#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Ryby – zdroj jodu, ale i dalších chemických látek


Fish – a source of dietary exposure to iodine and other chemicals

Fish, fish products and seafood are an important part of a healthy diet. They make an important contribution as a dietary source of iodine, but also of other substances that have a positive effect on the human body. On the other hand, they contain contaminants (especially mercury/methylmercury) whose toxic properties affect food safety. Based on the results of dietary exposure monitoring and specialised studies by the National Institute of Health – Centre for Health, Nutrition and Food and international activities it can be concluded that there are clear benefits in terms of human health from the consumption of fishery products. Women and children should take care to include these products in their diets. The mercury/methylmercury content of common products in the Czech Republic is under control and the concentration levels are practically below the legislative limits. Care should be taken with fish and fish products where mercury may accumulate. The response of the European Commission, which is currently calling for a review of the maximum permissible limits for mercury/methylmercury in various fish species, is appropriate. This could help to further reduce dietary exposure to mercury in food and encourage fish consumption.

Keywords:

Fish – Nutrients – Contaminants – Iodine – fish products – mercury – methylmercury


Autori: Irena Řehůřková;  Jan Šmoldas;  Marcela Dofková;  Jiří Ruprich
Pôsobisko autorov: Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdravotní ústav, Brno
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2021; 160: 242-248
Kategória: Přehledový článek

Súhrn

Ryby, rybí výrobky a mořští živočichové jsou důležitou součástí zdravé výživy, významným dietárním zdrojem jodu, ale také dalších látek, které pozitivně působí na lidský organismus. Na druhé straně jsou v nich obsaženy kontaminanty (především rtuť/methylrtuť), jejichž toxické vlastnosti ovlivňují bezpečnost potravin. Na základě výsledků monitorování dietární expozice a specializovaných studií Státního zdravotního ústavu – Centra zdraví, výživy a potravin i mezinárodních aktivit lze konstatovat, že z hlediska lidského zdraví je při konzumaci produktů rybolovu zřejmý přínos. Na zahrnutí těchto produktů do jídelníčku by měly dbát zejména ženy a děti. Obsah rtuti/methylrtuti je v běžných výrobcích v Česku pod kontrolou a hodnoty koncentrace jsou prakticky pod legislativními limity. Pozor je třeba dát na ryby a výrobky z nich, kde může docházet ke kumulaci rtuti. Odpovídající je reakce Evropské komise, která aktuálně apeluje právě na to, aby byly přezkoumány maximální přípustné limity pro rtuť/methylrtuť u různých druhů ryb. Tím by se dalo přispět ještě k dalšímu snížení dietární expozice rtuti v potravinách a podpořit konzumaci ryb.

Klíčová slova:

jód – ryby – rybí výrobky – nutrienty – rtuť – methylrtuť – kontaminanty

ÚVOD

Ryby, rybí výrobky i mořské plody jsou významným zdrojem jodu, ale také dalších látek, které pozitivně působí na lidský organismus (např. selenu, vápníku, kvalitní bílkoviny, esenciální omega-3 mastných kyselin, vitaminů D, B12, A, E aj.). Na druhé straně jsou v nich obsaženy kontaminanty, jejichž toxické vlastnosti ovlivňují bezpečnost potravin (např. olovo, kadmium, rtuť, dioxiny, furany, indikátorové a dioxin-like polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky, biogenní aminy – především známý histamin), jejichž nejvyšší přípustná množství jsou na úrovni EU legislativně stanovena (1). Velmi často se v souvislosti s konzumací ryb diskutuje, zda je třeba více přihlížet k jejich možným negativním účinkům nebo k jejich prospěšnosti (podle cost/benefit analýzy). Konkrétní představě o dané problematice mohou pomoci výsledky monitoringu dietární expozice a specializovaných studií. V našem příspěvku je pozornost zaměřena na dvě chemické látky reprezentující obě hlediska. Jedná se o jod, důležitý nutrient ovlivňující především funkci štítné žlázy, a rtuť/methylrtuť (Hg/MeHg), která se pro svou toxicitu nejčastěji objevuje v komentářích o škodlivosti ryb.

