Význam kvalitní diagnostiky v péči o pacientky se zhoubnými gynekologickými nádory
Autoři:
D. Cibula
Působiště autorů:
Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. A. Martan, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2014; 79(6): 423-424
Kategorie:
Editorial
Péče o pacientky v onkogynekologii se často koncentruje pouze na chirurgickou léčbu. I když je chirurgie základní léčebnou modalitou a podstatnou náplní oboru, vyžaduje péče o pacientky se zhoubnými nádory úzkou spolupráci s mnoha dalšími obory a kvalitní úroveň všech léčebných modalit, zejména chemoterapie a radioterapie. Zcela zásadní význam, který je pro osud pacientek srovnatelný s dobrou úrovní operační léčby, má kvalitní diagnostika, která se uplatňuje ve všech fázích léčby, od diferenciální diagnostiky, klinického stagingu již poznaného nádoru, plánování léčby, intraoperačního zpřesnění diagnostiky, sledování pacientek po ukončení onkologické léčby, posuzování léčby recidivy nebo řešení komplikací léčby či průběhu nádorového onemocnění. Ultrazvukové vyšetření a ve vybraných případech i počítačová tomografie (CT) navíc asistuje u některých invazivních výkonů, které umožňují zejména minimálně invazivní bioptické ověření suspektních lézí.
Bez kvalitní diagnostiky nelze poskytovat kvalitní onkogynekologickou péči. Na kvalitní diagnostice závisí výběr vhodné onkologické léčebné modality, stanovení optimální radikality chirurgického výkonu, plánování ukončení léčby, včasné zahájení léčby recidivy, ale i praktické aspekty, jako je plánování doby operačního výkonu či optimálního operačního týmu. Gynekologové a onkogynekologové mají oproti mnoha jiným oborům zásadní výhodu v tom, že tradičně sami provádějí ultrazvukovou diagnostiku, která je klíčovou zobrazovací metodou pro vyšetřování patologií pánve. Je však třeba ji využívat přesně a spolehlivě a ve správných situacích si vyžádat další, dražší a náročnější vyšetření ve spolupráci s kolegy radiodiagnostiky.
Toto číslo České gynekologie podává přehled o aktuálním stavu diagnostiky a stagingu v onkogynekologii. Přehledně jsou zde zpracována doporučení pro zobrazení nejčastějších gynekologických nádorů a celá problematika je uvedena zásadní kapitolou o volbě vhodné zobrazovací metody, tedy výběru mezi ultrazvukovým vyšetřením, CT, magnetickou rezonancí, či pozitronovou emisní tomografií. Spektrum problematiky doplňuje několik kapitol věnovaných významu screeningu u jednotlivých zhoubných nádorů a využití ultrazvukem asistované biopsie u suspektních lézí.
Je zřejmé, že tento komplexní přehled je určen především těm kolegům, kteří se zabývají péčí o onkologické pacientky. Jsou zde však kapitoly, které se týkají každého gynekologa a oblastí, ve kterých se v běžné praxi často chybuje. Kapitola „Volba vhodné zobrazovací metody“ by měla omezit provádění nadbytečných, neindikovaných, často pro pacientku velmi zatěžujících a drahých vyšetření při podezření na zhoubný nádor nebo při klinickém stagingu. Kvalitní ultrazvukové vyšetření by mělo být zásadní vyšetřovací metodou, zatímco náročnější a dražší zobrazovací techniky by měly být prováděny výběrově se specifickým cílem. V některých regionech stále přetrvává klinická praxe provádění zbytečných rektoskopií, cystoskopií a vylučovacích urografií, zejména u pacientek se zhoubným nádorem děložního hrdla. Kapitola „Doporučený diagnostický postup u ženy s ovariální cystou nebo nádorem“ podává návod na běžnou diferenciální diagnostiku ovariálních nádorů. Měla by zvýšit spolehlivost gynekologického ultrazvukového vyšetření, ale i podat návod na další postup tak, aby byl na jedné straně snížen počet zbytečných diagnostických operačních zákroků, na druhé straně aby byly ženy se zhoubnými nádory odesílány přímo do onkogynekologických centrech s dostupností komplexní péče.
Téma budou rozvíjet ještě další články ve druhém čísle příštího ročníku časopisu. Jedna kapitola poskytne stručný přehled novinek v histopatologii a kapitola „Doporučení genetické testace u pacientek s gynekologickým zhoubným nádorem“ by měla zaměřit pozornost gynekologů na osobní a rodinnou onkologickou anamnézu a zvýšit záchyt pacientek s genetickou zátěží v naší populaci.
Skupina autorů, kteří toto číslo připravili, se problematice diagnostiky a stagingu pánevních nádorů věnuje systematicky více než deset let. Daniela Fischerová byla jedním z pionýrů a iniciátorů mezinárodního zájmu a organizovaného klinického výzkumu v této oblasti. Tým Onkogynekologického centra VFN se významně podílel na většině zásadních studií, které v současné době mění mezinárodní doporučení týkající se diagnostiky a klinického stagingu, zejména se zdůrazněním zásadní role ultrazvukového vyšetření. I díky projektu podpořeného grantem IGA MZ ČR bylo na tomto pracovišti proškoleno v expertním onkogynekologickém ultrazvuku několik desítek kolegů téměř ze všech onkogynekologických center České republiky. Česká republika má tak výjimečnou situaci a všechny podmínky k tomu, aby využívala tuto síť vyškolených odborníků. I toto souborné číslo České gynekologie by mělo přispět ke zpřesnění diagnostiky pánevních nádorů.
Prof. MUDr. David Cibula, CSc.
Onkogynekologické centrum
Gynekologicko-porodnická klinika
1. LF UK a VFN
Apolinářská 18
128 00 Praha 2
e-mail: d_cibula@yahoo.com
Štítky
Detská gynekológia Gynekológia a pôrodníctvo Reprodukčná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Česká gynekologie
2014 Číslo 6
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Mýty a fakta ohledně doporučení v těhotenství
- Gynekologické potíže pomáhá účinně zvládat benzydamin
- Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu
Najčítanejšie v tomto čísle
- Doporučený diagnostický postup u ženy s ovariální cystou nebo nádorem
- Ultrazvukový staging karcinomu endometria – doporučená metodika vyšetření
- Ultrazvukový staging karcinomu děložního hrdla – návrh standardního postupu
- Zhoubný nádor děložního těla – předoperační odlišení nádorů s nízkým a vysokým rizikem metastázování (přehled výsledků nejnovějších ultrazvukových studií)