Historie a současnost Gynekologicko-porodnické kliniky v Brně

HISTORIE

Počátky perinatologické péče se v Brně datují od osvícenecké vlády císaře Josefa II. Špitály zakládané a financované církevními řády nebo prosperujícími měšťany vystřídal C. k. všeobecný zaopatřovací ústav, který císař Josef II. nechal zřídit v budově zrušeného kláštera u sv. Anny v Pekařské ulici. Ústav zahrnoval nemocnici, ústav pro choromyslné, porodnici, nalezinec a sirotčinec a zahájil provoz 2. ledna 1786. Porodnici tehdy využívaly téměř výhradně svobodné matky nebo majetné rodičky, které chtěly své dítě ponechat po narození v nalezinci. S růstem obyvatelstva v průmyslově se rozvíjejícím Brně se stala kapacita ústavu nepostačující, a proto v roce 1856 došlo k přestěhování porodnice, nalezince a sirotčince do tří pronajatých domů na Olomoucké ulici, jejichž prostory však byly hygienicky naprosto nevhodné.

O rozvoj brněnského porodnictví a výstavbu nové samostatné porodnice se zasloužil profesor Hubert Riedinger, který přešel roku 1878 do Brna z Vídně. Prof. Riedinger byl uznávaný jako vynikající operatér. Zavedl do porodnické praxe Semmelweisovy zásady asepse, provedl v Brně první císařský řez a zřídil gynekologické oddělení a babickou školu. Za podpory vlivných zemských úředníků se mu podařilo prosadit výstavbu nové porodnice na Obilním trhu, která byla v té době nejmodernějším ústavem svého druhu v Rakousku-Uhersku i celé střední Evropě. Stavba za 253 624 zlatých byla dokončena 8. listopadu 1888. Ústav byl vybudován koridorovým způsobem a vybaven sto dvaceti lůžky, vodovodem, splachovacími klozety, plynovým osvětlením a kachlovými kamny.

Po skončení první světové války byla v Zemské porodnici v souvislosti se zřizováním lékařské fakulty nově založené Masarykovy univerzity v Brně umístěna Porodnicko-gynekologická klinika. Vedením porodnice a kliniky byl pověřen profesor Antonín Ostrčil, který na náklad ministerstva školství vymohl přístavbu fyzikální léčby, rentgenu, operačních sálů a posluchárny. V roce 1925 převzal vedení ústavu profesor Gustav Müller. Dokončil stavební práce, zorganizoval činnost laboratoří a vybavil ústav moderními přístroji. Profesor Müller byl výtečným klinikem, věnoval se léčbě nádorů radioterapií, rozvíjel gynekologickou urologii a stal se zakladatelem gynekologické histo-patologie. Prosadil se rovněž jako výborný vysokoškolský profesor, řada jeho žáků se stala uznávanými odborníky.

Jeho nástupce a žák, profesor Ludvík Havlásek, se po obsazení republiky nacistickým Německem marně pokusil udržet alespoň klinickou část ústavu v českých rukou. Český personál byl z části nahrazen německým, ředitelská funkce byla předána německému lékaři profesoru Herbertu Rossenbeckovi. Po skončení druhé světové války se do Brna vrátil profesor Müller, aby napomohl rychlému zprovoznění porodnice poškozené válečnou dobou a bombardováním. Celé poválečné období je spojeno s osobností profesora Havláska, který převzal vedení kliniky v roce 1946. Profesor Havlásek byl vynikajícím operatérem, specializoval se na onkologii a gynekologickou urologii. Kromě výuky na lékařské fakultě a škole porodních asistentek věnoval značné úsilí společensko-osvětové činnosti, v níž se soustředil na propagaci pokrokových zásad péče o těhotné a matky s dětmi.

