Horizont Evropa, rámcový program Evropské komise na období 2021–2027 – novinky ve srovnání s programem Horizont 2020

Súhrn

Horizont Evropa, v pořadí již devátý rámcový program Evropské unie (EU), je zaměřen na podporu výzkumu a inovací v letech 2021–2027. Má dosud nejambicióznější rozpočet 95,5 miliard eur. Strategickými cíli programu jsou posílení konkurenceschopnosti a udržitelného růstu Evropské unie a jejích členů a efektivní boj proti klimatické změně. Základní rys spočívá v posílení spolupráce členských států s využitím inovací a výzkumu. Strukturou se Horizont Evropa podobá programu Horizont 2020, tj. stojí na třech pilířích: Excelentní věda, Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a Inovativní Evropa. Horizont Evropa přináší i několik novinek: mise, evropská partnerství, otevřená věda a otázky genderu. Mezi pěti misemi zaujímají významné místo Malignity, zaměřené na prevenci, časnou diagnostiku, optimální léčbu a následnou péči. Evropská partnerství jsou novým typem spolupráce soukromého a veřejného sektoru zaměřeným na významná výzkumná témata a inovace. Otevřená věda znamená povinnost umožnit přístup k publikacím a výzkumným datům a genderové otázky mají zajistit rovné příležitosti ve vědě a výzkumu i práci v Evropě.

Klíčová slova:

vývoj – výzkum – Horizont Evropa – rámcový program – inovace – zdraví

ÚVOD

Program Horizont Evropa (HEU) představuje v pořadí 9. rámcový program Evropské komise podporující výzkum a inovace v střednědobém horizontu let 2021–2027. Navazuje na předcházející úspěšný program Horizont 2020 (2014–2020), v hlavních rysech zachovává jeho strukturu a zároveň přináší některé novinky. HEU je ambiciózním programem s dosud nejvyšším plánovaným rozpočtem 95,5 miliard eur. Struktura HEU odráží potřeby, priority a výzvy ve všech významných vědních oborech tak, aby byl posílen Evropský výzkumný prostor (ERA), podpořeny inovační kapacity a konkurenceschopnost Evropy a cíle programu odpovídaly potřebám občanů EU.

STRUKTURA PROGRAMU HORIZONT EVROPA

Program je postaven na 3 pilířích (obr. 1).

V prvním pilíři Vynikající věda jsou zařazeny výzkumné aktivity Evropské rady pro výzkum, kde jsou financovány projekty hraničního výzkumu a vysoce rizikové projekty, akce Marie Skłodowska-Curie podporující přeshraniční mobilitu a výzkumné infrastruktury umožňující všestranně využívat špičková evropská pracoviště.

Druhý pilíř Globální změny a konkurenceschopnost evropského průmyslu obsahuje šest tzv. klastrů. Klastry jsou míněny široké okruhy aktivit, zaměřené nejen na jednotlivá odvětví. V rámci klastrů se mají podporovat klíčové technologie a inovativní řešení, které budou přispívat k trvale udržitelnému rozvoji.

Rozpočet klastru Zdraví na celé období 2021–2027 je nejvyšší v historii rámcových programů, činí 8,25 miliardy eur. Tvorba, struktura i rozpočet klastru Zdraví jsou ovlivněny pandemickou situací. Zdraví evropské populace po odeznění pandemie je jednou z priorit programu HEU, kde došlo k navýšení rozpočtu nejen bezprostředně po vypuknutí pandemie a k boji s ní, ale následně ke zlepšení fungování zdravotních systémů v Evropě. Vzhledem k době trvání rámcového programu byly kromě dlouhodobých strategických cílů stanoveny dílčí cíle pro období 2021–2024 v tzv. strategickém plánu. Pro klastr Zdraví byly vytyčeny čtyři strategické „orientace“: zlepšení a ochrana zdraví občanů Evropy, a to ve všech věkových kategoriích cestou získávání nových znalostí a inovačních řešení i ohledně jednotlivých nemocí, důraz bude kladen na prevenci, diagnostiku, monitorování a jejich léčbu.

Třetí pilíř Inovativní Evropa odráží snahu o posílení Evropy, a to aktivitami Evropské rady pro inovace (EIC), Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a Evropských inovačních ekosystémů.

Napříč všemi pilíři budou podporovány šíření excelence, výzkum a inovace v rámci posilování Evropského výzkumného prostoru.

MISE A EVROPSKÁ PARTNERSTVÍ

Novinky ve druhém pilíři tvoří mise a evropská partnerství.

