#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vyhodnocení systolických a diastolických srdečních funkcí a variability srdeční frekvence u pa­cientů s juvenilní myoklonickou epilepsií


Vyhodnocení systolických a diastolických srdečních funkcí a variability srdeční frekvence u pa­cientů s juvenilní myoklonickou epilepsií

Cíl:

Prozkoumat, zda u pacientů s juvenilní myoklonickou epilepsií (JME) existují rozdíly ve variabilitě srdeční frekvence (heart rate variability; HRV) spojené s rizikem arytmií a v systolických a diastolických funkcích.

Soubor a metodika:

Tato jednocentrická prospektivní studie zahrnovala 50 pacientů s JME, kteří byli sledováni na ambulanci pro epilepsii Neurologického oddělení nemocnice Antalya Training and Research Hospital (34 žen, průměrný věk 26 ± 7,58 let), a 45 zdravých kontrolních osob (30 žen, průměrný věk 26,71 ± 5,14 let). Dva pacienti byli ze studie vyloučeni z důvodu arteriální hypertenze, jeden pacient byl vyloučen kvůli diabetu mellitu a jeden pacient byl vyloučen kvůli revmatické mitrální stenóze. Nakonec bylo do studie zařazeno 46 pacientů. U všech pacientů a kontrolních osob byly konvenční echokardiografií a tkáňovým dopplerovským zobrazením vyšetřeny systolické a diastolické funkce (např. ejekční frakce levé komory, rozměry a objemy levé komory, decelerační čas, plicní dopředné toky) a provedl se 24h Holterův monitoring za účelem prozkoumání parametrů časové domény (např. směrodatná odchylka intervalů „normal-to-normal“, druhá odmocnina průměru druhých mocnin rozdílů mezi po sobě jdoucími intervaly „normal-to-normal“) a parametrů frekvenční domény HRV.

Výsledky:

Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v Holterovských parametrech, pokud jde o HRV. Echokardiografické vyšetření neodhalilo žádné významné rozdíly vyjma vzájemného poměru plicního venózního systolického a diastolického (PVS/PVD) dopředného toku (p = 0,008).

Závěr:

V této studii jsme u pacientů s JME kromě zvýšeného poměru PVS/PVD nenalezli nic jiného, co by se týkalo srdečního postižení, a rovněž jsme u nich nepozorovali autonomní dysfunkci. Tato skutečnost může být důsledkem dobré kontroly záchvatů.

Klíčová slova:

variabilita srdeční frekvence – juvenilní myoklonická epilepsie – srdeční funkce – echokardiografie

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Autoři: F. Genç 1;  A. Genç 2;  E. Küçükseymen 1;  A. Erdal 1;  Y. B. Gömceli 1;  Ş. Arslan 2;  G. Kutlu 3
Působiště autorů: Department of Neurology, Antalya Training and Research Hospital, Antalya, Turkey 1;  Department of Cardiology, Antalya Training and Research Hospital, Antalya, Turkey 2;  Department of Neurology and Clinical Neurophysiology, Faculty of Medicine, Muğla Sıtkı Koçman University, Muğla, Turkey 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(6): 700-706
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018700

Souhrn

Cíl:

Prozkoumat, zda u pacientů s juvenilní myoklonickou epilepsií (JME) existují rozdíly ve variabilitě srdeční frekvence (heart rate variability; HRV) spojené s rizikem arytmií a v systolických a diastolických funkcích.

Soubor a metodika:

Tato jednocentrická prospektivní studie zahrnovala 50 pacientů s JME, kteří byli sledováni na ambulanci pro epilepsii Neurologického oddělení nemocnice Antalya Training and Research Hospital (34 žen, průměrný věk 26 ± 7,58 let), a 45 zdravých kontrolních osob (30 žen, průměrný věk 26,71 ± 5,14 let). Dva pacienti byli ze studie vyloučeni z důvodu arteriální hypertenze, jeden pacient byl vyloučen kvůli diabetu mellitu a jeden pacient byl vyloučen kvůli revmatické mitrální stenóze. Nakonec bylo do studie zařazeno 46 pacientů. U všech pacientů a kontrolních osob byly konvenční echokardiografií a tkáňovým dopplerovským zobrazením vyšetřeny systolické a diastolické funkce (např. ejekční frakce levé komory, rozměry a objemy levé komory, decelerační čas, plicní dopředné toky) a provedl se 24h Holterův monitoring za účelem prozkoumání parametrů časové domény (např. směrodatná odchylka intervalů „normal-to-normal“, druhá odmocnina průměru druhých mocnin rozdílů mezi po sobě jdoucími intervaly „normal-to-normal“) a parametrů frekvenční domény HRV.

