Mezinárodní kodex lékařské etiky Světové lékařské asociace

PREAMBULE 

Světová lékařská asociace (WMA) vytvořila Mezinárodní kodex lékařské etiky jako kánon etických principů pro členy lékařské obce na celém světě. „Lékařský slib“ (the physician’s pledge) a celý soubor zásad WMA v souladu se Ženevskou deklarací WMA definují a osvětlují profesionální povinnosti lékaře k jeho pacientům, ostatním lékařům a zdravotnickým pracovníkům, k sobě samotnému i celé společnosti.

Lékař si musí být vědom platných národních etických, právních a regulačních norem a standardů a také relevantních mezinárodních norem a standardů.

Tyto normy a standardy nesmí omezovat lékařovy závazky k etickým principům stanoveným tímto kodexem.

Mezinárodní kodex lékařské etiky je třeba vnímat jako celek a každé z jeho ustanovení je třeba aplikovat v souladu se všemi souvisejícími ustanoveními. V souladu s mandátem WMA je tento kodex určený lékařům. WMA podporuje další profese pracující ve zdravotnictví k přijetí těchto etických zásad.

OBECNÉ ZÁSADY

1. Prvotní povinností lékaře je podporovat zdraví a pohodu individuálních pacientů poskytováním kvalifikované, včasné a soucitné péče v souladu s dobrou lékařskou praxí a profesionalitou.

    Lékař má také odpovědnost přispívat ke zdraví a pohodě obyvatelstva, pro které pracuje, i společnosti jako celku včetně budoucích generací.
    Lékař je povinen poskytovat péči s nejvyšším respektem k lidskému životu a důstojnosti, k autonomii a právům pacienta.

2. Lékař musí praktikovat medicínu čestně a spravedlivě a poskytovat péči podle pacientových zdravotních potřeb bez ohledů nebo diskriminačních přístupů souvisejících s věkem, onemocněním nebo postižením, vyznáním, etnickým původem, pohlavím (gender), národností, politickým přesvědčením, rasou, kulturou, sexuální orientací, sociální situací nebo jakýmikoli jinými faktory.

3. Lékař musí usilovat o využívání zdrojů na zdravotní péči způsobem, který optimálně prospívá pacientovi, a současně čestně, spravedlivě a prozíravě hospodaří se společnými zdroji, které jsou lékaři svěřeny.

4. Lékař musí praktikovat svědomitě, čestně, bezúhonně a zodpovědně, a při tom si vždy zachovat nezávislý profesionální úsudek a udržovat nejvyšší úroveň profesionálního výkonu.

5. Lékař nesmí dovolit, aby jeho individuální profesionální úsudek byl ovlivněn možností výhod pro něj nebo jeho instituci. Lékař musí rozeznat a vyloučit skutečný nebo možný konflikt zájmu. Pokud se nelze takovému konfliktu vyhnout, musí být oznámen předem a příslušně zohledněn.

6. Lékař musí nést odpovědnost za svá individuální lékařská rozhodnutí a nesmí měnit své řádné odborné lékařské úsudky na základě pokynů, které odporují odbornému lékařskému posouzení.

7. Pokud je to medicínsky vhodné, musí lékař spolupracovat s dalšími lékaři a odbornými zdravotnickými pracovníky, kteří jsou zapojeni do péče o pacienta a kteří jsou kvalifikováni k hodnocení nebo doporučování léčebných možností. Tato komunikace musí respektovat pacientovu důvěru a být omezena na nezbytné informace.

8. Při poskytování odborného posouzení smí lékař posuzovat jen to, co si osobně ověřil.

9. Lékař má poskytovat pomoc v naléhavých případech, s přihlédnutím k vlastnímu bezpečí a kompetencím a dostupnosti jiných uskutečnitelných možností péče.

10. Lékař se nikdy nesmí účastnit nebo umožňovat mučení nebo jiné kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání.

11. Lékař se musí během profesního života zapojit do trvalého vzdělávání, aby si udržel odborné vědomosti a dovednosti.

12. Lékař by měl usilovat o poskytování zdravotní péče způsobem, který je ohleduplný k životnímu prostředí a minimalizuje životním prostředím vyvolaná zdravotní rizika pro současné i budoucí generace.

POVINNOSTI PACIENTŮ

13. Při poskytování lékařské péči musí lékař zachovávat důstojnost, autonomii a práva pacienta.

      Lékař musí respektovat pacientovo právo svobodně přijmout nebo odmítnout péči v souladu s hodnotami a preferencemi pacienta.

