Herpetická ezofagitida u imunokompetentního sedmiletého pacienta
Autori:
Jabandžiev P. 1,2; Jouza M. 1; Pecl J. 1; Urík M. 3; Papež J. 1; Pinkasová T. 1; Slabá K. 1; Trna J. 4,5; Kyclová J. 6; Vaculová J. 4; Kunovsky L. 4,7
Pôsobisko autorov:
Department of Pediatrics, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Pediatric Otorhinolaryngology, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
3; Department of Gastroenterology and Internal Medicine, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
4; Department of Gastroenterology and Digestive Endoscopy, Masaryk Memorial Cancer Institute, Brno, Czech Republic
5; Department of Pathology, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
6; Department of Surgery, University Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
7
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2020; 74(3): 233-237
Kategória:
Digestivní endoskopie: kazuistika
doi:
https://doi.org/10.14735/amgh2020233
Súhrn
Herpetická ezofagitida je onemocnění diagnostikované zejména u imunokompromitovaných pacientů. U imunokompetentních jedinců se jedná o vzácné onemocnění, na které je ale třeba pomýšlet při akutně vzniklé triádě potíží – odynofagie, bolesti na hrudi a horečka nejasného původu. Nejčastějším původcem je herpes simplex virus typu 1 (HSV1). Ve většině případů vzniká onemocnění reaktivací latentní infekce HSV1, vzácněji při primoinfekci. Základem diagnostiky je endoskopické vyšetření jícnu s provedením biopsie a přímým průkazem přítomnosti viru v bioptickém vzorku. U imunokompromitovaných pacientů je vždy indikována léčba acyklovirem, který je v této indikaci virostatikem první volby. U imunokompetentních pacientů se jedná o tzv. self-limiting onemocnění, kdy v naprosté většině případů postačuje symptomatická léčba. Kazuistika popisuje imunokompetentního pacienta s náhle vzniklou typickou triádou potíží způsobených herpetickou ezofagitidou. Diagnóza byla potvrzena průkazem přítomnosti virové DNA metodou PCR ze vzorku odebraného při endoskopickém vyšetření. Vzhledem k těžšímu průběhu onemocnění byl pacient přeléčen acyklovirem a došlo k rychlé úpravě celkového stavu i lokálního endoskopického nálezu.
Klíčová slova:
herpetická ezofagitida – deti – acyklovir – endoskopie
Zdroje
1. Buss DH, Scharyj M. Herpesvirus infection of the esophagus and other visceral organs in adults. Incidence and clinical significance. Am J Med 1979; 66 (3): 457–462. doi: 10.1016/0002-9343 (79) 91068-4.
2. Jetté-Côté I, Ouellette D, Béliveau C et al. Total dysphagia after short course of systemic corticotherapy: herpes simplex virus esophagitis. World J Gastroenterol 2013; 19 (31): 5178–5181. doi: 10.3748/wjg.v19.i31.5178.
3. Xu F, Sternberg MR, Kottiri BJ et al. Trends in herpes simplex virus type 1 and type 2 seroprevalence in the United States. JAMA 2006; 296 (8): 964–973. doi: 10.1001/jama.296.8.964.
4. Ramanthan J, Rammouni M, Baran J Jr et al. Herpes simplex virus esophagitis in the immunocompetent host: an overview. Am J Gastroenterol 2000; 95 (9): 2171–2176. doi: 10.1111/j.1572-0241.2000.02299.x.
5. Al-Hussaini AA, Fagih AM. Herpes simplex ulcerative esophagitis in healthy children. Saudi J Gastroenterol 2011; 17 (5): 353–356. doi: 10.4103/1319-3767.84496.
6. Bastian JF, Kaufman LA. Herpes simplex esophagitis in a healthy 10-year-old boy. J Pediatr 1982; 100 (3): 426–427. doi: 10.1016/ s0022-3476 (82) 80451-4.
7. Desigan G, Schneider RP. Herpes simplex esophagitis in healthy adults. South Med J 1985; 78 (9): 1135–1137. doi: 10.1097/00007611-198 509000-00025.