Mise jsou novým fenoménem v rámcových programech, s ambicí přinášet nová řešení pro velké, resp. největší výzvy, a to v časovém úseku do roku 2030. Dosáhnout vytčených cílů má povýšení výzkumu a inovací do nové role s důrazem na nové formy řízení a spolupráce s aktivním zapojením občanů EU. Evropská komise (EK) určila celkem 5 misí: Malignity, Zdravé oceány, moře, pobřeží a vnitrozemské vody, Zdravá půda a potraviny, Adaptace na změnu klimatu včetně společenské transformace a Klimaticky neutrální chytrá města.

Mise koordinuje EK, která zajišťuje zdroje formou programů, politik a regulací a dalších aktivit k zapojení soukromého a veřejného sektoru, regionálních i lokálních orgánů a výzkumných institucí, přičemž tímto širokým spektrem zainteresovaných subjektů se má dosáhnout nových řešení a přístupů. Mise mají přispět k Evropě zelenější, zdravější, inkluzivní a odolnější, a to nejen s ohledem na zdravotní hrozby. Každá mise má jasné a ambiciózní cíle, které budou plánovány na dané časové úseky a měřitelné a do programu HEU budou začleněny jednotlivě jako speciální výzvy v klastrech druhého pilíře. Mise nejsou formulovány jako izolované, ale jako vzájemně se doplňující, např. malignity, Zdravá půda a potraviny apod.

Mise Malignity je součástí tzv. Europe’s Beating Cancer plan. Prvním krokem k dosažení jejích cílů je zlepšit do roku 2030 život více než tří milionů lidí postižených nebo ohrožených nádorovými onemocněními, a to cestou prevence, léčby a zapojení jejich rodin, aby žili déle a lépe.

Druhou významnou novinkou rámcového programu HEU jsou Evropská partnerství. Partnerství spojují různé soukromé i veřejné partnery s cílem posílit a urychlit výzkum a inovace. Představují důležitý implementační nástroj programu a mají podpořit implementaci evropských priorit. Rovněž mají odstranit duplicitu investování do stejných výzkumných a inovačních aktivit a omezit stále přetrvávající problém rámcových programů, a sice fragmentaci výzkumu a inovací. Strategická partnerství jsou zaměřena do oblastí, kde budou účinnější než jiné nástroje a prostředky. EK formulovala tři typy partnerství: společně programovaná evropská partnerství, společně financovaná evropská partnerství a institucionalizovaná evropská partnerství.

Společně programovaná partnerství, jak název napovídá, budou spojovat EK s partnery soukromé nebo veřejné sféry členských států a mají být realizovány formou výzev financovaných EK a otevřených pro veškeré zájemce o účast.

Společně financované partnerství je založeno na dohodě mezi EK a partnery (konsorciem partnerů), přičemž se má vycházet z hodnocení výzev v pracovních programech HEU s tím, že na tomto základě bude předložen návrh na společný a kofinancovaný program.

Institucionální evropské partnerství je specifické partnerství vycházející z rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU. Přistoupí se k nim tehdy, pokud jiné formy partnerství nebudou schopny naplnit cíle a očekávání.

V současné době probíhají konzultace o téměř 50 evropských partnerstvích, přičemž v rámci klastru Zdraví je jich 8: Inovativní zdravotní iniciativa (Innovative Health Initiative), Globální vztahy v oblasti zdraví (Global Health Partnership) – obě představují institucionalizovaná partnerství; dále Transformace zdravotních systémů (Transformation of health systems), Hodnocení rizik chemikálií (Chemicals risk assessment), ERA pro zdraví (ERA for health), Personalizovaná medicína (Personalised medicine), Vzácná onemocnění (Rare diseases) a Rezistence na antimikrobika v rámci přístupu Jedno zdraví (One Health Antimicrobial Resistance) – všechna uvedená partnerství jsou společně financovaná. Zvláštní postavení zaujímá Připravenost na pandemie (Pandemic preparedness), které je partnerstvím společně programovaným i společně financovaným.

OTEVŘENÁ VĚDA

Další novinkou týkající se všech projektů Horizont Evropa je tzv. otevřená věda (open science). Pilotní program byl testován již v programu H2020. V HEU je tendence co nejvíce zpřístupnit výzkumná data, výsledky projektů a publikace vycházející z výsledků projektů. Open science je přístup založený na spolupráci a systematickém sdílení znalostí a nástrojů, jakmile to je možné z hlediska průběhu projektu.

Novinkou je také to, že návrh projektu je v části věnované metodologii hodnocen podle toho, jak budou principy open science implementovány, např. otevřený přístup k publikacím, datům a dalším výstupům.

