Suplementy s obsahem jodu volně dostupné na českém trhu

Súhrn

Nedostatek jodu může být příčinou celé řady závažných problémů, které se označují jako poruchy z nedostatku jodu. Následkům nedostatku jodu lze předcházet zvýšeným přísunem jodu potravou. Ve stravě se jod nachází především v mořských rybách, plodech a řasách (kelpu, kombu, nori, wakame), dále ve vejcích a mléčných výrobcích, ale také v minerálních vodách. Významným zdrojem jodu je i kuchyňská sůl, která se v Česku (Československu) fortifikuje od roku 1947 (současně platná koncentrace jodu byla stanovena v roce 1997 na 27±7 mg/kg soli). Jod lze doplnit i formou stále populárnějších doplňků stravy.

S cílem popsat nabídku jodových suplementů dostupných na českém trhu byl proveden v období únor až březen 2021online průzkum u prodejců. Bylo identifikováno 91 různých volně dostupných doplňků stravy, které měly uveden ve složení jod. Cena za doporučenou denní dávku se pohybuje od 1 do cca 30 Kč, výjimečně dosahuje i 60 Kč. Doplňky byly rozděleny do 8 skupin dle různých specifikací a vhodnosti užívání pro určité skupiny v populaci.

Nabídka dostupných doplňků stravy je bohatá, ale je třeba při jejich výběru konzultovat ošetřujícího lékaře nebo lékárníka, jelikož může být překročena bezpečná dávka pro jejich dlouhodobé užívání.

Klíčová slova:

jód – suplementy – doplňky stravy – referenční hodnota příjmu

ÚVOD

Jod je esenciální prvek důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Nedostatek jodu ve stravě stimuluje sekreci TSH, což může vést k hypertrofii štítné žlázy. Dlouhodobý nedostatečný příjem jodu může vyústit v hypotyreózu, nedostatečnou tvorbu hormonů štítné žlázy (1). Na druhou stranu vysoký příjem jodu může vyvolat jodem indukovanou hypertyreózu, v některých případech také papilární rakovinu štítné žlázy (2).

Onemocněním z nedostatku jodu lze předcházet dostatečným přísunem jodu potravou. Při plánování a posuzování příjmu živin je využívána a udávána jeho referenční hodnota příjmu (RHP; angl. v USA dietary reference intakes /DRI/, v Evropě dietary reference values /DRV/). Jedná se o souhrnný termín, který zahrnuje sadu několika referenčních hodnot týkajících se příjmu jednotlivých živin. Pod termín RHP tak spadá především doporučená denní dávka (DDD; angl. recommended dietary alowance /RDA/), která udává průměrný denní příjem daného nutrientu, který by měl pokrýt nutriční nároky 97–98 % zdravé populace, a také tolerovatelná horní hranice (angl. upper intake level /UP/), tedy maximální denní příjem, který pravděpodobně nevyvolá nežádoucí účinky. RHP se vztahuje na zdravou obecnou populaci, mění se s věkem a udává orientační množství daných nutrientů, které by mělo být přijímáno (7).

Dle Mezinárodní rady pro řešení poruch z nedostatku jodu Světové zdravotnické organizace a UNICEF (International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders /ICCIDD/) je RHP jodu pro děti ve věku 0–5 let 90 µg, pro děti od 6 do 12 let 120 µg, pro děti od 12 let a pro dospělé osoby 150 µg jodu na den, pro těhotné a kojící ženy je RHP 250 µg jodu na den (8). Denní dávka jodu by neměla překročit u dětí 180 µg, u dospělých a stejně tak u těhotných a kojících žen pak nemá příjem přesahovat 500 µg. (9).

Ve stravě se jod nachází především v mořských rybách, plodech a řasách (kelpu, kombu, nori, wakame), dále ve vejcích a mléčných výrobcích, ale také v některých minerálních vodách (2). Významným zdrojem jodu je i kuchyňská sůl, která se v Česku fortifikuje od roku 1947. Současné koncentrace jodu dosahující v průměru 27 mg/kg platí od roku 1997. 5 g kuchyňské soli dodá přibližně 135±35 µg jodu (4). Dostatečný příjem jodu je díky tomuto levnému zdroji zajištěn pro poměrně velkou část populace. Ke zvýšení příjmu v případě potřeby je možné využít i čím dál tím populárnější doplňky stravy.

