DNA testing policy conference – Legislativa testování DNA

Akce pořádaná The UK Science & Innovation Network, The British Embassy in Prague, The Parliament of the Czech Republic and The Forensic DNA Service po záštitou MUDr. Jitky Chalánkové, poslankyně Parlamentu České republiky, se konala 11. října 2011 v prostorách Poslanecké sněmovny v Praze. Organizaci a program zajišťoval dr. O. Fojt z Britského vyslanectví v Praze.

Celodenní seminář po úvodním zahájení pokračoval přednáškami, z nichž většina byla přednesena zahraničními řečníky, kteří měli nesnadný úkol, seznámit posluchače různého zaměření a úrovně znalostí s problematikou tak, jak jí je věnována pozornost ve Velké Británii i jinde ve světě. To nepochybně vedlo k nestejné odezvě ze strany posluchačů, z nichž některým se přednášky zdály příliš všeobecné. Uvedené téma se v našem prostředí začalo diskutovat již před řadou let pod hlavičkou „Zákon o DNA“ a pravděpodobně především proto, že jde o téma politické, nedospělo zatím k žádnému vyústění do nějakých závazných pravidel, kterými by se museli všichni, kteří nějakým způsobem s DNA zacházejí, řídit. Seminář byl jistě pro mnohé posluchače poučný, protože ukázal zásadní rozdíl mezi britským a českým přístupem k problematice. Zatímco ve Velké Británii jejím hybatelem jsou vládní orgány, u nás se jedná spíše o iniciativu vzdouvající se zezdola. Pravda je, že ne všem z nás legislativa regulující zacházení s DNA chybí, dokonce si troufám mít podezření, že někomu její nedostatek vyhovuje, na druhé straně ale doufám, že je většina takových, kterým chybění pravidel komplikuje práci. V situaci, kdy každý má svá vlastní pravidla, bývá spolupráce obtížná, neboť záleží totiž jen na rozhodnutí jednotlivců a na kolegiálních vztazích. Kromě toho mohou vznikat pravidla, závazná jen pro někoho, k čemuž u nás již došlo. Ministerstvo vnitra, jmenovitě policejní prezidium si vytvořilo vlastní pravidla nejspíš proto, aby alespoň v rámci pravomoci tohoto rezortu nějaká pravidla existovala. S lidskou DNA zacházejí ovšem nejen policejní složky, ale v daleko větším počtu osob zdravotničtí pracovníci a pracovníci výzkumných institucí. Do problematiky by mělo vstoupit rovněž ministerstvo obrany, neboť i jemu by mělo záležet na tomto způsobu identifikace osob a na znalostech o vlastnostech vojáků. Jistě nikdo nepochybuje o tom, jak je výhodné znát například jejich krevní skupiny. Dnes již může usnadnit péči o zdravé či o raněné daleko více informací, které můžeme získat právě vyšetřením DNA. Škoda, že této profesi nebyla věnována pozornost.

Na semináři bylo hodně prostoru věnováno i otázkám komerčního využití služeb na testování DNA, které zcela nezbytně potřebují určitou míru regulace, a to nejen z hlediska ochrany osobních údajů, ale i důvěryhodnosti v kvalitu služeb, které nabízejí.

Protože laskavostí organizátora a přednášejících byly materiály prezentované na semináři poskytnuty Společností lékařské genetiky k uveřejnění na jejích webových stránkách (www.slg.cz), není na tomto místě potřeba rozebírat jednotlivé přednášky.

prof. MUDr. Radim Brdička, DrSc.