MONITOROVÁNÍ DIETÁRNÍ EXPOZICE – ZDROJ DAT

Státní zdravotní ústav (SZÚ) garantuje již od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (MZSO). V rámci MZSO jsou produkována data popisující důležité oblasti (např. ovzduší, vodu, hluk atd.), při nichž dochází k expozici lidského organismu různým agens. Subsystém IV, který zajišťuje SZÚ – Centrum zdraví, výživy a potravin (CZVP), je věnován dietární expozici. S výsledky je veřejnost pravidelně seznamována v souhrnných a závěrečných zprávách i na konferencích. Problematika dietární expozice jodu, která je systematicky monitorována od roku 1998, je pravidelně prezentována také na konferencích pořádaných Mezirezortní komisí pro řešení jodového deficitu (MKJD), která pracuje při SZÚ.

Pro SZÚ-CZVP je monitorování dietární expozice (MDE) základním zdrojem dat a poznatků, na které navazují další satelitní studie a z nichž vychází i prohloubené studium některých parametrů. MDE probíhá v souladu s metodickými požadavky na hodnocení dietární expozice založené na principech tzv. total diet study (TDS). Základním cílem dlouhodobého monitorovacího programu je bodový odhad průměrné expozice populace, případně specifických populačních skupin v Česku ve sledovaném období vybraným chemickým látkám ze skupiny kontaminantů, nutrientů a mikronutrientů. Výsledky jsou dlouhodobě srovnávány jako trend vývoje chronické expoziční dávky u kontaminantů a trend vývoje adekvátnosti přívodu nutrientů. Pro sledování trendů je zvolen modelový formát dle potravinové pyramidy, tzn. využití údajů o spotřebě příslušných komodit dle výživových doporučení (2, 3). Získaná data slouží k charakterizaci zdravotních rizik spojených s výživovými zvyklostmi českého obyvatelstva. V případě potřeby hlubšího hodnocení situace slouží získaná data k modelování chronických expozičních dávek, s využitím popisu distribuce individuálních expozičních dávek s pravděpodobnostním modelováním nejistot.

V současné době probíhá dvouletý cyklus 2020/2021, byl uzavřen cyklus 2018/2019. V daném cyklu bylo v české tržní síti v 96 různých potravinářských prodejnách na 48 různých místech Česka v 8 termínech reprezentujících sezónnost během 2 let odebráno 3696 individuálních vzorků potravin, které česká populace konzumuje nejčastěji (tzv. spotřební koš potravin reprezentující „obvyklou českou dietu“), což představuje 205 druhů potravin. Odebrané vzorky jsou zpracovány do podoby pokrmu kulinární úpravou odpovídající zvykům české populace. Poté je připraveno 220 reprezentativních kompozitních vzorků, ve kterých je analyzováno na 70 chemických látek. Analytická data jsou současně s údaji o spotřebě daných komodit dle národní Studie individuální spotřeby potravin (SISP 04) použita pro výpočet dietární expozice a následnou interpretaci (4, 5).

VÝSLEDKY MONITOROVÁNÍ JODU

Analýza jodu v kompozitních vzorcích potravin je prováděna spektrofotometrickou metodou dle Sandella-Kolthoffa, založenou na katalytickém působení jodu na oxidačně-redukční reakci Ce4+ a As3+ a proměření při 430 nm. Metoda je akreditována Českým institutem pro akreditaci (ČIA) dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018.

Při hodnocení adekvátnosti přívodu jodu ve vztahu k referenční hodnotě pro přívod živin dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA = 150 μg/osoba/den) je průměrný přívod jodu odpovídající (154 μg/osoba/den) (6, 7).

Posouzení adekvátnosti přívodu pro různé populační skupiny předcházelo zjištění individuálního denního přívodu pro všechny osoby ve výběrovém souboru, na jehož základě byla stanovena distribuce obvyklého přívodu (usual intake) – zobrazeného v tab. 1. Výsledné hodnoty pak byly porovnány s dostupnými denními výživovými dávkami (6, 7). K hodnocení přívodu jodu lze využít adequate intake (AI) dle EFSA, i když omezeně. Pokud je střední hodnota přívodu v populační skupině vyšší než AI, pak ho lze považovat za adekvátní. V opačném případě nelze hodnocení provést. K hodnocení adekvátnosti přívodu v populaci byla také využita referenční hodnota estimated average requirements (EAR, USA), která svým formátem pro tento účel vyhovuje (8). Dále byl přívod jodu porovnán s hodnotami tolerable upper intake level (UL) (7,8).