Jakékoliv suplementy, jinak označovány také jako doplňky stravy, jsou definovány v § 2 písm. g zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jako „potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích“ (5). Problematiku na národní úrovni dále upravuje vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, která v souladu s evropskou legislativou dále upravuje požadavky na složení, označování či způsob jejich užití. Při uvádění doplňků stravy je nutné doložit bezpečnost složení, doplňky ale narozdíl od léčiv nepodléhají povinnosti testovat účinnost. Doplňky stravy mají tak kontrolou blíže k běžné stravě, kterou doplňují, nejsou však určeny k léčbě onemocnění (6).

Přestože suplementace nenahrazuje pestrost stravy, může být hlavním zdrojem příjmu jodu pro některé vybrané skupiny obyvatel se zvýšenou potřebou příjmu, například pro těhotné nebo kojící ženy, děti, případně skupiny obyvatel s restriktivním způsobem výživy vyřazujícím ze stravy zdroje některých živin, například vegetariánsky nebo vegansky se stravující osoby.

Právě v období těhotenství je nedostatek jodu zvláště rizikovým. Jod je důležitý pro správný fyzický růst a vývoj nervového systému (2). Nedostatečný příjem v tomto kritickém období zvyšuje riziko potratů, vrozených anomálií, zvýšené perinatální nebo dětské úmrtnosti, neurologického kretenismu atd. (1). Většina žen v Evropě trpí během těhotenství nedostatkem jodu. Přesto pouze 13–50 % z nich užívá doplňky stravy s obsahem jodu (3).

Cílem prezentované práce bylo zmapovat dostupnost doplňků stravy s obsahem jodu na českém trhu a poskytnout tak přehled možností doplnění tohoto esenciálního prvku.

METODIKA

V této studii byly zjišťovány potravinové doplňky s obsahem jodu na českém trhu, které mohl český spotřebitel koupit online v měsících únor a březen roku 2021. Do výběru byly zařazeny všechny doplňky stravy, které obsahovaly jod bez ohledu na dávku a bez ohledu na to, zda výrobek obsahoval ve složení jiné nutrienty. Trh s doplňky stravy je dynamický a rychle se měnící, proto je možné, že zmíněné doplňky stravy již v době vydání článku nejsou dostupné, a naopak některé doplňky na trh přibyly, případně se mohlo změnit i složení produktu.

Vzhledem k omezením vyplývajícím z pandemie SARS-CoV-2 šetření probíhalo pouze online. Všechny informace byly čerpány z webových stránek, které doplňky stravy s obsahem jodu nabízejí. U některých doplňků stravy bylo nalezeno omezené množství informací, například chybějící údaje o obsahu jodu v doporučeném dávkování nebo chybějící údaje o doporučení pro užívání. Pouze z jednoho webu však nemuselo být jasné, zda tyto údaje prodejce zapomněl uvést, nebo nejsou známy vůbec. Informace ke každému výrobku byly proto porovnávány ze všech identifikovaných webových stránek prodejců, kteří produkt nabízeli. U nalezených doplňků stravy byla zaznamenána cena, která byla přepočítaná na jednu dávku, kterou výrobce doporučoval užívat. Sledovaly jsme obsah jodu opět v doporučené dávce od výrobce a toto množství jodu bylo srovnáno s RHP a následně vyjádřeno v procentech, dále byla uvedena forma doplňků stravy, doporučení pro užívání a vhodnost užívání pro vegetariány či vegany.

