Komentář k článku autorů Světlák et al.
Měření úrovně emočního uvědomění – pilotní studie ověřující základní psychometrické vlastnosti české verze Škály úrovně emočního uvědomění LEAS

Česká verzia

Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2015; 78/111(6): 687-688
Kategorie: Komentář k článku

V rámci české adaptace Škály úrovně emočního uvědomění (LEAS) jsou publikovány pilotní výsledky na homogenním souboru českých žen (n = 207). Práce představuje výchozí bod uvedení metody LEAS do klinické a výzkumné praxe. Autoři se soustřeďují především na psychometrické parametry metody. Pozitivně vnímáme avizovanou výzkumnou práci autorského týmu na rozšiřování klinických i neklinických populací jak vedoucí ke kompletaci datové báze představované metody, tak jako další příspěvek k tématu emočního uvědomění [1]. Pilotní výzkum je limitován zkoumaným vzorkem populace mladých žen a zcela jistě si zaslouží doplnění na úroveň reprezentativního vzorku populace. Snaha o uvedení náležitých psychometrických parametrů je u psychodiagnostických nástrojů základ pro jejich využití, zde zvláště s ohledem na skutečnost, že emoční reaktivita byla v minulosti jen zřídka objektivizována relevantními studiemi [2]. Autoři studie zjevně přistupují k převodu a zavedení metody do klinické praxe dle platných standardů pro pedagogické a psychologické testování [3].

V rámci komentáře k práci se jeví jako vhodné poukázat na diagnostické paralely s metodami, které umožňují zjišťovat komplexitu a vývojovou úroveň emočního uvědomění ve formě získané na projektivním či semiprojektivním testovém materiálu (tab. 1). Doposud se praxe omezovala jen na nejpoužívanější psychodiagnostické nástroje, viz přehled stavu aplikované psychodiagnostiky [4], a projektivních metod [5].

**Tab. 1. Srovnání posuzovacích kritérií komplexity emocí u vybraných psychodiagnostických metod.**

Škála LEAS je z uvedených nástrojů velmi přívětivá stran administrace i hodnotících postupů a nevyžaduje specializované schopnosti a náročnou klinickou zkušenost, jako je tomu u psychodiagnostických metod určených výhradně klinickým psychologům. Doufáme, že se česká adaptace škály LEAS úspěšně etabluje v oblasti neurovědního výzkumu.

Metoda LEAS je postavena zčásti na sémantické citlivosti, což při převodu metody vyžaduje zjištění její stability. V předloženém článku je zmínka pouze o test-retestové reliabilitě původního nástroje. Předpokládáme, že v průběhu experimentálního užívání LEAS bude požadovaná informace o časové stabilitě metody doplněna. Škálu LEAS je potřeba vnímat také kriticky, neboť hodnocená emoční vyjádření jsou finálně vždy získávána na pozadí kognitivního procesu, tj. s částečnou vědomou kontrolou emocí, která umožňuje seberegulaci. Dále je potřeba upozornit na skrytý metodologický jev, který spočívá v korelaci celkového skóru s množstvím získaného verbálního materiálu, tj. délkou odpovědi. Uvedená souvislost indikuje, že motivace a individuální rozdíly ve verbálních schopnostech a schopnostech popisu mohou být významné vedlejší faktory promítající se do validity škály LEAS [6].

Pozitivně hodnotíme, že se eční uvědomění dostává do ohniska recentního výzkumu, neboť srovnávané koncepce byly postulovány v období vzniku výše uvedených psychodiagnostických metod a často vycházely jen z teoretických předpokladů bez příslušné neurovědní verifikace.

PhDr. Radko Obreignerů, Ph.D.

Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Vodární 6

779 00 Olomouc

e-mail: radko.obereigneru@upol.cz

Zdroje

1. Světlák M, Roman R, Obereignerů R, Damborská A. Jak se cítíte „teď a tady“? Neuronální pozadí emočního uvědomění. Psychoterapie 2014; 2: 132–141.

2. Hughes H, Epstein L, Hudson J. The relationship between certain measurable functions of autonomic nervous system activity and color responses on the Rorschach test. J Clin Psychol 1951; 7(3): 244–249.

3. American Educational Research Association, American Psychological Association, National Council an Measurement in Education. Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha: Testcentrum 2001.

4. Svoboda M, Řehan V, Vtípil Z, Klimusová H, Humpolíček P. Aplikovaná psychodiagnostika v České republice. Brno: MSD 2004.

5. Šípek J. Projektivní metody. Praha: ISV 2000.

6. Zunhammer M, Halski A, Eichhammer P, Busch V. Theory of Mind and Emotional Awareness in Chronic Somatoform Pain Patients. PLoS ONE 2015; 10(10): e0140016. doi: 10.1371/ journal. pone.0140016.

7. Lane RD, Quinlan D, Schwartz G, Walker P, Zeitlin S. The levels of emotional awareness scale: a cognitive-developmental measure of emotion. J Pers Assess 1990; 55(1–2):124–134.

8. Obereignerů R, Krausová V, Čáp D, Vlačušková K, Reiterová E, Balaban-Cakirpaloglu I et al. Vývoj testu sociálního zrání osobnosti. In: Maierová E, Šrámková L, Hosáková K, Dolejš M, Skopal O (eds). PhD existence 2015: česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech, Sborník odborných příspěvků. Olomouc: Univerzita Palackého 2015; 257–271.

9. Rorschach H. Psychodiagnostik. Bern: Bircher 1921.

10. Lečbych M. Rorschachova metoda: integrativní přístup k interpretaci. Praha: Grada 2013.

11. Murray HA. Thematic Apperception Test manual. Cambridge, MA: Harvard University Press 1943.

12. Hilsenroth M, Stein M, Pinsker J. Social Cognition and Object Relations Scale: Global Rating Method (SCORS-G; 3rd ed.). Unpublished manuscript, The Derner Institute of Advanced Psychological Studies, Adelphi University, Garden City, NY 2007.

13. Rosenzweig S. The Picture-association method and its application in a study of reactions to frustration. J Pers Assess 1945; 14: 3–23.

14. Čáp D. Tvorba uživatelské příručky k testu PFT (C-W). Rigorózní práce. Praha: FF UK 2011.