Zemřel prof. Oldřich Eliška, doyen českých anatomů

12. července 2021 nás po krátké těžké nemoci opustil náš kolega prof. MUDr. Oldřich Eliška, DrSc., významný představitel a doyen pražské anatomické školy a nejstarší aktivně působící český morfolog.

Oldřich Eliška se narodil 13. listopadu 1934 v Mladé Boleslavi. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK a v jejím Anatomickém ústavu působil od ukončení svých studií v roce 1958 až do posledních chvil, tedy přes 60 let.

Celý svůj profesní život spojil se studiem srdce, zejména jeho převodního systému. Ostatně cévní a zejména lymfatický systém byl jeho celoživotním tématem. Ve své kandidátské práci (1966) se věnoval kolaterálnímu řečišti ledviny a jeho reakci na uzávěr, podobně potom v habilitační práci (1969) se zaměřil na morfologický obraz revaskularizované a transplantované ledviny. Nikdy se nejednalo o pouhou deskripci, ale vždy o experiment. Kromě teoretických otázek byl jeho výzkum propojen i s klinickou problematikou, například studiem lymfatické drenáže prsu. Doktorskou práci s názvem „Cévní a lymfatické zásobení převodního systému srdce a krajiny sinus coronarius“ obhájil v roce 1991 a profesorem byl jmenován v roce 1992.

Prof. Eliška publikoval více než 60 převážně impaktovaných publikací. U řady z nich byla spoluautorkou jeho manželka, doc. Miroslava Elišková, se kterou se společně věnovali problematice převodního systému, lymfatické drenáže srdce a změn uspořádání lymfatického systému u pacientů s ulcus cruris.

Své celoživotní zkušenosti vložil do obsáhlé monografie „Lymfologie“ (Galén, 2018), která byla pro svou mimořádnost oceněna cenou Hlávkovy nadace a cenou ČLS JEP za vědeckou práci. Objem a komplexnost této monografie nemá ve světovém písemnictví obdoby. Kromě toho připravoval učební texty pro studenty lékařství a fyzioterapie a dlouhodobě se podílel i na výuce masérů a manuální lymfodrenáže.

Oldřich Eliška však nebyl pouze anatomem – působil dlouhá léta aktivně rovněž jako chirurg na 3. chirurgické klinice 1. LF UK. Z této éry pochází i jedna z jeho nejcitovanějších publikací, věnovaná roli frenoezofageální membrány při vzniku hiátové hernie. V poslední době se věnoval také terapii lymfedému, kde pomohl řadě pacientek, jež toto onemocnění trápilo po prodělané rakovině prsu.

Rozsáhlá vědecká erudice prof. Elišky vedla k významnému mezinárodnímu uznání – mimo jiné působil ve vedení nejen české, ale i světové Společnosti pro lymfologii.

Jeho zájem o umění a anatomii ho přivedl ke studiu pohybového aparátu u profesionálních tanečníků a tyto poznatky včlenil do své poslední publikace nazvané „Aplikovaná anatomie pro maséry a fyzioterapeuty“. Díky své zálibě ve výtvarném umění měl v plánu zpracovat i originální anatomii krásy lidského těla. Dále se v řadě svých prací věnoval významným postavám světové i české anatomie.

Prof. Eliška byl oblíbeným učitelem anatomie, jeho přednášky o anatomii srdce a lymfatickém systému patřily k nezapomenutelným. Jeho oblibu nesnížil ani fakt, že vždy patřil k přísným učitelům praktik a náročným examinátorům. V letech 1975–77 dokonce předával své zkušenosti studentům lékařství v Súdánu. V 90. letech potom stál u začátků výuky studentů anglické paralelky na naší fakultě a získal si tak respekt a oblibu i u nich. Mimo jiná ocenění a vyznamenání obdržel v listopadu 2019 stříbrnou medaili za významné celoživotní dílo v oboru anatomie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na Univerzitě Karlově.

Pan profesor byl vždy plný energie a měl vždy optimistický náhled na život. Byl vynikajícím společníkem a vypravěčem, pro svůj obor dokázal nadchnout řadu studentů. Bude nám všem chybět. Čest jeho památce!

doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D.
prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.
Anatomický ústav 1. LF UK