Všechny doplňky byly následně rozděleny do 8 skupin dle kritérií, které musely splnit všechny produkty z dané skupiny, a to následovně:

1. doplňky stravy s obsahem jodu překračující referenční hodnotu příjmu (RHP)
2. doplňky stravy s obsahem jodu ze zahraničních trhů a bez uvedeného obsahu jodu v denní doporučené dávce uvedené výrobcem
3. doplňky stravy s obsahem jodu řazené mezi homeopatika
4. doplňky stravy s obsahem jodu vhodné pro těhotné, kojící ženy a pro ženy plánující těhotenství
5. doplňky stravy s obsahem jodu pro dospělé osoby a pro děti od 3 let
6. doplňky stravy s obsahem jodu vhodné pro celou populaci
7. doplňky stravy s obsahem jodu vhodné pouze pro dospělé osoby
8. doplňky stravy s obsahem jodu bez specifikace pro užívání

VÝSLEDKY

U českých online prodejců bylo nalezeno 91 různých doplňků stravy, které měly uvedený jod ve svém složení. Nalezené doplňky stravy byly volně dostupné ve formě tablet, kapslí, kapek, sprejů, tinktur, prášku, tobolek a pastilek. Cenové rozpětí za doporučenou denní dávku uvedenou na obalu se u všech výrobku pohybovalo od 1 koruny do cca 30 Kč, výjimečně i 60 Kč.

Výrobky HealthAid – Kelp (Iodine), Vitabay – Kelp, Viridian Organic Kelp 600 mg, Zdravý den Kelp BIO, GymBeam Jód extrakt z kelpu, BenePharma Jamieson Kelp, NaturesAid Jód z kelpu, VitaKing Iodine a Enviromedica Nascentní jód 2% měly výrazně vyšší obsah jodu uvedený na obalu nebo v příbalovém letáku v denní doporučené dávce od výrobce, některé z nich překračovaly horní hranici RHP (tab. 1). Průměrný obsah jodu v této skupině byl 485 µg/DDD.

Mezi výrobky, které byly nalezeny na webech zaměřujících se na přeprodeje ze zahraničních trhů, patří 4 produkty s průměrným obsahem jodu 405 µg/DDD a průměrnou cenou 2,34 Kč/DDD. Mezi produkty, u kterých výrobce neuváděl množství jodu na denní doporučenou dávku patřily výrobky: Solaray Kelp, Bornature Mořský kelp, Herba Medica Kelp, Nature‘s Sunshine Kelp, Nature’s Sunshine Kelp a Natures finest by Nutrisslim Thyroid Support drink Mix (tab. 2). Cenové rozpětí těchto 5 doplňků bylo 10,89–12,24 Kč/DDD.

Na českém trhu lze najít i pár doplňků s obsahem jodu, které se řadí mezi homeopatika a pro úplnost přehledu byly zařazena i sem (tab. 3). Jejich cenové rozpětí bylo 2,8–3,25 Kč/DDD.

Další skupina doplňků s obsahem jodu udávala doplňky vhodné přímo pro těhotné, kojící ženy a pro ženy plánující těhotenství (tab. 4). Tato populační skupina si mohla vybrat z široké škály, a to 18 doplňků s průměrným obsahem jodu 148 µg/DDD a cenovým rozpětím 10,8–13,6 Kč/DDD.

Další skupinu tvořily doplňky, které mohou užívat dospělé osoby i děti od 3 let (tab. 5). Bylo nalezeno 20 doplňků stravy s obsahem jodu 206–219 µg/DDD a cenovým rozpětím 3,03–3,87 Kč/DDD.

Do další skupiny byly zařazeny doplňky, které dle uvedených specifikací byly vhodné pro všechny skupiny v populaci (tab. 6). Zařazeno sem bylo 7 doplňků s průměrným obsahem jodu 118 µg/DDD a cenovým rozpětím 16,8–21,61 Kč/DDD.

Další skupinu tvořily doplňky vhodné pouze pro dospělé osoby (tab. 7). I tato skupina má široký výběr různých doplňků stravy s obsahem jodu. Patřilo sem 22 doplňků s průměrnou denní dávkou jodu 215 µg/DDD a cenovým rozpětím 4,44–6,06 Kč/DDD.