Výsledky:

Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v Holterovských parametrech, pokud jde o HRV. Echokardiografické vyšetření neodhalilo žádné významné rozdíly vyjma vzájemného poměru plicního venózního systolického a diastolického (PVS/PVD) dopředného toku (p = 0,008).

Závěr:

V této studii jsme u pacientů s JME kromě zvýšeného poměru PVS/PVD nenalezli nic jiného, co by se týkalo srdečního postižení, a rovněž jsme u nich nepozorovali autonomní dysfunkci. Tato skutečnost může být důsledkem dobré kontroly záchvatů.

Klíčová slova:

variabilita srdeční frekvence – juvenilní myoklonická epilepsie – srdeční funkce – echokardiografie

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Sperl­­ing MR. Sudden unexplained death in epilepsy. Epilepsy Curr 2001; 1(1): 21–23.

2. Heart rate variability. Standards of measurement, physiological interpretation, and clinical use. Task Force of the European Society of Cardiology and the North American Society of Pac­­ing and Electrophysiology. Eur Heart J 1996; 17(3): 354–381.

3. Pieper SJ, Ham­mill SC. Heart rate variability: technique and investigational applications in cardiovascular medicine. Mayo Clin Proc 1995: 70(10); 955–964. doi: 10.1016/S0025-6196(11)64374-7.

4. Yi Gang, Malik M. Heart rate variability in general medicine. Indian Pac­­ing Electrophysiol J 2003; 3(1): 34–40.

5. Bilgi M, Yerdelen D, Cölkesen Y et al. Evaluation of left ventricular diastolic function by tis­sue Doppler imag­­ing in patients with newly dia­gnosed and untreated primary generalized epilepsy. Seizure 2013; 22(7): 537–541. doi: 10.1016/j.seizure.2013.03.015.

6. ILAE Com­mis­sion on Clas­sification and Terminology. Proposal for revised clas­sification of epilepsies and epileptic syndromes. Epilepsia 1989; 30(4): 389–399.

7. Walczak TS, Leppik IE, D’Amelio M et al. Incidence and risk factors in sudden unexpected death in epilepsy: a prospective cohort study. Neurology 2001; 56(4): 519–525.

8. DeGiorgio CM, Mil­ler P, Meymandi S et al. RMSSD, a measure of vagus-mediated heart rate variability, is as­sociated with risk factors for SUDEP: the SUDEP-7 Inventory. Epilepsy Behav 2010; 19: 78–81. doi: 10. 1016/j.yebeh.2010.06.011.

9. Sahn DJ, DeMaria A, Kis­slo J et al. Recom­mendations regard­­ing quantitation in M-mode echocardiography: results of a survey of echocardiographic measurements. Circulation 1978; 58(6): 1072–1083.

10. Nagueh SF, Mikati I, Kopelen HA et al. Doppler estimation of left ventricular fil­l­­ing pres­sure in sinus tachycardia. a new application of tis­sue doppler imaging. Circulation 1998; 98(16): 1644–1650.

11. Nagueh SF, Appleton CP, Gil­lebert TC et al. Recom­mendations for the evaluation of left ventricular diastolic function by echocardiography. Eur J Echocardiogr 2009; 10(2): 165–193. doi: 10.1093/ejechocard/jep007.

12. Teichholz LE, Kreulen T, Herman MV et al. Problems in echocardiographic volume determinations: echocardiographic-angiographic cor­relations in the presence of absence of asynergy. Am J Cardiol 1976; 37(1): 7–11.

13. Ver­rier RL, Harper R, Hobson JA. Cardiovascular physiology: central and autonomic regulation. In: Kryger MH, Roth T, Dement WC (eds). Principles and practice of sleep medicine. 5th ed. Philadelphia: WB Saunders Company 2000: 179–192.

14. Montano N, Porta A, Cogliati C et al. Heart rate variability explored in the frequency domain: a tool to investigate the link between heart and behavior. Neurosci Biobehav Rev 2009; 33(2): 71–80. doi: 10.1016/j.neubio­rev. 2008.07.006.

15. Tomson T, Ericson M, Ihrman C et al. Heart rate variability in patients with epilepsy. Epilepsy Res 1998; 30(1): 77–83.

16. Lotufo PA, Valiengo L, Bensenor IM et al. A systematic review and meta-analysis of heart rate variability in epilepsy and antiepileptic drugs. Epilepsia 2012; 53(2): 272–282. doi: 10.1111/j.1528-1167.2011.03361.x.

