Příspěvek do diskuse – Plénies
Autoři:
doc. MUDr. CSc. Václav Jirásek
Působiště autorů:
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2016; 155: 163
Kategorie:
Dějiny lékařství
V čísle 4/2015 tohoto časopisu byl otištěn článek Karla Lukáše „Příběh apendixu“. Tento poutavý příběh autor končí výzvou, ať se přihlásí ten, kdo ví, kdo byl Plénies.
Přiložená tabulka je seznamem literatury, v níž by měly být uvedeny základní diagnostické znaky akutní apendicitidy. Z tohoto přehledu je zřejmé, že první, kdo v české literatuře uvedl Pléniesovo znamení, byl Arnold Jirásek. Ve 3. vydání spisu „Náhlé příhody břišní“ (1. a 2. vydání není k dispozici) je obsáhlý seznam literatury, nikde však Plénies není jako autor uveden. Arnoldem Jiráskem použitá literatura zabírá 27 stran, na nichž je uvedeno více než 800 citací (přibližně 30 na jedné stránce), nicméně ani jedna neobsahuje jméno Plénies. Toto jméno je však zmíněno na str. 16, 48, 64 tohoto spisu a v přehledu objektivních příznaků na str. 198−199 je uveřejněna tabulka, z které je zřejmé, že v souboru 161 nemocných s různými druhy zánětu červu je toto pořadí:
- Pléniesovo zn. 150/161
- Rovsingovo zn. 130/161
- Puls přes 80/min. 126/161
- Blumbergovo zn. 114/161
Tabulku sestavil as. MUDr. Leňo z chorobopisů Chirurgické kliniky Všeobecné nemocnice za druhé pololetí roku 1936. Je tudíž zřejmé, že na Jiráskově klinice existoval Plénies již v tomto roce.
Fundamentální spis Ladislava Syllaby, který obsahuje také rozsáhlý seznam příslušné literatury, jméno Plénies nezmiňuje. Že by to pečlivému Ladislavu Syllabovi uniklo? Ostatní autoři zřejmě použili jako základní informaci práci Arnolda Jiráska. Jiří Syllaba řádně cituje Jiráskovy zkušenosti s Pléniesovým příznakem. Fučík použitou literaturu vůbec neuvádí, podobně Třeška uvádí jen některou doporučenou literaturu. Ve všech ostatních uvedených monografiích není jméno Plénies uvedeno. Neexistuje však ani v respektovaných zahraničních pramenech (viz tabulka).
Kdyby si Pléniese Arnold Jirásek vymyslel, proč by tak činil? Mohl bolestivý poklep nazvat svým jménem. Nebo nám chybí znalost francouzské literatury, zejména té z přelomu století a ze 20.−30. let? Čtveřici znaků rozhodujících pro diagnózu akutní apendicitidy každopádně na konci studia musí znát každý medik. A tak výzva „Kdo byl Plénies?“ trvá i nadále.
Pozn. redakce: Plenies sign lze nalézt např. na interaktivní online vzdělávací platformě quizlet.com, kde je vysvětleno jako „a painful percussion on the right groin“, resp. jako „hypogastric pain on percussion“. Ovšem v databázi PubMed nenalezneme klíčové slovo „Plenies“ ani jednou.
Korespondenční adresa
doc. MUDr. Václav Jirásek, CSc.
IV. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
U Nemocnice 2
128 08 Praha 2
Tel.: 602 937 985
e-mail: jirasek.vacl@seznam.cz
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
Najčítanejšie v tomto čísle
- Vezikoureterální reflux u dětí: stále mnoho nezodpovězených otázek
- Chirurgická léčba poranění nervů dolních končetin
- Fekální inkontinence – závažný medicínský a společenský problém
- Hyponatremie u dětí: od patofyziologie k léčbě