Správná odpověď na kvíz

Provedená vyšetření již od počátku svědčila pro možnost Crohnovy choroby postihující duodenum a aborální část ilea, nikoli však oblast ileocékální. V dalším průběhu se však manifestovala neobvyklá komplikace zánětlivého postižení ilea, tzv. zánětlivý fibroidní polyp. Tato objemná polypoidní léze je lokalizována submukózně (obr. 3), nejčastěji v žaludku (asi 70 % případů), méně často v ileu (kolem 20 %) [1] a bývá často označována podle autora prvního popisu jako tzv. Vaňkův nádor [2]. Její původ není zcela objasněn, za hlavní mechanizmus vzniku je považována abnormální reakce pojivové tkáně na poškození, např. zánětem nebo nádorem. Samotný tumor má benigní charakter.

V histologickém obraze dominuje fibrocystické stroma s novotvorbou cév různého kalibru, difuzní, především eozinofilní infiltrace a typicky cibulovité uspořádání fibroblastů v okolí cév (obr. 4). Nález bývá proto někdy popisován jako submukózní granulom s eozino­filní infiltrací. Vzhledem ke své velikosti může být Vaňkův nádor příčinou intususcepce (tak tomu bylo i v našem případě, viz videoukázka) nebo obstrukce trávicí trubice, povrchová ulcerace pak byla v našem případě zdrojem ztrátové anémie.

Asociace Crohnovy choroby a Vaňkova nádoru je vzácnou situací, v literatuře je popsáno méně než 10 takových případů. U některých pacientů se nález objevil v místě předchozí resekce, ve dvou případech byla dokonce popsána recidiva Vaňkova nádoru po jeho předchozí resekci [3]. Vzhledem k mechanickým obtížím, které nález obvykle vyvolává, je chirurgická resekce terapií volby.

Po laparoskopicky asistované resekci ilea došlo u našeho pacienta k vymizení obtíží, v dalším průběhu se však manifestovaly těžší zánětlivé změny v terminálním ileu a duodenu. Pro nedostatečný efekt konzervativní terapie byla v roce 2008 zahájena léčba infliximabem s velmi dobrým efektem. V současnosti je pacient v klinické remisi, pokračuje v dlouhodobé udržovací terapii infliximabem.