Poslední skupinu tvořilo 7 produktů, u kterých nebyla uvedena žádná specifikace, kdo daný doplněk může a nemůže užívat (tab. 8). Průměrný obsah jodu v této skupině byl 253 µg/DDD a jejich cenové rozpětí 8,27–9,52 Kč/DDD.

DISKUSE

Nedostatečný příjem jodu působí zvětšení štítné žlázy (strumu) a/nebo hypotyreózu, také nadměrný dlouhodobý příjem jodu přináší rizika, zejména hypertyreózu. Riziko se zvyšuje v případech, kdy jedinec užívá současně více doplňků stravy obsahujících jod.

9 nalezených produktů (tab. 1) mělo ve výrobcem doporučené denní dávce vyšší obsah jodu (uvedený na obalu nebo v příbalovém letáku), některé z nich překračovaly horní hranici RHP, a právě u těchto produktů bychom měli být obezřetní při užívání, nejlépe se takovým produktům vyhnout. Průměrný obsah jodu v těchto produktech byl až 485 µg/DDD. Podobné riziko pro zvýšený příjem jodu mohou představovat produkty, které lze zakoupit na webech zaměřujících se na přeprodej ze zahraničí, nebo u produktů, u kterých výrobce neuvádí ani množství jodu v denní doporučené dávce (tab. 2). U těchto doplňků není jistota, zda je dávka jodu nízká, dostatečná nebo příliš vysoká. Skupina 4 doplňků, které bylo možné koupit na webech zaměřujících se na přeprodej ze zahraničí, měla průměrný obsah jodu 405 µg/DDD. Druhá skupina neměla uvedený obsah jodu vůbec. Je vhodnější volit doplňky, kde je uvedena alespoň předpokládaná dávka mikronutrientů na obalu a na tyto výrobky se vztahuje česká legislativa.

Na trhu lze najít i produkty, které se řadí mezi homeopatika (tab. 3). U výrobku, který měl obsah jodu dostupný, byl obsah velmi nízký (0,10 µg). U druhého výrobku obsah jodu nebyl znám. V případě nedostatečného příjmu jodu z potravy by užívání těchto produktů nemuselo vést k pokrytí nároků na příjem jodu. Na tuto skutečnost by měli být pacienti zvažující nákup těchto produktů upozorněni.

Velmi rizikovou skupinu pro snížený příjem jodu představují těhotné a kojící ženy, u nichž jsou nároky na příjem jodu vyšší oproti běžné populaci přibližně o 100 µg jodu na den pro správný růst plodu a vývoj jeho nervového systému a kognitivních funkcí. Většina těhotných žen v Evropě má nedostatečný příjem jodu a pouze 13–50 % z nich užívá doplňky stravy (3). V České republice sledoval jodové zásobení Bílek u 532 těhotných žen ve stáří 32±5 let (10). K posouzení dostatečného přívodu jodu se používá stanovení jeho vylučování močí, tzv. jodurie. Dolní hranice dostatečné jodurie pro dospělé osoby v běžné populaci je 100 µg/l, pro těhotné a kojící ženy je dolní hranice 150 µg/l (11). Hodnoty jodurie vyšší než 150 µg/l mělo jen 21,8 % ze všech sledovaných a pouze 9,6 % sledovaných těhotných žen mělo hodnoty svědčící pro optimální zásobení, tedy 150–249 µg/l (10). Bohužel v současné době postrádáme data, která by nám blíže osvětlila důvody těchto nepříznivých nálezů. Lze ale předpokládat, že roli mohou hrát kulturní specifika, cena a dostupnost potravin sloužících jako zdroj jodu, ale i nedostatečná edukace v gynekologických a pediatrických ambulancích. Mořské ryby a mořské řasy, které jsou hlavními přirozenými bohatými zdroji jodu, nejsou v našich podmínkách běžnou součástí stravy. Jejich pořizovací cena je navíc vyšší a může takt tvořit barieru zejména pro ženy z nižších socioekonomických vrstev. Roli může paradoxně hrát i doporučení méně solit v těhotenství nebo obavy o negativní důsledky zvýšené konzumace mořských ryb, například z důvodu obsahu rtuti či jiných kontaminantů. Všechny tyto zmíněné bariéry by měly být překonatelné využitím suplementů, které jsou dostupné v mnoha formách i cenových hladinách. Důvodem, proč je příjem jodu u těhotných žen i přes široký výběr suplementů stále nedostatečný, tak může být i neznalost toho, že je příjem jodu nutné v těhotenství navýšit, případně je nevhodně zvolena forma doplňku stravy nesplňující zvýšené nároky na přísun pro těhotné ženy.