V roce 1948 bylo v porodnici ustaveno samostatné tzv. III. zemské oddělení, vedené do roku 1960 docentem Antonínem Černochem, které mělo úroveň a charakter kliniky. O rok později vznikla v nemocnici v Pekařské ulici II. ženská klinika pod vedením profesora Františka Horálka, která byla po zrušení III. zemského oddělení v roce 1960 převedena do Fakultní porodnice. Přednostou byl jmenován docent Miloslav Uher. V roce 1965 ho vystřídal docent Jaroslav Staníček, který předtím krátce vedl I. kliniku po profesoru Havláskovi, a docent Uher přešel na jeho místo. Od roku 1973 vedl II. kliniku profesor Miloslav Uhlíř a rozhodující měrou se zasloužil o rozvoj její vědecko-výzkumné činnosti. Na místo přednosty I. kliniky nastoupil po profesoru Uhrovi docent Jaromír Martinčík a záhy po něm docent Miloslav Sládek, který roku 1983 převzal vedení II. kliniky.

Na počátku osmdesátých let došlo na porodnických klinikách k zásadním personálním změnám. Přednostou I. kliniky byl jmenován v roce 1981 docent Zdeněk Čupr a přednostou II. kliniky docent Miloslav Sládek. Bývalý přednosta II. kliniky profesor Miloslav Uhlíř odešel na nově vybudovanou III. gynekologicko-porodnickou kliniku do Bohunic a s ním i řada erudovaných lékařů a sester. Navzdory těmto významným personálním změnám se dále úspěšně rozvíjela vědecko-výzkumná činnost tzv. I. porodnicko-gynekologické katedry, která sdružovala obě kliniky brněnské porodnice.

Rok 1989 znamenal nejen změny politického režimu, ale současné proměny ve zdravotnictví i školství. Je pochopitelné, že se zobrazily i ve Fakultní porodnici. V této době byl přednostou I. gynekologicko-porodnické kliniky prof. MUDr. Zdeněk Čupr, DrSc. Na II. klinice doc. MUDr. Miloslav Sládek, CSc., který byl současně ředitelem porodnice. Téhož roku na jeho místo jako přednosta II. kliniky nastoupil prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc. Z hlediska organizačního začlenění byla Fakultní porodnice do roku 1992 součástí FN U sv. Anny, kdy vznikl samostatný subjekt Fakultní porodnice. V roce 1990 převzal na kratší dobu funkci ředitele porodnice MUDr. I. A. Belkov a v roce 1992 nastoupil do funkce ředitele Fakultní porodnice MUDr. Jan Burian. V roce 1993 přebírá vedení I. gynekologicko-porodnické kliniky prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc. V roce 1998 dochází ke sloučení porodnice se dvěma dalšími velkými nemocnicemi v tzv. Fakultní nemocnici Brno. Současně dochází ke sloučení I. a II. kliniky v budově brněnské porodnice a přednostou sloučené I. kliniky se stal prof. Ventruba. III. kliniku v Bohunicích vedl profesor Miloslav Uhlíř (1981–1991), docent Jiří Kopečný (1991–1997) a profesor Zdeněk Malý (1997–2001).

V průběhu roku 2001, již v rámci FN Brno, proběhly další organizační změny, které vyústily ve spojení zbývajících dvou brněnských klinik (na Obilním trhu a v Bohunicích) do jednoho celku pod vedením prof. Ventruby. Brněnská porodnice získala omezené finanční prostředky, které umožnily modernizaci některých oddělení, vybavení počítačovou technikou, přestavbu operačních sálů a JIP novorozenců i dospělých, rtg pracoviště, pracoviště radioterapie a laboratoří. Investice do přístrojového vybavení zkvalitnila porodnicko-gynekologickou a perinatální péči. Dochází k rozvoji nových oborů, zejména mamologie s dokonalou diagnostickou technologií a léčbou. Rovněž obor asistované reprodukce zaznamenal dynamický rozvoj nejmodernějších reprodukčních technik.

SOUČASNOST GYNEKOLOGICKO-PORODNICKÉ KLINIKY V BRNĚ

V současné době má klinika celkem 156 lůžek a zahrnuje dvě pracoviště. Pracoviště reprodukční medicíny Obilní trh má 91 gynekologických a porodnických lůžek, 3 lůžka intenzivní perinatologické péče a zajišťuje komplexní péči porodnickou, gynekologickou, urogynekologickou, onkogynekologickou, v dětské gynekologii a asistované reprodukci. Pracoviště Bohunice disponuje 65 standardními lůžky a třemi lůžky intenzivní perinatologické péče. Bohunická část zajišťuje komplexní péči gynekologickou, urogynekologickou a péči v oblasti perinatální medicíny se zaměřením na mateřské patologie.

