Heuréka!

Vážení čtenáři časopisu Gastroenterologie a hepatologie,

otevíráte další číslo našeho časopisu, jehož hlavním tématem jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Najdete v něm čtyři články zaměřené na IBD, které se věnují čtyřem různým otázkám. Po delším čekání vychází první část doporučení Pracovní skupiny pro IBD věnovaná dia­gnostice Crohnovy choroby [1]. Původní představu o souhrnné práci zaměřené na dia­gnostiku i léčbu tohoto onemocnění jsme kvůli rozsahu textu korigovali a rozhodli jsme se pro jeho rozdělení na dvě části. V oblasti dia­gnostiky sice nenajdete tolik novinek jako v části terapeutické, připravované do ně­kte­rého z následujících čísel, přesto věříme, že tento souhrn dia­gnostických postupů bude užitečnou pomůckou ve vaší klinické praxi.

Jedním z nejčastějších metabolických důsledků IBD a zejména Crohnovy choroby je nefrolitiáza. Jde o komplikaci potenciálně významnou, ohrožující pacienta závažnou infekcí a v krajním případě i selháním ledvin. Tématu nefrolitiázy je věnována původní práce dr. Navrátila, jejímž cílem bylo ověřit tezi, že zánětlivé postižení terminálního ilea má pro pacienta stejné metabolické důsledky jako jeho předchozí resekce [2]. Jako ukazatel rizika si autor vybral močovou exkreci magnezia, které je jedním z hlavních inhibitorů tvorby močových kamenů. V prospektivní studii zahrnující více než 100 pacientů a zdravých kontrol ukázal, že snížení močové exkrece magnezia je u pacientů s ileocékální formou Crohnovy choroby významné pouze po resekci této části střeva; samotné zánětlivé postižení ilea ke statisticky významnému snížení hořčíku v moči nevedlo. Práce je dalším příspěvkem do diskuze o prevenci metabolických komplikací Crohnovy choroby, jimž je v praxi věnována stále nedostatečná pozornost.

Další původní práce tohoto čísla se zabývá aktuální otázkou využití subkutánních forem bio­logik původně podávaných intravenózně [3]. Subkutánní infliximab je v Evropě používán od roku 2021 a jeho výhody jsou dobře známy. Nižší imunogenicita spojená s výhodnějším farmakokinetickým profilem léku, zvýšení komfortu léčby pro pacienty a snížení zátěže center ve srovnání s intravenózní formou léčby patří k nejvýznamnějším benefitům. Bratislavští kolegové ve své retrospektivní analýze ověřili účinnost a bezpečnost subkutánní léčby infliximabem po přechodu z léčby intravenózní. V souladu s většinou dalších prací potvrdili, že tato změna je pro pacienty s Crohnovou chorobou i ulcerózní kolitidou bezpečná a nezvyšuje riziko ztráty účinku ani výskyt nežádoucích reakcí. Velmi dobře si po přechodu na subkutánní formu vedli i pacienti s intenzifikovaným režimem intravenózní léčby – většina z nich dále profitovala ze standardního dávkování subkutánního infliximabu. Jde o výsledek zdánlivě překvapivý, zejména v kontextu jiných prací [4]. Detailnější pohled ovšem ukazuje, že žádný z pacientů neměl v době intravenózní léčby nejvyšší možnou intenzifikaci, tj. dávku 10 mg/ kg v intervalu 4 týdnů. Právě tato skupina je podle zmíněné studie REMSWITCH významně ohrožena relapsem po přechodu na standardní dávku subkutánního infliximabu.

Zvídavé čtenáře bych rád upozornil i na lékový profil věnovaný „selektivnímu“ blokátoru interleukinu 23 (anti-IL 23) mirikizumabu [5]. V článku prof. Lukáše najdete nejen obvyklé údaje o klinických studiích s tímto novým bio­logikem, ale také zajímavý pohled na současný výzkum v oblasti patogeneze IBD. Vývoj nových léčiv pro ulcerózní kolitidu i Crohnovu chorobu vychází v současnosti z detailních poznatků o patogenezi obou nemocí, ale také k poznání těchto procesů významně přispívá. I přes dramatický pokrok laboratorních metod využívajících špičkové počítačové vybavení stále platí, že teoretické předpoklady vyžadují ověření v podmínkách pečlivě vedeného klinického zkoušení. Výsledkem tohoto procesu pak může být i zjištění, že jeden z nejčastějších a pacienty s UC nejvíce sužujících symptomů – totiž střevní urgence – je běžně opomíjen nejen v klinických studiích, ale i v každodenní klinické  praxi.

Věřím, že při čtení tohoto čísla najdete řadu příležitostí k oslavnému výkřiku: „Heuréka!“

Vše dobré vám přeje

Martin Bortlík
koeditor sekce IBD
MBortlik@seznam.cz