 14. Lékař musí konat ve prospěch pacientova zdraví a pohody a musí poskytovat péči v nejlepším zájmu pacienta. Přitom se musí snažit vyloučit nebo minimalizovat poškození pacienta a hledat pozitivní vyváženost mezi zamýšleným prospěchem pro pacienta a jakýmkoliv možným poškozením.

15. Lékař musí respektovat právo pacienta být informován v každé fázi poskytované péče. Lékař musí mít pacientův informovaný souhlas před každou poskytovanou lékařskou péčí, který zajišťuje, že pacient porozuměl obdržené informaci potřebné k tomu, aby mohl učinit nezávislé informované rozhodnutí o této péči. Lékař musí respektovat pacientovo rozhodnutí odmítnout nebo vzít zpět souhlas kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu.

16. Když má pacient podstatně omezenou, nedostatečně vyvinutou, poškozenou nebo kolísající rozhodovací schopnost, musí lékař pacienta zahrnout do rozhodovacího procesu v největší možné míře. Navíc musí spolupracovat se zástupcem, kterému pacient důvěřuje, je-li to možné, aby rozhodnutí bylo v souladu s pacientovými preferencemi, jsou-li známy nebo je lze rozumně předpokládat. Nelze-li pacientovy preference zjistit, musí lékař učinit rozhodnutí v nejlepším zájmu pacienta. Všechna rozhodnutí musí být v souladu s principy obsaženými v tomto kodexu.

17. V naléhavých případech, když se pacient není schopen účastnit rozhodování a není k dispozici žádný jeho zástupce, je lékař oprávněn zahájit péči v nejlepším zájmu pacienta bez předchozího informovaného souhlasu s přihlédnutím k pacientovým preferencím, pokud jsou známy.

18. Pokud pacient znovu nabude rozhodovací schopnosti, musí lékař pro další péči získat informovaný souhlas.

19. Lékař musí být ohleduplný a spolupracovat s osobami blízkými pacientovi, pokud existují, aby konal v souladu s pacientovými preferencemi a jeho nejlepším zájmem a s ohledem na jeho důvěrnost.

20. Pokud je jakákoliv stránka péče o pacienta mimo schopnosti lékaře, lékař musí konzultovat nebo odeslat pacienta k jinému vhodně kvalifikovanému lékaři nebo zdravotnickému pracovníkovi, který má nezbytné schopnosti.

21. Lékař musí zajistit přesnou a včasnou lékařskou dokumentaci.

22. Lékař musí zajistit respekt k pacientovu soukromí a důvěrnosti, a to i po jeho smrti. Může sdělit pacientovy důvěrné informace, pokud mu pacient poskytl dobrovolný informovaný souhlas, nebo ve výjimečných případech, když je sdělení nezbytné pro zajištění významné nebo prvořadé etické povinnosti, když všechna ostatní možná řešení byla vyčerpána, i když pacient k tomu nedal nebo nemohl dát souhlas.

23. Pokud lékař koná jménem jakékoliv třetí strany nebo jí podává zprávu, musí na začátku nebo případně během činnosti o tom informovat pacienta. Musí pacienta seznámit s povahou a rozsahem výkonu a musí k němu získat souhlas.

24. Lékař se musí zdržet dotěrné nebo jinak nevhodné reklamy a marketingu a musí zajistit, že všechny informace použité lékařem při reklamě a marketingu jsou správné a nezavádějící.

25. Lékař nesmí dovolit, aby obchodní, finanční nebo jiné konflikty zájmu ovlivnily jeho odborný úsudek.

26. Pokud lékař poskytuje lékařskou péči vzdáleně, musí zajistit, že tato forma komunikace je lékařsky odůvodnitelná a že poskytovaná lékařská péče je potřebná. Lékař musí také pacienta informovat o přínosech a omezeních vzdáleného poskytování lékařské péče, obdržet pacientův souhlas a zajistit, aby byla dodržena důvěrnost. Kdykoliv je to medicínsky vhodné, musí se lékař snažit poskytovat pacientovi péči přímým osobním kontaktem.

27. Lékař musí dodržovat vhodné profesionální hranice. Nikdy nesmí navázat využívající, zneužívající nebo jinak nevhodný vztah nebo chování k pacientovi a nesmí navázat sexuální vztah s pacientem, kterého právě léčí.

