Budoucnost biomedicínského výzkumu a inovací v Evropě: potřeba strategické změny
Brusel, 23. května 2012

Dne 23. května 2012 se v prostorách Belgické královské akademie pro medicínu v Bruselu konala mezinárodní konference: Budoucnost biomedicínského výzkumu a inovací v Evropě: potřeba strategické změny, kterou pořádaly Evropská Komise (EK), generální ředitelství pro výzkum a inovace (Directorate General for Research and Innovation, Directorate F – Health) a Aliance pro biomedicínský výzkum v Evropě (BioMed Alliance)¹. Konference byla zaměřena na budoucí směrování biomedicínského výzkumu a inovací v Evropě a jak efektivněji a strategičtěji koordinovat aktivity Aliance pro biomedicínský výzkum a Evropské Komise. Na konferenci byli pozváni zástupci výzkumné komunity, akademických pracovišť, farmaceutických firem, investoři v oblasti biomedicínského výzkumu, představitelé pacientských organizací, významní vědečtí pracovníci členských a asociovaných států Evropské Unie (EU).

_{¹BioMed Alliance je konsorcium dvou výzkumných organizací v biomedicínském výzkumu s 250 000 vědeckými pracovníky (http://biomedeurope.eu/).}

Cílem konference bylo kriticky zhodnotit současný stav ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vybraných oblastech biomedicínského výzkumu, jak je formulován a probíhá v prioritě Health 7. Rámcového programu EU na roky 2007–2013 (Framework programme 7, FP7) a pokusit se naznačit perspektivy dalšího vývoje do roku 2020, a stát se tak jednou z významných akcí přispívající k formulaci biomedicínských témat, oblastí a okruhů výzkumu, pro navazující rámcový program EU Horizont 2020 (anglicky HORIZON 2020, H 2020).

V úvodním bloku, který zahájil prezident BioMed Alliance Ulf Smith, bylo konstatováno, že evropský výzkum v oblasti Health zdaleka nedosahuje možného potenciálu, výsledky výzkumu se k pacientovi dostávají pozdě, výsledky excelentního základního výzkumu nejsou dostatečně rychle přeměněny v inovace, výměna informací není také dostatečně rychlá a efektivní. Všechny zdravotní systémy v členských státech EU čelí demografickým změnám, zejména nárůstu počtu starých lidí, a z toho plyne významný nárůst prostředků vynakládaných na zdravotní a sociální péči. Přes existenci podobných národních i mezinárodních infrastruktur, technologií a společných problémů v rámci celé Evropy je stále patrná silná fragmentace ve výzkumných programech členských států a nedostatečná spolupráce napříč vědeckovýzkumnými disciplínami v mnoha oblastech.

Za EK vystoupila dr. Ruxandra Draghia-Akli, ředitelka Directorate F – Health, která představila výzkum v prioritě Health, hlavní témata, významné projekty a jejich výsledky a naznačila základní směry přípravy navazujícího rámcového programu H 2020. Zdůraznila roli členských států při formulaci témat, úlohu všech aktérů v biomedicínském výzkumu při přípravě H 2020 a otevřenost Evropské Komise k novým inovativním přístupům při přípravě tohoto programu s ohledem na strukturu a zdravotní stav evropské populace.

Konference byla rozdělena do tří bloků:

• dosažení zdravější Evropy cestou výzkumu a inovací: definování potřeb (Achieving a Healthier Europe through Research & Innovation: Defining the Needs),
• výzkum v oblasti zdraví & inovací v Evropě: koordinace jako základ úspěchu (Health Research & Innovation in Europe: Coordination as a Success Factor),
• budoucnost výzkumu a vývoje v Evropě: potřeba strategické změny (The Future of R&D in Europe: the Need for a Strategic Action).