Tab. 1. Obvyklý přívod jodu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučením
Obvyklý přívod jodu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučením
Pozn.: ns – nelze specifikovat; 14–8 let; 29–13 let; 3≥ 14 let; 414–18 let; 5≥ 19 let.

Při porovnání hodnot s evropským doporučením AI je pravděpodobnost nedostatečného přívodu nízká u dětí, dospívajících a dospělých mužů. Ve skupinách dospívajících a dospělých žen není možné situaci zhodnotit, vzhledem k tomu, že střední hodnoty zjištěného přívodu jsou nižší než doporučení AI. Při srovnání s americkým doporučením EAR lze hodnotit přívod jako adekvátní téměř v celé populaci. Pouze u dospělých žen byl zaznamenán možný nedostatek, vzhledem ke skutečnosti, že u 30 % osob byl přívod jodu nižší než uvedené doporučení.

Výsledné hodnoty nezahrnují přívod z doplňků stravy ani kuchyňské soli používané při přípravě pokrmů a k dosolování. Dá se tedy předpokládat, že celkový přívod jodu je vyšší než uváděné hodnoty. V doplňkové studii s využitím stanovení sodíku ve 24hod. moči byl podíl žen s malnutricí jodem odhadnut na 7–10 %.

Jak vyplývá z modelu znázorněného na obr. 1, pokud by spotřeba jednotlivých skupin potravin v populaci odpovídala doporučení podle výživové pyramidy (2, 3), došlo by u většiny osob k navýšení přívod jodu.

Obr. 1. Přívod jodu (μg/osoba/den)
Přívod jodu (μg/osoba/den)
– modelový výpočet podle potravinové pyramidy

K nejvýznamnějším expozičním zdrojům jodu ve stravě patřilo v průměru mléko, pečivo, mléčné a masné výrobky (obr. 2). Nejvyšší obsah jodu byl zaznamenán u kojenecké mléčné výživy a u polévek v prášku (v důsledku použití jodované soli při výrobě). Jako nejvýznamnější přirozený zdroj jodu vycházejí ryby a rybí výrobky, které jsou reprezentovány uzenými rybami, rybami marinovanými, mořskými a rybími konzervami (obr. 3).

Obr. 2. Hlavní zdroje dietární expozice jodu v Česku v letech 2018–2019
Hlavní zdroje dietární expozice jodu v Česku v letech
2018–2019
– aritmetický průměr, absolutní riziko expozice

Obr. 3. Hlavní zdroje dietární expozice jodu v Česku v letech 2018–2019
Hlavní zdroje dietární expozice jodu v Česku v letech
2018–2019
– aritmetický průměr, relativní riziko expozice

 Společným výborem expertů FAO/WHO (JECFA FAO/WHO) byla pro charakterizaci nebezpečí stanovena limitní expoziční hodnota pro jod v podobě provizorního maximálního tolerovatelného denního přívodu (PMTDI) ve výši 0,017 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Průměrná expozice jodu dosáhla za období 2018/2019 MDE 2,4 µg/kg t. hm./den, což představuje 14,1 % hodnoty expozičního limitu PMTDI (do této hodnoty není započten přívod jodu z jodované soli používané pro kulinární přípravu pokrmů v domácnostech) (5).

VÝSLEDKY MONITOROVÁNÍ RTUTI

Rtuť, a to především ve vazbě na methylové skupině (methylrtuť), je toxická. V rybách se nachází 60–90 % MeHg z celkového množství Hg. Poškozuje nervovou tkáň, srdce, imunitu, reprodukci, a to více než Hg anorganická nebo kovová. Kumuluje se a následně se vylučuje velmi pomalu (její poločas dosahuje asi 70 dnů).

