Pokroky ve výživě novorozenců (Praha, 16. dubna 2010)

Enteral Nutrition and Motor Function in the Preterm Infant

prof. C. L. Berseth
USA

 Výživa, přežití a kvalita života novorozenců nízké porodní hmotnosti (NNPH) jsou spojeny s funkcí gastrointestinálního traktu (GIT). Ze dvou základních funkcí je předčasným narozením překvapivě více postižena motilita GIT před trávením a resorpcí živin.

Mezi kritické úseky motility GIT patří koordinace polykání a dýchání, funkce dolního svěrače jícnu, kapacita a vyprazdňování žaludku „pylorickou bránou“, motilita tenkého střeva a vyprazdňování smolky. Prof. Berseth poukázala na rozdíly mezi vývojem peristaltické vlny, řízené autonomně a vlivem střevních hormonů, tzv. migrujícího motorického komplexu mezi donošenými a nedonošenými novorozenci. Synchronizace motility GIT a zdokonalující se resorpce jsou limitující funkce pro enterální výživu.

Rychlý nástup enterální výživy zlepšuje přežití a energetickou bilanci NNPH, stimuluje systém enterální slizniční imunity a omezuje vedlejší účinky výživy parenterální.

Bakteriální osídlení střeva u dětí a kardiovaskulární morbidita v dospělosti

P. Frühauf
1. LF UK a VFN, Praha

Zvyšující se prevalence obezity je připisována genetickým vlivům, způsobu výživy, snížení fyzické aktivity a vlivům zevního prostředí včetně stavu mikrobioty.

To je dokladováno studiemi, které sledovaly podávání probiotik těhotným ženám a dětem po porodu, studiemi sledujícími bakteriální osídlení v kojeneckém věku a stav BMI ve školním věku. Publikované práce na animálních a lidských souborech ukazují na význam mikrobioty v rozvoji obezity. Nejedná se pouze o přítomnost bakterií, ale i o jejich poměr.

Výživa a lidský genom

P. Tláskal
2. LF UK a FN Motol, Praha

Význam časné výživy ke zdraví člověka v dospělosti je potvrzován řadou studií, které obracejí naši pozornost k nutriční genomice, zvláště pak nutrigenomice. Programování metabolických procesů člověka je významně ovlivňováno způsobem jeho výživy v intrauterinním období života a dále po narození. Účinkem jednotlivých nutrientů dochází k expresi genů, které dále programují nebo reprogramují biologickou aktivitu organismu. V souvislosti s tím se v pozdějším věku mohou snadněji rozvinout některá onemocnění, která jsou definována v rámci metabolického syndromu. Autor ve své přednášce shrnoval mechanismy účinku metabolického programmingu a možnosti prevence rozvoje daných onemocnění.

Novinky v umělé kojenecké výživě u nezralých dětí

MUDr. S. Legnerová
Nestlé Česko, Praha

Požadavky na výživu dětí s nízkou porodní hmotností jsou odlišné od fyziologických novorozenců: z důvodu nezralého GIT a slizničního imunitního systému, nízké tolerance výživy, zvýšených energetických nároků, nízkých hmotnostních přírůstků a hrozící infekce.

Současná kojenecká výživa nepokrývala zcela tyto specifické nároky. Proto Nestlé vyvinulo novou dvoustupňovou kojeneckou výživu pro děti s nízkou porodní hmotností, která více vyhovuje individuálním požadavkům těchto dětí. První stupeň PreBEBA preemie obsahuje hydrolyzovanou bílkovinu s celkovým množstvím 3,6 g/100 kcal a energetickým obsahem 80 kcal/100 ml, MCT a LCP tuky, nukleotidy, která pokryje potřeby dětí s porodní hmotností pod 1800 g. Druhý stupeň PreBEBA discharge obsahuje hydrolyzovanou bílkovinu s celkovým množstvím 2,9 g/100 kcal a energetickým obsahem 73 kcal/100 ml, LCP tuky, nukleotidy, která splňuje požadavky dětí s porodní hmotností nad 1800 g a dětí s nízkou porodní váhou po propuštění. Nově je tato výživa obohacena o probiotické bakterie Bifidobacterie lactis.