Buněčné membrány jako cíl působení antidepresiv

Mechanismus působení antidepresiv nebyl dosud zcela plně objasněn. Studium vlivu antidepresiv na interakce lipid-protein je nezbytnou součástí výzkumu mimo jiné proto, že plazmatická membrána je prvním místem kontaktu léčiva s cílovou buňkou. Z pohledu membránových hypotéz vzniku depresivní poruchy může být klíčovým mechanismem působení antidepresiv právě buněčná membrána a změny v jejím složení, které se následně promítají do funkce membránově vázaných receptorů, enzymů, přenašečů a iontových kanálů. Jako vhodné modely studia těchto interakcí se používají izolované synapse, krevní buňky, buněčné kultury, izolované buněčné membrány a umělé fosfolipidové membrány.

Klíčová slova:
membrány, neurotransmitéry, transportní proteiny, antidepresiva, synaptosomy.

The Mechanism of Antidepressants Action on Cellular Membranes

The mechanisms of antidepressants action that are linked to their therapeutic effects are not sufficiently explained. According to the membrane hypothesis of affective disorders, disturbances in lipid-protein interactions can be predisposing factor in depression and changes in lipid-protein interactions induced by antidepressive drugs can be crucial step in molecular mechanism of their action. The hypothesis is based on well known fact that lipidprotein interactions affect functionality of most membrane integral proteins, including enzymes, receptors, transporters and ion channels ensuring signal transduction. An isolated synapses, blood elements, cell cultures, isolated plasma membranes and artificial phospholipid membranes can be used as proper models.

Key words:
membranes, neurotransmitters, transporters, antidepressants, synaptosomes.

Autoři: M. Anders; Z. Fišar
Působiště autorů: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 8, pp. 413-419.
Kategorie: Souborné referáty