Jan Kotula – Tomáš Doležal: Mediace a další vybrané formy mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví

Jan Kotula – Tomáš Doležal: Mediace a další vybrané formy mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví

Iuridicum Olomoucense, o. p. s., Olomouc, 2015, 86 s., 1. vydání. ISBN 978-80-87382-72-1.

Publikace dvojice renomovaných autorů je výsledkem projektu „Mediace a odpovědnost ve zdravotnictví“ zaměřeného na využití české právní úpravy mediace jakožto alternativního způsobu řešení sporů mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty. Autoři jsou pevně přesvědčeni o tom, že spory mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty je žádoucí primárně řešit mimosoudně. Význam výroku „Nechť rozhodne nezávislý a nestranný soud.“ nikdo nezpochybňuje, stranám sporu vždy zůstane právo na soudní ochranu. Avšak mediace je možnost a způsob, kterým lze smírnou cestou, bez soudu, narovnat mezi stranami to, co je sporné. Je důležité si uvědomit, že v České republice doposud chybí odborná monotematicky zaměřená literatura na problematiku mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.

Publikace precizně analyzuje spory z újmy na zdraví způsobené při poskytování zdravotních služeb v České republice, perspektivu jejich vývoje, jednotlivé faktory ovlivňující pluralitu sporů, právní úpravu mediace v českém i evropském kontextu, použití dalších alternativních způsobů řešení konfliktů, které český právní řád umožňuje, a přináší ověření správnosti konstatovaných závěrů v rámci komparace s právními řády Velké Británie, Spojených států amerických, Rakouska, Německa a návrhy de lege ferenda.

Monografie je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola se věnuje problematice sporů mezi pacienty a lékaři, druhá je zaměřena na alternativní způsoby řešení sporů v České republice. Třetí kapitola reflektuje mimosoudní řešení sporů z újmy na zdraví způsobené při poskytování zdravotních služeb ve vybraných státech (USA, Velká Británie, Německo, Rakousko). Čtvrtá kapitola obsahuje shrnutí včetně prognózy de lege ferenda. Pátá kapitola je závěrečná, odkazující na teze vymezené v úvodu knihy, které byly následně potvrzeny. K silným stránkám publikace patří její celkové zaměření na využitelnost mediace a další vybrané formy mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví včetně prognóz budoucího vývoje, a dále rozsáhlý poznámkový aparát s vlastními překlady textů, které také citují v originále.

Autorům se podařilo vhodnou kombinací metodologických přístupů ověřit správnost níže uvedených tezí:

• V České republice lze předpokládat nárůst počtu sporů z újmy na zdraví způsobené při poskytování zdravotních služeb (zvyšující se informovanost o právu na náhradu újmy na zdraví v případech poskytování zdravotních služeb).
• Narůstající počet advokátů (se specializací na problematiku medicínsko-právních sporů) zlepšuje dostupnost právních služeb pro pacienty.
• Nový občanský zákoník, zejména změny v úpravě promlčení a změny v oblasti rozsahu přiměřeného zadostiučinění za újmu na zdraví, zlepšuje postavení pacienta.
• Mimosoudní řešení sporů z újmy na zdraví způsobené při poskytování zdravotních služeb je vhodnější než soudní řešení. 
• Současná právní úprava nepřináší dostatečný rozvoj mimosoudního řešení sporů z újmy na zdraví způsobené při poskytování zdravotních služeb.

Závěrem lze konstatovat, že publikace je zpracovaná na vysoké odborné úrovni a velmi dobře strukturovaná. Z precizní analýzy řešené problematiky vyplývá, že Česká republika stojí na rozcestí mezi dalším nárůstem soudních sporů a možností rozvoje alternativ k soudnímu řízení. Změny v České republice již nastaly, a to v důsledku právního rámce, který vytvořil zákon o mediaci od září 2012 a nový občanský zákoník od ledna 2014. Do legislativních změn je zapotřebí i nadále investovat. Z naší perspektivy autoři výborně poukázali na skutečnost, že na počátku každého významnějšího legislativního počinu by měla být odborná diskuse, což se dotýká i řešené problematiky zakotvené v publikaci.

Společně s autory věříme, že předkládaná publikace bude přínosem v debatě, jak a jakým způsobem lze řešit spory ve zdravotnictví. Přály bychom si, aby se tato výjimečná publikace, která doposud na českém trhu chybí, brzy objevila v hojnějším počtu výtisků na pultech knihkupectví, zkrátka aby si ji akademici nemuseli předávat a rozšiřovat mezi sebou, ale aby byla dostupná širšímu okruhu akademicky vzdělané společnosti.

Publikace byla podpořena z grantu IGA Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci č. IGA_PF_2014_004.

Mgr. et Mgr. Pavlína Zímová

Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU, Brno

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU, Ostrava

Mgr. et Mgr. Silvia Capíková, Ph.D.

Ústav sociálneho lekárstva a lekárskej etiky LF UK, Bratislava