Expozice populace rtuti je v rámci MDE zjišťována od roku 1994. Analýza celkové Hg v kompozitních vzorcích potravin je prováděna na přístroji AMA 254 (Altec, ČR). Analyzátor AMA 254 je vysoce citlivý jednoúčelový atomový absorpční spektrometr pro přímé stanovení Hg v pevných i kapalných vzorcích bez předchozího rozkladu. Využívá metodu termického rozkladu a amalgamaci. Metoda je akreditována ČIA dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018.

Pro charakterizaci nebezpečí je limitní expoziční hodnota (PTWI) JECFA FAO/WHO pro MeHg 0,0016 mg/kg t.hm./týden (9) nebo RfD 0,0001 mg/kg t.hm./den (10). EFSA stanovil pro anorganické formy Hg limitní hodnotu (TWI) ve výši 4 µg/kg t.hm./týden a pro MeHg 1,3 µg/kg tělesné hmotnosti za týden (11). Limitní expoziční hodnota pro celkovou Hg z potravin nezahrnujících ryby/mořské plody byla stanovena ve výši 0,004 mg/kg t. hm./týden.

V rámci MDE je měřena celková Hg a hodnocena jako MeHg. Tento kritický scénář lze využít vzhledem k velmi nízké spotřebě ryb, rybích výrobků a mořských plodů v Česku. Oproti průměrné spotřebě produktů rybolovu v EU (24,4 kg/obyvatel/rok v živé hmotnosti) je Česko ze zemí EU na 4. místě odspodu (8,2 kg/obyvatel/rok v živé hmotnosti) (12).

Hodnocením celkového přívodu Hg dietou na základě výsledků MDE (celková Hg je vyjádřena jako MeHg) odpovídá průměrná expoziční dávka MeHg z ryb/mořských plodů (cyklus MDE 2018/2019) pouze 4,7 % TWI nebo 3,9 % PTWI nebo 8,9 % RfD. Expozice celkové Hg z potravin činila 2,2 % TWI.

Srovnáním přívodu Hg pomocí modelu doporučených dávek potravin u vybraných populačních skupin, je nejvyšší expozice zjišťována u dětí (konzumují nejvíce potravin na kg t. hm/den). Přesto dosahuje pouze 6,6 % TWI pro celkovou Hg. Taková hodnota je stále tolerovatelná, nepředstavuje zdravotní riziko (5) (obr. 4).

Obr. 4. Expoziční dávka rtuti (μg/kg tělesné hmotnosti/den)
Expoziční dávka rtuti (μg/kg tělesné hmotnosti/den)
– modelový výpočet podle potravinové pyramidy

Hodnocení absolutního (v µg/kg t.hm/den – roli hraje spotřeba daných potravin), i relativního (v µg/kg vzorku – odpovídá koncentraci Hg) rizika expozice Hg je důkazem, že nejvýznamnějšími zdroji Hg/MeHg jsou ryby a rybí výrobky (obr. 5 a 6).

Obr. 5. Hlavní zdroje dietární expozice rtuti v Česku v letech 2018–2019
Hlavní zdroje dietární expozice rtuti v Česku v letech
2018–2019
– aritmetický průměr, absolutní riziko expozice

Obr. 6. Hlavní zdroje dietární expozice rtuti v Česku v letech 2018–2019
Hlavní zdroje dietární expozice rtuti v Česku v letech
2018–2019
– aritmetický průměr, relativní riziko expozice

RYBY A RYBÍ VÝROBKY NA ČESKÉM TRHU – ANALÝZA JODU A RTUTI

Na základě výsledků MDE a dalších navazujících studií (dlouhodobé sledování např. I, Se, Hg, Cd, Pb, POPs v MDE; proměření rybích výrobků a dětských příkrmů s obsahem ryb na omega-3 mastné kyseliny, vitamin D, I, Hg) byla analyzována situace na trhu v Česku (13–15). Zohledněna byla i data kontrolního systému nad potravinami (Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy), která jsou na SZÚ-CZVP shromažďována a spravována v rámci systému DATEX CZ.

