#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vztah mezi rizikovými faktory, hodnocením rizika a patologií vzniku dekubitální léze


Vztah mezi rizikovými faktory, hodnocením rizika a patologií vzniku dekubitální léze

Přesto, že mnoho jedinců má zkušenost s vlivy, které jsou primární příčinou vzniku dekubitů, ne u všech dekubitus vznikne. Toto je způsobeno s ohledem na komplexní a multifaktoriální příčinu a patofyziologii dekubitů. V literatuře jsou zdůrazňovány různé rizikové faktory, které sehrávají významnou roli při vzniku dekubitů. Je známým faktem, že jakýkoli rizikový faktor zvyšuje pravděpodobnost vzniku dekubitů, pokud je zároveň přítomen tlak a tření. Nicméně, omezená mobilita je nejdůležitějším atributem, který vystavuje jednotlivce trvalému tlaku a smykové síle a je znám jako významný přispívající faktor. Posouzení rizik je ústřední součástí klinické praxe, ale je to náročný proces vzhledem k množství používaných nástrojů pro hodnocení rizik, a jejich nedostatečné validity a reliability. Cílem příspěvku je diskutovat, jak přímo přispívají rizikové faktory k rozvoji dekubitů a vyhodnotit současné metody a postupy při hodnocení rizika jejich vzniku.

Klíčová slova:
dekubitus – tlakové poranění – tlakový vřed – rizikové faktory – hodnocení rizika – etiologie – mobilita

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Autoři: A. M. Vitoriano;  Z. Moore
Působiště autorů: College of Surgeons in Ireland, Dublin ;  Ireland ;  School of Nursing and Midwifery, Royal
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80(Supplementum 1): 25-28
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2017S25

Souhrn

Přesto, že mnoho jedinců má zkušenost s vlivy, které jsou primární příčinou vzniku dekubitů, ne u všech dekubitus vznikne. Toto je způsobeno s ohledem na komplexní a multifaktoriální příčinu a patofyziologii dekubitů. V literatuře jsou zdůrazňovány různé rizikové faktory, které sehrávají významnou roli při vzniku dekubitů. Je známým faktem, že jakýkoli rizikový faktor zvyšuje pravděpodobnost vzniku dekubitů, pokud je zároveň přítomen tlak a tření. Nicméně, omezená mobilita je nejdůležitějším atributem, který vystavuje jednotlivce trvalému tlaku a smykové síle a je znám jako významný přispívající faktor. Posouzení rizik je ústřední součástí klinické praxe, ale je to náročný proces vzhledem k množství používaných nástrojů pro hodnocení rizik, a jejich nedostatečné validity a reliability. Cílem příspěvku je diskutovat, jak přímo přispívají rizikové faktory k rozvoji dekubitů a vyhodnotit současné metody a postupy při hodnocení rizika jejich vzniku.

Klíčová slova:
dekubitus – tlakové poranění – tlakový vřed – rizikové faktory – hodnocení rizika – etiologie – mobilita

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel, Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and Treatment of Pres­sure Ulcers: Clinical Practice Guideline. Perth, Australia: Cambridge Media 2014.

2. Moore Z, Webster J, Samuriwo R. Wound-care teams for prevent­ing and treat­ing pres­sure ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2015;9(6):CD011011. doi: 10.1002/ 14651858.CD011011.pub2.

3. Pokorná A, Benešová K, Mužík J, et al. Sledování dekubitálních lézí u pa­cientů s neurologickým onemocněním –  analýza Národního registru hospitalizovaných. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 111(Suppl 1):S8– 14. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S14.

4. Posnett J, Gottrup F, Lundgren H, et al. The resource impact of wounds on health-care providers in Europe. J Wound Care 2009;18(4):154– 61.

5. Gorecki C, Brown JM, Nelson EA, et al. Impact of pres­sure ulcers on quality of life in older patients: a systematic review. J Am Geriatr Soc 2009;57(7):1175– 83. doi: 10.1111/ j.1532-5415.2009.02307.x.

6. Moore ZE, Cowman S. Risk as­ses­sment tools for the prevention of pres­sure ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2014;2:CD006471. doi: 10.1002/ 14651858.CD006471.pub3.

7. Pancorbo-Hidalgo PL, Garcia-Fernandez FP, Lopez-Medina IM, et al. Risk as­ses­sment scales for pres­sure ulcer prevention: a systematic review. J Adv Nurs 2006;54(1):94– 110.

8. Moore Z, Cowman S, Conroy RM. A randomised control­led clinical trial of repositioning, us­ing the 30 degrees tilt, for the prevention of pres­sure ulcers. J Clin Nurs 2011;20(17– 18):2633– 44. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2011.03736.x.

9. Brotman DJ, Walker E, Lauer MS, et al. In search of fewer independent risk factors. Arch Intern Med 2005;165(2):138– 45.

