Kardioprotektivní efekt 2’,3,4’-trihydroxychalkonu v preklinickém experimentu
Kardioprotektivní efekt 2’,3,4’-trihydroxychalkonu v preklinickém experimentu
2’,3,4’-trihydroxychalkon je nově syntetizovaná substance s prokázaným antioxidačním efektem. Cílem pilotní studie bylo sledovat jeho efekt za stavu ischémie/reperfuze srdce laboratorního potkana. Do studie byly zařazeny dvě skupiny zvířat (n = 10). První byl podáván chalkon v dávce 10 mg/kg p.o. po dobu 15 dnů. Druhá skupina byla placebo. Po i.p. podání heparinu (500 IU) byla odebrána srdce pro následnou perfuzi, metoda dle Langendorffa. Pracovní režim: stabilizace – ischémie – reperfuze: 20 – 30 – 60 minut. Sledované biomechanické parametry izolovaného srdce: systolický tlak v levé komoře (LVP), end-diastolický tlak v levé komoře (LVEDP) a kontraktilita (+dP/dtmax). Srdce zvířat premedikovaná chalkonem vykazovala návrat LVP na hodnoty 101 ± 4 % v porovnání s hodnotou výchozí, srdce ze skupiny placebo jen 42 ± 6 % hodnot výchozích. U srdcí z placebo skupiny nastalo zvýšení LVEDP z původních 10,0 ± 0,5 mm Hg na 32 ± 5 mm Hg po 60 minutách reperfuze. Toto zvýšení nebylo pozorováno u zvířat premedikovaných chalkonem. Předléčení chalkonem vedlo k návratu kontraktility (+dP/dtmax) na hodnotu 92 ± 7 % původního stavu, což je signifikantně vyšší než u placebo skupiny. 2’,3,4’-trihydroxychalkon má kardioprotektivní potenciál u ischemicko/reperfuzního poškození.
Klíčová slova:
ischémie/reperfuze srdce – 2’,3,4’-trihydroxychalkon – laboratorní potkan
Autoři:
L. Bartošíková 1; J. Nečas 1; T. Bartošík 2; M. Pavlík 2; V. Perlík 1
Působiště autorů:
Palacký University in Olomouc, Faculty of Medicine, Department of Physiology, Czech Republic
1; St Anne’s Faculty Hospital Brno, Clinic of Anesthesiology and Resuscitation, Czech Republic
2
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2009; 58, 150-154
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
2’,3,4’-trihydroxychalkon je nově syntetizovaná substance s prokázaným antioxidačním efektem. Cílem pilotní studie bylo sledovat jeho efekt za stavu ischémie/reperfuze srdce laboratorního potkana. Do studie byly zařazeny dvě skupiny zvířat (n = 10). První byl podáván chalkon v dávce 10 mg/kg p.o. po dobu 15 dnů. Druhá skupina byla placebo. Po i.p. podání heparinu (500 IU) byla odebrána srdce pro následnou perfuzi, metoda dle Langendorffa. Pracovní režim: stabilizace – ischémie – reperfuze: 20 – 30 – 60 minut. Sledované biomechanické parametry izolovaného srdce: systolický tlak v levé komoře (LVP), end-diastolický tlak v levé komoře (LVEDP) a kontraktilita (+dP/dtmax). Srdce zvířat premedikovaná chalkonem vykazovala návrat LVP na hodnoty 101 ± 4 % v porovnání s hodnotou výchozí, srdce ze skupiny placebo jen 42 ± 6 % hodnot výchozích. U srdcí z placebo skupiny nastalo zvýšení LVEDP z původních 10,0 ± 0,5 mm Hg na 32 ± 5 mm Hg po 60 minutách reperfuze. Toto zvýšení nebylo pozorováno u zvířat premedikovaných chalkonem. Předléčení chalkonem vedlo k návratu kontraktility (+dP/dtmax) na hodnotu 92 ± 7 % původního stavu, což je signifikantně vyšší než u placebo skupiny. 2’,3,4’-trihydroxychalkon má kardioprotektivní potenciál u ischemicko/reperfuzního poškození.
Klíčová slova:
ischémie/reperfuze srdce – 2’,3,4’-trihydroxychalkon – laboratorní potkan
Zdroje
1. Margit, P., Elizabeth, R., Gabor, M.: Pharmacol. Res., 1996; 33, 327–336.
2. Lin, W. T., Yang, S.C., Chen, K. T., Huang, C. C., Lee, N. Y.: Acta Pharmacol. Sin., 2005; 26, 992–999.
3. Wei, A. N., Jing, Y., Ying, A. O.: Acta Pharmacol. Sin., 2006; 10, 1431–1437.
4. Kaminski, K. A., Bonda, T. A., Korecki, J., Musial, W. J.: Int. J. Cardiol., 2002; 86, 41–59.
5. Bak, I., Lekli, I., Juhasz, B., Nagy, N., Varga, E., Varadi, J., Gesztelyi, R., Szabo, G., Szendrei, L., Bacskay, I., Vecsernyes, M., Antal, M., Fesus, L., Boucher, F., Leiris, J., Tosaki, A.: Am. J. Physiol. Heart Circ. Physiol., 2006; 291, H1329–H1336.