17. Hesdorf­fer DC, Tomson T, Benn E et al. Do antiepileptic drugs or generalized tonic–clonic seizure frequency increase SUDEP risk? A combined analysis. Epilepsia 2012; 53(2): 249–252. doi: 10.1111/j.1528-1167.2011.03354.x.

18. Hal­lioglu O, Okuyaz C, Mert E et al. Ef­fects of anti­-epileptic drug ther­apy on heart rate variability in children with epilepsy. Epilepsy Res 2008; 79(1): 49–54. doi: 10.1016/j.eplepsyres.2007.12.020.

19. Nayak C, Sinha S, Nagappa M et al. Lack of heart rate variability dur­­ing apnea in patients with juvenile myoclonic epilepsy (JME). Sleep Breath 201; 19(4): 1175–1183. doi: 10.1007/s11325-015-1133-y.

20. Ryvlin P, Nashef L, Lhatoo SD et al. Incidence and mechanisms of cardiorespiratory ar­rests in epilepsy monitor­­ing units (MORTEMUS): a retrospective study. Lancet Neurol 2013; 12(10): 966–977. doi: 10.1016/S1474-4422(13)70214-X.

21. Natelson BH, Suarev RV, Ter­rence CF et al. Patients with epilepsy who die suddenly have cardiac dis­ease. Arch Neurol 1998; 55(6): 857–860.

22. Woodruff BK, Britton JW, Tigaran S et al. Cardiac troponin levels fol­low­­ing monitored epileptic seizures. Neurology 2003; 60(10): 1690–1692.

23. Tigaran S, Molgaard H, McClel­land R et al. Evidence of cardiac ischemia dur­­ing seizures in drug refractory epilepsy patients. Neurology 2003; 60(3): 492–495.

24. Alehan F, Erol I, Cemil T et al. Elevated CK-MB massand plasma brain-type natriuretic peptide concentrations fol­low­­ing convulsive seizures in children and adolescents: pos­sible evidence of subtle cardiac dysfunction. Epilepsia 2009; 50(4): 750–760. doi: 10.1111/j.1528-1167.2008.01793.x.

25. Akashi YJ, Goldstein DS, Barbaro G et al. Takotsubo cardiomyopathy: a new form of acute, reversible heart failure. Circulation 2008; 118(25): 2754–2762. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.767012.

26. Chin PS, Branch KR, Becker KJ. Postictal neurogenic stun­ned myocardium. Neurology 2005; 64(11): 1977–1978. doi: 10.1212/01.WNL.0000163858.77494.7A.

27. Lemke DM, Hus­sain SI, Wolfe TJ et al. Takotsubo cardiomyopathy as­sociated with seizures. Neurocrit Care 2008; 9(1): 112–117. doi: 10.1007/s12028-008-9075-x.

28. Legriel S, Bruneel F, Dal­le L et al. Recur­rent Takotsubo cardiomyopathy triggered by convulsive status epilepticus. Neurocrit Care 2008; 9(1): 118–121. doi: 10.1007/s12028-008-9075-x.

29. Ramadan MM, El-Shahat N, Omar AA et al. Interictal electrocardiographic and echocardiographic changes in patients with generalized tonic-clonic seizures. Int Heart J 2013; 54(3): 171–175.

30. Wu CC, Lee WS, Yu WC et al. Impact of left ventricular function on the pulmonary vein Doppler spectrum: nonsimultaneous as­ses­sment with load insensitive indices. Echocardiography 2003; 20(1): 9–18.

31. Kuecherer HF, Muhiudeen IA, Kusumoto FM et al. Estimation of mean left atrial pres­sure from transesophageal pulsed Doppler echocardiography of pulmonary venous flow. Circulation 1990; 82(4): 1127–1139.

32. Saetre E, Abdelnoor M, Amlie JP et al. Cardiac function and antiepileptic drug treatment in the elderly: a comparison between lamotrigine and sustained-release carbamazepine. Epilepsia 2009; 50(8): 1841–1849. doi: 10.1111/j.1528-1167.2009.02069.x.

33. Drake ME, Reider CR, Kay A. Electrocardiography in epilepsy patients without cardiac symp­toms. Seizure 1993; 2(1): 63–65.

34. Teh HS, Tan HJ, Loo CY et al. Short QTc in epilepsy patients without cardiac symp­toms. Med J Malaysia 2007; 62(2): 104–108.

35. Novak JL, Mil­ler PR, Markovic D et al. Risk as­ses­sment for sudden death in epilepsy: the SUDEP-7 ınventory. Front Neurol 2015; 6(252): 1–5. doi: 10.3389/fneur. 2015.00252.

Štítky
Detská neurológia Neurochirurgia Neurológia

Článok vyšiel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2018 Číslo 6
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#