Vliv laserového refrakčního zákroku LASIK na zrakov...

Vliv laserového refrakčního zákroku LASIK na zrakové funkce u myopie

Cíl práce:
Sledovat objektivní a subjektivní zrakové funkce u pacientů se střední a vyšší myopií před a v průběhu 12 měsíců po laserovém refrakčním zákroku metodou LASIK.

Pacienti a metodika:
Soubor tvořilo 105 očí 53 pacientů (37 žen, 16 mužů) průměrného věku 28,2 let (19–45,5 let). Tuto skupinu jsme rozdělili na skupinu A (51 očí) se sférickým ekvivalentem (SE) ≥ -5,0 D a skupinu B (54 očí) se sférickým ekvivalentem < -5,0 D. V obou skupinách jsme vyšetřovali prahovou zrakovou ostrost (ZO) na logMÚR optotypových tabulích s Landoltovými prstenci. Kontrastní citlivost byla testována pomocí přístroje CSV 1000 v prostorových frekvencích 3, 6, 12 a 18 c/deg. Vyšetření jak ZO, tak KC jsme prováděli s nejlepší korekcí předoperačně a pooperačně 1., 3., 6. a 12. měsíc bez doplňkové korekce. Při poslední kontrole jsme zjišťovali vliv oslnění na KC pomocí přístroje BAT (Brightness Acuity tester), subjektivní obtíže pacientů byly zaznamenány pomocí podrobného dotazníku se zaměřením na schopnost řízení motorového vozidla.

Výsledky:
Prahová zraková ostrost v obou skupinách je předoperačně vzhledem ke kontrolní skupině nižší, výrazný pokles jsme zaznamenali 1. měsíc po zákroku, dále se ZO postupně zvyšuje až na 1,02 (0,35–1,5), dosažené 12 měsíců po zákroku. KC předoperačně se pohybuje také v dolním pásmu normy, výrazně v obou skupinách klesá 1. měsíc po operaci ve všech prostorových frekvencích a následně se zlepšuje. Jeden rok po zákroku však dolního pásma normy dosáhla pouze skupina s nižším SE. Ve druhé skupině zůstává KC snížená. Prokázali jsme také snížení KC vlivem oslnění a to především v prostorové frekvenci 6 c/deg, tzn. v prostorové frekvenci nejcitlivější pro lidské oko.

Celkovou spokojenost jsme zaznamenali u 91% pacientů. Přesto jedna třetina (30,6 %) si stěžovala na tzv. „halo fenomén“. 14,5% udávalo pocit zhoršení vidění v noci a při zamračené obloze. Jistě varující je pocit zhoršení schopnosti v řízení motorového vozidla u 6,3 % pacientů a zhoršení pocitu bezpečnosti při řízení v noci až u jedné desetiny našich pacientů.

Závěr:
Přestože ZO v obou skupinách dosáhla 12 měsíců pooperačně hodnoty 1,02, zůstává KC snížená vzhledem k předoperačnímu vyšetření. Tato citlivá metoda může objektivně odhalit subjektivní obtíže pacientů v běžném denním životě. Z dotazníkového šetření vyplývá, jak je nezbytně nutné pacienty před refrakčním zákrokem poučit o možných negativních důsledcích laserové refrakční chirurgie

Klíčová slova:
LASIK, kontrastní citlivost, log MÚR, subjektivní obtíže

Effect of Lasik on Objective and Subjective Visual Functions in Patients with Myopia

Purpose:
to determine the effect of laser in situ keratomileusis (LASIK) on visual functions: visual acuity (VA) and contrast sensitivity (CS) and to evaluate functional complaints.

Patients and methods:
prospective study includes results of VA and CS preoperatively and 1, 3, 6 and 12 months after the surgery in patients with middle and high myopia. 105 eyes of 53 patients (37 females, 16 males) were divided according to spherical equivalent into 2 groups: group A (more than –5D, 51 eyes) and group B (less than -5D, 54 eyes). Mean patients’ age was 28,2 years. Visual acuity was measured on log MAR charts. Contrast sensitivity at spatial frequency of 3, 6, 12 and 18 c/deg was tested using CSV 1000 Contrast sensitivity Unit. Influence of glare on CS was determined by BAT (Brightness Acuity Tester). Functional complaints were evaluated using a wide-ranging questionnaire focusing on 4 main topics.