Otevřený přístup k publikacím je povinností řešitelů projektů a je možný dvěma způsoby: 1. poslední verzi rukopisu uložit do důvěryhodného repozitáře, jako možnost nabízí Evropská komise portál OpenAire, nebo 2. okamžitý přístup k publikaci, a to ať v režimu autoarchivace (zelená cesta otevřeného přístupu) nebo otevřeným publikováním (zlatá cesta otevřeného přístupu). Další možností je publikování prostřednictvím platformy Open Research Europe, kde EK zajišťuje recenzní řízení a zpřístupnění publikací.

Výzkumná data, které vznikají v průběhu řešení projektu musí splňovat princip FAIR (dohledatelná, dostupná, interoperabilní, použitelná opětovně – findable, acceSsible, interoperable, reusable). To, jak budou data vznikat, jak se s nimi bude pracovat, jak budou chráněna, musí být popsáno v plánu managementu dat. Data musejí být uložena v důvěryhodném repozitáři, který je napojen na evropský cloud EOSC (European Open Science Cloud) s možností otevřeného přístupu, a specifikovat, jak je lze opětovně použít. EK umožňuje nezveřejňovat některé typy dat, která jsou citlivá, nebo ta, jejichž zveřejnění by ohrozilo výsledky projektu. Tímto krokem EK šetří náklady výzkumných organizací na budování repozitářů dat a zároveň využívá možnosti kapacit evropských výzkumných infrastruktur.

GENDEROVÝ ASPEKT

Poslední významnou novinkou programu Horizont Evropa je genderový aspekt (gender dimension). Genderová otázka se stala jedním z kritérií hodnocení návrhů projektů a je nutnou součástí projektů. Tato novinka byla zařazena na základě hodnocení programu H2020, kde vyvstala potřeba většího zapojení žen do výzkumných programů. Povinně tak musí návrh projektu obsahovat plán genderové rovnosti (GEP – gender equality plan). GEP musí splňovat 4 požadavky: 1. být sepsán jako dokument, podepsán vrcholovým managementem instituce a uveřejněn na webových stránkách, 2. obsahovat plán implementace GEP, 3. obsahovat výroční zprávu zpracovanou na základě neagregovaných dat o zaměstnancích, studentech apod. a 4. musí proběhnout školení na téma genderové rovnosti. Inspiraci je možno najít v již běžících projektech zaměřených na genderovou problematiku, např. LIBRA, GENERA, SAGE, BALTIC GENDER.

DISKUSE A ZÁVĚR

Program Horizont Evropa je nejambicióznějším programem Evropské komise podporujícím vědu, výzkum a inovace. Příprava projektů vyžaduje robustní a strukturovaná vědecko-výzkumná konsorcia se silným koordinátorem. Vzhledem k náročnosti výzkumných projektů se konsorcia skládají z různých partnerů, např. výzkumných institucí, vysokých škol, ale také zástupců průmyslu a ministerstev, zájmových skupin apod., což vyžaduje zkušeného a silného koordinátora, aby byl schopen jednotlivé členy v průběhu řešené projektu odpovědně vést, kontrolovat a korigovat.

Přes proklamovanou snahu EK zjednodušit proces přípravy podávání a realizace projektů je Horizont Evropa náročnější než programy předcházející. Výše zmíněné novinky, zejména genderové aspekty a vypracování GEP, které tvoří nutnou součást projektů a podléhají evaluaci, činí přípravu projektů náročnější, znesnadňují vstup na pole evropského výzkumu méně zkušeným žadatelům a odrazují i ty, jejichž ambicí je projekt koordinovat.

Vysoké školy a výzkumné instituce jsou hodnoceny mimo jiné na základě účasti v rámcových programech. Česká republika přes veškerou snahu stále patří do té skupiny členských států Evropské unie, která svou účastí v rámcových programech nenaplnila svůj potenciál a mezi špičku nepatří. Bohužel ani program Horizont Evropa nenasvědčuje, že by v brzké době mohlo dojít k zásadnímu obratu v podobě větší účasti českých výzkumných týmů.

Poděkování

Tato práce byla podpořena grantem MZ ČR – Institucionální rozvoj FN Plzeň 00669806.

Čestné prohlášení

Autorka prohlašuje, že není ve střetu zájmů.

Seznam použitých zkratek:

EIC        Evropská rada pro inovace

EIT        Evropský inovační a technologický institut

EK         Evropská komise

EU         Evropská unie

HEU      Horizont Evropa

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu LF UK a FN Plzeň

Dr. Edvarda Beneše 13, 305 99  Plzeň

Tel.: 377 402 948

e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz