Gastrointestinální onkologie

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dostává se Vám do rukou nové vydání časopisu Gastroenterologie a hepatologie, které je zaměřeno na gastrointestinální onkologii.

I díky organizovanému programu screeningu kolorektálního karcinomu se v ČR daří udržovat trend poklesu incidence a mortality tohoto onemocnění. Tomuto tématu se věnuje původní práce pojednávající o efektivitě center pro screeningovou kolonoskopii v ČR. Přestože je většina indikátorů kvality v těchto centrech splňována, stále je zde prostor ke zlepšování. Autoři prezentují zajímavé výsledky a zaměřují se na možnosti zlepšení současného stavu screeningu kolorektálního karcinomu [1].

Screening kolorektálního karcinomu úzce souvisí s adekvátní střevní přípravou. Ta je důležitá nejen pro záchyt kolorektální neoplazie, ale také se od ní odvíjí následná dispenzární koloskopie. O střevní přípravě pojednává článek doktorky Kmochové, která ve své původní práci porovnává efektivitu střevní přípravy mezi roztokem sulfátových solí a polyethylenglykolem. Jedná se o randomizovanou, zaslepenou studii na velkém souboru pacientů, kde se ukazuje, že nízkoobjemové roztoky sulfátových solí mají stejnou efektivitu na střevní přípravu v porovnání s 4 l polyethylenglykolem, a představují tak určitou variantu pro jedince, kteří nezvládnou velkoobjemový střevní přípravek [2].

Ve světle nových terapeutických možností zejména v systémové onkologické léčbě je stále více diskutována terapie jaterních metastáz u kolorektálního karcinomu. Přehledová práce primáře Pudila a jeho spolupracovníků podává přehledné informace o současných možnostech léčby jaterních metastáz kolorektálního karcinomu. Léčba těchto pacientů nabízí širokou variabilitu postupů a platí zde metoda léčby šité na míru. U každého pacienta je nutný multidisciplinární přístup, nicméně zásadní roli zde hraje chirurgická resekce [3].

Na druhou stranu se stále častěji dostává do popředí karcinom pankreatu. Jeho incidence kontinuálně narůstá a předpokládá se, že do roku 2030 bude dvojnásobná v porovnání se současností. Tento fakt je o to výraznější, že neexistuje efektivní screening tohoto onemocnění a terapeutické možnosti jsou velmi omezené. O karcinomu pankreatu podává přehledový článek profesor Ryska, ve kterém se zaměřuje na popis reakce pacienta na sdělení diagnózy karcinomu pankreatu vč. odpovědí na nejčastěji kladené otázky pacientů. Mezi základní léčebné možnosti zde patří chirurgická terapie a systémová onkologická léčba. Výsledky této terapie však nejsou potěšující, chirurgická léčba je komplikovaná vznikem časté recidivy onemocnění a systémová terapie je málo efektivní [4].

V přehledovém článku brněnských autorů je prezentována kazuistika pacienta s ampulárním adenokarcinomem, u kterého byla provedena laparoskopická hemipankreatoduodenektomie. Laparoskopické resekční výkony se již staly standardem v chirurgii gastrointestinálního ústrojí. Ampulární adenokarcinom je charakterizován lepší prognózou v porovnání s karcinomem pankreatu, ale jeho incidence je relativně nízká. V článku je pojednáváno o výhodách a nevýhodách laparoskopické resekce a jsou zde kromě chirurgické léčby uvedeny i další léčebné modality [5].

Přeji inspirativní čtení.

MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

koeditor sekce gastrointestinální onkologie

stepan.suchanek@uvn.cz