Ocenění za nejlepší lékařské publikace za rok 2017

Slavnostní předání Cen předsednictva ČLS JEP za nejlepší odborné lékařské publikace za rok 2017 proběhlo dne 16. října 2018, tradičně v reprezentativních prostorách Valdštejnského paláce a pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR.

Dobré jméno ve světě

Úvodní zdravici přednesl končící předseda Senátu PČR Milan Štěch. Vyzdvihl přínos lékařské vědy a výzkumu pro českou společnost i reprezentaci naší země na mezinárodním poli. Odborná vědecká aktivita a kvalitní publikační činnost je nejen podhoubím pro růst dalších generací odborníků, ale také významně přispívá k dobrému jménu České republiky ve světě. „Česká medicína, české zdravotnictví se drží na vrcholu v evropském i světovém srovnání. Když cestuji po světě s parlamentními delegacemi, mám možnost srovnání a slyším také názory českých krajanů žijících v zahraničí. Například nedávno mi kanadští krajané svěřili, že jezdí za zdravotní péčí raději do České republiky, a apelovali na mne, abychom si tuto vysokou úroveň udrželi,“ podotkl Milan Štěch. Předávání profesních zkušeností a znalostí dalším lékařům a odborným pracovníkům formou odborných publikací je pak podle jeho slov nezbytným předpokladem k udržení a posilování této kvality.

Předseda České lékařské společnosti ČLS JEP profesor Štěpán Svačina ve svém úvodním slovu navázal na téma dobré reprezentace české vědy v tuzemsku i v zahraničí, na niž mají zásluhu i všichni ocenění. V této souvislosti rovněž přivítal vzácného hosta, profesora Karla Pacáka působícího v Národním zdravotním ústavu (NIH) v americké Bethesdě, který je úspěšným představitelem české medicíny na mezinárodním poli. Jak poznamenal prof. Svačina, jedná se po desítkách let o prvního Čecha, po kterém je pojmenovaná syndromologická jednotka (Pacákův-Zhuangův syndrom).

Vaskulární medicína

Následně profesor Svačina představil vítěznou publikaci, jíž se stala „Vaskulární medicína“ (Maxdorf) kolektivu autorů pod vedením prof. Debory Karetové a dr. Miroslava Chocholy. „Monografie, na níž se podílelo, pět desítek autorů, skutečně představuje problematiku vaskulární medicíny v celé její šíři a do velkých podrobností. Od patofyziologie vaskulárních nemocí (aterogeneze, trombogeneze, vaskulitid…) přes škálu diagnostických metod až po onemocnění jednotlivých systémů, konče lymfedémy a lipedémy,“ vyzdvihl profesor Svačina. Vaskulární medicína je jednou z nejprogresivnějších oblastí současného vnitřního lékařství, jejím těžištěm zůstává angiologie, autoři však přizvali ke spolupráci přední české experty napříč obory – nefrology, cévní chirurgy, intervenční specialisty a řadu dalších. Vznikla tak publikace, která určuje standardy a směřování oboru v dalších letech.

Patomorfologie chorob kostí a kloubů

Další oceněnou knihu, jíž se stala „Patomorfologie chorob kostí a kloubů“ (Galén) týmu vedeného profesorem Ctiborem Povýšilem, prezentoval profesor Petr Broulík. Na úvod vyzdvihl její ojedinělost v české i světové literatuře. „Pokusil jsem se vyhledat podobnou – a nenašel jsem. Jedná se o obor, ve kterém se obecně mnoho nepublikuje a není moc známý. O to větší zásluha autorům náleží. Navíc, jak všichni víme, patologie je kritérium pravdy v medicíně,“ podotkl prof. Broulík. Publikace nahlíží na problematiku chorob kostí a kloubů z pohledu různých klinických podoblastí, jako jsou nádory a nádorovitá onemocnění kostí, metabolické osteopatie, vrozené genetické poruchy typu osteochondrodysplazií, choroby kloubů, ortopedická a čelistní implantologie a transplantologie.

Profesor Povýšil poté ve své řeči připomněl, že choroby kostí a kloubů představují velké množství klinicko-patologických jednotek. Navíc práce s kostním materiálem je velice náročná, protože zvolit histologický preparát z této tkáně není snadná; to je také podle jeho slov jedna z příčin, proč se této problematice nevěnuje tolik odborníků. „Když jsme chystali monografii, bylo jasné, že musí být komplexní. Jen vrozených vad pohybového aparátu je kolem 450, k tomu metabolické osteopatie, skutečně velká dávka práce. To ostatně ilustruje i obsáhlá fotodokumentace čítající cca 1100 obrázků. Měl jsem však výborné spolupracovníky, bez nichž by vznik publikace nebyl možný,“ zdůraznil prof. Povýšil. Zajímavostí i pro širší odbornou či laickou veřejnost je dozajista závěrečná část, kde jsou prezentovány aktuální analýzy osteologických nálezů významných osobností napříč dějinami: Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, svatého Ivana, Tychona de Brahe nebo (velmi případně k místu konání akce) Albrechta z Valdštejna. Některé z těchto poznatků jsou publikovány prioritně. „Touto monografií jsem shrnul a dovršil vše, co jsem během několika desítek let v této oblasti mohl vykonat,“ uzavřel profesor Povýšil.