6. Hasselbaink, D. M., Glatz, J. F., Luiken, J. J., Roemen, T. H., Van der Vusse, G. J.: Biochem. J., 2003; 371, 753–760.
7. Tejero-Taldo, M. I., Gursoy, E., Zhao, T. C., Kukreja, R. C.: J. Mol. Cell Cardiol., 2002; 34, 185–195.
8. Splawski, I., Timothy, K. W., Decher, N., Kumar, P., Sachse, F. B., Beggs, A. H., Sanguinetti, M. C., Keating, M. T.: Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 2005; 102, 8089–8096.
9. Baker, K. E., Curtis, M. J.: Br. J. Pharmacol, 2004; 142, 352–366.
10. Merkus, D., Houweling, B., van den Meiracker, A. H., Boomsma, F., Duncker, D. J.: Am. J. Physiol. Heart Circ. Physiol, 2005; 288, H871–H880.
11. Fitzpatrick, C. M., Shi, Y., Hutchins, W. C., Su, J., Gross, G. J., Ostadal, B., Tweddell, J. S., Baker, J. E.: Am. J. Physiol. Heart Circ. Physiol., 2005; 288, H62–H68.
12. Bak, I., Szendrei, L., Turoczi, T., Papp, G., Joo, F., Das, D. K., de Leris, J., Der, P., Juhasz, B., Varga, E., Bacskay, I., Kovacs, P., Tosaki, A.: FASEB J., 2003; 17, 2133–2135.
13. Stein, A. B., Guo, Y., Tan, W., Wu, W. J., Zhu, X., Li, Q., Luo, C., Dawn, B., Johnson, T. R., Motterlini, R., Bolli, R.: J. Mol. Cell. Cardiol., 2005; 38, 127–134.
14. Das, D. K.: Antioxid. Redox Signal., 2001; 3, 23–37.
15. Gross, E. R., Peart, J. N., Hsu, A. K., Grover, G. J., Gross, G. J.: J. Mol. Cell Cardiol., 2003; 35, 985–992.
16. Gustafsson, A. B., Gotlieb, R. A.: J. Clin. Immunol., 2003; 23, 447–459.
17. Lorimer, S. D., Perry, N. B.: Planta Med., 1994; 60, 386–387.
18. Mahmood, N., Piacente, S., Burke, A., Khan, A., Pizza, C.: Antiviral Chem. Chemother., 1997; 8, 70–74.
19. Min, B., Ahn, B., Bae, K.: Arch. Pharm., 1996; 19, 543–550.
20. Williams, C. A., Hoult, J. R. S., Harborne, J. B., Greeham, J., Eagler, J.: Phytochemistry, 1995; 38, 267–270.
21. Bartošíková, L., Nečas, J., Bartošík, T., Pavlík, M.: Czech and Slovak Pharmacy, 2008; 6, 249–253.
22. Kozlovski, V. I., Vdovichenko, V. P., Chlopicki, S., Malci, S. S., Praliyev, Z. D., Zcilkibayev, O. T.: Pol. J. Pharmacol., 2004; 56, 767–774.
23. Ikizler, M., Erkasap, N., Dernek, S., Kurual, T., Kaygisiz, Z.: Anadolu Kardiol. Derg., 2007; 7, 404–410.
24. Zweier, J. L.: J. Biol. Chem., 1988; 263, 1353–1357.
25. Curin, J., Andriantsitohaina, R.: Pharmacol. Reports, 2005; 57 (Suppl.), 97–107.
26. Lebeau, J., Neviere, R., Cotelle, N.: Bioorg. Med. Chem. Letters, 2001; 11, 23–27.
27. Alyane, M., Kebsa, L. B. W., Boussenane, H. N., Rouibah, H., Lahouel, M.: Pak. J. Pharm. Sci., 2008; 21, 201–209.
28. Yang, B. C., Chen, L. Y., Saldeen, T. G. P., Mehta, J. L.: Br. J. Pharmacol, 1997; 120, 305–311.
29. Yang, B. C., Virmani, R., Nichols, W. W., Mehta, J. L.: Circ. Res., 1993; 72, 1181–1190.
30. Kokita, N., Hara, A., Abiko, Y., Arakawa, J., Hashizume, H., Namiki, A.: Anesth. Analg., 1998; 86, 252–258.
31. Nečas, J., Bartošíková L., Florian, T., Klusáková, J., Suchý V., Naggar, E. M. B., Janoštíková, E., Bartošík, T., Lišková, M.: Czech and Slovak Pharmacy, 2006; 4, 168–174.
32. Palacios, I., Johnson, R. A., Newell, J. B., Powell W. J.: Circulation, 1976; 53, 428–436.
Štítky
Farmácia FarmakológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská farmacie
2009 Číslo 4
Najčítanejšie v tomto čísle
- Standardní receptura pro přípravu léčivých přípravků v lékárnách III Některé možnosti využití isopropylalkoholu
- Stanovení obsahových látek propolisů různého geografického původu
- Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného isomaltu
- Určení tloušťky obalu tvrdých hypromelosových tobolek pomocí blízké infračervené spektroskopie