Prenatální infekce plodu parvovirem B19

Cíl studie:
Analýza 3 případů prenatální akutní infekce plodu parvovirem B19 po vertikálním přenosu z matky na plod v průběhu těhotenství.

Typ studie:
Kazuistiky.

Název a sídlo pracoviště:
Gynekologicko-porodnická klinika LF Univerzity Palackého a FN, Olomouc.

Metodika:
Vertikální přenos infekce parvovirem B19 z matky na plod byl diagnostikován ve 3 případech. Bylo provedeno sérologické vyšetření na přítomnost protilátek třídy IgG a IgM proti parvoviru B19, morfologické vyšetření nátěrů kostní dřeně a průkaz DNA parvoviru B19 metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). Stupeň fetální anémie byl hodnocen stanovením maximální průtokové rychlosti v arteria cerebri media (MCA-PSV) pomocí dopplerometrie.

Výsledky:
Celkem se jednalo o tři těhotenství (1krát jednočetné, 2krát dizygotní gemini). U prvních dvou těhotenství byla diagnóza stanovena až postnatálně na základě erytroblastopenie v novorozeneckém a časném kojeneckém období. U druhého těhotenství jedno dvojče zemřelo intrauterinně. Ve 3. případě se jednalo o gemini a diagnóza byla stanovena již ve 20. týdnu těhotenství. Následně byl pomocí dopplerovského vyšetření posuzován stupeň fetální anémie a sledovány známky rozvíjející se růstové retardace jednoho plodu. Kardiomegalie ani hydrops nebyly přítomny, po porodu byla diagnostikována u obou plodů anémie vyžadující podání transfuze. U matek měla infekce během těhotenství inaparentní průběh.

Závěr:
Na parvovirovou infekci je třeba myslet ve všech případech prenatální diagnostiky neimunního hydropsu plodu, závažné fetální anémie, kardiomegalie, IUGR a u erytroblastopenie diagnostikované v novorozeneckém a časném kojeneckém období. Negativní výsledek sérologického vyšetření nestačí k vyloučení parvovirové infekce. Jediným spolehlivým průkazem infekce u plodu a novorozence je molekulárně genetická analýza s průkazem přítomnosti DNA parvoviru B19.

Klíčová slova:
parvovirus B19, fetální anémie, doppler, intrauterinní růstová retardace

Prenatal Parvovirus B19 Infection in Fetus

Objective:
To analyse 3 cases of parvovirus B19 infection in a pregnant woman followed by transplacental transmission to the fetus.

Design:
A reprospective study.

Setting:
Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Olomouc.

Method:
Parvovirus B19 vertical transmission from a pregnant woman to the fetus was diagnosed in 3 cases. Serologic testing of IgG and IgM antibodies against parvovirus B19, cytological bone marrow examination and parvovirus B19 DNA analysis by PCR methods were performed. The fetal anemia was predicted by measurements of peak systolic velocities in the middle cerebral artery (MCA-PSV).

Results:
There were three pregnancies in all (1^st – single, 2^nd and 3^rd – dizygotic twins). In the 1^st and 2^nd pregnancy the diagnosis of parvovirus B19 infection was set on the basis of erythroblastopenia diagnosed in the neonatal period or early infancy. In the 2^ndpregnancy (dizygotic twins) intrauterine death of one twin occured. In the 3^rd case (dizygotic twins) the diagnosis was already set in the 20^th week of pregnancy. Subsequently the fetal anemia was predicted by doppler examination. The fetuses did not require invasive intrauterine intervention and mild anemia was diagnosed after delivery. Progressive intrauterine growth retardation of one twin was observed. Neither cardiomegaly nor fetal hydrops did not occur. All mothers were asymptomatic during the whole pregnancy.

Conclusion:
Parvovirus B19 infection should be excluded in all cases of nonimmune fetal hydrops, severe fetal anemia, cardiomegaly, intrauterine growth retardation (IUGR) and chronic erythroblastopenia diagnosed in the neonatal period or early infancy. The presence of IgM and IgG antibodies against parvovirus B19 is highly specific but their negativity is insufficient for the exclusion of a parvovirus B19 infection. Viral DNA testing by PCR method is the only reliable method available.

Key words:
parvovirus B19, fetal anemia, middle, Doppler, intrauterine growth retardation

Autoři: M. Lubušký ¹; D. Pospíšilová ²; J. Hyjánek ³; M. Procházka ¹; I. Míčková ³
Působiště autorů: Gynekologicko-porodnická klinika LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. M. Kudela, CSc. ¹; Dětská klinika LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. V. Mihál, CSc. ²; Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN, Olomouc, přednosta prof. MUDr. J. Šantavý, CSc. ³
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2005; 70(4): 306-311
Kategorie: Původní práce