Podrobné zhodnocení zrakových funkcí pacientů se Sjögrenovým syndromem před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů (typ Smart Plug) (první výsledky)
Podrobné zhodnocení zrakových funkcí pacientů se Sjögrenovým syndromem před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů (typ Smart Plug) (první výsledky)
Cílem studie je nejen určit přesné zrakové funkce (log MÚR, KC) a zhodnotit topografické mapy rohovky u pacientů s prokázaným Sjögrenovým syndromem (laboratorně a biopticky), ale zároveň zjistit změnu subjektivních obtíží před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů.
Pacienti a metodika:
12 očí (1 muž, 6 žen) s prokázaným Sjögrenovým syndromem bylo vyšetřeno předoperačně a během 2 měsíců po operačním zákroku. Prahová NKZO byla testována na tabulích s Landoltovými prstenci, KC byla měřena na počítačem ovládaném zařízení typu (Neuroscientific. Corp. USA) v 6 prostorových frekvencích (0,74-29,55 c/deg). Změny keratotopografu (Keratron Optikon) jsme určili porovnáním hodnot celkových aberací oka před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů typu Smart Plug. Kontrolní skupinu pro hodnocení zrakových funkcí tvořilo 10 žen (20 očí) stejného středního věku).
Výsledky:
NKZO na log MÚR tabulích byla předoperačně 0,84 (0,69–0,95) a 0,88 (0,52–1,23) pooperačně; v porovnání s kontrolní skupinou je nižší v obou sledovaných termínech. KC je předoperačně ve všech prostorových frekvencích nižší, největší rozdíly jsou ve frekvencích 1,97–7,29 c/deg p < 0,01, po zákroku se hodnoty zvyšují, ale nedosahují úrovně kontrolní skupiny.
Subjektivní obtíže pacientů významně poklesly, pacienti ve 100 % pociťují úlevu, ve třech případech udávají zlepšení asi o 50 %, žádný pacient nepozoroval pocit přeslzení.
Frekvence kapání se snížila o 63 %. Schirmerův test, který byl před zákrokem ve 100 % pozitivní, je po zákroku v 75 % negativní, výška slzného menisku, která byla před zákrokem ve 100 % pozitivní, po operačním zákroku se zlepšila v 91 % na 1 mm, v 9 % na 1,5 mm. Rovněž jsme zaznamenali změny povrchu oka při barvení lissaminovou zelení, kdy tento test před zákrokem byl ve 100 % pozitivní, zlepšení po zákroku jsme pozorovali v 63 %.
Pravidelnost rohovkového povrchu je určujícím faktorem zrakových funkcí u „suchého oka“. Měření topografie rohovky je užitečné v diferenciální diagnostice a rozlišení lehkých a středně těžkých forem suchého oka. Zlepšení NKZO a KC pooperačně je v souladu se subjektivním hodnocením pacientů. Největším přínosem léčby je zlepšení komfortu nemocných; navíc po zavedení trvalých implantátů pacienti udávají zřetelnou subjektivní úlevu a značné snížení nutnosti kapání umělých slz do spojivkového vaku.
Klíčová slova:
Sjögrenův syndrom, kontrastní citlivost, intrakanalikulární implantáty
Visual Functions’ Detailed Evaluating in Patients with Sjögren’s Syndrome before and after Intracanalicular Implants’ (Smart Plug) Insertion – (First Results)
The aim of the study was to determine exact visual functions (log MAR [minimal angle of resolution] and CS [contrast sensitivity]) and to evaluate corneal topographic maps in patients with established (by means of laboratory and biopsy examinations) Sjögren’s Syndrome, and to determine the difference in subjective symptoms before and after insertion of the intracanalicular implants as well.
Patients and methods:
Twelve eyes (1 man, 6 women) with established Sjögren’s syndrome were examined before and during two months after the insertion of the plugs. The best-corrected visual acuity (BCVA) was assessed on Landolt C rings optotypes. CS was measured on computer-controlled device (Neuroscientific Corp., U.S.A.) in 6 space-frequencies (0.74–29.55 c/deg). The corneal topographic changes (Keraton Opticon) were established by means of comparing total aberrations values before and after the intracanalicular implants’ (Smart Plugs type) insertion. The control group for visual functions assessment consisted of 10 woman (20 eyes) of similar middle age.
Results:
The BCVA on log MAR optotypes was 0.84 (0.69–0.95) before and 0.88 (0.52–1.23) after the insertion, on both occasions, it was lower than in the control group. The CS was before the insertion in all of the spatial frequencies lower, the largest differences were in the frequencies range 1.97–7.29 c/deg (p < 0.01). After the treatment, the values grow but they don’t reach the values of the control group. Subjective complains of the patients decreased markedly; in 100 % they had relief, in 3 cases they referred improvement up to 50 %; no patient observed tearing. The frequency of drops’ application has decreased by 63 %. The Schirmer test, in 100 % positive before the treatment, was after the insertion in 75 % negative; the height of the tear-meniscus was positive in 100 % before the procedure, and after that, its measurement improved to 1 mm in 91 %; in 9 % it was 1.5 mm. We also noticed changes of the ocular surface by means of lissamine green staining; this test was before the procedure positive in 100 %, the improvement after that was in 63 %.
