100 let od narození profesora Jana Kučery

Začátkem listopadu jsme si připomněli sté výročí narození olomouckého rodáka a zakladatele Urologické kliniky LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Jana Kučery, DrSc. (7. 11. 1918 – 22. 11. 2004).

Profesor Kučera patří mezi významné osobnosti, jež se zásadní měrou zasloužily o vznik československé urologie. Středoškolské vzdělání ukončil maturitou na Slovanském gymnáziu v Olomouci a jako svou budoucí profesi zvolil medicínu. Jeho studia násilně přerušilo uprostřed II. rigoróza uzavření vysokých škol za nacistické okupace.

Poté až do konce války pracoval jako dentista nemocenské pojišťovny v Olomouci. Poválečné studium ukončil v dubnu 1946 promocí na LF Masarykovy univerzity v Brně. Již 1. června 1946 nastoupil na nově ustavenou 1. chirurgickou kliniku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vedenou prof. Rapantem na místo sekundárního lékaře. Koncem roku 1948 byl jmenován odborným asistentem chirurgické kliniky a svůj odborný chirurgický zájem soustředil na urologii, která se poté stala doménou jeho profesního zaměření. V roce 1955 habilitoval a stal se tak prvním docentem na olomoucké chirurgické klinice. Doktorskou disertaci, jež byla věnována chirurgickému léčení primární hydronefrózy, obhájil v roce 1960. Jeho diplom doktora lékařských věd je druhým uděleným na LF MU v Brně. V roce 1963 byl jmenován profesorem urologie a 1. února 1964 se stal přednostou nově zřízené urologické kliniky a katedry urologie, které úspěšně rozvíjel a řídil až do června 1985, kdy svůj úvazek v Olomouci ukončil a bezprostředně přešel na funkci zastupujícího přednosty urologické kliniky v Brně. Funkci vykonával až do svého odchodu do důchodu v roce 1987. Pokračoval však nadále ve své dlouholeté funkci hlavního odborníka pro urologii Ministerstva zdravotnictví ČR a krajského metodologa Severomoravského kraje a až do roku 1991 pracoval na snížený úvazek jako profesor na katedře urologie LF UP.

Během celé odborné kariéry byla centrem jeho zájmu rekonstrukční chirurgie močových cest. Jako první v Československu provedl a publikoval náhradu močového měchýře esovitou kličkou střevní a ve střední Evropě zavedl resekční pyeloplastiku, jejíž principy dále rozvíjel a originálně modifikoval pro zvláštní tvary hydronefrózy způsobené dlouhou stenózou subrenálního močovodu. Mezi prioritní výsledky jeho výzkumu patří i odhalení významných změn sliznice střevní kličky vyvolané jejím zapojením do dlouhodobé močové derivace. Přednesl téměř 300 odborných přednášek doma i v zahraničí a publikoval 167 časopiseckých prací v češtině, francouzštině, ruštině, polštině a němčině. Podílel se autorsky na několika učebnicích urologie a též na učebnici traumatologie pro lékaře v postgraduálním studiu. Čtyři jeho monografie vyšly česky, rusky a německy.

Profesor Kučera řadu roků aktivně pracoval v odborných lékařských organizacích – ve výboru urologické sekce Československé chirurgické společnosti a posléze Československé a České urologické společnosti ČLS JEP. V několika volebních obdobích jim také předsedal. Jeho odborné a vědecké činnosti se dostalo ocenění doma i v zahraničí. Stal se čestným členem Československé lékařské společnosti JEP a čestným členem Československé urologické společnosti ČLS JEP a dalších zahraničních urologických společností – maďarské, bulharské, polské a německé. Stal se řádným členem Mezinárodní a Evropské urologické společnosti a členem Německé akademie přírodovědců Leopoldina. Řadu let působil též jako člen redakční rady Rozhledů v chirurgii, redigoval jejich urologická čísla. Nezanedbával ani výchovu svých odborných pokračovatelů působících nejen na Moravě a ve Slezsku. Byl školitelem mnoha vědeckých aspirantů i jejich examinátorem a působil jako člen společné komise olomoucké a brněnské lékařské fakulty pro obhajobu vědeckých prací v oboru chirurgie.

Shrneme-li na závěr svoje vzpomínky na záslužnou činnost jubilanta, můžeme ho charakterizovat jako úspěšného vědce a badatele i schopného manažera, který založil a vybudoval druhou nejstarší urologickou kliniku v českých zemích a významně svou autoritou přispěl při budování sítě samostatných urologických pracovišť na severní Moravě schopných poskytovat kvalitní odbornou péči. Zasloužil se také o rozvoj pediatrické urologické péče a Urologická klinika LF UP a FN Olomouc se pod jeho vedením stala centrem rekonstrukčních operací vrozených i získaných poruch uropoetické soustavy u dětí.

Spolupracovníkům byl vzorem svým vysokým pracovním elánem, vytrvalostí a neúnavností a jako učitel byl vyhledávaným a obdivovaným konzultantem u složitých diagnostických a léčebných problémů, které pomáhal řešit díky systematičnosti a logice svých vědeckých úvah.

doc. MUDr. Jan Báňa, CSc.

doc. MUDr. Richard Reif. CSc.

prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.

Urologická klinika LF UP a FN Olomouc