Pocta prof. MUDr. Jiřímu Záhejskému, DrSc.

Lékař – dermatolog, pedagog a badatel, emeritní přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně, Jiří Záhejský, byl 30. dubna 2010 na XVI. národním dermatologickém kongresu v Karolinu poctěn Českou akademií dermatologie cenou profesora V. Janovského za celoživotní přínos k rozvoji české dermatovenerologie.

V předneseném projevu, s pokorou sobě vlastní, ocenil prof. Záhejský přínos J. E. Purkyně, akademika J. Wolfa, prof. J. Krále a prof. veterinárního lékařství F. Krále pro poznání biologických ochranných bariérových funkcí kůže. Prozradil tím vlastní zaměření na výzkum kůže jako jedinečného orgánu pro biologickou ochranu před vlivy vnějšího prostředí. Četnými pracemi o rohovatění kůže, zvláště na dlaních a ploskách, o hydratačních mechanismech kožního povrchu a o látkách a faktorech místně omezujících pocení, úspěšně rozvíjel tradici brněnské dermatologie, založené někdejším asistentem prof. Janovského – prof. A. Trýbem.

Když v roce 1960 přišel na kliniku do Brna, vedl ji už prof. J. Horáček, ale zakladatelský Trýbův odkaz byl všudypřítomný. Profesor Horáček, stejně náročný jako jeho učitel Trýb, vedl své lékaře k obětavosti a odpovědné vědecké práci, k nadstandardním výkonům se záměrem vychovat odborníky nejméně na evropské úrovni. Proto také podporoval výjezdy a studijní pobyty svých lékařů v zahraničí. Získal své první zahraniční zkušenosti jako odborný asistent během pětiměsíčního pobytu v Institutu experimentální dermatologie v Palermu a na klinikách v Itálii (1963). Zahraniční cesty nebyly pouze zdrojem nového poznání, ale umožňovaly prezentovat také výsledky vlastních výzkumů. Přednášel v Rakousku, Německu, Itálii, v Holandsku a v Polsku.

Jeho citlivé vnímání kůže, mající své vymezené funkce a kompenzační mechanismy, které se ovšem mohou vyčerpat – třeba i neodpovědným chováním, nevhodným používáním kosmetických nebo léčivých přípravků – ho vedlo ke spolupráci s kosmetickými a farmaceutickými firmami na vývoji ochranných mastí (patentovaná Indulona DEZ, Herbasept), antiperspirantů a dětských krémů a mýdel. Vždy jej zajímaly nežádoucí účinky dermatologických extern, prokazoval přecitlivělost na konzervační látky v zevních lécích i v kosmetických přípravcích. Pro diabetiky vyvinul systém DIA kosmetických přípravků určených pro systematickou denní péči o pokožku (patentovány firmou Galena).

Neoddělitelně od klinické a vědecko-výzkumné praxe vnímal prof. Záhejský i práci pedagogickou. Pro studenty napsal několik skript i kapitoly do různých učebnic, které slouží dodnes. Spolupracoval i na skriptech pro studenty Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1992). Jako učitel i examinátor ve zkušebních komisích pro oba stupně atestací a pro obhajoby dizertačních prací se podílel na výchově několika generací českých lékařů a dermatovenerologů. Za důležité považoval i pomaturitní studium zdravotních sester, pro něž přednášel, psal skripta a vypracoval koncepci pro kurz domácího ošetřování (Home care) a skripta pro depistážní sestry ve venerologii. Mimořádný důraz při tom kladl na soustavné studium, vědom si permanentního vývoje zkoumání a léčebných metod onemocnění kůže.

Těžko si lze představit, ani připomenout vše, čím prof. Záhejský obohatil svůj obor, kolik vychoval dermatologů osvědčujících se u lůžka, ve výuce i ve výzkumu. Jen snad ještě připomeneme, že se brněnská klinika, kterou v letech 1982–1996 vedl, dlouhodobě podílí na klinickém hodnocení léčiv včetně zjišťování jejich nežádoucích účinků. Za jeho působení na klinice se úspěšně pokračovalo v systematickém zkoumání vlivu životního a pracovního prostředí a některých civilizačních faktorů na kůži, na vznik a průběh kožních onemocnění, která se viditelně projevují na kůži.

Profesor Záhejský o sobě říká, že byl pouze jedním v řadě. My k tomu dodáváme, že patří k osobnostem, které z té řady českých dermatologů vyčnívají i za hranici domácí vědy. Mimo vyjmenované aktivity je také znám svou spolkovou činností, dlouhodobě byl členem výboru Československé, nyní České dermatologické společnosti, členem České společnosti chemické, Evropské společnosti pro dermatologický výzkum (ESDR) a je zakládajícím členem Unie Dermatologických společností střední a východní Evropy (CEEDVA). Právem byly jeho zásluhy oceňovány, vedle ceny prof. Janovského i Zlatou pamětní medailí MU, Zlatou Hynkovou pamětní medailí Univerzity Komenského v Bratislavě a jmenováním čestným členem dermatologických a kosmetologických společností u nás, na Slovensku a v Polsku.

Jiří Záhejský se narodil 16. dubna 1930 v Havlíčkově Brodě. Učitelské prostředí, v němž vyrůstal, v něm probudilo zájem o biologii a chemii, o hudbu, zpěv a hudební vědy. Po maturitě v Chotěboři v roce 1949 se nakonec rozhodl pro studium medicíny v Hradci Králové. Když se tamější lékařská fakulta změnila ve Vojenskou lékařskou akademii (1951), pokračoval ve studiu v Brně, kde v roce 1955 promoval.

Lékařskou praxi začal na kožním oddělení v Pardubicích a dermatovenerologii se už věnoval trvale. V roce 1960 odešel na brněnskou kožní kliniku, s níž spojil další profesní život. Osm let vyučoval dermatovenerologii na pediatrickém směru ve fakultní dětské nemocnici v Brně, což mu umožnilo pracovat výzkumně v Laboratoři fyziologie kůže v někdejším Výzkumném ústavu pediatrickém a objektivně zkoumat mechanismy ovlivňující hydrataci kůže ve vzácné spolupráci s doc. MUDr. Jiřím Rovenským.

Odborné práce a výzkumné výsledky ho přivedly mezi členy Hodnotitelské komise při Státní obchodní inspekci v Bratislavě a po vzniku samostatných států do komise Státního ústavu klinických léčiv v Praze a také do komise pro kategorizaci léčiv Ministerstva zdravotnictví ČR. Jako delegovaný člen České dermatologické společnosti působil v International Society for Aeorosols in Dermatology.

Docentem se stal v roce 1974, za šest let poté obhájil titul DrSc. a v roce 1982 byl jmenován profesorem a přednostou I. dermatovenerologické kliniky a Laboratoře biochemie kůže. Zatím jeho poslední prací je monografie Zevní dermatologická terapie a kosmetika (Praha: Grada Publishing 2006).

Profesoru Záhejskému přišlo k jeho osmdesátinám popřát na odborném semináři v Brně uspořádaném na jeho počest na sto padesát gratulantů.

Rádi se k nim připojujeme.

doc. PhDr. Věra Linhartová, CSc.
Kabinet dějin medicíny LF MU, Brno