The regularity of the corneal surface is the determining factor of visual functions in “dry eyes”. The measurement of the corneal topography is useful in differential diagnosis and helps to distinguish mild and more serious conditions of dry eye. The improvement of BCVA and CS values after insertion corresponds with patients’ subjective evaluating. The best value of the treatment is improvement of the patients’ comfort; furthermore, after insertion of the permanent plugs they feel pronounced subjective relief and lowering of the frequency of drops application.
Key words:
Sjögren’s syndrome, contrast sensitivity, intracanalicular lacrimal plugs
Autoři:
D. Hejcmanová; I. Němcová; R. Slezák 1
Působiště autorů:
Oční klinika FN, Hradec Králové
přednosta prof. MUDr. Pavel Rozsíval, CSc.
; Stomatologická klinika FN, Hradec Králové
přednosta doc. MUDr. Věra Hubková, CSc.
1
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Oftal., 62, 2006, No. 3, p. 183-189
Souhrn
Cílem studie je nejen určit přesné zrakové funkce (log MÚR, KC) a zhodnotit topografické mapy rohovky u pacientů s prokázaným Sjögrenovým syndromem (laboratorně a biopticky), ale zároveň zjistit změnu subjektivních obtíží před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů.
Pacienti a metodika:
12 očí (1 muž, 6 žen) s prokázaným Sjögrenovým syndromem bylo vyšetřeno předoperačně a během 2 měsíců po operačním zákroku. Prahová NKZO byla testována na tabulích s Landoltovými prstenci, KC byla měřena na počítačem ovládaném zařízení typu (Neuroscientific. Corp. USA) v 6 prostorových frekvencích (0,74-29,55 c/deg). Změny keratotopografu (Keratron Optikon) jsme určili porovnáním hodnot celkových aberací oka před a po zavedení intrakanalikulárních implantátů typu Smart Plug. Kontrolní skupinu pro hodnocení zrakových funkcí tvořilo 10 žen (20 očí) stejného středního věku).
Výsledky:
NKZO na log MÚR tabulích byla předoperačně 0,84 (0,69–0,95) a 0,88 (0,52–1,23) pooperačně; v porovnání s kontrolní skupinou je nižší v obou sledovaných termínech. KC je předoperačně ve všech prostorových frekvencích nižší, největší rozdíly jsou ve frekvencích 1,97–7,29 c/deg p < 0,01, po zákroku se hodnoty zvyšují, ale nedosahují úrovně kontrolní skupiny.
Subjektivní obtíže pacientů významně poklesly, pacienti ve 100 % pociťují úlevu, ve třech případech udávají zlepšení asi o 50 %, žádný pacient nepozoroval pocit přeslzení.
Frekvence kapání se snížila o 63 %. Schirmerův test, který byl před zákrokem ve 100 % pozitivní, je po zákroku v 75 % negativní, výška slzného menisku, která byla před zákrokem ve 100 % pozitivní, po operačním zákroku se zlepšila v 91 % na 1 mm, v 9 % na 1,5 mm. Rovněž jsme zaznamenali změny povrchu oka při barvení lissaminovou zelení, kdy tento test před zákrokem byl ve 100 % pozitivní, zlepšení po zákroku jsme pozorovali v 63 %.
Pravidelnost rohovkového povrchu je určujícím faktorem zrakových funkcí u „suchého oka“. Měření topografie rohovky je užitečné v diferenciální diagnostice a rozlišení lehkých a středně těžkých forem suchého oka. Zlepšení NKZO a KC pooperačně je v souladu se subjektivním hodnocením pacientů. Největším přínosem léčby je zlepšení komfortu nemocných; navíc po zavedení trvalých implantátů pacienti udávají zřetelnou subjektivní úlevu a značné snížení nutnosti kapání umělých slz do spojivkového vaku.
Klíčová slova:
Sjögrenův syndrom, kontrastní citlivost, intrakanalikulární implantáty
Štítky
OftalmológiaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská oftalmologie
2006 Číslo 3
- Myasthenia gravis: kombinace chirurgie a farmakoterapie jako nejefektivnější modalita?
- Pomocné látky v roztoku latanoprostu bez konzervačních látek vyvolávají zánětlivou odpověď a cytotoxicitu u imortalizovaných lidských HCE-2 epitelových buněk rohovky
- Konzervační látka polyquaternium-1 zvyšuje cytotoxicitu a zánět spojený s NF-kappaB u epitelových buněk lidské rohovky
- Dlouhodobé výsledky lokální léčby cyklosporinem A u těžkého syndromu suchého oka s 10letou dobou sledování
- Syndrom suchého oka
Najčítanejšie v tomto čísle
- Sympatická oftalmie
- Intravitreální aplikace triamcinolonu v léčbě makulárního edému
- Transpupilární termoterapie v léčbě choroidální neovaskularizace u věkem podmíněné makulární degenerace – roční výsledky
- Makulární oblast u pacientů s glaukomem