Aktuálně byly měřeny vzorky rybích konzerv (23 ks) nejčastěji nakupovaných v tržní síti. Největší koncentraci jodu vykazovala tresčí játra ve vlastním oleji (6490 µg/kg), většina dalších výrobků (šproty, makrela, sardinky apod.) obsahovaly 100–470 µg I/kg vzorku. Filety lososa, různé rybí pomazánky a saláty se pohybovaly v desítkách µg I/kg vzorku (tab. 2).

Tab. 2. Obvyklý přívod jodu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučením
Obvyklý přívod jodu podle věku a pohlaví, srovnání s doporučením
Pozn.: *celková Hg se uvažuje v podobě MeHg, tolerovatelný týdenní přívod MeHg (TWI) je 1,3 μg/kg tělesné hmotnosti/týden (10).

Proměřeny byly také koncentrace Hg (tab. 2) a omega-3 mastných kyselin. Koncentrace Hg se pohybovaly v rozmezí 2,15 µg/kg (filet z lososa v olivovém oleji) – 53 µg/kg (sleďové filety v rostlinném oleji).

Pokud bychom výsledky analýz rybích výrobků na obsah celkové Hg vyjádřili počtem porcí, které by bylo možné zkonzumovat za týden, aniž by došlo k překročení toxikologického limitu TWI MeHg, který byl stanoven EFSA na 1,3 µg/kg tělesné hmotnosti za týden (11), bylo by to u vzorku obsahujícího nejnižší koncentraci v souboru pro děti 259 porcí o 50 g. Jestliže uvažujeme o zkonzumování celého balení (150 g), znamenalo by to 86 balení. Pro dospělého by se jednalo o 458 porcí po 100 g (305 balení). U vzorku o nejvyšší koncentraci v souboru by děti musely do naplnění TWI zkonzumovat 11 porcí o 50 g. Jestliže uvažujeme o zkonzumování celého balení (170 g), znamenalo by to 4 balení. Pro dospělého by se jednalo o 19 porcí po 100 g (15 balení). A to za předpokladu, že je veškerá rtuť uvažována v podobě MeHg; ve skutečnosti je množství MeHg nižší. Obvykle je to jen asi 60–90 % podle stáří ryb a jejich životního prostředí.

Vzhledem k mediální kauze, která se týkala nadlimitního obsahu Hg v dětských příkrmech, jejichž složkou je ryba, která přirozeně obsahuje určité množství nezdravé MeHg, byl proveden průzkum trhu v Česku v oblasti těchto výrobků. Na jeho základě byly odebrány vzorky dětských příkrmů určených dětem ve věku 7–12 měsíců. Vzorků s různým podílem ryb různého druhu (8–12 %: mořská treska, losos, treska tmavá, treska aljašská, mořská ryba), bylo získáno 12. Výsledky jsou uvedeny v tab. 3.

Tab. 3. Obsah rtuti/methylrtuti a jodu ve vybraných dětských příkrmech v roce 2020
Obsah rtuti/methylrtuti a jodu ve vybraných dětských příkrmech v roce 2020
Pozn.:
* kolik % z doporučení/limitu je obsaženo v 1 ks výrobku (průměrně 200 g); pro výpočet byly použity teoretické hmotnosti dětí 5 a 12 kg, MeHg je vyjádřena jako celková Hg.
** počet kusů do naplnění TWI (minimální hmotnost dítěte 5 kg).

Nejvyšší obsah rtuti v % byl zjištěn u výrobku „rýže s mořskou štikou a cuketou“ (Hami) – 26 % TWI. V průběhu týdne by se zcela bezpečně dala spotřebovat 4 balení, tj. 800 g obsahu. Protože jde o chronickou zátěž, je to hodnota, která zdaleka překračuje obvyklou a reálnou konzumaci u této věkové skupiny dětí.

Ve stejných vzorcích byl proměřen také obsah jodu a omega-3 mastných kyselin. Hodnoty koncentrací jodu se pohybovaly v intervalu 7,5–145 µg/kg.