Klinika dosahuje významných vědecko-výzkumných, pedagogických i léčebně-preventivních výsledků. Ve spolupráci s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity zajišťuje pregraduální vzdělávání budoucích lékařů, porodních asistentek a dalších studentů bakalářských i magisterských studijních programů a v současné době se podílí i na postgraduálním vzdělávání. Brněnská gynekologicko-porodnická klinika splnila již v roce 2002 náročné požadavky Unie evropských medicínských specialistů (UEMS) a Evropského výboru společnosti gynekologů a porodníků (EBCOG) a získala také evropskou akreditaci pro postgraduální vzdělávání lékařů v oboru gynekologie a porodnictví. Léčebně-preventivní, vědecké a pedagogické aktivity jsou orientovány na následující odborné programy.

Perinatologie

V oblasti perinatologie dochází ke koncentraci závažných porodnických patologií ze spádové oblasti zahrnující více než 1,2 milionu obyvatel, tedy nejen z Jihomoravského kraje, ale i dalších regionů České republiky. V roce 2011 se ve FN Brno na Gynekologicko-porodnické klinice narodilo 6390 dětí, a pracoviště je tak největším porodnickým zařízením v ČR. Porodnické patologie tvořily více než 25 % z celkového počtu porodů. Perinatologické centrum koncentruje v regionu všechny předčasné porody od 24. do 36. týdne těhotenství. Pracoviště dlouhodobě dosahuje nízkého procenta císařských řezů při relativně vysoké koncentraci předčasných porodů a dalších patologií. Dlouhodobě se zabývá problematikou elektronického monitorování plodu, preeklampsie, snižování frekvence císařských řezů, vedení porodu koncem pánevním a vícečetných gravidit, metod zástavy poporodního krvácení apod.

Centrum prenatální diagnostiky se zabývá organizací screeningových programů v I. i II. trimestru těhotenství, základní i superkonziliární ultrazvukovou diagnostikou, fetální terapií a intenzivně spolupracuje s dalšími odbornostmi, jako je např. biochemie a genetika.

Dlouhodobě se daří propojit kvalitní, vysoce odbornou intenzivní péči s maximálně individuálním přístupem k rodičce. Je k dispozici laktační poradenství a díky uvedeným aktivitám a výsledkům je pracoviště držitelem titulu Baby Friendly Hospital.

Reprodukční gynekologie

Gynekologický útvar dlouhodobě rozvíjí operační léčbu gynekologických patologií s důrazem na minimálně invazivní chirurgii. Za rok 2011 bylo provedeno 1777 velkých gynekologických operací a 3704 zákroků. Procento peroperačních komplikací bylo v roce 2011 pouze 0,64 % a postoperačních komplikací bylo 0,12 %. Ke klasickým endoskopickým operacím přibyly nové techniky korekcí vrozených vývojových vad ženského genitálu a systém robotické chirurgie. Významně stoupl počet operačních výkonů využívajících minimálně invazivních technik, což vedlo ke zkrácení průměrné délky hospitalizace. Mimořádně rychle se rozvíjí činnost ambulantní části útvaru. Do diagnostických algoritmů bylo zařazeno více vzájemně se doplňujících metod, což umožňuje rychlé stanovení správné diagnózy a následnou optimalizaci pohybu pacientky. Nedílnou součástí je i problematika dětské gynekologie, kterou naše pracoviště zajišťuje v plném rozsahu včetně operativy.

Urogynekologie

Urogynekologické pracoviště zajišťuje komplexní diagnostiku a léčbu úniku moči a poruch statiky orgánů malé pánve. Provádějí se komplexní urodynamická vyšetření včetně cystoskopie a introitální sonografie. V konzervativní léčbě je pacientkám nabízena intenzivní rehabilitace svalů pánevního dna pod vedením odborných fyzioterapeutek či široké možnosti nejmodernější farmakoterapie hyperaktivního močového měchýře. Pracoviště se podílí na vývoji nových léků v léčbě urgentní inkontinence. Obě urogynekologická pracoviště nabízejí kompletní spektrum operačních technik, od klasických výkonů po ty nejmodernější s využitím polypropylenových pásek a implantátů. Závažné urogynekologické případy se řeší ve spolupráci s Urologickou klinikou FN Brno.