8. Stillman AE. Herpes esophagitis in normal children. J Pediatr 1986; 109 (3): 563–564. doi: 10.1016/s0022-3476 (86) 80148-2.
9. Ashenburg C, Rothstein FC, Dahms BB. Herpes esophagitis in the immunocompetent child. J Pediatr 1986; 108 (4): 584–587. doi: 10.1016/s0022-3476 (86) 80842-3.
10. Moore DJ, Davidson GP, Binns GF. Herpes simplex oesophagitis in young children. Med J Aust 1986; 144 (3): 716–717.
11. Altamimi EM, Alorjani MS, Alquran WY. Herpetic esophagitis in immunocompetent child. Pediatr Gastroenterol Hepatol Nutr 2019; 22 (3): 298–302. doi: 10.5223/pghn.2019.22.3.298.
12. Johnson HN. Visceral lesions associated with varicella. Arch Pathol 1940; 30: 292–307.
13. Pearce J, Dagradi A. Acute ulceration of the esophagus with associated intranuclear inclusion bodies. Report of four cases. Arch Pathol 1943; 35 (6): 889–897.
14. McBane RD, Gross JB Jr. Herpes esophagitis: clinical syndrome, endoscopic appearance, and diagnosis in 23 patients. Gastrointest Endosc 1991; 37 (6): 600–603. doi: 10.1016/ s0016-5107 (91) 70862-6.
15. Depew WT, Prentice RS, Beck IT et al. Herpes simplex ulcerative esophagitis in a healthy subject. Am J Gastroenterol 1977; 68 (4): 381–385.
16. al-Samman M, Zuckerman MJ, Verghese A et al. Gastric ulcers associated with herpes simplex esophagitis in a nonimmunocompromised patient. J Clin Gastroenterol 1994; 18 (2): 160. doi: 10.1097/00004836-199403000-00017.
17. DiPalma JA, Brady CE 3rd. Herpes simplex esophagitis in a nonimmunosuppressed host with gastroesophageal reflux. Gastrointest Endosc 1984; 30 (1): 24–25. doi: 10.1016/s0016-5107 (84) 72289-9.
18. Wang HW, Kuo CJ, Lin WR et al. Clinical characteristics and manifestation of herpes esophagitis: one single-center experience in Taiwan. Medicine (Baltimore) 2016; 95 (14): e3187. doi: 10.1097/MD.0000000000003187.
19. LeGoff J, Péré H, Bélec L. Diagnosis of genital herpes simplex virus infection in the clinical laboratory. Virol J 2014; 11: 83. doi: 10.1186/1743-422X-11-83.
20. Mârginean CO, Meliţ LE, Mocan S et al. An uncommon case of herpetic esophagitis in a small child with allergic rhinitis: a case report and literature review (CARE Compliant). Medicine (Baltimore) 2019; 98 (20): e15601. doi: 10.1097/MD.0000000000015601.
21. Galbraith JC, Shafran SD. Herpes simplex esophagitis in the immunocompetent patient: report of four cases and review. Clin Infec Dis 1992; 14 (4): 894–901. doi: 10.1093/clinids/14.4.894.
22. Kajzrlíková IM, Buriánová A, Hořava V. ml. et al. Torpidní průběh herpetické ezofagitidy u imunokompetentní pacientky – videokazuistika. Gastroent Hepatol 2015; 69 (3): 201–203. doi: 10.14735/amgh2015201.
23. Solammadevi SV, Patwardhan R. Herpes esophagitis. Am J Gastroenterol 1982; 77 (1): 48–50.
Štítky
Detská gastroenterológia Gastroenterológia a hepatológia Chirurgia všeobecnáČlánok vyšiel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2020 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Eozinofilní ezofagitida – současný pohled na diagnostiku a léčbu
- MUDr. Marek Beneš zemřel 18. 6. 2020 ve věku 44 let
- Motorizovaná spirální enteroskopie – naše první zkušenosti
- Neobvyklý případ dysfagie horního typu