Buněčné membrány: etiopatogenetický substrát vzniku depresivních poruch
Buněčné membrány: etiopatogenetický substrát vzniku depresivních poruch
Membránové hypotézy vzniku depresivních poruch tvoří jeden z pohledů na etiologii tohoto závažného onemocnění. Změny vlastností buněčných membrán a interakce lipid-protein ve specifických oblastech mozku mohou mít za následek zvýšenou náchylnost ke vzniku depresivních stavů. Pozorované změny v neurotransmitérových systémech mohou být poté následkem základních odchylek v membránovém metabolismu, intracelulárním pH a energetickém metabolismu. Změny ve složení membrány ovlivňují funkci membránově integrovaných proteinů (enzymů, receptorů, iontových kanálů, přenašečů), a tím i samotný přenos signálu. Identifikace narušených míst přenosu signálu se stává klíčovou oblastí pro případný vývoj nových antidepresivně působících látek.
Klíčová slova:
buněčné membrány, depresivní poruchy, serotoninový přenašeč, antidepresiva.
Membranes: Etiopathogenic Substrate of Depressive Disorders
According to the membrane hypothesis of affective disorders, disturbances in lipid-protein interactions can be predisposing factor in depression. The hypothesis is based on well known fact that lipid-protein interactions affect functionality of most membrane integral proteins, including enzymes, receptors, transporters and ion channels ensuring transmembrane signal transduction. Moreover, changes in lipid-protein interactions induced by antidepressive drugs can be crucial step in molecular mechanism of their action.
Key words:
membranes, depressive disorder, serotonin transporter, antidepressants.
Autoři:
M. Anders; Z. Fišar
Působiště autorů:
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 8, pp. 408-412.
Kategorie:
Souborné referáty
Souhrn
Membránové hypotézy vzniku depresivních poruch tvoří jeden z pohledů na etiologii tohoto závažného onemocnění. Změny vlastností buněčných membrán a interakce lipid-protein ve specifických oblastech mozku mohou mít za následek zvýšenou náchylnost ke vzniku depresivních stavů. Pozorované změny v neurotransmitérových systémech mohou být poté následkem základních odchylek v membránovém metabolismu, intracelulárním pH a energetickém metabolismu. Změny ve složení membrány ovlivňují funkci membránově integrovaných proteinů (enzymů, receptorů, iontových kanálů, přenašečů), a tím i samotný přenos signálu. Identifikace narušených míst přenosu signálu se stává klíčovou oblastí pro případný vývoj nových antidepresivně působících látek.
Klíčová slova:
buněčné membrány, depresivní poruchy, serotoninový přenašeč, antidepresiva.
Štítky
Adiktológia Detská psychiatria PsychiatriaČlánok vyšiel v časopise
Česká a slovenská psychiatrie
2007 Číslo 8
- Naděje budí časná diagnostika Parkinsonovy choroby založená na pachu kůže
- Hluboká stimulace globus pallidus zlepšila klinické příznaky u pacientky s refrakterním parkinsonismem a genetickou mutací
Najčítanejšie v tomto čísle
- Vliv omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin na psychické poruchy
- Přispívají obrazy štíhlých ženských postav v médiích k rozvoji poruch příjmu potravy?
- MEMBRÁNY IV: Specifické vlastnosti buněčné membrány ve vztahu k neuropsychickým poruchám
- Buněčné membrány jako cíl působení antidepresiv