Odpověď na kvíz

Pneumatosis cystoides intestinalis

Endoskopický nález v oblasti levého tračníku u referované pacientky je velmi sugestivní pro diagnózu cystické pneumatózy tračníku. Přítomnost plynu ve stěně střeva byla ověřena jehlovou punkcí jednoho z útvarů kanylou, po níž došlo k vypuštění vzduchu doprovázenému sykotem a k regresi útvaru. Zvažovaná diagnóza ulcerózní kolitidy byla i při pozitivní rodinné anamnéze nepravděpodobná pro netypický věk primomanifestace idiopatického střevního zánětu. Vysokou exkreci fekálního kalprotektinu přisuzujeme sekundární bakteriální infekci ischemizované mukózy se slizničními defekty na vrcholu protrudujících polypózních útvarů. Antibiotická léčba metronidazolem doporučovaná u lehkého průběhu symptomatické střevní pneumatózy vedla poměrně rychle k úplné regresi nálezu a nebylo nutné přistupovat k intenzivnější terapii.

Pneumatosis cystoides intestinalis (PCI) je charakterizována přítomností plynu ve sliznici a submukóze (u postižení tračníku) a tvoří obraz nahromaděných bledých nebo namodralých submukozních pseudocyst nebo pseudo­polypů. Při postižení tenkého střeva jde o subserózní cysty lokalizované na vnější mezenteriální straně střeva v místě prostupu cév.

Incidence a prevalence choroby nejsou známy, jedná se o poměrně vzácné onemocnění s nejčastější manifestací v 5.–8. dekádě života. U novo­rozenců téměř vždy doprovází těžký průběh nekrotizující enterokolitidy, u dospělých je asi 15 % idiopatických, ostatní jsou sekundární [1]. Sekundárně se vyskytuje nejčastěji u chronických plicních chorob (CHOPN, astma, cystická fibróza), u onemocnění negativně ovlivňujících integritu sliznice GIT (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, vředová choroba žaludku a duodena), u střevních infekcí a imuno­deficientních stavů (včetně AIDS, hemato­logických malignit a transplantovaných pacientů) a vzácně i jako komplikace diagnostického nebo terapeutického endoskopického výkonu.

Diagnóza je často stanovena náhodně, při provádění zobrazovací nebo endoskopické diagnostické metody z jiné indikace. V diagnostice se uplatňují zobrazovací metody (RTG, CT, MRI, sonografie) zjišťující cystické plynové kolekce ve stěně střeva [3]. Suverénní je pak diagnostika endo­skopická, typickým nálezem jsou popsané shluky polypózně vyhlížejících sub­mukózních cyst, které jsou kryté bledou nebo namodralou sliznicí, na vrcholcích se mohou vyskytovat eroze nebo hemoragická stigmata. Při kompresi jsou útvary měkké, elastické a při jejich punkci dochází k úniku plynu, často doprovázenému syčivým zvukem a regresí velikosti útvaru [4].

Asymptomatické nemocné není třeba léčit ani dispenzarizovat. Základem medikamentózní terapie symptomatických pacientů jsou antibiotika (lékem volby je metronidazol), definovaná ­ente­rální výživa, v rezistentních případech pak hyper­barická oxygeno­terapie [5]. Endo­skopická punkční evakuace plynových pseudocyst s even­tuelní následnou sklero­tizací je indikována při střevní obstrukci obturací lumen při rozsáhlé PCI.

MUDr. Luděk Hrdlička

Klinické a výzkumné centrum pro IBD

ISCARE a 1. LF UK

Jankovcova 1569/2c

Praha 7, 170 00

ludek.hrdlicka@post.cz

Podrobnější popis a seznam literatury najdete na webových stránkách časopisu www.csgh.info.