Results:
Visual acuity preoperatively in both groups was significantly decreased in comparison to controls. A considerable decrease can be detected at 1 month postoperatively but later (1 year after the surgery) it reaches the values of 1.02. Postoperatively, a significant decrease of CS can also be detected, above all at intermediate spatial frequencies. During postoperative period, values of CS slowly increase in both groups. However, only in group B (with less than –5D), the preoperative values have been reached. Further, glare has decreased CS at spatial frequency of 6 c/deg, i.e. the most sensitive spatial frequency for human eye. The satisfaction with final outcome has reached 91%. However, some patients (14%) reported reduced vision under dim illumination and at night and also difficulty with night time driving.

Conclusions:
our study suggests that both used methods (VA and CS) are very sensitive to evaluation of visual functions after refractive surgery. Changes of contrast sensitivity can reveal even slightly changed optic factors of cornea that can cause subjective complaints of patients.

Key words:
LASIK, contrast sensitivity, logMAR, subjective complaints

Souhrn

Cíl práce:
Sledovat objektivní a subjektivní zrakové funkce u pacientů se střední a vyšší myopií před a v průběhu 12 měsíců po laserovém refrakčním zákroku metodou LASIK.

Pacienti a metodika:
Soubor tvořilo 105 očí 53 pacientů (37 žen, 16 mužů) průměrného věku 28,2 let (19–45,5 let). Tuto skupinu jsme rozdělili na skupinu A (51 očí) se sférickým ekvivalentem (SE) ≥ -5,0 D a skupinu B (54 očí) se sférickým ekvivalentem < -5,0 D. V obou skupinách jsme vyšetřovali prahovou zrakovou ostrost (ZO) na logMÚR optotypových tabulích s Landoltovými prstenci. Kontrastní citlivost byla testována pomocí přístroje CSV 1000 v prostorových frekvencích 3, 6, 12 a 18 c/deg. Vyšetření jak ZO, tak KC jsme prováděli s nejlepší korekcí předoperačně a pooperačně 1., 3., 6. a 12. měsíc bez doplňkové korekce. Při poslední kontrole jsme zjišťovali vliv oslnění na KC pomocí přístroje BAT (Brightness Acuity tester), subjektivní obtíže pacientů byly zaznamenány pomocí podrobného dotazníku se zaměřením na schopnost řízení motorového vozidla.

Výsledky:
Prahová zraková ostrost v obou skupinách je předoperačně vzhledem ke kontrolní skupině nižší, výrazný pokles jsme zaznamenali 1. měsíc po zákroku, dále se ZO postupně zvyšuje až na 1,02 (0,35–1,5), dosažené 12 měsíců po zákroku. KC předoperačně se pohybuje také v dolním pásmu normy, výrazně v obou skupinách klesá 1. měsíc po operaci ve všech prostorových frekvencích a následně se zlepšuje. Jeden rok po zákroku však dolního pásma normy dosáhla pouze skupina s nižším SE. Ve druhé skupině zůstává KC snížená. Prokázali jsme také snížení KC vlivem oslnění a to především v prostorové frekvenci 6 c/deg, tzn. v prostorové frekvenci nejcitlivější pro lidské oko.

Celkovou spokojenost jsme zaznamenali u 91% pacientů. Přesto jedna třetina (30,6 %) si stěžovala na tzv. „halo fenomén“. 14,5% udávalo pocit zhoršení vidění v noci a při zamračené obloze. Jistě varující je pocit zhoršení schopnosti v řízení motorového vozidla u 6,3 % pacientů a zhoršení pocitu bezpečnosti při řízení v noci až u jedné desetiny našich pacientů.

Závěr:
Přestože ZO v obou skupinách dosáhla 12 měsíců pooperačně hodnoty 1,02, zůstává KC snížená vzhledem k předoperačnímu vyšetření. Tato citlivá metoda může objektivně odhalit subjektivní obtíže pacientů v běžném denním životě. Z dotazníkového šetření vyplývá, jak je nezbytně nutné pacienty před refrakčním zákrokem poučit o možných negativních důsledcích laserové refrakční chirurgie

Klíčová slova:
LASIK, kontrastní citlivost, log MÚR, subjektivní obtíže

Vliv laserového refrakčního zákroku LASIK na zrakové funkce u myopie

Souhrn

Štítky

Česká a slovenská oftalmologie

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz