Vztah mezi rizikovými faktory, hodnocením rizika a patologií vzniku dekubitální léze
Vztah mezi rizikovými faktory, hodnocením rizika a patologií vzniku dekubitální léze
Přesto, že mnoho jedinců má zkušenost s vlivy, které jsou primární příčinou vzniku dekubitů, ne u všech dekubitus vznikne. Toto je způsobeno s ohledem na komplexní a multifaktoriální příčinu a patofyziologii dekubitů. V literatuře jsou zdůrazňovány různé rizikové faktory, které sehrávají významnou roli při vzniku dekubitů. Je známým faktem, že jakýkoli rizikový faktor zvyšuje pravděpodobnost vzniku dekubitů, pokud je zároveň přítomen tlak a tření. Nicméně, omezená mobilita je nejdůležitějším atributem, který vystavuje jednotlivce trvalému tlaku a smykové síle a je znám jako významný přispívající faktor. Posouzení rizik je ústřední součástí klinické praxe, ale je to náročný proces vzhledem k množství používaných nástrojů pro hodnocení rizik, a jejich nedostatečné validity a reliability. Cílem příspěvku je diskutovat, jak přímo přispívají rizikové faktory k rozvoji dekubitů a vyhodnotit současné metody a postupy při hodnocení rizika jejich vzniku.
Klíčová slova:
dekubitus – tlakové poranění – tlakový vřed – rizikové faktory – hodnocení rizika – etiologie – mobilita
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Autoři:
A. M. Vitoriano; Z. Moore
Působiště autorů:
College of Surgeons in Ireland, Dublin
; Ireland
; School of Nursing and Midwifery, Royal
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2017; 80(Supplementum 1): 25-28
Kategorie:
Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.14735/amcsnn2017S25
Souhrn
Přesto, že mnoho jedinců má zkušenost s vlivy, které jsou primární příčinou vzniku dekubitů, ne u všech dekubitus vznikne. Toto je způsobeno s ohledem na komplexní a multifaktoriální příčinu a patofyziologii dekubitů. V literatuře jsou zdůrazňovány různé rizikové faktory, které sehrávají významnou roli při vzniku dekubitů. Je známým faktem, že jakýkoli rizikový faktor zvyšuje pravděpodobnost vzniku dekubitů, pokud je zároveň přítomen tlak a tření. Nicméně, omezená mobilita je nejdůležitějším atributem, který vystavuje jednotlivce trvalému tlaku a smykové síle a je znám jako významný přispívající faktor. Posouzení rizik je ústřední součástí klinické praxe, ale je to náročný proces vzhledem k množství používaných nástrojů pro hodnocení rizik, a jejich nedostatečné validity a reliability. Cílem příspěvku je diskutovat, jak přímo přispívají rizikové faktory k rozvoji dekubitů a vyhodnotit současné metody a postupy při hodnocení rizika jejich vzniku.
Klíčová slova:
dekubitus – tlakové poranění – tlakový vřed – rizikové faktory – hodnocení rizika – etiologie – mobilita
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Zdroje
1. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel, Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Clinical Practice Guideline. Perth, Australia: Cambridge Media 2014.
2. Moore Z, Webster J, Samuriwo R. Wound-care teams for preventing and treating pressure ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2015;9(6):CD011011. doi: 10.1002/ 14651858.CD011011.pub2.
3. Pokorná A, Benešová K, Mužík J, et al. Sledování dekubitálních lézí u pacientů s neurologickým onemocněním – analýza Národního registru hospitalizovaných. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 111(Suppl 1):S8– 14. doi: 10.14735/ amcsnn2016S14.
4. Posnett J, Gottrup F, Lundgren H, et al. The resource impact of wounds on health-care providers in Europe. J Wound Care 2009;18(4):154– 61.
5. Gorecki C, Brown JM, Nelson EA, et al. Impact of pressure ulcers on quality of life in older patients: a systematic review. J Am Geriatr Soc 2009;57(7):1175– 83. doi: 10.1111/ j.1532-5415.2009.02307.x.
6. Moore ZE, Cowman S. Risk assessment tools for the prevention of pressure ulcers. Cochrane Database Syst Rev 2014;2:CD006471. doi: 10.1002/ 14651858.CD006471.pub3.
7. Pancorbo-Hidalgo PL, Garcia-Fernandez FP, Lopez-Medina IM, et al. Risk assessment scales for pressure ulcer prevention: a systematic review. J Adv Nurs 2006;54(1):94– 110.
8. Moore Z, Cowman S, Conroy RM. A randomised controlled clinical trial of repositioning, using the 30 degrees tilt, for the prevention of pressure ulcers. J Clin Nurs 2011;20(17– 18):2633– 44. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2011.03736.x.
9. Brotman DJ, Walker E, Lauer MS, et al. In search of fewer independent risk factors. Arch Intern Med 2005;165(2):138– 45.
