Recidivující deprese a spotřeba antidepresiv s dopadem na kvalitu života

Deprese představuje jeden z nejzávažnějších zdravotnických problémů. Patří mezi onemocnění, které je nejčastějším důvodem invalidity po celém světě, a značně ovlivňuje kvalitu života. Na výskyt tohoto onemocnění navazuje spotřeba antidepresiv. Proto cílem práce byl přehled spotřeby těchto přípravků v Litvě, sledování výskytu depresí diagnostikovaných poprvé a opakovaně s ohledem na demografickou situaci, a následně hodnocení dopadu onemocnění na ženu a společnost. Všechna předepisovaná antidepresiva byla rozdělena do čtyř skupin v souladu s ATC systémem. Spotřeby přípravků v jednotlivých skupinách byly stanoveny v definovaných denních dávkách (DDD) a údaje o spotřebách jsou uvedeny v počtu DDD na 1000 obyvatel a den. Výsledky ukazují, že počet diagnostikovaných depresivních onemocnění s každým rokem roste, za což odpovídá hlavně častější výskyt recidiv. Tento nárůst je doprovázen odpovídajícím zvýšením spotřeby antidepresiv – ta byla v roce 2009 při srovnání s rokem 2004 až o 48 % větší. Současně se za stejné období změnil charakter farmakoterapie – výrazně se snížila četnost předepisování tricyklických antidepresiv a zvýšilo se předepisování bicyklických derivátů a dalších novějších přípravků. Z pohledu demografického vyplývá, že depresemi častěji trpí ženy – v Litvě toto onemocnění bylo diagnostikováno ženám přibližně 4× častěji než mužům, výskyt recidiv byl rovněž větší.

Klíčová slova:
deprese – recidivy – spotřeba antidepresiv – kvalita života

Autoři: L. Kavaliauskienė ¹; R. Pečiūra ¹; V. Adomaitienė ²; R. Masteiková ³
Působiště autorů: Lithuanian University of Health Sciences, Medical Academy, Faculty of Pharmacy, Department of Drug Technology and Social Pharmacy, Kaunas, Lithuania ¹; Lithuanian University of Health Sciences, Medical Academy, Department of Psychiatry, Kaunas, Lithuania ²; University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutics, Brno, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2010; 59, 199-204
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Klíčová slova:
deprese – recidivy – spotřeba antidepresiv – kvalita života

Zdroje

1. European Pact for Mental Health and Well-being. http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/mental/docs/pact_en.pdf (2010.06.30)

2. Murray, C., Lopez, A.: Alternative projections of mortality and disability by cause 1990-2020: Global Burden of Disease Study. Lancet, 1997; 349, 1498–1504.

3. Ustun, T., Ayuso-Mateos, J., Chatterji, S., Mathers, C., Murray, C.: Global burden of depressive disorders in the year 2000. Br. J. Psych., 2004; 184, 386–392.

4. Cuijpers, P., Smit, F.: Excess mortality in depression: a meta-analysis of community studies. J. Affect. Dis., 2002; 72, 227–236.

5. Eurostat report on the causes of deaths in the EU (2006). http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NK-06-010/EN/KS-NK-06-010-EN.PDF (2010.08.14)

6. http://www1.internationalliving.com/qofl2010/ (2010.07.21).

7. European Foundation for the improvement of living and working conditions. Second European quality of life survey – first findings. www.eurofound.europa.eu/ pubdocs/2008/52/en/1/EF0852EN.pdf (2010.08.06).

8. Sihvo, S., Isometsa, E., Kiviruusu, O., Hamalainen, J., Suvisaari, J., Perala, J., Pirkola, S., Saarni, S., Lonnqvist, J.: Antidepressant utilisation patterns and determinants of short-term and non-psychiatric use in the Finnish general adult population. J. Affect. Dis., 2008; 110, 94–105.

9. Nomesco (Nordic Medico Statistical Committee), 2004. Medicines consumption in the Nordic countries 1999–2003. Nomesco, Copenhagen. Online access: www.nom-nos.dk (2010.08.06).

10. Isacsson, G., Rich, C.: Antidepressant drug use and suicide prevention. Int. Rev. Psych., 2005; 17, 153–162.

11. World Health Organization. Introduction to Drug Utilization Research. 2003. http://apps.who.int/medicine docs/pdf/s4876e/s4876e.pdf (2010.09.15)

12. New Treatment Strategy for the Prevention of Recurrent Depression. ScienceDaily, Nov. 15, 2006. http://www. sciencedaily.com/releases/2006/11/061106144928.htm (2010.08.06).

13. Bauer, M., Monz, B. U., Montejo, A. L., Quail, D., Dantchev, N., Demyttenaere, K., Garcia/Cebrian, A., Grassi, L., Perahia, D. G. S., Reed, C., Tylee, A.: Prescribing patterns of antidepressants in Europe: Results from the Factors Influencing Depression Endpoints Research (FINDER) study. Eur. Psych., 2008; 23, 66–73.

14. Jakimavičius, M., Sveikata, A., Vainauskas, P., Jankūnas, R., Mikučionytė, L., Sapolienė, A., Šmigelskas, K.: Analysis of antidepressant prescribing tendencies in Lithuania in 2003-2004. Medicina, 2007; 43, 412–418.

15. Ufer, M., Meyer, S., Junge, O., Selke, G., Volz, H., Hedderich, J., Gleiter, C.: Patterns and prevalence of antidepressant drug use in the German state of Baden-Wuerttemberg: a prescription-based analysis. Pharmacoepidemiol. Drug Safety, 2007; 16, 1153–1160.

16. Barren, B., Byford, S., Knapp, M.: Evidence of cost-effective treatments for depression: a systematic review. J. Affect. Dis., 2005; 84, 1–13.

17. Van de Velde, S., Bracke, P., Levecque, K.: Gender differences in depression in 23 European countries. Cross-national variation in the gender gap in depression. Soc. Sci. Med., 2010; 71, 305–313.

18. Data of the State Statistics Department. http://www. stat.gov.lt/lt/ (2010.09.03)

19. Ferrera, M.: The southern model of welfare in social Europe. J. Eur. Soc. Policy, 1996; 1, 17–37.

20. Lewis, J.: Men, women, work, care and policies. J. Eur. Soc. Pol., 2006; 16(4), 387–392.

21. Plantenga, J., Remery, C.: Reconciliation of work and private life: A comparative review of thirty European countries. Brussels: European Communities, 2005.

22. Teicher, M., Glod, C., Cole, J.: Emergence of intense suicidal preoccupation during fluoxetine treatment. Am. J. Psych., 1990; 147, 207–210.

23. Olfson, M., Marcus, S., Druss, B., Elinson, L., Tanielian, T., Pincus, H.: National trends in the outpatient treatment of depression. J. Am. Med. Assoc. 2002; 287, 203–209.

24. Rich, C., Fowler, R., Young, D.: Abuse and suicide: The San Diego study. Ann. Clin. Psych., 1989; 1, 79–85.

25. Jick, H., Kaye, J., Jick, S.: Antidepressants and the risk of suicidal behaviors. J. Am. Med. Assoc., 2004; 292, 338–343.