PROBLEMATIKA KONZUMACE RYB NA EVROPSKÉ ÚROVNI

V současné době se problematikou rtuti v rybách intenzivně zabývá Evropská komise na jednáních Pracovní skupiny pro environmentální a průmyslové kontaminanty. Ta navazují na vědecké stanovisko CONTAM panelu EFSA z r. 2012 zaměřené na Hg/MeHg, jehož závěrem bylo, že 95% percentil dietární expozice je blízko nebo nad stanovený TWI pro všechny věkové skupiny, což vzbuzuje obavy o lidské zdraví. Na druhou stranu také byly zmíněny benefity plynoucí z konzumace ryb (11). Současně se přihlíží ke stanovisku NDA panelu ohledně zdravotních benefitů plynoucích z konzumace mořských plodů ve vztahu se zdravotními riziky spojenými s expozicí methylrtuti. Závěrem bylo, že konzumace přibližně 1–2 porcí mořských plodů týdně a až 3–4 porcí týdně během těhotenství byla spojena s lepšími funkčními výsledky neurálního vývoje u dětí ve srovnání s případy, kdy ke konzumaci mořských plodů nedošlo (16).

S přihlédnutím k výsledku vědeckých stanovisek a prohlášení EFSA by měly být maximální limity pro rtuť přezkoumány, a to s ohledem na další snížení dietární expozice rtuti v potravinách. Zároveň je důležité komunikovat na národní úrovni výhody a rizika plynoucí z konzumace ryb a mořských plodů. S přihlédnutím k vnitrostátnímu rozsahu konzumace ryb a také k dostupným druhům ryb je třeba přizpůsobit doporučení týkající se jejich spotřeby.

Mnoho rad, které se týkají výběru ryb a jejich bezpečné konzumace, uvádí US FDA, US EPA i španělská agentura pro bezpečnost potravin a výživu (17, 18).

Pro české prostředí připravil Vědecký výbor pro potraviny „Informaci týkající se obvyklého přívodu jodu“ včetně doporučení především pro ženy, které chtějí otěhotnět, těhotné, kojící a děti do 3 let, jak vybírat ryby a mořské živočichy s nízkým obsahem rtuti a zachovat přitom vhodný přísun benefitních látek (19, 20).

ZÁVĚR

Na základě uvedených dat a informací, které je ještě třeba doplnit dalšími údaji týkajícími se např. významu vitaminu D a omega-3 mastných kyselin, které SZÚ-CZVP publikovalo v mnoha příspěvcích v časopisech, na konferencích, webu SZÚ i Facebooku (13, 14, 15), lze posoudit, zda je konzumace ryb, rybích výrobků a mořských plodů prospěšná pro lidské zdraví či převažují obavy o bezpečnost těchto komodit. Můžeme konstatovat:

  • Ryby, rybí výrobky a mořští živočichové jsou důležitou součástí zdravé výživy.
  • Úroveň obsahu rtuti/methylrtuti je v běžných výrobcích v Česku pod kontrolou a hodnoty koncentrace jsou prakticky pod legislativními limity, pro většinu osob představují minimální zdravotní riziko.
  • Kromě omega-3 mastných kyselin (EPA, DHA, DPA), které jsou pro člověka nezbytné, protože si je sám nedokáže syntetizovat (pouze omezeně z ALA), obsahují vysoce hodnotné bílkoviny a další nezbytné živiny (např. jod, selen a další).
  • Vyvážená dieta se zastoupením ryb a mořských živočichů přispívá k prevenci onemocnění srdce a cév, u dětí podporuje zdravý růst a vývoj tělesných tkání. Proto by měly zejména ženy a děti dbát na zahrnutí ryb a mořských živočichů do jídelníčku.
  • Obecně to platí i pro příkrmy pro děti, které se konzumují po omezenou dobu, nikoliv denně.
  • Pozor si musí dát ženy těhotné a ve fertilním věku – měly by si vybírat jen některé rybí výrobky a ryby, kde se rtuť nekumuluje.
  • S přihlédnutím k výsledku vědeckých stanovisek a prohlášení EFSA by měly být přezkoumány maximální přípustné limity pro rtuť/methylrtuť a tím přispět k dalšímu snížení dietární expozice rtuti v potravinách.

Poděkování

Tato práce je podpořena MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, 75010330).