Na českém trhu je dostupný široký výběr různých doplňků stravy s obsahem jodu i dalších mikronutrientů určených specificky pro období těhotenství. I v rámci tohoto průzkumu bylo identifikováno 18 doplňků s průměrným obsahem jodu 148 µg/DDD a cenovým rozpětím 10,8–13,6 Kč/DDD (tab. 5). Na druhou stranu, i přes potřebný větší důraz na dostatečnou suplementaci během těhotenství by nemělo být opomenuto, že ani u těhotných žen by nemělo dojít k dlouhodobému vyššímu příjmu jodu, protože to může vést k poškození nejen plodu a jeho vývoje, ale i k poškození zdraví matky. S ohledem na to, že během těhotenství jsou často doplňovány i další živiny (kyselina listová, železo), je tak třeba dát pozor i na konkrétní složení jednotlivých užívaných suplementů při kombinování vícera různých doplňků stravy.

Pozornost by měla být věnována i dalším rizikovým skupinám. I v české republice roste trend rostlinné stravy, jejíž podstatou je omezování až vyřazení živočišných produktů z jídelníčku. Z pohledu příjmu jódu je problematické především vyřazení ryb (vegetariáni) a mléčných produktů (u veganské stravy), a to zejména v kombinaci s odmítáním používání fortifikované kuchyňské soli. Vyřazení živočišných produktů se navíc netýká pouze potravin, ale i případných doplňků stravy, které mohou živočišné produkty obsahovat (např. želatinová kapsle). Z 91 nalezených produktů byly pouze 3 doplňky vhodné pro vegetariány a 24 vhodných i pro vegany. V rámci této nabídky 4 produkty měly obsah jodu vyšší než RHP, a měli by tak být užívány s větší opatrností.

ZÁVĚR

Z 91 identifikovaných produktů mělo 9 doplňků stravy výrazně vyšší obsah jodu ve výrobcem doporučené denní dávce, 4 z nich dokonce překračovaly horní hranici bezpečného příjmu pro dospělé osoby a těhotné ženy. Průměrný obsah jodu těchto doplňků byl alarmujících 485 µg/dávku. Dlouhodobé užívání takovýchto doplňků stravy nese riziko vzniku strumy, jodem indukované hypertyreózy a ve výjimečných případech i vznik papilární rakoviny štítné žlázy.

Celkem 5 nalezených doplňků stravy vůbec neuvádělo obsah jodu pro denní doporučené dávkování od výrobce. Spotřebitel tak nemám možnost posoudit, zda užívá dostatek jodu nebo naopak přijímá nadbytek jodu a je dobré se takovýmto doplňkům stravy vyhnout či jejich užívání adekvátně omezit.

Český trh poskytuje velký výběr doplňků stravy, u kterých je obsah jodu znám a u nichž je známé i doporučení, pro kterou populační skupinu jsou tyto doplňky vhodné. V případě nedostatečného příjmu jodu, nebo pokud se jedná o rizikovou skupinu by měl lékař doporučit užívání těchto doplňku stravy. Lékař nebo lékárník by měl svého pacienta poučit o jejich správném užívání a upozornit na možná rizika plynoucí z nedostatečného příjmu i z nadbytečného příjmu. V rámci komunikace by také mělo být dbáno na zdůraznění informace, že doplňky stravy nejsou léčiva a neslouží jako náhrada pestré a vyvážené stravy.

Čestné prohlášení

Autorky článku nejsou v konfliktu zájmů.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Marina Heniková

Ústav hygieny 3. LF UK

Ruská 87, 100 00  Praha 10

e-mail: marina.henikova@gmail.com