10. Skelly AC, Dettori JR, Brodt ED. Assessing bias: the importance of considering confounding. Evid BasedSpine Care J 2012;3(1):9– 12. doi: 10.1055/ s-0031-1298595.
11. Gefen A, van Nierop B, Bader DL, et al. Strain-time cell-death threshold for skeletal muscle in a tissue-engineered model system for deep tissue injury. J Biomech 2008;41(9):2003– 12. doi: 10.1016/ j.jbiomech.2008.03.039.
12. World Health Organization. Global Report on Diabetes 2016. [online]. Available from URL: http:/ / apps.who.int/ iris/ bitstream/ 10665/ 204871/ 1/ 9789241565257_eng.pdf?ua=1.
13. Bouten CV, Oomens CW, Baaijens FP, et al. The etiology of pressure ulcers: skin deep or muscle bound? Arch Phys Med Rehabil 2003;84(4):616– 9.
14. Kosiak M. Etiology of decubitus ulcers. Arch Phys Med Rehabil 1961;42:19– 29.
15. Dinsdale SM. Decubitus ulcers: role of pressure and friction in causation. Arch Phys Med Rehabil 1974;55(4):147– 52.
16. Bader DL, Barnhill RL, Ryan TJ. Effect of externallyapplied skin surface forces on tissue vasculature. Arch Phys Med Rehabil 1986;67(11):807– 11.
17. Gawlitta D, Oomens CW, Bader DL, et al. Temporal differences in the influence of ischemic factors and deformation on the metabolism of engineered skeletal muscle. J Appl Physiol 2007;103(2):464– 73.
18. Peirce SM, Skalak TC, Rodeheaver GT. Ischemia-reperfusion injury in chronic pressure ulcer formation: a skin model in the rat. Wound Repair Regen 2000;8(1):68– 76.
19. Unal S, Ozmen S, DemIr Y, et al. The effect of gradually increased blood flow on ischemia-reperfusion injury. Ann Plast Surg 2001;47(4):412– 6.
20. Tsuji S, Ichioka S, Sekiya N, et al. Analysis of ischemia-reperfusion injury in a microcirculatory model of pressure ulcers. Wound Repair Regen 2005;13(2):209– 15.
21. Reddy NP, Cochran GV, Krouskop TA. Interstitial fluid flow as a factor in decubitus ulcer formation. J Biomechanics 1981;14(12):879– 81.
22. Miller GE, Seale J. Lymphatic clearance during compressive loading. Lymphology 1981;14(4):161– 6.
23. Ceelen KK, Stekelenburg A, Loerakker S, et al. Compression-induced damage and internal tissue strains are related. J Biomech 2008;41(16):339– 404.
24. Loerakker S, Stekelenburg A, Strijkers GJ, et al. Temporal effects of mechanical loading on deformation-induced damage in skeletal muscle tissue. Ann Biomed Eng 2010;38(8):2577– 87. doi: 10.1007/ s10439-010-0002-x.
25. Loerakker S, Manders E, Strijkers GJ, et al. The effects of deformation, ischemia, and reperfusion on the development of muscle damage during prolonged loading. J Appl Physiol 2011;111(4):1168– 77. doi: 10.1152/ japplphysiol.00389.2011.
26. Coleman S, Nixon J, Keen J, et al. A new pressure ulcer conceptual framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2222– 34. doi: 10.1111/ jan.12405.
27. Lester B. In: Rifkin E, Bouwer E, eds. The illusion of certainty health benefits and risks. New York: Springer 2007.
28. Parikh R, Mathai A, Parikh S, et al. Understanding and using sensitivity, specificity and predictive values. Indian J Ophthalmol 2008;56(1):45– 50.
29. Beaglehole R, Bonita R, Kjellstrom T. In: Beaglehole R, Bonita R, Kjellstrom T, eds. Basic epidemiology. Geneva: World Health Organization 1993.
30. Szumilas M. Explaining odds ratios. J Can AcadChild Adolesc Psychiatry 2010;19(3):227– 9.
31. Fisher AR, Wells G, Harrison MB. Factors associated with pressure ulcers in adults in acute care hospitals. Holist Nurs Pract 2004;18(5):242– 53.
32. Oomens CW, Bader DL, Loerakker S, et al. Pressure induced deep tissue injury explained. Ann Biomed Eng 2015;43(2):297– 305.
33. Oliveira AL, Moore Z, T. OC, Patton D. Accuracy of ultrasound, thermography and subepidermal moisture in predicting pressure ulcers: a systematic review. J Wound Care 2017;26(5):199– 215. doi: 10.12968/ jowc.2017. 26.5.199.
Štítky
Detská neurológia Neurochirurgia NeurológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2017 Číslo Supplementum 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Validizace ošetřovatelské diagnózy akutní a chronická bolest dle NANDA International u pacientů s ránou
- Využití lalokových plastik v operační léčbě dekubitů
- Diferenciální diagnostika dekubitů a dekubity vznikající v souvislosti s přístrojovou technikou
- Dekubity jsou pro mne stále noční můrou