Dětská přednemocniční a urgentní péče

Třetí oceněnou monografii, kterou je „Dětská přednemocniční a urgentní péče“ (Mladá fronta), představila docentka Vilma Marešová. Opět se jedná o široce pojatou příručku rozsáhlého autorského týmu čítajícího bezmála tři desítky odborníků, pod vedením doc. Vladimíra Mixy, dr. Pavla Heinigeho a dr. Václava Vobruby. Neodkladné stavy týkající se dětských pacientů tvoří přibližně deset procent případů, které jsou v rámci České republiky ošetřeny záchrannou službou nebo projdou urgentním příjmem nemocnice. Pro personál těchto zařízení jsou přitom dětští pacienti do jisté míry obávaní, neboť vzhledem k menší frekvenci výskytu není dostatek zkušeností s péčí o ně.

„Když jsem knihou listovala, uvědomila jsem si, že by měla být součástí profesní přípravy všech pediatrů a nejen jich. Obsahuje přehledně shrnuté užitečné a důležité informace nejen pro neodkladnou přednemocniční a nemocniční péči, ale i pro lékaře pracující v dětských ordinacích. Znalost urgentní péče u lékařů i dalších zdravotníků, kteří se setkávají s různorodými akutními stavy u svých pacientů, je skutečně klíčová,“ uvedla doc. Marešová a dodala, že publikace rovněž dokumentuje, jak velký kus práce a pokrok byl učiněn od dob, kdy u nás specializovaná dětská urgentní péče začínala, například v oblasti popáleninové medicíny, polytraumat nebo kardiologie. Autoři následně ve své děkovné řeči potvrdili, že dle ohlasů si kniha našla své čtenáře napříč obory, od nelékařských zdravotnických pracovníků záchranných služeb přes dětské praktiky až po specialisty na lůžkových odděleních. Tým nyní připravuje již druhé vydání úspěšné publikace.

Molekulární biologie v hematologii

V kategorii „vědecký článek“ tentokrát nebyla oceněna jedna publikace, ale soubor hned 9 prací na téma genetických změn u hematoonkologických onemocnění a jejich významu pro stanovení prognózy a volbu terapie. Autorský tým z brněnské Masarykovy univerzity pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové a profesora Michaela Doubka je publikoval v prestižních světových periodikách s vysokým impact faktorem. „Molekulární biologie v hematologii je progresivní a vysoce specializované téma, ve kterém je česká medicína a výzkum na špici. V tomto případě se jedná o unikátní soubor článků, jaký dosud neměl v rámci ocenění ČLS JEP obdoby,“ vyzdvihl prof. Svačina. „Naše práce spojuje dvě oblasti medicíny: laboratorní (molekulární genetiku) a klinickou (hematologii). Jedná se o genetické analýzy nádorových buněk a zkoumání mutací při vzniku nádorů. Velkým úspěchem je, že na základě našich prací byla přijata evropská doporučení pro molekulární diagnostiku u chronické lymfocytové leukemie. Je také třeba zdůraznit, že na tomto výzkumu se významně podílejí postgraduální i pregraduální studenti, bez nichž by práce nevznikly. Vyrůstá zde tedy nová silná generace vědeckých pracovníků,“ připomněla profesorka Pospíšilová.

Ceny Purkyňova nadačního fondu ČLS JEP pro mladé vědce

Profesor Karel Cvachovec následně jménem Purkyňova nadačního fondu ČLS JEP vyhlásil vítěze soutěže o nejlepší práce mladých lékařů-výzkumníků do 35 let. „Je to důležitá motivace do další práce pro naděje české lékařské vědy,“ podotkl s tím, že ocenění je spojeno rovněž s finanční prémií. Komise hodnotitelů posuzovala nejen hledisko obsahové, ale rovněž impact faktor periodik, ve kterých byly práce zveřejněny. V neposlední řadě pak publikace v renomovaných zahraničních časopisech znamená opět vynikající reprezentaci tuzemské vědy ve světě, jak zdůraznili profesoři Cvachovec i Svačina.

První místo v kategorii interních oborů a zároveň absolutní vítězství získal doc. Petr Szturz z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno za práci „How standard is second-line cetuximab in recurrent or metastatic head and neck cancer in 2017?“ publikovanou v Journal of Clinical Oncology, s impact faktorem 24.

První místo v kategorii chirurgických oborů získal dr. Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FN Olomouc za práci „Advanced reconstruction of vesicourethral support (ARVUS) during robot-assisted radical prostatectomy: one-year functional outcomes in a two-group randomised controlled trial“ publikovanou v časopisu European Urology, s impact faktorem 16,26.

První místo v kategorii teoretických oborů získal dr. Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV ČR za práci „Phylogeny of xerophilic aspergilli (subgenus Aspergillus) and taxonomic revision of section Restricti“ publikovanou v časopisu Studies in Mycology, s impact faktorem 14.

Martin Čermák