Häcker HO, Stapf KH (Hrsg.): DORSCH PSYCHOLOGISCHES WÖRTERBUCH

Verlag Hans Huber, Hogrefe AG 2009, 15. přepracované a rozšířené vydání, 1266 s. ISBN 978-3-456-84684-2.

Recenzovaný Dorschův slovník je psychologickým slovníkem s nejstarší tradicí v německé jazykové oblasti. Již samo patnácté vydání (vychází opakovaně v intervalu zhruba pěti let) svědčí o jeho kvalitě, užitečnosti a oblibě a dodejme, že byl přeložen také do portugalštiny a španělštiny.

Prvé vydání tohoto slovníku vyšlo pod redakcí F. Gieseho v roce 1921. Po jeho smrti se díla ujal v roce 1935 Gieseho asistent F. Dorsch, jenž byl hlavním vydavatelem psychologického slovníku až do roku 1987. Poté přicházejí ke slovu dnešní vydavatelé, kteří pro patnácté vydání shromáždili tým 89 spolupracovníků – většinou univerzitních profesorů psychologie, filozofie a medicíny z Německa, Rakouska a Švýcarska. Jejich práce byla pochopitelně ve srovnání s dřívější dobou usnadněna lexikálně – elektronickým zpracováním údajů, což je významné i pro každé budoucí vydání, neboť ulehčuje aktualizaci hesel. Tím je míněno, že jsou zařazována hesla odpovídající novým vědeckým poznatkům nejen z psychologických oborů, nýbrž i disciplín významných pro tyto obory, jako jsou kupříkladu neurovědy. Recenzované 15. vydání obsahuje přibližně 15 000 hesel, asi 800 psychologických zkoušek a testů (i s uvedením statistických údajů týkajících se jejich konstrukce) a přes 3500 základních literárních odkazů tvořících závěr slovníku. Pro zajímavost uveďme, že ve Spojených státech amerických vyšel z iniciativy Americké Psychologické Asociace v roce 2007 jednosvazkový Dictionary of Psychology s 26 000 hesly.

S jakými hesly se ve slovníku setkáváme? Na nejobecnější úrovni to jsou přehledová hesla (např. psychologie osobnosti) odkazující na vysvětlující pojmy nižší logické úrovně (např. osobnostní typy, testy osobnosti), převládají však objasnění různých psychologických i nepsychologických pojmů, a to objasnění podrobná (např. agresivita, dispozice), či stručná, mající mnohdy ráz jen prosté definice (např. lineární regrese). Nacházíme zde i poměrně velké množství zkratek (např. ESB – elektrická stimulace mozku), ale i názvy psychofarmak, což odpovídá duchu doby. Ve slovníku se v rozumné míře setkáme i s anglickými výrazy, jež se staly součástí odborné psychologické terminologie (např. ability) a autoři nezapomínají ani na jména a základní údaje významných psychologů, lékařů i dalších osob, jež významně přispěli k rozvoji psychologických věd.

V tomto (stejně jako v posledních vydáních) je dodržována zásada, že starší hesla jsou ponechána a přidány jsou výrazy nové, kdy „nové“ nejednou znamená jen jiné hledisko. Pochopitelně také proto se slovník stále rozšiřuje, což vydavatelé řeší úspornější grafickou úpravou a zejména použitím menších písmen, avšak zatím to není na úkor čitelnosti a přehlednosti.

V českém jazyce máme k dispozici už několik psychologických slovníků – přeložených i našich domácích, z nichž upozorňuji na Velký psychologický slovník manželů Hartlových, který vyšel roce 2010 v nakladatelství Portál. O jeho užitečnosti a kvalitě recenzent nepochybuje, avšak stejně tak nepochybuje o tom, že naše odborná, ale i stále vzdělanější laická veřejnost zajímající se o psychologii by uvítala překlad Dorschova psychologického slovníku do češtiny a jeho vydání u nás. Představuje totiž mimořádnou kvalitu a „stálici“ mezi psychologickou slovníkovou literaturou.

Dorschův psychologický slovník je slovníkem jednosvazkovým a klasickým. Představuje to nejlepší, co skýtá tradiční (a osvědčená) forma uchovávání a předávání informací a vědomostí. Stále platí jeho určení vyjádřené prvním vydavatelem F. Giesem v roce 1921: „Slovník by měl učinit transparentním odborný jazyk vědecké psychologie, měl by být užitečným nástrojem při čtení odborné psychologické literatury a poskytnout spolehlivé informace těm, kdo se zabývají aplikací psychologie.“

Recenzovaný slovník je poměrně rozsáhlý a nabízí skutečně seriózní poznatky z psychologických oborů, současně obsahuje i hesla z oborů s psychologií hraničících. Rozhodně jej lze vřele doporučit všem německy čtoucím lékařům a psychologům.

prof. PhDr. Jan Vymětal
ÚHSL 1. LF UK
Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha 2