V prvním bloku vystoupili: emeritní prof. Roger Bouillon, člen European Medical Research Council (EMRC), který poukázal na nutnost změny zaměření výzkumu vzhledem k nadcházejícím demografickým a sociálním změnám v Evropě, prof. David Wood, Imperial College London, prezentoval výhled vývoje v oblasti kardiovaskulárních chorob, chronických chorob v Evropě a nutnost na tento vývoj adekvátně reagovat, Geoffrey Laurent, ředitel centra výzkumu dýchacích chorob University College London, zdůraznil nutnost koordinace vědeckovýzkumných aktivit napříč Evropou v oblasti chronických onemocnění a dopolední blok uzavřel Valentin Fuster, ředitel kardiovaskulárního centra The Mount Sinai School of Medicine a The Centro Nacional de Investigaciones Cardiovasculares (CNIC) představením vzdělávacích modulů pro mezinárodní týmy studentů i vědeckých pracovníků a potřebou větších finančních prostředků do vzdělávání v biomedicínských oborech v mezinárodních programech.

Druhý blok otevřel ředitel biocentra ve Finsku, Eero Vuorio, člen European Research Council Identification Committee, představením různých možností grantové podpory a celkový přehled způsobu financování biomedicínského výzkumu v Evropě, a nutnosti jejich většího koordinovaného zaměření do budoucnosti, aby se vyhnulo opakovanému a násobnému financování výzkumu např. v rámci jednoho oboru. Problematiku klinických testů v evropském výzkumném prostoru (European Research Area, ERA) otevřel Franćoise Meunier, ředitel European Organisation for the Research and Treatment of Cancer (EORTC), konstatováním velmi nekoordinovaného přístupu na národních úrovních a v rámci EU a nutností jednotného přístupu a pravidel v rámci Evropy. Významným vstupem do diskuse byl příspěvek ředitele Innovative Medicine Iniciative (IMI), Michela Goldmana, tato iniciativa je úzce spojena s biomedicínským výzkumem v FP7, s tím, že do projektů významně vstupují zástupci EFPIA (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations, http://efpia.eu/), jejichž finanční příspěvky do projektů významně ovlivňují výsledky a praktické zaměření finančně podporovaných projektů. Druhý blok přednášek uzavřela Béatrice de Montleau, členka výboru Rare disease Europe (EURODIS), přednáškou o významu vzácných chorob v evropské populaci, dosud dostupných lécích a nepříznivé prognóze do roku 2020.

Poslední blok zaměřený na perspektivy v oblasti biomedicínského výzkumu do roku 2020 zahájila ředitelka Directorate F-Health, R. Draghia-Akli, komplexním představením programu H 2020 na roky 2014–2020, jeho částí, tzv. „priorit“ – excelentní věda, konkurenceschopný průmysl a sociální změny; a konkrétně tématu „Health, demographic change and wellbeing“ odpovídající prioritě Health v FP7. H 2020 byla věnována přednáška předsedy evropské rady European Medical Research Council (EMCR), Liselottte HŅjgaard, High Level Group of Health Research and Innovation in the EU, zejména strategickým přístupům při orientaci základních východisek nového programu a přechodu z FP7. Viceprezident Alliance for Biomedical research, Julio E. Celis kriticky zhodnotil překážky rychlejšího postupu biomedicínského výzkumu v Evropě, jako například fragmentace výzkumu, duplikace výzkumu, kompetice a nedostatečná komunikace, apod., a zároveň ukázal budoucí možné cesty: účinnější využívání finančních prostředků na výzkum, lepší manipulace s biomedicínskými daty, najít cesty společné spolupráce, podpora excelentního výzkumu, lepší komunikace a koordinace vědeckovýzkumných i jiných aktivit napříč nejen členskými státy ale i institucemi, průmyslem, akademickými pracovišti, pacientskými organizacemi, ministerstvy, soukromým sektorem apod.

Konference byla zakončena společným prohlášením účastníků:

• Byla konstatována fragmentace biomedicínského výzkumu v Evropské Unii.
• Byla vyjádřena podpora výzkumu -omics, stratifikované a personalizované medicíny a biomarkerů.
• Byla vyslovena podpora jednotnému EU postupu k nové taxonomii chorob.
• Byla vyslovena podpora společného EU postupu v klinických testech.
• Byla vyslovena podpora akcelerace a nového přístupu k výzkumu, vývoji a výrobě nových léků.
• Byla vyslovena podpora inovacím v oblasti biomedicínského výzkumu.
• Byla vyslovena podpora interdisciplinárního přístupu, tj. systémové biologie, biobank, bioinformatiky, IT aplikací a k asistivním technologiím.

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Technologické centrum AV ČR

Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6

e-mail: kinkorova@tc.cz