Čestné prohlášení

Autoři práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.

Seznam použitých zkratek

AI                    adekvátní přívod (adequate intake) doporučený průměrný denní přívod nutrientu, který je založen na pozorovaném nebo experimentálně určeném odhadu přívodu nutrientu u skupiny nebo skupin zjevně zdravých osob, jejichž výživový stav je pokládán za uspokojivý, používá se v případě, kdy není dostatek údajů pro stanovení PRI (EU), resp. RDA (USA).

ALA                kyselina alfa linolenová

As                  arzén

Cd                 kadmium

Ce                 cer

CONTAM      EFSA Panel on Contaminants in the Food Chain

CZVP           Centrum zdraví, výživy a potravin SZÚ

ČIA               Český institut pro akreditaci

ČSN             Česká soustava norem

DHA              kyselina dokosahexaenová

DPA              kyselina dokosapentaenová

EAR             odhadovaná průměrná potřeba (estimated average requirement) hodnota průměrného denního přívodu nutrientu, která naplňuje požadavky poloviny zdravých jedinců příslušné věkové skupiny a pohlaví

EFSA           Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority)

EN               evropská norma

EPA             kyselina eikosapentaenová

FAO             Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization)

Hg                rtuť

I                    jod

IEC               Mezinárodní elektrotechnická komise (International Electrotechnical Commission)

IRIS              Integrovaný informační systém o riziku

ISO               Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization)

JECFA          Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives)

MDE             monitorování dietární expozice

MeHg            methylrtuť

MKJD            Mezirezortní komise pro řešení jodového deficitu

MZSO            Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

NDA               EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies

nm                  nanometr

Pb                  olovo

PMTDI           provizorní maximální tolerovatelný denní přívod (provisional maximum tolerable daily intake)

PTWI              provizorní tolerovatelný týdenní přívod (provisional tolerable weekly intake) – používá se u kontaminantů s kumulativním charakterem

POPs             perzistentní organické polutanty

PRI                 referenční přívod populace (population reference intake) – dávka, která pokryje potřebu nutrientu prakticky u většiny (97–98 %) zdravých osob v populaci

RDA               doporučená denní dávka (recommended dietary allowance) – odhadovaná hodnota průměrného denního přívodu nutrientu, která je dostatečná pro pokrytí potřeb téměř všech (97–98 %) zdravých jedinců příslušných věkových skupin a pohlaví

RfD                 referenční dávka (reference dose)

Se                   selen

SISP               Studie individuální spotřeby potravin

SZÚ                Státní zdravotní ústav

TDS               Studie celkové diety (Total Diet Study)

TRS               Série technických zpráv (Technical Report Series)

TWI                tolerovatelný týdenní přívod (tolerable weekly intake) odhaduje částku na jednotku tělesné hmotnosti potenciálně škodlivé látky nebo znečišťující látky v potravě nebo ve vodě, které mohou být požité v průběhu celého života bez rizika nežádoucích účinků na zdraví

UL                  nejvyšší tolerovatelná hranice (tolerable upper intake level) – nejvyšší průměrný denní přívod nutrientu, který pravděpodobně nepředstavuje riziko vedlejších účinků u většiny jedinců v běžné populaci, přívod vyšší než UL může zvyšovat potenciální riziko vedlejších účinků

US EPA          Agentura pro ochranu životního prostředí USA (United States Environmental Protection Agency )

US FDA         Úřad pro kontrolu potravin a léčiv USA (United States Food and Drug Administration)

WHO             Světová zdravotnická organizace (World Health Organization)

Adresa pro korespondenci:

RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D.