28. Aby zajistili poskytování péče na nejvyšší úrovni, musí lékaři dbát na své zdraví, pohodu a schopnosti. To zahrnuje i vyhledání potřebné péče k zajištění toho, aby byli schopni bezpečně pracovat.

29. Tento kodex představuje lékařovy etické povinnosti. Nicméně existují některé záležitosti, jichž se týkají hluboká morální dilemata, na něž mohou mít lékaři a pacienti přesvědčivé, ale konfliktní názory.
      Lékař má etickou povinnost minimalizovat přerušení péče o pacienta. Výhradu svědomí k provedení určitého zákonného výkonu může lékař uplatnit jen tehdy, pokud individuální pacient nebude poškozen nebo diskriminován a pokud jeho zdraví nebude ohroženo.
      Lékař musí okamžitě a ohleduplně informovat pacienta o svých námitkách a o pacientově právu konzultovat jiného kvalifikovaného lékaře a poskytnout mu dostatečné informace, aby pacient mohl bez prodlení tuto konzultaci vykonat.

POVINNOSTI K OSTATNÍM LÉKAŘŮM, ZDRAVOTNÍKŮM, STUDENTŮM A DALŠÍMU PERSONÁLU/

30. Lékař se musí chovat k jiným lékařům, zdravotníkům a dalšímu personálu ohleduplně a spolupracovat s nimi bez předpojatostí, předsudků, obtěžování nebo diskriminace. Musí také zajistit, že etické principy budou dodrženy i při týmové práci.

31. Lékař by měl respektovat vztah lékař-pacient u kolegů a nezasahovat do něj, pokud není jednou ze stran vyzván nebo není nutné ochránit pacienta před poškozením. To nebrání lékaři v doporučení alternativního postupu, je-li to v pacientově nejlepším zájmu.

32. Lékař by měl oznámit příslušným institucím situace nebo okolnosti, které brání jemu nebo jinému zdravotníkovi poskytovat péči v nejvyšší kvalitě nebo dodržovat zásady tohoto kodexu. To zahrnuje jakoukoliv formu zneužívání nebo násilí vůči lékaři nebo jinému zdravotníkovi, nevhodné pracovní podmínky nebo jiné okolnosti, které jsou zdrojem nadměrné a trvalé úrovně stresu.

33. Lékař musí zachovávat potřebný respekt k učitelům a studentům.

POVINNOSTI KE SPOLEČNOSTI

34. Lékař musí podporovat nestranné a spravedlivé poskytování zdravotní péče. To zahrnuje upozorňování na nerovnosti ve zdraví a péči, na příčiny těchto nerovností a také na porušování práv jak pacientů, tak i zdravotníků.

35. Lékaři hrají důležitou roli v záležitostech týkajících se zdraví, zdravotní výchovy a zdravotních vědomostí. Při naplňování této odpovědnosti musí lékaři být opatrní v diskusích o nových objevech, technologiích nebo léčebných postupech na laické, veřejné úrovni, včetně sociálních médií, a musí zajistit, že jejich vyjádření jsou vědecky přesná a srozumitelná.

      Lékaři musí dát najevo, pokud jejich vlastní názor je v protikladu s vědeckou informací založenou na důkazech.

36. Lékař musí podporovat řádný lékařský výzkum v souladu s Helsinskou a Taipeiskou deklarací WMA.

37. Lékař by se měl vyvarovat konání, které oslabuje důvěru veřejnosti v lékařské povolání. Aby tuto důvěru zachovali, musí lékaři sami i jejich kolegové dodržovat nejvyšší standardy profesionálního konání, a být připraveni oznamovat chování v rozporu s principy tohoto kodexu příslušným autoritám.

38. Lékař by měl sdílet lékařské vědomosti a odbornost pro blaho pacientů a zlepšování zdravotní péče, jakož i veřejného a světového zdraví.

POVINNOSTI ČLENA LÉKAŘSKÉ PROFESE

39. Lékař má dodržovat, chránit a propagovat etické principy tohoto kodexu. Měl by pomáhat předcházet národním nebo mezinárodním etickým, právním, organizačním nebo regulačním požadavkům, které ohrožují kterýkoliv z etických principů stanovených v tomto kodexu.

40. Lékař by měl podporovat své kolegy lékaře při prosazování odpovědností stanovených tímto kodexem a podniknout opatření, která je budou chránit před nevhodným ovlivňováním, zneužíváním, využíváním, násilím nebo útlakem.

Přeložil

MUDr. Ivan Sucharda