nádory (bazaliony, spinaliomy, M. Bowen) – úspěšně léčených nechirurgickou metodou – lokální aplikací imiquimodu (Aldara). Autorka upozornila, že pro tuto léčbu nejsou vhodné hluboko prorůstající nádory a nádory větších velikostí. MUDr. P. Kačer (chirurg z Ústí nad Labem) podpořil tento názor demonstrací obrovského bazaliomu prorůstající z kůže čela až do očnice, který nebyl vhodný pro konzervativní léčbu, ale byl úspěšně odstraněn chirurgicky.

Přednášku „Kožní příznaky idiopatických střevních zánětů“ přednesl profesor MUDr. J. Štork DrSc. (Praha). Profesionálně zpracovaná přednáška byla oceněna nejen dermatology, ale i lékaři jiných odborností, kteří se s kožními symptomy interních chorob mohou setkat.

Ve sdělení „Problematika syndromu diabetické nohy“ primářka MUDr. J. Táborská (Ústí nad Labem) upozornila, že v případech hlubších kožních defektů je nutné provést rentgenologické vyšetření k vyloučení možné komunikace kožního defektu s kostním skeletem. Osteomyelitida se vyskytuje relativně často.

Odborný „Kvíz“ připravil profesor MUDr. K. Pizinger DrSc. (Plzeň). Posluchači měli možnost rozhodnout o diagnóze onemocnění podle anamnestických, klinických a histologických nálezů. Kazuistiky byly perfektně zpracovány.

Profesor MUDr. P. Arenberger, DrSc. (Praha) ve své přednášce „Jak léčit atopickou dermatitidu“ upozornil na základní vlastnosti lokálních kortikosteroidů, na jejich silné protizánětlivé působení. Upozornil, že délku léčby lokálními kortikosteroidy u atopické dermatitidy determinuje klinický stav. Příliš dlouhá aplikace přináší riziko vedlejších účinků (atrofie kůže), příliš krátká doba aplikace zkracuje trvání remise a zvyšuje riziko recidivy. Celkové trvání léčby nelze definovat explicitně, rozhodující je pozvolné snižování dávky až po dosáhnutí klinické remise. Alternativou lokálních kortikosteroidů jsou kalcineurinové inhibitory – takrolimus a pimecrolimus. Jedná se o lokální nesteroidní imunosupresiva. Na rozdíl od kortikosteroidů nedochází ani při jejich dlouhodobé aplikaci k atrofii kůže. Profesor Arenberger vysvětlil princip moderní „proaktivní léčby“ spočívající v postupném přechodu aplikace účinných preparátů typu kalcineurinových inhibitorů na emoliencia zabraňujících u nemocných s atopickou dermatitidou transepidermálním ztrátám vody.

MUDr. J. Richter, CSc. (Ústí nad Labem) vysvětil „hygienickou hypotézu“ jako jednu z příčin atopické dermatitidy. Zvyšující se prevalence alergických chorob, nejen atopické dermatitidy, způsobuje snižující se expozice mikrobiální zátěže v ranném věku, která je následkem zvýšení hygienického standardu se symboly západní civilizace. V zásadě platí, že obraz atopie je výsledkem interakce mezi genetickou zátěží a vlivem životního prostředí.

MUDr. S. Polášková (Praha) demonstrovala případ dítěte s diagnózou – lupus neonatorum. Onemocnění bylo způsobeno transplacentárním přenosem autoprotilátek z matky na dítě. U dítěte byly typické kožní příznaky. Matka v době těhotenství neměla příznaky systémového lupus erythematosus.

Trendem poslední doby se stává technologie frakcionované (frakční) fototermolýzy. Princip této léčby spočívá v rozdělení Laserova paprsku na množství drobných mikropaprsků, které působí cíleně na určité části kůže s vynecháním drobných částí mezi paprsky. Termální poškození zasahuje od epidermis do horní poloviny dermis. Laserovy paprsky zvyšují syntézu dermálního kolagenu. Mezi indikace frakční fototermolýzy patří drobné vrásky i hlubší vrásky, kde lze na rozdíl od drobných vrásek očekávat pouze zlepšení. Mezi další indikace patří pigmentové změny, angiektázie (MUDr. I. Žampachová, Pardubice).

V„Novinkách a receptech“ jsem doporučila vyzkoušet jednu z moderních metod při léčení atopické dermatitidy s použitím „bandáží“ suchých, vlhkých, léčebných. Masti a krémy jsou kryty mulem vlhkým, potom suchým a fixovány hadicovým, elastickým, transparentním obvazem (coverflex). Bandáže výrazně zmenšují svědění, zabraňuje škrábání, umocňují působení léků.

„Vitiligo“ – mezi léčebnými metodami zaujímá stále téměř ústřední pozici úzkopásmové UVB (311–313 nm). UVB lze kombinovat s lokálními kortikosteroidy, deriváty vitaminu D, s inhibitory lipidové peroxidázy (pseudo-katalázy). L-fenylalanin a extrakty z rostliny Polypodium leucotomos (Jižní Amerika) a černého pepře (východní pobřeží Indie) patří mezi novinky publikované v zahraničí. V České republice se dosud tyto látky nepoužívají, nejsou známy také jejich vedlejší negativní působení (H. Duchková).

Maligní melanom – léčba interferony je v některých dobře diagnostikovaných případech úspěšná, má však řadu vedlejších reakcí. O těchto reakcích referovala primářka MUDr. D. Frydrychová (Liberec).

Kazuistiku pacienta s Wellsovým syndromem demonstroval MUDr. E. Hrnčíř (Ústí nad Labem). Wellsův syndrom je vzácná kožní choroba v kategorii prognosticky příznivých eozinofilních syndromů. Kazuistika byla precizně dokumentovaná laboratorně a histologicky.

Dvojí interpretaci podobných chorob různých etiologií vtipně a s přehledem koordinoval doc. MUDr. K. Ettler, CSc. (Hradec Králové). Spolupracoval MUDr. A. Moróc a MUDr. M. Hašková (Ústí nad Labem). Základním tématem pro srovnání byla syfilis všech stadií. Velmi obtížné bylo najít podobné kožní, slizniční a kostní změny. Tento úkol zvládl doc. K. Ettler výborně.

MUDr. Hana Duchková, DrSc.

Kožní sanatorium spol. s r.o.

Velká Hradební 47,

400 01 Ústí nad Labem

e-mail: duchkova@koznisanatorium.cz