Centrum zdraví, výživy a potravin SZÚ

Palackého 3a, 612 42  Brno

Tel.: 515 577 534

e-mail: rehurkova@chpr.szu.cz


Zdroje
  1. Evropská komise. Nařízení č. 1881/2006 ze dne 19. 12. 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. Dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32006R1881&from=CS
  2. Brázdová Z. Výživová doporučení pro Českou republiku. Rega, Brno, 1995.
  3. Brázdová Z, Ruprich J, Hrubá D, Petráková A. Dietary guidelines in the Czech Republic III: Challenge for the 3rd millenium. Cent Eur J Public Health 2001; 9: 30–34.
  4. Ruprich J, Dofková M, Řehůřková I a kol. Individuální spotřeba potravin – národní studie SISP04. CZVP SZÚ, 23. 6. 2018. Dostupné na: http://czvp.szu.cz/spotrebapotravin.htm  
  5. Ruprich J. a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí – subsystém IV, Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců, Dietární expozice. Odborná zpráva za rok 2020. SZÚ, 2021. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/CZVP/Dietarni_monitoring_2020.pdf
  6. EFSA NDA Panel. Scientific opinion on dietary reference values for iodine. EFSA Journal 2014; 12: 3660.
  7. EFSA. Dietary reference value for EU, DRV finder. EFSA, 2019. Dostupné na: https://efsa.gitlab.io/multimedia/drvs/index.htm 
  8. National Institutes of Health. Nutrient Recommendations: Dietary Reference Intakes (DRI). NIH, 2021. Dostupné na: https://ods.od.nih.gov/Health_Information/Dietary_Reference_Intakes.aspx  
  9. WHO. Evaluation of certain food additives and contaminants. TRS 922. WHO, Ženeva, 2004. Dostupné na: http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/42849/WHO_TRS_922.pdf?sequence=1
  10. US EPA. IRIS Advanced Search. EPA, 2021. Dostupné na: https://cfpub.epa.gov/ncea/iris/search/index.cfm  
  11. EFSA CONTAM Panel. Scientific Opinion on the risk for public health related to the presence of mercury and methylmercury in food. EFSA Journal 2012; 10: 2985.
  12. EUMOFA – European Market Observatory for Fisheries and Aquaculture Products. The EU Fish Market. EUMOFA, 2019. Dostupné na: www.eumofa.eu/documents/20178/314856/EN_The+EU+fish+market_2019.pdf
  13. Ruprich J. Vitamin D – potraviny, výživa a zdraví. CZVP SZÚ, 2021. Dostupné na: http://szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-v-potravinach
  14. Ruprich J, Bischofová S, Pernicová H a kol. Omega-3 mastné kyseliny v lidské krvi – omega-3 index. Prevence chronických zánětů. Acta Hygienica Epidemiologica et Microbiologica 2021; 2: 1–111.
  15. Ruprich, J, Řehůřková I, Řeháková J a kol. Nebojte se rtuti v rybích výrobcích na trhu v ČR. CZVP SZÚ, 2020. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/CZVP/Nebojte_se_rtuti_v3.pdf
  16. EFSA NDA Panel. Scientific Opinion on health benefits of seafood (fish and shellfish) consumption in relation to health risks associated with exposure to methylmercury. EFSA Journal 2014; 12: 3761.
  17. US FDA. Dietary Guidelines for Americans. Questions & answers from the FDA/EPA advice about eating fish for women who are or might become pregnant, breastfeeding mothers, and young children. FDA, 2021 Oct 28. Dostupné na: www.fda.gov/food/consumers/questions-answers-fdaepa-advice-about-eating-fish-women-who-are-or-might-become-pregnant#V
  18. The Spanish Agency for Food Safety and Nutrition (AESAN). Consumption Advice – Regarding Mercury in fish. AESAN, 2019. Dostupné na: www.aesan.gob.es/AECOSAN/docs/documentos/seguridad_alimentaria/gestion_riesgos/CONSUMPTION_ADVICE_FISH_MERCURY_SPAIN_AESAN.PDF
  19. Ruprich J, Řehůřková I. Informace vědeckého výboru pro potraviny ve věci: Jod, část I: obvyklý dietární přívod pro populaci. SZÚ, 2007. Dostupné na: http://czvp.szu.cz/vedvybor/dokumenty/informace/Info_2006_18_deklas_JOD%20cast1.pdf
  20. Ruprich J. Co byste měli vědět o rtuti v rybách a rybích výrobcích. SZÚ, Praha, 2006. Dostupné na: www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/rtut_20v_20rybach.pdf
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Číslo 6

2021 Číslo 6
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#