Asistovaná reprodukce

Jsme nejstarším centrem asistované reprodukce v ČR, ve kterém se narodilo v roce 1982 první „dítě ze zkumavky“ ve střední a východní Evropě. Zavedli jsme mnoho nových metod a dosáhli historických priorit, o kterých se zmiňujeme v samostatné práci v tomto čísle. Centrum poskytuje komplexní diagnostiku a léčbu poruch plodnosti. Zajišťuje léčbu všech faktorů neplodnosti metodami asistované reprodukce včetně operačních výkonů jako součást diagnostiky a terapie. Provádí andrologické a urologické vyšetření včetně spermiogramů, ultrazvukové vyšetření, diagnostiku endometriózy, sexuologické vyšetření, genetické vyšetření včetně preimplantační genetické diagnostiky a imunologické vyšetření. Běží program dárcovství vajíček, embryí a spermií z vlastní spermabanky. Ochrana plodnosti onkologických pacientů spočívá v kryokonzervaci spermatu u mužů a mražení ovariální tkáně u žen před zahájením onkologické léčby. Dále zajišťuje péči o incipientní a rizikovou graviditu a případné komplikace po asistované reprodukci. Na poli vědy a výzkumu pracoviště spolupracuje s řadou významných partnerů např. Národním centrem pro výzkum biomolekul nebo Středoevropským technologickým institutem (CEITEC). Tato spolupráce umožňuje aktivní využití špičkových laboratorních metod pro hledání nových vyšetřovacích a léčebných metod – např. stanovení proteomu, metabolomu nebo vyšetření spermií metodou AFM (atomic force microscopy).

Onkogynekologie

Onkogynekologické pracoviště se zabývá prevencí a včasným záchytem nádorových onemocnění rodidel i prsu a jejich účinnou léčbou. Na pracovišti je zaveden program detekce sentinelové uzliny u karcinomu prsu, vulvy, hrdla a těla děložního. V roce 2010 byla zpracována data získaná digitalizačním videořetězcem v diagnostice prekanceróz vulvy, vaginy a děložního hrdla. V roce 2011 bylo nově diagnostikováno 300 zhoubných nádorů nebo prekanceróz ženských pohlavních orgánů. V rámci onkogynekologické operativy je kladen důraz na rozvoj endoskopických radikálních operačních výkonů u karcinomu těla a hrdla děložního. Chemoterapie je ve větší části prováděna ambulantně. Od roku 1994 je zajišťována komplexní péče o ženy s onemocněním mléčné žlázy včetně preventivních mamografických vyšetření. V senologii jasně převládá trend tzv. konzervativních chirurgických výkonů, které eliminují nežádoucí estetické změny prsů operovaných žen.

Plány do budoucnosti

Gynekologicko-porodnická klinika je organizačně řízena jako jeden celek a současně je prostorově umístěna ve dvou lokalitách – v centru města v historické budově brněnské porodnice a dále v areálu FN Brno v Bohunicích. Obě pracoviště jsou personálně i metodicky velmi provázaná a rozdělení pracoviště přináší řadu provozních i medicínských problémů. Umístění gynekologicko-porodnické kliniky do jednoho objektu je tedy zcela legitimním požadavkem, pokud má být nadále zajištěn další rozvoj kvality a úrovně poskytovaných služeb. V letech 1994–1997 byl vypracován generel dostavby a dalšího rozvoje kliniky na Obilním trhu s náklady ve výši přibližně 800 milionů korun (v současných cenách téměř dvojnásobek). Záměrem do blízké budoucnosti je vybudovat v Bohunicích nové sjednocené a moderní pracoviště reprodukční medicíny s návazností na ostatní obory a také univerzitní kampus Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA

Gynekologicko-porodnická klinika

LF MU a FN Brno

Jihlavská 20

602 00 Brno