10. Skel­ly AC, Dettori JR, Brodt ED. As­ses­s­ing bias: the importance of consider­ing confounding. Evid BasedSpine Care J 2012;3(1):9– 12. doi: 10.1055/ s-0031-1298595.

11. Gefen A, van Nierop B, Bader DL, et al. Strain-time cel­l-death threshold for skeletal muscle in a tis­sue-engineered model system for deep tis­sue injury. J Biomech 2008;41(9):2003– 12. doi: 10.1016/ j.jbio­mech.2008.03.039.

12. World Health Organization. Global Report on Diabetes 2016. [online]. Available from URL: http:/ / apps.who.int/ iris/ bitstream/ 10665/ 204871/ 1/ 9789241565257_eng.pdf?ua=1.

13. Bouten CV, Oomens CW, Baaijens FP, et al. The etiology of pres­sure ulcers: skin deep or muscle bound? Arch Phys Med Rehabil 2003;84(4):616– 9.

14. Kosiak M. Etiology of decubitus ulcers. Arch Phys Med Rehabil 1961;42:19– 29.

15. Dinsdale SM. Decubitus ulcers: role of pres­sure and friction in causation. Arch Phys Med Rehabil 1974;55(4):147– 52.

16. Bader DL, Barnhill RL, Ryan TJ. Ef­fect of external­lyapplied skin surface forces on tis­sue vasculature. Arch Phys Med Rehabil 1986;67(11):807– 11.

17. Gawlitta D, Oomens CW, Bader DL, et al. Temporal dif­ferences in the influence of ischemic factors and deformation on the metabolism of engineered skeletal muscle. J Appl Physiol 2007;103(2):464– 73.

18. Peirce SM, Skalak TC, Rodeheaver GT. Ischemia-reperfusion injury in chronic pres­sure ulcer formation: a skin model in the rat. Wound Repair Regen 2000;8(1):68– 76.

19. Unal S, Ozmen S, DemIr Y, et al. The ef­fect of gradual­l­y increased blood flow on ischemia-reperfusion injury. Ann Plast Surg 2001;47(4):412– 6.

20. Tsuji S, Ichioka S, Sekiya N, et al. Analysis of ischemia-reperfusion injury in a microcirculatory model of pres­sure ulcers. Wound Repair Regen 2005;13(2):209– 15.

21. Reddy NP, Cochran GV, Krouskop TA. Interstitial fluid flow as a factor in decubitus ulcer formation. J Biomechanics 1981;14(12):879– 81.

22. Mil­ler GE, Seale J. Lymphatic clearance dur­ing compres­sive loading. Lymphology 1981;14(4):161– 6.

23. Ceelen KK, Stekelenburg A, Loerakker S, et al. Compres­sion-induced damage and internal tis­sue strains are related. J Biomech 2008;41(16):339– 404.

24. Loerakker S, Stekelenburg A, Strijkers GJ, et al. Temporal ef­fects of mechanical load­ing on deformation-induced damage in skeletal muscle tis­sue. Ann Biomed Eng 2010;38(8):2577– 87. doi: 10.1007/ s10439-010-0002-x.

25. Loerakker S, Manders E, Strijkers GJ, et al. The ef­fects of deformation, ischemia, and reperfusion on the devel­opment of muscle damage dur­ing prolonged loading. J Appl Physiol 2011;111(4):1168– 77. doi: 10.1152/ japplphysiol.00389.2011.

26. Coleman S, Nixon J, Keen J, et al. A new pres­sure ulcer conceptual framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2222– 34. doi: 10.1111/ jan.12405.

27. Lester B. In: Rifkin E, Bouwer E, eds. The il­lusion of certainty health benefits and risks. New York: Springer 2007.

28. Parikh R, Mathai A, Parikh S, et al. Understand­ing and us­ing sensitivity, specificity and predictive values. Indian J Ophthalmol 2008;56(1):45– 50.

29. Beaglehole R, Bonita R, Kjel­lstrom T. In: Beaglehole R, Bonita R, Kjel­lstrom T, eds. Basic epidemiology. Geneva: World Health Organization 1993.

30. Szumilas M. Explain­ing odds ratios. J Can AcadChild Adolesc Psychiatry 2010;19(3):227– 9.

31. Fisher AR, Wel­ls G, Har­rison MB. Factors as­sociated with pres­sure ulcers in adults in acute care hospitals. Holist Nurs Pract 2004;18(5):242– 53.

32. Oomens CW, Bader DL, Loerakker S, et al. Pres­sure induced deep tis­sue injury explained. Ann Biomed Eng 2015;43(2):297– 305.

33. Oliveira AL, Moore Z, T. OC, Patton D. Accuracy of ultrasound, thermography and subepidermal moisture in predict­ing pres­sure ulcers: a systematic review. J Wound Care 2017;26(5):199– 215. doi: 10.12968/ jowc.2017. 26.5.199.

Štítky
Detská neurológia Neurochirurgia Neurológia

Článok vyšiel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2017 Číslo Supplementum 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#